Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
298 O zatměni slunce. zase jiná menší kaule též neprohlédná předstawující mésíe, ale tak, že co wětší kaule dráhu svvau jen jedenkráte proběhne, menší ona kaule vvíce než dwanáclkrát oběh swůj dokoná. Patrnof jest, že by tak každého městce jednán zatmění slunce a wždy we 14 dnech potom zatmění měsíce nastati muselo, kdyby se totiž měsíc, cíli menší kaule w té samé ploše pohybovvala, na které se i země pohybuje, jako zde na ploše stolu; neb w prwním pádu přijda měsíc do jedné cáry mezi slunce a zemi, zachycuje swětlo sluneční nedaje mu dopadnauti к zemi, vv druhém pádu wstaupí měsíc do stínu země, a.tím se zatmí. W skutečnosti jest wšak plocha dráhy měsíce nakloněná к ploše dráhy země o uhel obnášející as 5 stupňů, lak že měsíc w pohybowáních swých okolo země brzy nad, brzy pod dráhu země a jen dwakráte do ní šatné se dostane. Musíme sobě tedy we swém wyobrazení swrchu menší katili myslili к ploše stolu nakloněnau, ale wždy tak, aby šla středním bodem л\ étší kauje. Pak jest patrno, že jen tenkráte zatmění buďsi slunce neb měsíce nastaupiti může, když se měsíc w pohybowání swém bud docela aneb alespoň welmi blízko w jednom z obau průřezních bodů dráhy swé s dráhau země, jenž se také uzly jmenují, nachází. Poznali jsme tedy dwě wýminky, pod kterými zatmění nastati může, totiž: měsíc musí mezi slunce a zemi wstaupit, jak se to stáwá při zatmění slunce, aneb země musí mezi sluncem a měsícem státi, jako při zatmění měsíce, a w obau pádech jest zapotřebí, aby měsíc blízko swého' uzlu stál. Prwní wýntinka může se také tak wyjádřit. Jen w nowém měsíci byli může zatmění slunce, a jen w úplňku zatmění měsíce. Wšak co zatím zatmění měsíce skutečně jeho jest zatmění, an plný měsíc do stínu země wstupuje a tím z části aneb docela slunečního swětla pozbawen bývvá, není zatmění slunce prawým jeho zatměním, poněwadž měsíc zastaupiw slunce pozemčanům swětlo sluneční dílem aneb