Svĕt Práce, leden-červen 1973 (VI/1-26)
1973-01-04 / No. 1
FOTOGRAFUJETE? Potom vás jistě potěší, že redakce pro vás připravila opět zajímavou FOTOSOUTGŽ, určenou fotoamatérům — členům závodních klubů ROH i ostatním. Bude věnována 25 létům života v socialistické společnosti a nazvali jsme ji 25 LET S KAMEROU. Snímek Bohumila Bárty Jak život běží je z naší poslední fotosoutěže — podmínky té nové, v níž se můžete pokusit o štěstí, ať znovu, či prvně, se dozvíte V PŘÍŠTÍM ČÍSLE. Jesličky opět moderní? 1 když rodičům novorozeňátek ubylo finančních problémů, neznamená to ještě, te jsou zbaveni všech starostí. Není třeba tak docela snadné opatřit dětskou postýlku pro prvorozené dítě. Další potomci už obvykle mají postýlky starší, ale hlavně u těch prvních touží maminky, aby postýlka byla novoučká. Jenže už delší dobu jich je nedostatek. Družstva a podniky místního hospodářství nestačí postýlky, stejně jako dřevěné ohrádky pro starší děti, vyrábět. Jediným národním podnikem, který je specializován na výrobu tohoto zboží, je n. p. Kovona Lysá nad Labem, který má mnoho výrobních a kapacitních problémů. Na požadavek obchodních domů Prior, které plánují v roce 1973 prodej 1950 postýlek, odpověděl výrobce potvrzením sotva 400 kusů, tedy o málo více než pětiny. Lepší situace není ani v prodejnách s nábytkem. Zdá se tedy, že snaha o zvýšení populace naráží ještě mnohde na nepochopení a chyby v plánování potřeb pro ty nejmenší. Jediná naděje je, že se opět začnou podle starých legend používat odložené jesličky, které už na našich vesnicích ztratily svůj původní smysl. Nebo přejdeme k loktuším a podobným opatřením, jimiž si vypomáhaly maminky před dávnými časy? (Grs) Staví se, staví... Le Corbusier sice svého řasu prohlásil, že „rodinný domek je kacířství, protože je to objekt stálý, zatímco rodina se neustále mění“, ale bydleni v domcích se stále těší velké oblibě a podlí domků na výstavbě bytů dosahuje pozoruhodné výše. Poslední vývoj dokazuje, že jí dosáhne 1 u nás. Po řadu let se totiž dokončovaly domky se zhruba 20 000 byty, ale v roce 1970 počet nových bytů v domcích vyskočil na 29 406 a loni na 29 547. Letošní pololetní bilance naznačuje, že počet dokončených bytů v domcích by se letos mohl dále zvýšit. Zatímco v padesátých a šedesátých letech tří čtvrtiny všech domků vyrůstaly na Slovensku, v poslední době se zvyšuje podíl českých krajů. V roce 1968 bylo v CSR v domcích dokončeno 6988 bytů, o rok později 8553, předloni 12 043 a loni už 14 864. Přitom v prvním pololetí letošního roku se v ČSR začalo stavět o 77 procent (1) více domků než ve stejném období předchozího roku. Pátým pětiletým plánem předvídaná výstavba 61 680 domků v ČSR může tedy být zřejmě značně překročena. Tento úspěch se nedostavil sám od sebe. Je výsledkem cílevědomého úsilí veřejných 1 hospodářských orgánů. Od roku 1970 bylo zajištěno přednostní zásobování staveb rodinných domků materiálem, v Rýmařově byl uveden do chodu závod na výrobu montovaných domků Okal, v Chvaleticích — rovněž podle zahraniční licence — se začaly vyrábět díly pro stavbu domků s ocelovou konstrukcí. Rozvinula se výstavba .různých lehkých stavebních prvků z pórobetonu, tvrzeného pěnového polystyrenu a dalších hmot. XIV. sjezd KSČ vytýčil úkol: „Provést komplexní opatření pro rozšíření a zefektivnění výstavby rodinných domků svépomocí 1 dodavatelským způsobem.“ Fakta dokazují, že vytýčený úkol se energický plní a že toto úsilí už přináší zcela konkrétní výsledky v podobě výrazného rozvoje výstavby domků. (vd) Bagry pro SSSR České loděnice jsou v rámci RVHP monopolním výrobcem technických plavidel. V poslední době pomohly 1 Praze zvýšit hotelovou lůžkovou kapacitu dodávkami tří hotelových lodí. Jsou zakotveny na Vltavě a nabízejí turistům 180 lůžek komfortního vybavení. Zájem je i o plavecké bazény, které jsou zřizovány na různých místech Prahy a v rámci rozšiřování tělovýchovných zařízení. Jedním z největších výrobků na světě je poslední model samohybného sacího bagru SB 2500, který dosahuje výkonu 2500 kubických metrů za hodinu. Na řekách se pohybuje rychlosti 12 kilometrů za hodinu. Velkým pomocníkem sovětského vodního hospodářství jsou plovoucí čerpací stanice, které se vyrábějí v ústeckém závodě Českých loděnic. Mají výkon 7,5 kubíku přečerpané vody za vteřinu a slouží k přečerpávání zavlažovacích vod z kanálů do bavlníkových plantáží v Uzbecké a Karpatské SSR. Používají se i k zušlechťování pouštní půdy. Dalšími obchodními partnery Českých loděnic je Polsko a Bulharsko, kde se velmi osvědčují sací bagry SB 250. Unikátním výrobkem byl námořní sací bagr pro jugoslávský přístav Koper v roca 1969. K naprosté spokojenosti uživatelů pracuje bez poruchy dodnes. Výrobou motorových nákladních a tankových lodi se zabývá mělnioký závod. Tyta vysoce kvalitní lodě v současné době brázdí vody Laba, Rýna a Maasy od našich hranic až po Rotterdam. V současné době jsou ve výrobě dva prototypy, které budou spnitiny na vodu již v tomto roca. Ja to sací bagr s třídicím zařízením a nový typ korečkového bagrn vyššího výkonu. (n) V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KROMĚ JINÉHO NAJDETE: Kouzla s korunou — ono se řekne prémie • Nové technika ale existuje — něco o zlepšovatelství • Vyzvání na cestu — začátek reportážního seriálu • Otec v rodině — výchova a péče o dítě zdaleka není starostí jen žen A výrobce? Bolest zubů je moc nepříjemná a dovede dokonale otrávit život. Zubnímu kazu se dá do určité míry předcházet fluorlzací pitné vody, používáním zubních past s přídavkem fluoru, správnou skladbou potravy a v posledním čase 1 využíváním laseru. Jestliže se totiž laserové paprsky pomocí optické soustavy soustředí na jedno místo, dosáhne se sterilizace zubu a začínající kaz se, lidově řečeno, „zaleje“ okolní sklovinou. V pokročilém stadiu však paprsky již nepomohou a na scénu nastoupí obávaná vrtačka. I v tomto směru se však blýská na lepší časy. Přední slovenští stomatologové doc. MUDr. P. Andrík a MUDr. J. Tvrdoň po tříletém výzkumu nabízejí laserovou zubní vrtačku, v které je patentovaný prvek — posunovací optika, čímž by se nepopulární zákrok stal skutečně bezbolestným. Kdy však bude možné tento vynález prakticky využít, je ve hvězdách, nebof tyto vrtačky zatím nemá kdo vyrábět. Chirana, n. p., monopolní výrobce zdravotnických přístrojů a zařízení, se vrtačkou sice neodmítl zabývat, jenže jednání zůstala na mrtvém bodě, což je asi totéž. Zkoušet prototyp a zavádět ho do výroby jistě vyžaduje své," ovšem v případě výrobku, který by měl perspektivu nejen na domácím, ale 1 na zahraničním trhu, by se snad mělo vedení podniku společně se ZV ROH více zamyslet nad smyslem II. odstavce usnesení VIII. všeodborového sjezdu, který vyžaduje mimo jiné urychlené zavádění výsledků vývoje a výzkumu do výroby. [chf) S OPRÁVNĚNÝM OPTIMISMEM Z novoročního projevu presidenta republiky Ludvíka Svobody O hládneme-li se na minulý rok, který právě uplynul, můžeme jej hodnotit kladně. Byl to úspěšný rok. Svěděl o tom dobré výsledky v průmyslu, v zemědělství, ve stavebnictví i v dopravě. Také naši zdravotnici, učitelé, pracovníci vědy, kultury, státní správy a služeb vykonali mnoho užitečné práce. Vám všem — dělníkům, rolníkům 1 příslušníkům inteligence, kteří jste se zasloužili o dobré plnění úkolů loňského roku, chtěl bych vyjádřit poděkování a uznání. TJ plynulý rok by] ve znamení dalšího pokroku nejen při vytváření materiálních hodnot, ale i v myšleni našich pracujících, v jejich vztahu k socialismu, k politice Komunistické strany Československa. V této souvislosti bych chtěl zvlášť ocenit rostoucí politickou a společenskou angažovanost naší mládeže. P říznivých výsledků jsme dosáhli především díky tomu, že naši občané plně pochopili a aktivně uskutečňují program XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Cspěchů jsme dosáhli dále tím, že jsme se opírali o všestrannou spolupráci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi. To se příznivě promítlo jak v upevnění mezinárodního postavení naší republiky, tak v dalším rozvoji naši ekonomiky, vědy, techniky i kultury. V uplynulém roce jsme se u příležitosti slavných výročí Sovětského svazu spolu s našimi přáteli upřímně radovali z jejich úspěchů. Zároveň jsme si znovu plně uvědomili životadárnou sílu našeho přátelství a spolupráce. Naši občané vyjádřili své city nejen důstojnými oslavami, ale zejména širokým projevem pracovní iniciativy. D osažené výsledky v našem hospodářském a politickém životě hodnotíme střízlivě. Víme, že vedle nesporných úspěchů máme na různých úsecích i řadu nedostatků. Je třeba klást stéle větší důraz na kvalitu práce, na její účelnou organizaci, odhalovat skryté rezervy a více využívat výhod mezinárodní dělby práce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. V celém našem životě musíme prosazovat ovzduší zdravé kritičnosti a náročnosti, posilovat vědomí společenské odpovědnosti, aktivně vystupovat proti netečnosti a nepořádkům. N ad tím vším se zamýšlíme i dnes, při vstupu do nového roku. Chceme se v tomto roce dostat opět o výrazný krok vpřed. Proto jsou naše cíle tak náročné. Jejich splnění však není jen organizační záležitostí. Jde v prvá řadě o uvědomělý přístup každého občana k potřebám celé společnosti. Již mnohokrát jste prokázali veliké pracovní hrdinství, obětavost, iniciativu a odpovědnost v plnění stanovených úkolů. Jsem pevně přesvědčen, že tomu tak bude i v tomto roce, v roce 25. výročí Vítězného února. P ro splnění všech náročných úkolů, které jsme si vytyčili, potřebujeme mírové podmínky, příznivé mezinárodní ovzduší. Proto naše zahraniční politika cílevědomě, v pevném spojenectví a v jednotné frontě se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického společenství, usiluje o upevnění míru a bezpečnosti v Evropě i na celém světě. Usilujeme o rozvoj mezinárodní mírové spolupráce v souladu s leninskými principy mírového soužití států s různým společenským zřízením. Z ároveň však s veškerou rozhodností odsuzujeme barbarské akce amerických imperialistů proti vietnamskému lidu a plně podporujeme mírové návrhy Vietnamské demokratické republiky. Drazí spoluobčané, vstupujeme do nového roku s oprávněným optimismem, neboť máme všechny předpoklady pro další, všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Bez zázemí? Pakt, že máme mistra světa / psaní na stroji, je méně senační a vůbec méně známý, než dyby šlo o kterýkoliv sport. rohle jaksi doslova do sportu ne>atří (zkuste to propašovat do sportovní rubriky čl relace!). Je tó zaměstnání; ovšem soutěží se v něm podobně jako třsba v orbě čl jiných dovednostech k prospěchu věci. Náš mistr světa Miroslav Kovář získal opět pěkný úspěch v mezinárodní konkurenci v Záhřebu na našem stroji Consul 203. V soutěži v přesnosti vytvořil průměrem 552 úhozů za min. při lOmlnutovém psaní bez chyby náš nový rekord. Na domácích soutěžích (konají se pravidelně v Praze a v Bratislavě) sice také vidíme pěkné výkony, ale při poměrně nevelké účasti. Opakují se stejná jména, jako např. soudružka Vávrová z Hlohovce, která navíc plní své povinnosti mateřské (což se neopomene vždy zdůraznit), a na Slovensku stačí předstihnout ostatní konkurenci ve vš^ch sekretářských úkonech. Základna soutěžících se zdá třeba ve srovnání s naší hoksjovou ligou úzká. Když už jsme u hokeje: tam se právě řeší tak trochu generační problém, který zamíchal navyklé pořadí mužstev. V psaní strojem vede pořád střední generace; s dorostem je to slabší. Ze škol vychází s malou důvěrou ve své schopnosti. 1 pokud je obeznámen s novou technikou kanceláří [diktafony atp.), zjistí při vstupu do praktického života, že se tam užívá praktických vynálezů velmi málo. V kancelářích převládá tradiční, málo produktivní práce se značnými nároky na čas (při návalu se musí nějaká hodina přidat) a malými nároky na schopnosti. Nechce se ani věřit, že máme tolik času a tolik lidí, abychom se mohli držet starých metod, vhodných pro staré časy. Tempo výroby se zrychluje a měla by Se zrychlit a zproduktivnit 1 činnost řídící, organizační a výrobu obsluhující na všech stupních. Chtělo by to něco jako už frázovité označované spojení výuky s praxí, ale také naopak, praxe s moderními možnostmi kvalifikace a techniky, s nároky na kvalifikaci. I mzdové předpisy se zatím příliš drží „systemlzace“ se zkamenělými platy: mohly by rozlišit výrazněji výkonné administrativ, ní pracovníky a pracovnice od těch pomalejších. (au) Kam zmizela svépomoc? Komplexních plánů péče o pracující a sociálně ekonomických programů jsou už stovky a v ještě větším počtu závodů a podniků se připravují. Mají se realizovat v této pětiletce a je to čtení věru zajímavé. Až na vzácné výjimky totiž nepočítají se svým okolím, což by mělo být město a jeho vlastní rozvoj a nesdružují se v nich také síly a prostředky dvou tří továren, které spolu sousedí. Flámování tohoto druhu totiž chybějí zkušenosti a jeho racionalita je ovlivněna nedostatkem mnoha potřebných informací. Přesto z nich vyplývá, že závody a podniky v krátké době udělají pro své pracovníky mno ho užitečného — v podstatě tolik, na kolik jim stačí kapacity. Ale jaké jsou to kapacity? Svépomoc se v programech sociálního rozvoje dá najít pouze ve stati o bytové výstavbě, s iniciativou pracujících se počítá pouze v první jejich kapitole a ta je výrobní a ekonomická, možnost si brigádnicky upravit nebo rozšířit sociální zařízení jako by se zapomněla. Fondy iniciativy, ochoty a dobré vůle nám pomáhají zvyšovat výrobní kapacity už přes čtvrt století, továrny je celá léta formou brigád exportovaly I na vesnici. Těžko lze proto pochopit, proč by svépomoc neměla vytvořit aspoň část hodnot nezbytných pro sociální rozvoj podniků. Vždyť je s tím přece nemálo zkušeností, brigádníci pomohli postavit desítky školek a závodních jídelen a stovky dětských letních táborů a rekreačních středisek pro dospělé. Svépomoc by neměla zmizet. Zejména ne z plánů sociálního rozvoje. (ger) Cestování jako problém Když sl v Ostravě prováděli průzkum vytíženosti městské dopravy, ověřili sl, že přes 100 000 zaměstnanců, vesměs důlních, hutních a chemických závodů, denně přijíždí a odjíždí z tohoto krajského města. Metropole samotná je ve velké silniční rekonstrukci a má jistě zajímavost: Již na dvou úsecích (Rudná ulice a Marlénskohorská) městského území je dovoleno Jet 100km rychlostí! Upravuje se také hlavní dopravní tepna Ostravy, Gottwaldova třída, kde intenzita provozu dosahuje hodnot největších světových měst. Průzkum ztrátových časů zaměstnanců dojížděním přinesl poučný údaj, že horník OKR stráví dojížděním do zaměstnání a zpět každý den 70—75 minut, zatímco ještě před pěti roky musel na stejný účel vynaložit až 130 minut Osvědčují se také přímé autobusové linky ze sídlišť do závodů: Porubá—Důl Rudý říjen a Vítězný únor, Zábřeh—Koksovny v Přívoze a podobně. Jestliže za posledních 6 let bylo v Severomoravském kraji věnováno na rekonstrukci a výstavbu silniční sítě 2,5 miliardy korun, pak předpokládané výdaje na příští roky jsou ještě vyšší. Nově bylo postaveno nebo opraveno 277 mostů, chybí však pořád mimoúrovňové řešení křižovatek, jak tomu je u velmi osvědčené 8,5 km dlouhé trasy Rudná na, území Ostravy. Na mnohých stavebních pracích se budou t podniky podílet sdruženými Investicemi,1 neboť už je konečně mnohým vedoucím pracovníkům jasné, že také Způsob a doba dojíždění do zaměstnání neoddělitelně patří k pojmu — životní úroveň. A že její kvalita vytváří u pracujících potřebný pocit Spokojenosti. Ostravské podniky proto ne nadarmo v loňském roce přispějí na zlepšpní osobní dopravy částkou přes 60 miliónů korun. ,(da) 60 let E. Giereka Před šedesáti lety se narodil 6. 1. 1913 v Porabce (Katovické vojvodství), v hornické rodině Edward Gierek. Po smrti otce, který zahynul při důlním neštěstí, odjel v roce 1923 do Francie, kde pracoval od 13 let jako horník. Aktivně pracoval ve francouzském odborovém hnutí, účastnil se třídních bojů francouzského proletariátu, řídil stávkové hnutí a pracoval v Dělnickém osvětovém sdružení. V roce 1931—1934 se stal členem Francouzské komunistické strany. Roku 1934 byl za účast ve stávce horníků uvězněn a vypovězen z Francie do Polska. V roce 1937 emigroval do Belgie, kde pracoval opět jako horník (v dolech pracoval celkem 17 let). Účastnil se politické činnosti v řadách Komunistické strany P.elgie. Za oku; ace se v Belgii aktivně zapojil do hnutí odporu proti na cismu. V letech 1944—1946 se stal členem Polské dělnické strany (PDS). Po skončení války organizoval v Belgii Svaz polských vlastenců a PDS; v letech 1946—1948 byl předsedou Národní rady Poláků v Belgii. Roku 1348 se vrátil do Pel ska a začal pracovat v ÜV PDS. Od roku 1948 je členem Polské sjednocené dělnické strany (PSDS). V letech 1949—1954 byl tajemníkem katolického vojvod ského výboru PSDS. V této době dokonči) studia na Vysoké škole báňské a stal se inženýrem. Od roku 1952 je poslancem Sejmu, v letech 1954—1956 pracuje jako vedoucí oddělení pro těžký průmysl UV PSDS. Od roku 1954 je členem ÜV PSDS. V letech 1956 až 1964 pracuje jako tajemník ÜV PSDS. Od roku 1956 je členem politického byra ÚV PSDS, od roku 1957 do prosince 1970 se stává prvním tajemníkem katovického vojvodského výboru PSDS. Od března 1957 do dubna 1971 je předsedou parlamentního výboru pro národní obranu. Od prosince 1970 prvním tajemníkem OV PSDS. Od června 1971 je členem předsednictva celostátního výboru Fronty národní jednoty. Kromě jiných vyznamenání je nositelem Rádu praporu 1. st. (1954), Rádu budovatelů lidového Polska (1963).