Technické Noviny, 1962 (X/1-52)
1962-01-03 / No. 1
TECHNICIfNOVIKr D ČASOPIS PRO NOVOU TECHNIKU A OTÁZKY ZLEPŠOVATEĽSKÉHO A VYNÁLEZCOVSKÉHO HNUTÍ 3 \ DO DESÁTÉHO ROKU Letoe uplyne deset let od založení Technických novin, které v, posledních letech vycházejí jako t-ýdeijík. Deset let není tak dlouhá doba pro život časopisu, ale přesto lze říci, že naše noviny vykonaly značnou práci na úseku techniky, když se stály jedním'z'pomocníků při organizaci technického rozvoje a uplatňování nových forem práce. Technické noviny ,si.získaly nejen značný okruh čtenářů, ale vybudovaly i dobrý aktiv spolupracovníků ve všech oborech technické činnosti. Staly se tak zdrojem informací o technických novinkách doma i v zahraničí, o rozvoji zlepšdvatelského hnutí v celých výrobních sektorch i jednotlivých závoďéchl Právidelně seznamují čtenáře s činností hospodářských orgánů a s úkoly odborové organizace, které má,hlavně na poli zlepšovatelského hnutí a propagace pracovních metod ;SO.větských i našich novátorů. Nemenší pozornost věnují také výchovné a organizační činnosti ČSVTS, hlavně v závodních pobočkách, Dnům nové techniky, symposiím a konferencím i výstavám a celému úseku technickoekonomické propagandy. Nejde nám také jenom o pouhou informaci o nových strojích a zařízeních, ale rovněž o hlubší rozbory organizace práce, o prohlubování technologické úrovně v jednotlivých průmyslových odvětvích i o rozbory ekonomické a výchovnou práci mezi techniky. Samozřejmě, že těžisko práce Technických novin je h závodech, všude tam, kde se rozvíjí velkolepý zápas o technický a hospodářský pokrok, jehož cestu poznamenaly obrovské úspěchy sovětské techniky, techniky mírového budování a kolosálních vesmírných objevu. I když Technické noviny během doby prohloubily'svůj styk se čtenářem, nelze zůstat u dosavadních forem redakční práce, a je nutno , jít; ještě častěji za lidmi na pracoviště, do závodů a výzkumných ústavů i na vývojová střediska. Proto se také rozšiřuje v Technických novinách, rubrika Radíme na celou stránku, a do určité míry se pozměňuje i jéjí obsah; Nejde už jen o poradnu, pro'zlepšovatele, ale chceme také У širším měřítku pomáhat technikům a všem pracovníkům v závodech,; řešit jejich bolesti a starosti, zprostředkovat pomoc i zkušenosti . mezi závody a výrobními odvětvími. Technické noviny chtějí však pomáhat závodům i formou besed speciálně zaměřených na úzkoprofilové1 problémy určitého závodu nebo výrobního- odvětví, i komplexními rozbory o tom, jak se například v závodě uplatňuje nová technika., Chceme také, aby se Technické působení ještě účinnějším nástrojem propagační, agitátorské a organizační práce mezi techniky a pracujícími v závodech. Všechny nás očekávají nové a smělé úkoly druhého roku třetí pětiletky. Na pracující v závodech kladou značné požadavky, jsou to úkoly často těžké, ale zároveň také radostné, poněvadž jejich splnění každým dnem nám přibližuje touhu československého lidu; aby se ještě naše generace dožila komunistické společnosti. A Technické noviny svou činností, prohloubeným obsahem, pomocí závodům, kolektivům i jedincům chtějí být platným článkem v* onom velikém společenství pracujících, které svou pílí a s nadšením pomáhá budovat společnost bez válek a násilí i útlaku, společpluou mírové, pohody, a radosti. Jah Tachezy: Dirigent symfonie práce. Smrtiek-г VýsUtyý. noytnáfsk 'fotogi se VÝVOJEM VPŘED! Ukončením starého roku a v prvních ší společnosti. Vyžaduje to i mír, který hodinách nového roku hodnotíme všechna stará úsilí a plánujeme činy nové, větší a pro naši společnost ještě prospěšnější. Vyžaduje to druhý rok třetí pětiletky a smělé perspektivy na- u tavících pecí, v hloubkách šachet. upevňujeme a zabezpečujeme na našich pracovištích : v dílnách, v laboratořích, u zkumavek, nad rysovacími prkny, Pro bilanci jsme si zašli do různých odvětví práce. Položili jsme tři otázky několika pracovníkům z různých oborů: t. Co považujete za největší úspěch ve svém oboru v roce 1961? 2. Cím nejvýznamnějším přispělo к technickému rozvoji vaše pracoviště? 3. Kterým směrem se bude podle vašeho názoru rozvíjet váš obor a co by к tomu mělo přispět? jejich odpovědi nás přesvědčují o nepřeberném talentu našich lidí a o ne-; umdlévající snaze dosáhnout mistrovského prvenství. JAROSLAV BÍLEK, výrobně technický náměstek ředitele národního podniku Vlněna v Brně: i Za největší úspěch vlnařského sektoru v roce 1961 považuji vyřešení technologie a zavedení hromadné výroby tkanin s podílem polyesterového vlákna čs. ýýróby, které nahrazuje devizově nárbčné zámořské vlny a umožňuje dodávat na trh nový typ trvanlivých a nemačkavých tkanin vlněného charakteru. 2 V našem národním podniku byl • vyvinut a též vyroben zdařilý prototyp vysokotlakého barvicího aparátu světových parametrů, který je předpokladem pro zpracováváni polyesterového vlákna. 3 Vlnařský průmysl se bude vyvíjet ■ směrem k* automatizaci, koncentraci, přičemž jako textilní průmysl vůbec začne ustupovat od svých klasických technologii. Technologie tkalcovská, pletařská, přádelnická apod. se budou stále více prolínat a ztrácet hranice. К tomuto rozvoji by především přispělo větší porozumění našich strojírenských podniků a vyšší investiční a devizové dotace. INŽ. LADISLAV DOSTÁL, ředitel n. p Stavby sítnic a železnic 1 Největší úspěch • našeho podniku: výsledky dosažené na výstavbě Zvíkovských mostů přes Vltavu a Otavu v Orlické zdrží. Mosty se stavějí novou výrobní technologií — letmou betonáží — pomocí4 univerzálních betonovacích vozíků s lehkou ovladatelností a zvýšenou bezpečností práce, vyvinutých v našem podniku. Technologická úroveň je srovnatelná s úrovní nejvyspělejšícli států světa. Progresívnost letmé betonáže se projevila zejména v maximální úspornosti materiálové, zvláště dřeva. Znamená úsporu přes 400 m3 kvalitního řeziva. To vše umožnilo, zkrátit stavební lhůty o víc než půl roku. 2 Vyřešení a zavedení typizované • rady předpjatých mostních prvků délky, 9, až 21 m bez příčného předpětí. Znamená to nejen velkou úsporu materiálu — oceli o 17 až 25%, betonu o 8 až 10%, ale i lidské práce. Navíc umožňuje tento způsob stavbu šikmých mostů. 3 Dnes již známý výhled nás nutí • připravit se na výstavbu zvlášť •rozsáhlých akcí, jako jsou, výstavba dálnice, Pražský železniční uzel, přeložka trati Most—Bílina a přemostění Nuselského údolí v Praze. Přál.topji si, aby v příštích letech nebyla naše specializace narušována jmym charakterem staveb, což zbytečně rozptyluje naši kapacitii ke škodě tak důležitých staveb, jako jsou dopravní. INŽ. JIŘÍ ELIÁŠ, Výzkumný ústav bavlnářský v Ostí nad Orlicí: I Největšími ú• spěchy v textilním oboru je bezesporu zavádění tryskových stavů a strojů Arachne do našich provozů. 2 Naše praco• vlště přispělo к technickému rozvoji oboru roz-. pracováním nových principů předení a’konstrukcí nových zásobníků pro automatické stavy. 3 Podle mého názoru se náš obor • bude rozvíjet ve směru úsilí o zkracování výrobních procesů v přádelnách a tkalcovnách. Zásadňí obrat však může přinést výzkum a vývoj nových technologií jak v přádelnách, tak v tkalcovnách, jen nové technologické procesy umožní progresivní aplikaci automatizačních prostředků, a tím urychlení růstu produktivity práce v textilním průmyslu. FRANTIŠEK HLAVÁČ, ředitel Výzkumného ústavu stavební výroby: i Velkým přínn■l" sem byla celostátní diskuse к novým typům bytů a velmi dobrá úroveň výstav uspořádaných v jednotlivých krajích, na nichž bylo získáno- mnoho cenných připomínek. O Výzkumný ú"• stav stavební výroby v Praze zpracoval technologické pokyny pro výrobu, dutinových panelů o rozměrech 618X119X19 cm předpjatých elektroohřevem na experimentální výstavbu v Praze na Invalidovně. Jimi se snižuje spotřeba oceli o 30 % o muže se přejít na velkorozměrové unifikované prvky. 3 Základním předpokladem uplatně• ní technického rozvoje ve stavebnictví je soustřeďovat se na modernizace nynější a budoucí nové jednotné materiálové a výrobní základny při důsledném , uplatnění typizace a unifikace. Zákon vývoje stavebnictví v období přechodu do vyššího stadia jeho zprůmyslnění vyžaduje věnovat zvýšenou a cílevědomou péči rozvíjejícímu se oboru prefabrikace, jeho technologickému zařízení, dopravím a mechanizačním prostředkjjíp pýj rýsappktováui . jak -současného, Mk yýwřjgyejo,. si^vu Výroby základních hmot ve stavebnictví 1 v ostatních resortech, ale dosáhla maximální montovateinnst při neustálém snižování celkové pracnosti a vlastních nákladu. NŽ. JAN HUŠEK, technický náměstek ředitele výrobní hospodářské jednotky CKD Praha: 1 Zahájení provozu na zkušební trati • Praha—Babin elektrickou lokomotivou napájenou střídavým proudem 25 000 V usměrněným přímo na lokomotivách křemíkovými a ignitrovými usměrňovači výroby ČKD Praha. Křemíková lokomotiva je první svého druhu v zemích tábora socialismu, 2 Jednotná řada synchronních a • asynchronních elektrických motorů od 200 do 10 000 kW 6 kV, která představuje podstatné snížení vah a pracnosti. Roční úspory činí asi 6 až 9 miliónů Kčs. Zároveň byly zlepšeny technické parametry a účinek strojů, prodloužena životnost a podstatně se zjednodušila jejich obsluha. 3 Lze říci, že cesta výzkumu a vý• voje bude stejná. Budeme zvyšovat technické parametry našich strojů a zařízení a snižovat jejich váhy. Využijeme hliníku u elektrických strojů točivých a u transformátorů, místo deficitní piědi, a zavedeme ve větší míře plastické hmoty. Urychlení rozvoje a výroby přispěje výstavba nových specializovaných závodů, v nichž využijeme co nejvíce mechanizace. Hodně si slibujeme od vývoje unifikovaných řad elektrických strojů točivých a transformátorů. ШЯ INŽ. DR. FRANTIŠEK KOTŠMÍD výzkumné pracoviště Obalového a lisovaného skla. Dubí u Teplic: •i Za největší úspěch považuji zavedení technologie probublávání sklovín a elektrického příhřevu ve vanových tavících pecích, neboť umožnily nejen podsta.tně zvýšit jejich tavící výkony, ale přispěly i к zvýšeni jakosti našich obalových skel. Významné bylo 1 vyřešení a realizace prototypu prvního československého automatického stroje na výrobu lahví. 2 Z řady výzkumných úkolů, které • řešilo výzkumné pracoviště Obalového a lisovaného skla, považuji za nejvýznamnější: a) vyřešení vhodného chemického složení obalových skel vzhledem k tvarovahjilnosti sklovín na automatických strojích; b) celkové zhodnocení elektrického příhřevu pro intenzifikaci tavení skla; c) vypracování podkladů pro zavedení plnoautomatických linek na výrobu obalových skel na základě nejnovějších světových poznatků. >7 Obor výroby obalových skel sleduje výrobu lehkých obalových skel s větší mechanickou pevností • a podstatné zvýšení duplexní výroby u dalších drúhů obalových skel. Proto bude nutno modernizovat strojní park a zavést mechanizaci, po případě automatizaci některých dalších technologických operací, čímž by se dobudovaly plně automatické výrobní linky na obalová skla. ^ JOSEF KRÁL, ředitel n. p. Konstruktive, Praha: 1 Největším ú• spěchem n. p. Konstruktive je splnění vládního termínu uvedení cementárny Lochkov do provozu к 1. 7. 1961. O Je to především vyřešení, s pomocí prefabrikace a montáže, vícepodlažních budov zvedacích pro. středků. V příštích letech to přines* významné úspory zejména v potřebě tesařů, jichž je u našeho podniku nedostatek. Druhým úspěchem ■jfc.Jyvtvoření specializované čety pro bétcmáie sil pomocí posuvného bMjrfpi, •7 Směr, kterým se ubírá тШ vraTod®8 ní podnik, lze vyjádři' 'e. tslovem — specializace — jak specializace vnější, tak specializáfce uviitfpodniku vytvářením státe1 Většího pwčtu oborů specializovaných čet, které vylučujeme, ze stftvejp-rfrb sprav ^flDV do zvláštních útvarjgkde je zaníceno využití jejich, oübcupesi;.