Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

278 Paměti kofletjiatů Itolleje Karjowy. několika osobami wzatými na swědectwí. Tu promluvvil Wácslaw Wacek, strýc Melcarůw: Paní Mandalena, pana Jakuba Melcara manželka, uwazuje se w tento statek, jí po nebožce paní matce náležitý, jakž we dskách jí swědčí, a to proto, že on, Jan Mašek, takowý statek spauští, a že jí paní Mandaleně trojí úrok zaseděl. Jakub Melcar dolo­žil, že jest od Maška kaupil tři wolky za 13 kop míšeň­ských, na kteréž jemu ještě 8 kop pozůstávvá dlužen; pro­čež jestliže sausedé chtějí, že jim je nahoře hned wysází. Rychtář a konšelé odpowěděli, že jich nežádají. Konečně paní Mandalena oznámila, že syna svvého a pana Jakuba zmocňuje a jich zanccháwá к opatrowání toho statku; i uwedli hned koně swé do maštale, a s jinými wěcmi se wstěhowali. Rychtář a konšelé nemeškali, to wše hned druhého dne (18. Září) uwésti mistrům we známost. Toho dne odebrali se rektor university, mistr Trojanus Nigellus, a probošt Martin Racháčck do Počernic a do Črtaus, pod pří— činau nawštíwení nemocného Jana Maška, swého podda­ného. W Počernicích wzali s sebau rychtáře, wšecky kon­šely a jiné dwa poddané cizopanské. Wrata dworu Ma­­škowa byla zawřena, wrátka založena záworau a kamením. Rektor žádal wpuštěn býti; když nikdo neodpovvídal, wolal Howorka konšel na podruha Maškowa, aby otewřel. Tu přišel Wácslaw Wacek, ptaje se, kdoby to byl. Rektor odpowčdčl, že jest pan probošt; Wacek, že zde probošt nemá co činiti, a neotewřel. W tom přišel Jakub Melcar sám s wenčí, nebyw práwě doma. Kord měl při sobě. „Tot jsau hosti!“ oslowil prý mistry, hlasem třesawýin. Rektor oznamowal mu, že žádají vypuštěni býti do gruntu ke swému poddanému. On za odpowěd dal, že grunt jest jeho manželky, která tu stála za dweřmi. Na kteraužto řeč pan rektor odpowčdčl, „že my tomu odpíráme a místa tomu nedáwáme.“ К tomu přidal pan Melcar, že jest jí odkázán od její paní mateře a we dskách zemských za­psán; než jestli ehtí rukau dáním slíbili, že znchowají po­

Next