Svĕt Práce, leden-červen 1953 (III/1-26)

1953-01-01 / No. 1

SVĚT PŘÍČE *9 V Jtl J| m . J» mm ROČNÍK III ČÍSLO 1 PRAHA 1. LEDNA 1953 CENA 3 Kčs DO PÁTÉHO ROKU Gustav Klimmt Nastupujeme do posledního roku našeho prvního dlou­hodobého hospodářského plánu — Gottwaldovy pětiletky. Na všech pracovištích se v novém roce znovu rozhoří ra­dostné pracovní nadšení, vedené pevnou vůlí co nejčestněji splnit a překročit úkoly^ pátého roku Gottwaldovy pěti­letky. Neboť za všemi čísly výrobních úkolů se skrývá smysl všeho pracovního snažení — dosáhnout dalšího růstu blahobytu, vzestupu životní a kulturní úrovně lidu. V uplynulém roce byl vykonán veliký kus práce a naše společné ušlechtilé dílo dále zmohutnělo. V novém roce 1953 jsou před nás postaveny další veliké, ale splnitelné povinnosti. Máme všechny možnosti k tomu, abychom se s nimi úspěšně vyrovnali a proměnili čísla pátého roku pětiletky v život — ve výrobky, které upevní ještě více hospodářskou sílu naší země a posílí mírovou hráz proti podněcovatelům nové války. Do pátého roku pětiletky nastupujeme v době úporného zápasu mírových sil proti temným silám agrese a války, v jejichž čele stojí američtí imperialisté. Tím větší odpo­vědnost spočívá na každém pracujícím, aby přispěl co nej­více k posílení věci míru a celého tábora, vedoucího boj za mír, demokracii a socialismus, v jehož čele kráčí veli­ký a nepřemožitelný Sovětský svaz. Do posledního roku pětiletky nastupujeme za nesrovna­telně příznivějších podmínek než dříve. Zásluhou Komu­nistického strany Československa a jejího předsedy sou­druha Klementa Gottwalda byla rozdrcena škůdcovská spiklenecká banda Slánského, která zločinné poškozovala naše hospodářství a brzdila jeho růst a rozmach. Zbaveni těchto zločinců,, více bdělí a ostražití, půjdeme ještě rychleji a úspěšněji k vytyčeným cílům, k naší radostné socialistické budoucnosti. Splnění velikých úkolů pátého roku Gottwaldovy pěti­letky předpokládá plné rozvinutí tvůrčích sil a pracovní iniciativy všech j racujících v průmyslu, v zemědělství, v dopravě, ve stavebnictví i jinde. Revolučnímu odborové­mu hnutí a všem jeho složkám přísluší přitom závažná povinnost — denně mobilisovat všechny pracující k plně­ní a překračování plánu ve všech ukazatelích. Revoluční odborové hnutí vytvořilo organisační předpoklady k to­mu, aby lépe než v minulých letech přispívalo k zabez­pečení plánu. Po usnesení plenární schůze Ústřední rady odborů se začínají v odborech uplatňovat nové methody práce. Byly vytvořeny nové odborové svazy a proběhly celostátní konference, jež postavily do čela svazů osvěd­čené pracovníky. Záleží nyní na přičinění všech orgánů Revolučního odborového hnutí, aby se v plném rozsahu projevil obrat v práci našich odborových organisací, aby se naše svazy staly vskutku výrobními a plnily úlohu ško­ly správy, hospodaření a socialismu, kterou jim určil ne­smrtelný Lenin. Do této práce nastupujeme vyzbrojeni bohatstvím no­vých zkušeností, jež nám dal &IX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu a osqbně veliký učitel pracují­cích celého světa, náš osvoboditel Josef Vissarionovič Sta­lin svým novým dílem „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“, jakož i svým projevem na XIX. sjezdu. Poznání působnosti ekonomických zákonů, formulace základních ekonomických zákonů socialismu a kapitalismu, působení zákona hodnoty za socialismu, jakož i ostatní kapitoly geniální práce soudruha Stalina ještě jasnějším světlem ozářily naši cestu k socialistickému zítřku. Po této cestě, ozářené Stalinovým geniem, půjdeme ještě směleji k šťast­nému a radostnému životu všeho lidu. Obrovský význam pro nás má rovněž celostátní konfe­rence Komunistické strany Československa a zejména re­ferát předsedy strany soudruha Klementa Gottwalda, kte­rý se stal směrnicí pro práci nejen všech komunistů, ale i odborářů. Ve formulaci deseti hlavních úkolů nám uká­zal soudruh Gottwald, k čemu je třeba se především za­měřit. chceme-li dosáhnout plného úspěchu na hospodářské frontě v roce 1953 a zmírnit disproporce a úzká místa, která zavinili spiklenci, zrádci a záškodníci. Je nutné, aby se všichni funkcionáři i členové Revolučního odborového hnutí denně pričiňovali, aby závažné úkoly, formulované v deseti bodech v závěru referátu soudruha Gottwalda, byly důsledně do posledního písmene splněny. Hrubá hodnota průmyslu má v roce 1953 vzrůst o 18,4 procenta, investice o 18 procent, produktivita práce v prů­myslu o 15,1 procenta, ve stavebnictví o 12,2 procenta; vlastní náklady v průmyslu mají oyt sníženy o 5,9 pro­centa. Již z těchto čísel vyplývá nutnost soustředění všech sil a umu, nutnost usilovnějšího zavádění nových pracov­ních method. Na příklad v jednom z našich kamenouhel­­ných revírů při důsledném uplatnění práce podle grafi­konu cykličnosti je dosahováno výkonu sedm tun na hla­vu a směnu. Naproti tomu tam, kde práce podle grafikonu cykličnosti není zavedena, činí výkon 5,97 tuny na hlavu a směnu. Nové methody práce vedou bez zvýšení námahy k lepším výsledkům a bylo by proto neodpustitelným proviněním, kdybychom denně nové methody práce nerozšiřovali. Nechť ýe proto poslední rok naší pětiletky charakterisován ma­sovým rozšířením pokrokových method práce sovětských stachanovců i našich nejlepších pracovníků a jejich zavá­děním na všechna pracoviště, aby socialistické soutěžení bylo pozvednuto na vyšší úroveň. Plán na rok 1953 byl po prvé sestaven na základě dů­(Dokončení na str. Z.) Splnit pátý rok Gottwaldovy pětiletky znamená bránit mír, hájit šťastné životy našich dětí Snímek Vladimíra Riedla BUDUJEME ZDRAVOTNICKÉ HLÍDKY MUDr. Jiří Jandečka Naše zdravotnictví prožívá v současné době své reorganisační období. Buduje se na nové základně. Náš lidově demokra­tický stát, který spěje cílevědomě k so. cialismu, zaměřuje na tuto cestu i naše sjednocené zdravotnictví. Jeho úkoly jsou nesmírné. Vedle úkolů preventivních a léčebných je tu mnoho úkolů ve vý­chově, v propagaci, v osvětě i jinde a všecky tyto úkoly na konec mají jeden cíl: zvýšením zdravotní úrovně obyvatel­stva naší vlasti, a to zdravotní úrovně po všech stránkách, zvýšit brannost a schopnost obrany země. Jedním z velmi důležitých úkolů našeho zdravotnictví je zvýšit hygienickou úroveň v našem státě a rozšířit základní zdravotnické znalosti tak, aby se staly majetkem nejširší ve­řejnosti a sloužily ke zvýšení brannosti všeho občanstva. Toto masové provádění zdravotnické osvěty je úkol , nemalý. > A proto bylo nutno svěřit tento úkol masové zdravot­nické organisaci, kterou je u nás Česko­slovenský .'Červený kříž. Tato všenářodní zdravotnická příprava obyvatelstva patří dnes k jeho nejvlastnější práci, neboť směr Československého Červeného kříže, udaný zákonem o ČsČK, dnes jasně uka­zuje, že ČsČK je masová organisace s úkoly zdravotnickými a nikoliv mlhavě charitativními, prostě, že to je: organisace budovaná podle vzoru sovětských společ­ností ČK a Červeného půlměsíce. Bylo třeba provést celou řadu organi­­sačních příprav, aby takový úkol, jako je všenářodní zdravotnická příprava oby­vatelstva, byl splněn. Bylo třeba připra­vit a vydat učebnici, zajistit pomůcky, přednášející a instruktory, zkrátka byl to veliký úkol s velikými požadavky. A dnes již potkáváme naše občany, ženy, dělnictvo, mládež, kteří nosí drobný pěk­ný odznak PZO (připraven k zdravotnic­ké obraně). Jejich řády se množí, je jich stále víc a více. Nositelé odznaku PZO, to jsou ti budoucí zdravotníci, kteří roz­šíří síť našeho veřejného zdravotnictví. Ovšem není možné, aby takové množství vyškolených osob (jsou jich již tisíce a tisíce) bylo ponecháno nějaké živelnosti. Podle sovětského vzoru je organisuje ČsČK v malé útvary, „zdravotnické hlídky“. A tyto hlídky, to jsou ta pro­dloužená tykadla našeho sjednoceného zdravotnictví. Mají své úkoly a své učení. Jsou vybavovány ; zdravotnickým mate­riálem a budou vybaveny i určitými prá­vy. Jejich význam pro zdravotnictví není pomíjející, protože ony mají za úkol pe­čovat o hygienu pracoviště, nebo vůbec místa, kde svou činnost vykonávají, a po­máhat vytvářet' zdravotně - . nezáv.adné prostředí, dále pomáhat v boji, proti úra­zovosti, nemocnosti a nakažlivým choro­bám, a konečně poskytovat prynj pomoc při úrazech, neštěstích, náhlých onemoc­něních . a živelných pohromách. Tak na př. jejich úkoly hygienické a preventivní. Jak důležitá je zde jejich pomoc? Bude-li v závodech někdo, kdo bude na místě dbát o čistotu, a to přímo na pracovišti, kdo povede a kdo bude vy­chovávat spolupracovníky k tomú, aby zachovávali základní hygienická pravidla, jistě tím bude znamenitě ovlivněna ne­mocnost -i úrazovost. Kolika zbytečným onemocněním a úrazům může takto zdra­votnická hlídka zabránit, o tom by nás dokonale poučily sovětské statistiky ne­mocnosti a úrazovosti, neboť SSSR má tento systém ve svém zdravotnictví již dávno zaveden. A že se osvědčil, toho jšpu jasné důkazy právě v rozsáhlých statistikách. Nebo péče zdravotnických hlídek o čis­totu v obytných domech, školách, úřa­dech a pod.! Jaké spoustě infekčních ne­mocí lze zabránit jen systematickým dozorem nad ukládátvjm a odstraňováním odpadků, kontrolou zdrojů pitné vody; kontrolou ukládáni potravin, sladováním osob onemocnělých nebo podezřelých z onemocnění nakažlivou chorobou! A přece to jsou celkem prosté úkony, které vyžaduji jen základní znalosti zdra­votnické, svědomitost a soustavnost. Zde je naprosto třeba- spolupráce mas, pro­tože orgány státní zdravotní správy ne­jsou tak početné (a ani nemohou být), aby mohly zasahovat všude zároveň. A jaký má význam poskytování první pomoci, o tom snad' ani není třeba při­nášet důkazy. . Kolik lidských životů může být' zachráněno, jen tím, že se na místě úrazu ještě před příchodem lékaře na­skytne osoba, která dovede správně za­stavit krvácení nebo správně provádět umělé dýchání anebo která ví, jak pře­nášet raněné a nemocné. A konečně, jakým přínosem pro zdra­votnickou službu mohou být zdravotnické hlídky v dobách výjimečných, v době aktivní obrany Vlasti! . Právě zprávy z Koreje a Číny ukazují, že žádná zbraň, ani zbraň masového ničení, se nesetká s účinkem, jestliže se na obranu postaví všechen lid, vedený komunistickou stra­nou. Bude-li arniáda podporována záze­mím tak, jako sovětské Zázemí podporo­valo svou bojující armádu, žádný nepřítel nedokáže úspěšně napadnout stát sebe., menší.

Next