Svĕt Práce, leden-červen 1952 (II/1-26)
1952-01-03 / No. 1
íV4Ĺ \ ROČNÍK II. ČÍSLO 1 PRAHA 3. LEDNA 1952 CENA 3 Kčs DO NOVÉHO ROKU Jan Beran Kdybychom dnes chtěli pořádat tradiční ankety, mohla by jedna z otázek znít: „Co považujete za nejkrásnější dárek republice k vánocům?“ A odpovědi by bezpochyby ukázaly, že to bylo heroické úsilí budovatelů Nových hutí Klementa Gottwalda v Kunčicích. Zůstane navždy chloubou roku 1951, že se v něm jasně objevily obrysy onoho socialistického člověka, kterého chceme a musíme vytvořit. A těmito novými lidmi, lidmi nové epochy, se stávají všichni ti známí i neznámí hrdinové, kteří ze sebe vydali vše, aby byl splněn úkol a aby 1. ledna byla zapálena první vysoká pec kunčických hutí. Byli to zejména mladí, příslušníci československého svazu mládeže, kterým patří dík za jejich obětavost a pracovní nadšení. Z pěti tisíc brigádníků, kteří dobrovolně zůstali o vánocích na stavbě, aby dohnali zpoždění plánu, bylo přes dva tisíce mládežníků. Neklesli na mysli, i když se situace zdála beznadějnou. Někteří z nich pracovali za obtížných podmínek v zimě, sněhu a dešti i dvacet pět hodin nepřetržitě a někteří z nich si prodloužili brigádu i o další týdny přes Nový rok. Dali republice vskutku dar nejkrásnější: své žhavé nadšení pro věc socialismu. Právem mohl tedy president republiky Klement Gottwald ve svém novoročním projevu poukázat na pracovní úspěchy brigádníků v Kunčicích a poděkovat jim za všechno, co tady vykonali. Brigádníci v Kunčicích pochopili význam díla, které budují. „Před rokem, na prahu roku 1951,“ řekl president republiky na počátku svého novoročního projevu, „jsem k vám mluvil mimo jiné o tom, že také v nastávajícím roce bude gigantický zápas mezi mírem a válkou hlavním motorem dalšího světového vývoje. To se také plně potvrdilo.“ A mluvě později o našich úspěších v minulém roce i o obtížích, s kterými isme se setkali, řekl: „My v Československu stojíme na jedné z vysunutých posic tábora míru. Je proto pochopitelné, že vše, co se kolem nás děje, musí mít svůj vliv i na naše vnitřní položení. Za věc míru bojujeme na svém úseku dnes tím, že budujeme a upevňujeme svoji lidově demokratickou republiku a její politickou a hospodářskou sílu a odolnost, že budujeme novou socialistickou společnost a předeyěim jeií hospodářské základy.“ Budovatelé Nových hutí Klementa Gottwalda tedy pochopili. Nebyli jako oni rozumbradové, o nichž se zmiňuje president republiky ve svém projevu, a kteří dělají, jako by nechápali význam rozvoje těžkého průmyslu. Hovoře v cifrách o úspěšich minulého roku, kdy celková výroba u nás stoupla proti roku 1950 o 12,7% a byla asi o dvě třetiny větší než v r. 1937 — v těžkém průmyslu dokonce 0 14,3% proti r. 1950 — a mluvě o tom, že národní důchod počítaný v cenách roku 1937 stoupl roku 1951 o 10 procent proti r. 1950 a o 33% proti roku 1937, připomenul president republiky, že přes tyto úspěchy nestačil vzrůst průmyslové výroby k ukojení stoupající spotřeby, která se projevuje ve stoupající poptávce po předmětech denní spotřeby, ve zvýšených vydáních na sociální, zdravotní a kulturní služby obyvatelstvu, na nové investice, v potřebách obrany země a podobně. Nevyrobili jsme tolik, kolik bychom chtěli a mohli uložit a spotřebovat. A nevyrobili jsme zejména v zemědělství tolik, kolik jsme vyrobit mohli a měli. Znovu, jako již po kolikáté, připomněl president republiky Klement Gottwald nutnost vybudování zemědělské velkovýroby na základě socialisace vesnice. „Jen a jen tak může naše zemědělství dohonit náš průmysl a být mu rovnocenným partnerem. Cestou k tomu je rozvoj a upevňování JZD, strojnětraktorových stanic, jakož 1 státních statků.“ Přes tyto obtíže v zásobování je třeba vidět velké úspěchy, kterých jsme dosáhli. Za účinné pomoci Sovětského Dokončení na str. £. Herr Adenauer pilné „restauruje". Kreslil Petrtkovský Kreslil B. Konečný Sebevědomě a směle hledíme vstříc velkým úkolům čtvrtého roku Gottwaldovy pětiletky. V minulém roce jsme načerpali nové zkušenosti, rozšířili jsme výrobu a postarali jsme se, abychom zvýšili svou obranyschopnost. V novém roce učiníme všé, abychom, šli ku předu ještě rychleji a abychom se stáli ještě pevnější oporou tábora míru. POJIŠTĚNÍ DO RUKOU PRACUJÍCÍCH Jan Kučera Je inlm z úseků našeho života, kterému věno/ala reakce v ’posledních měsících uplynulého roku svou pozornost, bylo národu pojištění. Tak předně: po Novém roce — na to může každý vzít jed — rodinní’ přídavky už nebudou. A za druhé tvrdil šuškalové, že pojištěnec si bude muss; platit léky,, které až dosud dostával zdarma. Še; >taná propaganda znovu utržila ostudu a fiasko. Rodinné přídavky jsou a budou nadále. Také léky dostává každý pojíš .ěnec zdarma. A ke všemu ještě dochází v národním pojištění k velké reorgai dsaci, jejímž konečným cílem jednou bude aby pojištěnec — tak jako je tomu v Sovětském svazu — neplatil na nemocenské pojištění ani haléř. Pr mim krokem k této konečné fázi vývoje našeho národního pojištění je zákon 0 přebudování národního pojištění, který schviiilo Národní shromáždění na sklonku riinulého roku. Jeho historický význam spočívá v tom, že má vytvořit z našeho národního pojištění účinný prostředek !t zvyšování produktivity práce a tím 1 trvUého růstu naší životní úrovně. Od Nového roku nastupuje tedy naše nároilní pojištění novou cestu. Její novost se především projevuje v nemocenském pojíš ;ění, které se odděluje od pojištění důch »dového a přechází do správy pracujícícl, sdružených v Revolučním odborovém hnutí. Tím bude odstraněna velká vada dosavadního národního pojištění, kteří — vzdáleno od závodu a od pracujících — nebylo a nemohlo být takovým pomocníkem naší výroby, jakým být mělo. Pracující budou nyní na provádění nemocenského pojištění přímo sami účastni. Nebudou už nemocenské pojištění považovat za něco cizího, za něco, co jim nepatří a čeho lze nakonec i zneužívat na úkor celku. Nová úprava se projeví bezpochyby blahodárně i v poklesu absence, jejíž nepříznivá výše měla neblahé důsledky pro výrobu a plnění plánu. Je ovšem samozřejmé, že přenášení nemocenského pojištění do velkých závodů a na odborové svazy bude se provádět postupně a nikoliv rázem. Do několika vybraných závodů jíž bylo nemocenské pojištění přeneseno a zkušenosti z těchto prvních Závodů pomohou při uskutečňování celé reorganisace. Nová úprava národního pojištění přinese s sebou i zjednodušeni a zhospodárnění. Všechny administrativní úkoly, spojené s prováděním nemocenského pojištění a s vyplácením rodinných přídavků, budou obstarávat správy závodů samy. Pro administrativu závodu nebude nová úprava znamenat podstatné zvýšení práce. Nemocenské bude vyplácet mzdový účetní závodu na základě rozhodnutí komise národního pojištění. Bude to znamenat nejen urychlení výplaty dávek, ale novou organisacl budou také sníženy na nejmenší míru ztrátové časy, které výrobě vznikaly pochůzkami pracujících do okresních národních pojišťoven a zbytečně zvyšovaly absenci. Přesunutí agendy nemocenského pojištění do velkých závodů a jeho provádění pracujícími přinese pochopitelně též podstatné snížení vlastních nákladů nemocenského pojištění. Členové komisí národního pojištění a důvěrníci budou vykonávat svou činnost jako funkci čestnou a mimo pracovní dobu. Budou jim hrazeny jen skutečné výlohy, spojené s výkonem funkce. Ústřední rada odborů provede kromě toho i přestavbu dávkového systému nemocenského pojištění tak, aby bylo v souladu se socialistickou zásadou odměny podle zásluhy. V závodech s více než stem zaměstnán, ců na jednom pracovišti, do nichž bude nemocenské pojištění postupně přenášeno, bude rozhodujícím a odpovědným orgánem ve věcech nemocenského pojištění závodní rada. Pro tuto svou odpovědnou funkci si zřídí komisi národního pojištění, po případě u dílenských rad dílenské komise národního pojištění. Tyto komise se budou opírat o síť důvěrníků národního pojištění na jednotlivých pracovních úsecích. Předsedou komise národního pojištění bude vždy člen závodní rady a předsedou dílenské komise národního pojištění člen dílenské rady. Funkcionáře Revolučního odborového hnutí v závodech čekají tedy nové a velké úkoly. Jejich úspěšné splnění předpokládá zapojení & aktivlsaci širokých mas pracujících do odborářské práce. Pracující musí být politicky 1 odborově připravení tak, aby chápali význam poslání nemocenského pojištění, z něhož máme vytvo. řit skutečně účinný prostředek zvětšování produktivity práce, životní úrovně nás všech. Odpovědnost odborářů za splněni tohoto úkolu je veliká.