Svĕt Práce, leden-červen 1973 (VI/1-26)

1973-01-04 / No. 1

FOTOGRAFUJETE? Potom vás jistě potěší, že redakce pro vás připravila opět zají­mavou FOTOSOUTGŽ, určenou fotoamatérům — členům závodních klubů ROH i ostatním. Bude věnována 25 létům života v socialistické společnosti a nazvali jsme ji 25 LET S KAMEROU. Snímek Bohumila Bárty Jak život běží je z naší po­slední fotosoutěže — podmínky té nové, v níž se můžete pokusit o štěstí, ať znovu, či prvně, se dozvíte V PŘÍŠTÍM ČÍSLE. Jesličky opět moderní? 1 když rodičům novorozeňátek ubylo finančních problémů, ne­znamená to ještě, te jsou zbaveni všech starostí. Není třeba tak docela snadné opatřit dětskou postýlku pro prvorozené dítě. Další potomci už obvykle mají postýlky starší, ale hlavně u těch prv­ních touží maminky, aby postýlka byla novoučká. Jenže už delší dobu jich je nedostatek. Družstva a podniky místního hospodář­ství nestačí postýlky, stejně jako dřevěné ohrádky pro starší děti, vyrábět. Jediným národním podnikem, který je specializován na výrobu tohoto zboží, je n. p. Kovona Lysá nad Labem, který má mnoho výrobních a kapacitních problémů. Na požadavek obchod­ních domů Prior, které plánují v roce 1973 prodej 1950 postýlek, odpověděl výrobce potvrzením sotva 400 kusů, tedy o málo více než pětiny. Lepší situace není ani v prodejnách s nábytkem. Zdá se tedy, že snaha o zvýšení populace naráží ještě mnohde na ne­pochopení a chyby v plánování potřeb pro ty nejmenší. Jediná naděje je, že se opět začnou podle starých legend používat od­ložené jesličky, které už na našich vesnicích ztratily svůj původ­ní smysl. Nebo přejdeme k loktuším a podobným opatřením, jimiž si vypomáhaly maminky před dávnými časy? (Grs) Staví se, staví... Le Corbusier sice svého řasu prohlásil, že „rodinný domek je kacířství, protože je to objekt stálý, zatímco rodina se neustále mění“, ale bydleni v domcích se stále těší velké oblibě a podlí domků na výstavbě bytů dosahu­je pozoruhodné výše. Poslední vý­voj dokazuje, že jí dosáhne 1 u nás. Po řadu let se totiž dokončovaly domky se zhruba 20 000 byty, ale v roce 1970 po­čet nových bytů v domcích vy­skočil na 29 406 a loni na 29 547. Letošní pololetní bilance nazna­čuje, že počet dokončených bytů v domcích by se letos mohl dále zvýšit. Zatímco v padesátých a šede­sátých letech tří čtvrtiny všech domků vyrůstaly na Slovensku, v poslední době se zvyšuje podíl českých krajů. V roce 1968 bylo v CSR v domcích dokončeno 6988 bytů, o rok později 8553, před­loni 12 043 a loni už 14 864. Při­tom v prvním pololetí letošního roku se v ČSR začalo stavět o 77 procent (1) více domků než ve stejném období předchozího roku. Pátým pětiletým plánem předví­daná výstavba 61 680 domků v ČSR může tedy být zřejmě značně překročena. Tento úspěch se nedostavil sám od sebe. Je výsledkem cílevědo­mého úsilí veřejných 1 hospo­dářských orgánů. Od roku 1970 bylo zajištěno přednostní zásobo­vání staveb rodinných domků ma­teriálem, v Rýmařově byl uveden do chodu závod na výrobu monto­vaných domků Okal, v Chvaleti­cích — rovněž podle zahraniční licence — se začaly vyrábět díly pro stavbu domků s ocelovou konstrukcí. Rozvinula se výstavba .různých lehkých stavebních prv­ků z pórobetonu, tvrzeného pěno­vého polystyrenu a dalších hmot. XIV. sjezd KSČ vytýčil úkol: „Provést komplexní opatření pro rozšíření a zefektivnění výstavby rodinných domků svépomocí 1 do­davatelským způsobem.“ Fakta do­kazují, že vytýčený úkol se ener­gický plní a že toto úsilí už při­náší zcela konkrétní výsledky v podobě výrazného rozvoje vý­stavby domků. (vd) Bagry pro SSSR České loděnice jsou v rámci RVHP monopolním výrobcem tech­nických plavidel. V poslední do­bě pomohly 1 Praze zvýšit hote­lovou lůžkovou kapacitu dodávka­mi tří hotelových lodí. Jsou za­kotveny na Vltavě a nabízejí turistům 180 lůžek komfortního vybavení. Zájem je i o plavecké bazény, které jsou zřizovány na různých místech Prahy a v rámci rozšiřování tělovýchovných zaří­zení. Jedním z největších výrobků na světě je poslední model samohyb­ného sacího bagru SB 2500, který dosahuje výkonu 2500 kubických metrů za hodinu. Na řekách se pohybuje rychlosti 12 kilometrů za hodinu. Velkým pomocníkem sovětského vodního hospodářství jsou plovoucí čerpací stanice, kte­ré se vyrábějí v ústeckém závodě Českých loděnic. Mají výkon 7,5 kubíku přečerpané vody za vte­řinu a slouží k přečerpávání za­vlažovacích vod z kanálů do ba­vlníkových plantáží v Uzbecké a Karpatské SSR. Používají se i k zušlechťování pouštní půdy. Dalšími obchodními partnery Českých loděnic je Polsko a Bul­harsko, kde se velmi osvědčují sací bagry SB 250. Unikátním vý­robkem byl námořní sací bagr pro jugoslávský přístav Koper v roca 1969. K naprosté spokojenosti uži­vatelů pracuje bez poruchy do­dnes. Výrobou motorových náklad­ních a tankových lodi se zabývá mělnioký závod. Tyta vysoce kva­litní lodě v současné době brázdí vody Laba, Rýna a Maasy od na­šich hranic až po Rotterdam. V současné době jsou ve výro­bě dva prototypy, které budou spnitiny na vodu již v tomto roca. Ja to sací bagr s třídicím zařízením a nový typ korečkové­­ho bagrn vyššího výkonu. (n) V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KROMĚ JINÉHO NAJDETE: Kouzla s korunou — ono se řekne prémie • Nové technika ale existuje — něco o zlepšovatelství • Vyzvání na cestu — začátek reportážního seriálu • Otec v rodině — výchova a péče o dítě zdaleka není starostí jen žen A výrobce? Bolest zubů je moc nepříjem­ná a dovede dokonale otrávit ži­vot. Zubnímu kazu se dá do ur­čité míry předcházet fluorlzací pitné vody, používáním zubních past s přídavkem fluoru, správ­nou skladbou potravy a v posled­ním čase 1 využíváním laseru. Jest­liže se totiž laserové paprsky po­mocí optické soustavy soustředí na jedno místo, dosáhne se sterili­zace zubu a začínající kaz se, li­dově řečeno, „zaleje“ okolní sklo­vinou. V pokročilém stadiu však paprsky již nepomohou a na scé­nu nastoupí obávaná vrtačka. I v tomto směru se však blýská na lepší časy. Přední slovenští stomatologové doc. MUDr. P. Andrík a MUDr. J. Tvrdoň po tří­letém výzkumu nabízejí laserovou zubní vrtačku, v které je patento­vaný prvek — posunovací optika, čímž by se nepopulární zákrok stal skutečně bezbolestným. Kdy však bude možné tento vynález prakticky využít, je ve hvězdách, nebof tyto vrtačky zatím nemá kdo vyrábět. Chirana, n. p., mono­polní výrobce zdravotnických pří­strojů a zařízení, se vrtačkou sice neodmítl zabývat, jenže jednání zůstala na mrtvém bodě, což je asi totéž. Zkoušet prototyp a zavádět ho do výroby jistě vyžaduje své," ovšem v případě výrobku, který by měl perspektivu nejen na do­mácím, ale 1 na zahraničním trhu, by se snad mělo vedení pod­niku společně se ZV ROH více zamyslet nad smyslem II. odstav­ce usnesení VIII. všeodborového sjezdu, který vyžaduje mimo jiné urychlené zavádění vý­sledků vývoje a výzkumu do výroby. [chf) S OPRÁVNĚNÝM OPTIMISMEM Z novoročního projevu presidenta republiky Ludvíka Svobody O hládneme-li se na minulý rok, který právě uplynul, můžeme jej hodno­tit kladně. Byl to úspěšný rok. Svěděl o tom dobré výsledky v průmys­lu, v zemědělství, ve stavebnictví i v do­pravě. Také naši zdravotnici, učitelé, pracovníci vědy, kultury, státní správy a služeb vykonali mnoho užitečné prá­ce. Vám všem — dělníkům, rolníkům 1 příslušníkům inteligence, kteří jste se zasloužili o dobré plnění úkolů loňské­ho roku, chtěl bych vyjádřit poděkování a uznání. TJ plynulý rok by] ve znamení dalšího pokroku nejen při vytváření mate­riálních hodnot, ale i v myšleni na­šich pracujících, v jejich vztahu k so­cialismu, k politice Komunistické strany Československa. V této souvislosti bych chtěl zvlášť ocenit rostoucí politickou a společenskou angažovanost naší mlá­deže. P říznivých výsledků jsme dosáhli pře­devším díky tomu, že naši občané plně pochopili a aktivně uskuteč­ňují program XIV. sjezdu Komunistické strany Československa. Cspěchů jsme dosáhli dále tím, že jsme se opírali o všestrannou spolupráci se Sovětským svazem a dalšími socialistickými země­mi. To se příznivě promítlo jak v upev­nění mezinárodního postavení naší re­publiky, tak v dalším rozvoji naši eko­nomiky, vědy, techniky i kultury. V uplynulém roce jsme se u příleži­tosti slavných výročí Sovětského svazu spolu s našimi přáteli upřímně radovali z jejich úspěchů. Záro­veň jsme si znovu plně uvědomili života­dárnou sílu našeho přátelství a spolu­práce. Naši občané vyjádřili své city ne­jen důstojnými oslavami, ale zejména širokým projevem pracovní iniciativy. D osažené výsledky v našem hospo­dářském a politickém životě hod­notíme střízlivě. Víme, že vedle nesporných úspěchů máme na různých úsecích i řadu nedostatků. Je třeba klást stéle větší důraz na kvalitu práce, na její účelnou organizaci, odhalovat skryté rezervy a více využívat výhod mezinárodní dělby práce v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. V celém našem životě musíme prosazovat ovzdu­ší zdravé kritičnosti a náročnosti, posi­lovat vědomí společenské odpovědnosti, aktivně vystupovat proti netečnosti a nepořádkům. N ad tím vším se zamýšlíme i dnes, při vstupu do nového roku. Chce­me se v tomto roce dostat opět o výrazný krok vpřed. Proto jsou naše cíle tak náročné. Jejich splnění však není jen organizační záležitostí. Jde v prvá řadě o uvědomělý přístup každé­ho občana k potřebám celé společnosti. Již mnohokrát jste prokázali veliké pra­covní hrdinství, obětavost, iniciativu a odpovědnost v plnění stanovených úko­lů. Jsem pevně přesvědčen, že tomu tak bude i v tomto roce, v roce 25. výročí Vítězného února. P ro splnění všech náročných úkolů, které jsme si vytyčili, potřebujeme mírové podmínky, příznivé mezi­národní ovzduší. Proto naše zahraniční politika cílevědomě, v pevném spoje­nectví a v jednotné frontě se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického společenství, usiluje o upevnění míru a bezpečnosti v Evropě i na celém světě. Usilujeme o rozvoj mezinárodní mírové spolupráce v souladu s leninskými prin­cipy mírového soužití států s různým společenským zřízením. Z ároveň však s veškerou rozhodností odsuzujeme barbarské akce americ­kých imperialistů proti vietnamské­mu lidu a plně podporujeme mírové ná­vrhy Vietnamské demokratické republiky. Drazí spoluobčané, vstupujeme do nového roku s opráv­něným optimismem, neboť máme všech­ny předpoklady pro další, všestranný rozvoj naší socialistické společnosti. Bez zázemí? Pakt, že máme mistra světa / psaní na stroji, je méně sen­­ační a vůbec méně známý, než dyby šlo o kterýkoliv sport. rohle jaksi doslova do sportu ne­­>atří (zkuste to propašovat do sportovní rubriky čl relace!). Je tó zaměstnání; ovšem soutěží se v něm podobně jako třsba v or­bě čl jiných dovednostech k pro­spěchu věci. Náš mistr světa Mi­roslav Kovář získal opět pěkný úspěch v mezinárodní konkuren­ci v Záhřebu na našem stroji Consul 203. V soutěži v přesnosti vytvořil průměrem 552 úhozů za min. při lOmlnutovém psaní bez chyby náš nový rekord. Na domácích soutěžích (konají se pravidelně v Praze a v Bra­tislavě) sice také vidíme pěkné výkony, ale při poměrně nevelké účasti. Opakují se stejná jména, jako např. soudružka Vávrová z Hlohovce, která navíc plní své po­vinnosti mateřské (což se ne­opomene vždy zdůraznit), a na Slovensku stačí předstihnout ostatní konkurenci ve vš^ch sekretářských úkonech. Základna soutěžících se zdá třeba ve srov­nání s naší hoksjovou ligou úzká. Když už jsme u hokeje: tam se právě řeší tak trochu generační problém, který zamíchal navyklé pořadí mužstev. V psaní strojem vede pořád střed­ní generace; s dorostem je to slab­ší. Ze škol vychází s malou důvě­rou ve své schopnosti. 1 pokud je obeznámen s novou technikou kanceláří [diktafony atp.), zjistí při vstupu do praktického života, že se tam užívá praktických vy­nálezů velmi málo. V kancelářích převládá tradiční, málo produk­tivní práce se značnými nároky na čas (při návalu se musí ně­jaká hodina přidat) a malými ná­roky na schopnosti. Nechce se ani věřit, že máme tolik času a tolik lidí, abychom se mohli držet starých metod, vhodných pro staré časy. Tempo výroby se zrychluje a měla by Se zrychlit a zproduktivnit 1 činnost řídící, organizační a výrobu obsluhující na všech stupních. Chtělo by to něco jako už frázovité označova­né spojení výuky s praxí, ale ta­ké naopak, praxe s moderními možnostmi kvalifikace a techni­ky, s nároky na kvalifikaci. I mzdové předpisy se zatím pří­liš drží „systemlzace“ se zkame­nělými platy: mohly by rozlišit výrazněji výkonné administrativ, ní pracovníky a pracovnice od těch pomalejších. (au) Kam zmizela svépomoc? Komplexních plánů péče o pra­cující a sociálně ekonomických programů jsou už stovky a v ještě větším počtu závodů a podniků se připravují. Mají se realizovat v té­to pětiletce a je to čtení věru za­jímavé. Až na vzácné výjimky to­tiž nepočítají se svým okolím, což by mělo být město a jeho vlastní rozvoj a nesdružují se v nich ta­ké síly a prostředky dvou tří to­váren, které spolu sousedí. Flá­mování tohoto druhu totiž chybějí zkušenosti a jeho racionalita je ovlivněna nedostatkem mnoha po­třebných informací. Přesto z nich vyplývá, že zá­vody a podniky v krátké době udělají pro své pracovníky mno­ ho užitečného — v podstatě to­lik, na kolik jim stačí kapacity. Ale jaké jsou to kapacity? Svépomoc se v programech so­ciálního rozvoje dá najít pouze ve stati o bytové výstavbě, s ini­ciativou pracujících se počítá pouze v první jejich kapitole a ta je výrobní a ekonomická, mož­nost si brigádnicky upravit nebo rozšířit sociální zařízení jako by se zapomněla. Fondy iniciativy, ochoty a dob­ré vůle nám pomáhají zvyšovat výrobní kapacity už přes čtvrt století, továrny je celá léta for­mou brigád exportovaly I na ves­nici. Těžko lze proto pochopit, proč by svépomoc neměla vytvo­řit aspoň část hodnot nezbytných pro sociální rozvoj podniků. Vždyť je s tím přece nemálo zkušeností, brigádníci pomohli po­stavit desítky školek a závodních jídelen a stovky dětských letních táborů a rekreačních středisek pro dospělé. Svépomoc by neměla zmizet. Ze­jména ne z plánů sociálního roz­voje. (ger) Cestování jako problém Když sl v Ostravě prováděli průzkum vytíženosti městské do­pravy, ověřili sl, že přes 100 000 zaměstnanců, vesměs důlních, hutních a chemických závodů, denně přijíždí a odjíždí z tohoto krajského města. Metropole sa­motná je ve velké silniční re­konstrukci a má jistě zajímavost: Již na dvou úsecích (Rudná ulice a Marlénskohorská) městského území je dovoleno Jet 100km rych­lostí! Upravuje se také hlavní do­pravní tepna Ostravy, Gottwaldo­va třída, kde intenzita provozu dosahuje hodnot největších světo­vých měst. Průzkum ztrátových časů zaměstnanců dojížděním při­nesl poučný údaj, že horník OKR stráví dojížděním do zaměstnání a zpět každý den 70—75 minut, zatímco ještě před pěti roky mu­sel na stejný účel vynaložit až 130 minut Osvědčují se také pří­mé autobusové linky ze sídlišť do závodů: Porubá—Důl Rudý říjen a Vítězný únor, Zábřeh—Koksov­­ny v Přívoze a podobně. Jestliže za posledních 6 let bylo v Seve­romoravském kraji věnováno na rekonstrukci a výstavbu silniční sítě 2,5 miliardy korun, pak před­pokládané výdaje na příští roky jsou ještě vyšší. Nově bylo po­staveno nebo opraveno 277 mostů, chybí však pořád mimoúrovňové řešení křižovatek, jak tomu je u velmi osvědčené 8,5 km dlou­hé trasy Rudná na, území Ostra­vy. Na mnohých stavebních pra­cích se budou t podniky podílet sdruženými Investicemi,1 neboť už je konečně mnohým vedoucím pracovníkům jasné, že také Způ­­sob a doba dojíždění do zaměst­nání neoddělitelně patří k pojmu — životní úroveň. A že její kva­lita vytváří u pracujících potřeb­ný pocit Spokojenosti. Ostravské podniky proto ne nadarmo v loň­ském roce přispějí na zlepšpní osobní dopravy částkou přes 60 miliónů korun. ,(da) 60 let E. Giereka Před šedesáti lety se narodil 6. 1. 1913 v Porabce (Katovické voj­vodství), v hornické rodině Ed­ward Gierek. Po smrti otce, který zahynul při důlním neštěstí, od­jel v roce 1923 do Francie, kde pracoval od 13 let jako horník. Aktivně pracoval ve francouzském odborovém hnutí, účastnil se třídních bojů francouzského pro­letariátu, řídil stávkové hnutí a pracoval v Dělnickém osvětovém sdružení. V roce 1931—1934 se stal členem Francouzské komunis­tické strany. Roku 1934 byl za účast ve stávce horníků uvězněn a vypovězen z Francie do Polska. V roce 1937 emigroval do Belgie, kde pracoval opět jako horník (v dolech pracoval celkem 17 let). Účastnil se politické činnosti v řa­dách Komunistické strany P.elgie. Za oku; ace se v Belgii aktivně zapojil do hnutí odporu proti na cismu. V letech 1944—1946 se stal členem Polské dělnické strany (PDS). Po skončení války organizoval v Belgii Svaz polských vlastenců a PDS; v letech 1946—1948 byl předsedou Národní rady Poláků v Belgii. Roku 1348 se vrátil do Pel ska a začal pracovat v ÜV PDS. Od roku 1948 je členem Polské sjednocené dělnické strany (PSDS). V letech 1949—1954 byl tajemníkem katolického vojvod ského výboru PSDS. V této době dokonči) studia na Vysoké škole báňské a stal se inženýrem. Od roku 1952 je poslancem Sejmu, v letech 1954—1956 pracuje jako vedoucí oddělení pro těžký prů­mysl UV PSDS. Od roku 1954 je členem ÜV PSDS. V letech 1956 až 1964 pracuje jako tajemník ÜV PSDS. Od roku 1956 je členem politického byra ÚV PSDS, od ro­ku 1957 do prosince 1970 se stává prvním tajemníkem katovického vojvodského výboru PSDS. Od března 1957 do dubna 1971 je předsedou parlamentního výboru pro národní obranu. Od prosince 1970 prvním tajemníkem OV PSDS. Od června 1971 je členem před­sednictva celostátního výboru Fronty národní jednoty. Kromě ji­ných vyznamenání je nositelem Rádu praporu 1. st. (1954), Rádu budovatelů lidového Polska (1963).

Next