Svĕt Práce, červenec-prosinec 1952 (II/27-52)
1952-07-03 / No. 27
ROČNÍK II. ČÍSLO 27 PRAHA 3. ČERVENCE 195í CENA 3 Kčs MISTR JAN HUS Docent dr. Josef Macek, laureát státní ceny 6. července 1415 procházel ulicemi jihoněmeckého města Kostnice podivný průvod. Obklopen biřici kráčel středem shluklého davu ztýraný a zmučený muž, jenž si zpíval nábožné písně a s veselou tváří qélil nadávkám a spílání, jímž jej zahrnovali přítomní preláti a faráři. Taková byla poslední cesta jednoho z největších synů českého národa, M. Jana Husa. Ještě na hranici, když už se pacholci chystali podpálit slámu a dřevo, jímž byl obklopen, nepropadl hrůze či strachu ze smrti a naopak klidně řekl katanům: „A na té pravdě, kterúž sem psal, učil a kázal, dnes vesele chci umřieti.“ Kde je zdroj Husovy síly, odvahy, statečnosti, odkud se vylévá proud jasu a radostného optimismu, jenž doprovází každé Mistrovo slovo? Nepochopili bychom nic z Husova heroického boje, kdybychom viděli stát proti smečce kardinálů a šlechticů v Kostnici osamoceného kazatele. Jedinec nebyl s to přestát tolik a takových mučení, nástrah a podlých útoků. Jedině ten, kdo mluvil ústy tisíců prostých pracujících lidí, jedině hlasatel nového, lepšího, krásnějšího života, jedině bojovník za práva lidu proti bezpráví vykořisťovatelského řádu mohl v Kostnici slavně zvítězit. M. Jan Hus opravdu od mládí vyrůstal v náručí českého lidu. Někdy v r. 1371 se narodil v Husinci z chudé jihočeské rodiny a poznával krok za krokem, jakému utrpení byl vystaven tehdejší pracující člověk. M. Jan viděl, že bída jedněch je vyvažována přepychem a rozmařilostí druhých. Cím nádhernější koně, čím boKatší dvory, čím více zlata mají preláti, šlechtici a bohatí obchodníci, tím zedranější a chudší jsou chalupy venkovského lidu, tím hladovější je život pracujících ve městě. Na sklonku 14. století a na počátku století 15., kdy Hus dorůstal, se zvlášť přiostřila krise feudálního řádu. Nové společenské síly, představované měšťanstvem a venkovským lidem, se tlačily do popředí. Na vrata feudalismu bušily zmozolené ruce řemeslniků, sedláčků i podruhů a požadovaly úlevu poddanských povinností, dávek a robot, požadovaly více práv, větší mzdu a především žádaly, aby největší a nejbohatší feudál, církev, zanechal vykořisťování. Církev byla totiž vlastníkem největších a. nejlepších pozemků, držela v poddanství tisíce jjesnic, ždímala lichvářské úroky v městech, obtěžovala církevními dávkami každého věřícího, takže právem v ní spatřovali revoluční masy největší překážku na cestě ke svržení feudálního jha. M. Jan Hus věděl od začátku, kde je jeho místo. Postavil se na ochranu lidu, proti prelátům, proti největšímu feudálu, církvi. S kazatelny pranýřoval počínání lakotných farářů, kteří střihají své věřící jako ovečky, útočil proti bohatým a rozmařilým opatům a biskupům a velebil malé a utlačené. Vyslovil rovněž zcela jasně požadavek, aby církev byla navrácena k původní chudobě, aby jí bylo odňato bohatství a majetek. Hus otevřel těmito útoky proti největšímu feudálovi brány k všeobecnému revolučnímu útoku proti feudalismu. Nesmíme zapomenout, že M. Jan nikdy nebyl katedrovým učencem, který by bádal jen a spekuloval o církevních otázkách, nýbrž byl vždycky zároveň i rádcem a pomocníkem prostého lidu. Už v r. 1402 se stal kazatelem v kapli Betlémské a později kázal na českém jihu, na Kozím hrádku, kolem Krakovce, přímo uprostřed venkovského lidu. Tam všude seznamoval se svými názory na vyřešení krise široké lidové masy, vdechoval jim víru v konečné vítězství, nabádal je k jednotě a k svornosti. A proto jej doprovázel do Kostnice tlukot srdcí všeho českého lidu, proto i v kostnickém žaláři neustále byl spjat s rodnou zemí. Husovy listy z Kostnice jsou svěděctvím nejen opravdového zápalu za vítězství lidu nad vykořisťovateli, nýbrž zrcadlí i vroucí lásku Husovu k naší vlasti. Byly proto marné pokusy církve vyrvat památku na (Dokončení na sír. 2.) Železo a ocel se staly symbolem naší první pětiletky, ostravský Donbas se stal výrazem nového, šťastného života našeho lidu. Na jeho výstavbě se značnou měrou podílí i mládež. Stavba mladých budovatelů v Kunčicích kypí životem, rud ctného mládí. A po práci přijde odpočinek: sport, diskuse, přednášky, divadla, film, čtení a vycházky do pii ody. Spojené státy, které spolu s Japonskem jediné nikdy neratifikovaly ženevskou dohodu o zákazu bakteriologických zbraní, odmítají i nyní dohodu podepsat, i když je Sovětský svaz k tomu vyzval v OSN. .Podepsat f ... Nemožno. Vždyť vidíte, že mám plné ruce práce.u Neues Deutschland ŽNĚ ŠKOLOU SPOLEČNÉ PRÁCE František Kratochvil Ne už desítky JZD, nýbrž stovky a tisíce družstev podají letos malým a středním rolníkům názorný a přesvědčivý důkaz, že společná práce, opřená o družstvo, práce ve skupinách, při soutěži jednotlivců a skupin a na scelených lánech umožňuje rychlé, úsporné a vzorné provedení úkolů, plnění a převyšování plánu. Zmenšuje úmornou dřinu a zvyšuje produktivitu práce i blahobyt vesnice. Nad jiné. jasně ukazují první letošní žňové zkušenosti, že je především v zájmu pracujících rolníků samých, aby se sdružovali a přecházeli od malovýroby k družstevní velkovýrobě, aby mohli využít lépe a dokonaleji materiálních podmínek, které vytváří dělnická třída, bez nichž by rolníci sami cestu k vyšší produktivitě a k výnosnému společnému hospodaření nemohli -nastoupit! Plánovité hospodaření dává zemědělství dostatek strojů, opatřuje mu hnojivá a vše, čeho je potřebí k družstevní velkovýrobě, ke stálému zvyšování hektarových výnosů, k lepšímu hospodaření. A ještě jedno radostné zjištění učinili malí a střední rolníci při prvních sklizňových pracích a zejména při výmlatu. Využívání zkušeností sovětských mistrů vysokých sklizní, křížového způsobu setí a sovětské agrotechniky přináší ve zvýšených výnosech výhody pro ně samé, pro další posílení družstva a pro všechny pracující. Na družstevní lány v Horním a Dolním Ďure v okresu Vráble vyjel letos po prvé sovětský kombajn, který pomůže družstevníkům sklidit bohatou úrodu. Hned v prvních dnech se družstevníci předsvědčili o jasné -převaze kombajnu nad všemi sklizňovými stroji. Zatím co v době, kdy hospodařili jednotlivě a na uzounkých políčkách, dosahovali u ozimého ječmene stěží devatenáct až dvacet metrických^ centů po hektaru, sklízejí letos s každého hektaru dvacet pět a půl metrického centu. Přitom jim nemalou měrou přispěl kombajn ■ bezztrátovou sklizní. Uspořil jim navíc mnoho práce. Při sklizni kombajnem odpadá vázání, stavění a stohování; kosení, mlácení a čištění zrna se .spojuje v jeden výrobní proces a provádí se zároveň. Družstevnici si vypočítali, že při společné družstevní výrobě se značně snížil i. výrobní náklad na jeden metrický cent, a to u ječmene o 36,41 procenta. Také družstevníci v Lelesu v ’ okrese Kráľovský Chľmec poznali, že .jen společné hospodaření na půdě dává podmínky k lepší organisaci práce a k dokonalejšímu využití strojů a potahů. Na scelenýeh lánech pracují ve skupinách, soutěži a využívají agregátů. Se sečením, výmlatem, podmítkou a setím strniskových směsek budou letos hotovi ještě o několik dní dříve než loňského roku, kdy teprve získávali první zkušenosti ze společné práce. Jaké poučení nám dávají první letošní žňové zkušenosti? Hlavní zásadou je roz plánovat, organisovat a provádět všechny práce, využít každé hodiny, všech sil a prostředků vlastních i pomoci STS tak, aby byly dodrženy agrotechnické lhůty a všechny práce byly i za nepříznivého počasí udělány v pravý čas a co nejkvalitněji. Jen tak dobře sklidíme bohatou úrodu. Každým dnem přibývá JZD, státních statků’ a obcí, kde byly zahájeny žně. Proto urychleně dokončíme poslední přípravy. Společně organisované a provedené žňové'práce za širokého uplatňování so větských zkušeností budou předpokladem k dalšímu upevnění jednotných zemědělských družstev, rozšíření členské základný a převedení družstev tia vyšší typy. Splníme provolání předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa ke žním, ve skutek převedeme usnesení vlády o žních a výkupu. Všichni pomůžeme pracujícím rolníkům. Zně jsou největší příležitostí, aby trpělivým přesvědčováním byly získány další tisíce drobných a středních rolníků pro společné práce, pro zakládání nových JZD, k provádění hospodářsko-technické úpravy půdy, k rozorání mezí, k zavádění společných osevů. Plně této příležitosti využijeme. To bude náš příspěvek v boji za mír, protože se přičiníme o vybudování šťastné a krásné socialistické budoucnosti.