Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Začátkoteé českého mnění. 309 Již w nejstarších dobách člowěčenstwa zakládalo se weškeré snažení umělecké w ideích náboženských, leskem básnickým ozářených. Důkazy toho nám netoliko historie, nýbrž i čelné ostatky pradáwných náboženských způsobů poskytují jenž se nalézají wšude, kde člowěk stán swůj rozbil, toliž slaupy, chrámy, náhrobní památky atd. К takowýmto dosawáde zachowalým ostatkům nejstaršího umění patří obrovské, we skále wytesané modly u Bamianu, na pohoří Paropamiském, jewící se co památka dřevnějšího náboženstwí Budhy. Připomínáme chrámy poxvěstné, do skal wtesané v Elloře, Karli, Salsettě a Elephantě w Indii, kolébce nesčíslných národů ; připomínáme dále egyptské chrámy a paláce mrtvých w Kernaku, Luxoru, Kurnahu atd., i pyramidy a obelisky země faraonůw, též hroby králůw we skalách Thebanských a velkolepé pohřební chrámy v Nubii ; — a kdož neslyšel pověst o pradávných chrámech a budovách, jenž na planině Babylonské za naších časů objeveny jsau? Písemní důkazy, kterák náboženstvím umění se budí a zvelebuje, vyskytují se již we starém zákoně, počínajíc od pauhého kamena, jejžlo Jakub na onom místě postavil, kde se mu we snách Jehova ukázal (I. kn. Mojž. k. 28, 18.) a od hromady kamení, na znamení smlauwy mezi Jakobem a Labanem udělané (1. kn. Mojž. 31, 46.) až na přeskvostnau archu, která se v I. kn. Mojž. kap. 25. obšírně popisuje. Hroby i mohyly, jenž rozmanité nádoby, kamenné a kovové zbraně i nástroje w sobě kryjí, nalézají se co ostatky pradávných pohřebních obřadů po půdě Asie i Evropy roztraušeny. Sem náležejí zvláště prastaré ostatky vznikajícího umění, které dávnému, zpaměti historické vyšlému náboženstwí přičítány jsauce, po březích Černého moře, z\\ lášlě pak na pokraji Kymerského Bosforu se nalézají. Třeba též zmínku učinili o předpotopních oněch kamenořezbách, na nichž se představují bozi s nohama v jedno srostlýma, a s rukama křížem položenýma, které se z pradávných rovů na Altické půdě vykopaly, jichžto