Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
ZačAlkowé českého umění. 319 Nicméně národowé němečtí, přijawše z wětšího dílu již w sedmém století náboženstwí Kristowo, tím na wyšší stupeň wzdělanosti se powznesli, nežli národ slowanský za oněch časů ještě w pohanstwu trwající; pročež wzdělanost Němců, působením blahomírným wíry křesťanské, s níž i žiwly wzdělanosti orienlalské i italské spojeny byly, owšem nad mrawní, pospolitý i umělecký žiwot pohanských Čechů w 8. a 9. století wystaupila. A wšak wzdělanost takovvá, bi/icši pauze duchem křesfanstwa spi ozena, na pohanské wěky germánských národů wztahowati se nesmí a nemůže, a na hrubém omylu jsau historikowé domníwající se, že německý národ Markomanů, jenž (prý) we 2., 3. a 4. století wlast naši \Ф držení měl, pozdější pohanské Čechy w mrawním a uměleckém wzdělání jakým koli způsobem předčil. Bylif zajisté germánští Markomané týchž surowýoh mrawů, jak je Tacitus we swé Germanii líčí. Toliko newědomost historických poměrů aneb mrzká strannost a národní předsudek mohau twrditi, že wšecky poněkud zdařilejší umělecké ostatky z pohanských časů, we slowanských zemích nalezené, od pradáwných předslowanských obywatelů německých pocházejí, nikoli wšak od Slowanů, jichžto wýtwory, wedlé wýroků nowoswětských Germanomanů, znak surowosti a chudoby prý mají. Nedomníwej se žádný, žeby rozjímání o starobylostech národních, zwláště pak pátrání po swědectwích umělecké wzdělanosti předků našich wěc nepatrná ba zbytečná byla, poněwadž nyní síly к důležitějších úloh wykonání napínali třeba ; er betu .Röntge SBalbentar ju фапЬеп gehen, tmb ihm ®eijjeln fíeíten fotíte. ®a gab ФоптЬиг bem (šrgbifcítof einen tRath unb fprach alfo: Фи bifl eilt junget SUÍann ohne (Stfaljrung, »erlang nicht ©eijicln »on uni, unb nicht in unferem Sattbc; gieh’ liebet heim unb haÚ’ bejlänbig grieben mit uni, bii eure Sanbe fo wohl bebaut ftnb. Wie bie un* ftigen jefct ftnb; bcnn »iele »on euren l'anben liegen öbe unb unbebaut; bähet paßt ei ftdj bejfer für сиф, bah ihr auf ben grieben, bcnn auf ben .Stieg haltet. .Hnptl. Saga, německý překlad w Sfaltifclfc Stubien. 1832.