Technický Týdenik, červenec-prosinec 1965 (XIII/27-52)

1965-07-07 / No. 27

Akademik Jaromír KURZ Akademik Jaromír Kurz je dnes přednostou pracoviště, které přebíral za revoluce (německá oční klinikaj a které získalo jeho zásluhou evrop­ské jméno v transplantacích rohovky, tzv. keratoplasttce. Rohovka je po­stihována nejrůznějšími patologický­mi projevy. Velmi častým onemoc­něním jsou zákaly, které si často vy­žadují operačního zásahu. Operovat oko přes všechny technické vymože­nosti je i dnes velmi náročné, protože je třeba zvláštní jemnosti, citlivosti a technické zručnosti. Ta je vlastně základem každého chirurgického vý­konu, který se provádí na nepatrné plošce v tkáních, které jsou sotva milimetr tlusté. A právě tady získal akademik Kurz světové jméno. Mistrný operatér, který stále zdokonaloval vlastní metody — technika Jeho prá­ce nikdy neustrnula, ale stále byla obohacována novými nápady a zlep­šeními. Sám operoval 1300 zákalů ro­hovky a zachránil ohroženým zrak. Vychoval celou řadu žáků. Jeho vědecká činnost a zvídavost je všestranná, zasahuje nejen do všech odvětví vlastního oboru, ale t do oborů hraničních. Studuje na­příklad problémy strabtsmu — šilhá­ní. Jeho zásluhou se prosadila zásada přistoupit k operacím na očních sva­lech v dětství. Dříve se operace do­poručovala až v pozdějším věku. Ovšem i dnes se k operaci přistupuje, až když byly vyčerpány všechny kon­zervativní možnosti, jako jsou ko­rekční brýle, okapávání léků, ortop­­tické cvičení apod. Akademik J. Kurz patřil vždy mezi první propagátory nové techniky v očním lékařství. Dočkal se se­dmdesátin (29. 6. 1965/ v plné svě­žestí a aktivní práci, kdy je svědkem mohutného rozvoje očního lékařství, do něhož zasáhli fyzici, biochemici a elektronici a kdy přístrojová technika pomohla realizovat i ty nejodvážněj­­ší představy oftalmologie. Jeho život­ní elán a organizační schopnosti se prolínají s pílí, pracovitostí a osobní kázní, která je vzorem jeho spolu­pracovníkům a s vlídností, která opět získává srdce pacientů. U příležitosti sedmdesátých naroze­nin byl prof. J, Kurzovi propůjčen Rád republiky. JOSEF KRYSA manipulace $ materiálem (Dokončení ze ttr, 1/ pracovat metody a ukazatele projek­továni a Jeho ekonomického hodno­cení. Správně specifikovat nároky progresivní manipulace s materiálem na organizaci výroby, technologií, vý­robní stroje a zařízení a naopak. Kromě těchto komplexních úkolů obsahuje státní plán vědy a techniky řadu samostatných úkolů zaměřených na speciální problémy celostátního a oblastního charakteru, složitých mani­pulačních soustav perspektivního charakteru, popřípadě na problémy značné • společenské důležitosti. Pod­nikové úkoly výrobců zařízení pro manipulaci s materiálem budou zamě­řeny především na problémy výzkumu a vývoje strojů a zařízení, zatímco podnikové úkoly ostatních výrobníqh oborů budou zaměřeny na racionali­zaci manipulace vlastních výrobních procesů. Hlavními realizátory výsledků plá­nu vědy a techniky podle provede­ných úvah se stanou racionalizační útvary pro manipulaci s materiálem na různých organizačních stupních a především útvary pověřené řešením těchto problémů na základě vládního usnesení 125/61. Tyto útvary musí být schopny technicky správně řešit své problémy nebo alespoň správně formulovat nároky na racionalizační řešení. Dále to budou projektové ústavy čl útvary, které v souladu s novou organizací budou pravděpo­dobně předávat investorovi akci na klíč za úplatu nebo za podíl na zisku. Mimořádná pozornost na všech or­ganizačních stupních musí být předei vším věnována realized v požadova­ném čase c intonzliá. Ja nut-. no vzít na vědomí skutečnost, že bez racionalizace manipulace s materiá­lem nelze uskutečnit žádnou efektiv­ní racionalizaci výrobního procesu. Manipulace se výhledově skutečně stane páteří celé výroby, zejména při specializaci a koncentraci výroby a musí se řešit na základě hlubokých znalostí zejména pro nové investiční celky. Ztráty, které vznikají nespráv­ným řešením a nepochopením poslání manipulace s materiálem u nových závodů, nel?e často ani vyčíslit, X současné době hrozí vážné na-. bezpečí, že omezení investičních mož­ností zpomalí vývoj zvýšení technické úrovně manipulace s materiálem. To­mu by se mělo zabránit především poskytováním a využíváním zvýhod­něných, racionalizačních bankovních úvěru, o kterých už ministerstvo fi­nancí uvažuje. Dosažení reálných cílů podstatného zvýšení produktivity a kultury práce v manipulaci s materiálem vyžaduje 1 intenzívní výchovu praeovníků-spe­­cialistů jak pro oblast výzkumu, pro­jektování, racionalizace, tak pro pro­vádění vlastních manipulačních prací. Na tomto úseku vyplývají značné po­vinnosti pro vysoKé a odborné školy, podnikové instituty a ČSVTS. Vysoké školy a zejména strojní fakulty by měly do výuky zahrnout základní teo­retické problémy nejen pro konstruk­ci strojů a zařízení, ale i racionaliza­ci manipulace s materiálem. Kromě problémů organizačních, ve výchově kádrů a pochopení, které ře­šení manipulace s materiálem vyža­duje, jsou stále značné problémy se stroji a zařízeními nutnými pro její mechanizaci a automatizaci. Dochází už sice ke konsolidaci ve vytvoření nového oborového ředitelství Trans­porty v Chrudimi, ale přesto- zůstane část výroby různých zařízení mimo toto ředitelství. Z hlediska potřeb ra­cionalizace manipulace s materiálem bude nutné dosáhnout maximální koncentrace výroby všech prostředků pro tuto oblast, a to proto, aby se dosáhlo přiměřených cenových relací těchtr strojů a zařízení k hodinovým mzdám dělníků v manipulaci. Je ovšem pochopitelné, že ekonomické hodnocení úspory pracovních sil v ob­lasti manipulace má poněkud jiný charakter než při úspoře přímých vý­robních dělníků. Při převodu pracov­níka z oblasti manipulace s materiá­lem do přímého výrobního procesu se ipění charakter jeho práce z ne­produktívni na produktivní, a tím do­chází k podstatně vyššímu přínosu z hlediska celospolečenských potřeb, Koncentrace výroby strojů a zaří­zení pro manipulaci s materiálem se současně dosáhne 1 podstatného růs­tu technické úrovně všech strojů a zařízení. V témž směru působí i orga­nizace a posilování vědeckovýzkumné a vývojové základny výrobních oborů a zejména oborového ředitelství Transporta. Současně se provádí i potřebná jednání pro zvýšení tech­nické úrovně dovážených mechanis­mů ze zahraničí a zejména vozíků z Bulharska, Zvýšení technické úrovně manipu­lace s materiálem v celém rozsahu a ve všech národohospodářských od­větvích je složitým problémem, který vyžaduje vyřešit řadu úkolů v oblasti perspektivy, plánu vědy a techniky, účinné realizace s vývojem složitých strojů a zařízení a jejich soustav, jsou zde složité vztahy k technolo­gii a organizaci práce, značné náro­ky na investice a na výchovu kádrů. Jako základní požadavek nadále zů­stává plnění vládního usnesení 125/01, které ukládá zřízení příslušných útvarů pro racionální řešení manipu­lace s materiálem na všech organi­začních stupních v oborech jejích pů­sobnosti. . Pouze soustavná a cílevědomá čin­nost v celé oblasti s podrobně speci­fikovanými úkoly vědy a techniky, se zajištěním příslušné výroby potřeb­ných strojů a zařízení, může vést ke splnění požadavků, které musí naše společnost na manipulaci klást, ale také musí mnoho požadavků vůči ní plnit. Inž. JOSEF NOVÁK, CSc., předseda komise pro manipulaci s materiálem při ÜR ČSVTS. Námětové karty V českobudějovickém lokomotivním depu zavedla závodní pobočka CSVTS s komisí pro hnutí vynálezců a zlep­­šovatelů pro Jednotlivá pracoviště ve správkárně a v dílně režijní čety ná­mětové karty. Účelem je vzájemně sledovat potřeby pracovišť, jimiž lze zvyšovat produktivitu a kvalitu prá­ce, popřípadě Jimi zaměstnanci sdě­lují určeným pracovníkům návrhy opatření, která by bylo možno usku­tečnit. Jako náměty se zapisují i ope­race, při nichž dochází k narušení bezpečností, při prváci nebo kde se zvyšuje spotřeba materiálu či ná­hradních dílů. Námětové karty se soustředřujl u hlavního Inženýra. Požadavky pra­covišť se vyhledávají v cizojazyčné literatuře nebo u zlepšovatelů, kteří, dostávají tak průběžné, ale nadmíru' potřebné tematické úkoly prakticky po celý rok. Je to vlastně kniha přá­ní a stížností s technickým zaměře­ním, jejíž hodnocení podléhá velké­mu kolektivu, (mjd / Praktické uplatněni stěhovacích vozíků. 2 T E C H M10 X« T Í D E N 1 K NOVE se samo neprosadí O nutnosti využívat poznatků vědy a široce uplatňovat novou techniku, technologii a novátorské metody práce hovoříme tak často, až se zdá, že jde o naprosto jasnou a samozřejmou záležitost. Ale praktické vý­sledky svědčí, až na čestné a vzácné výjimky, o pravém opaku. Je pravda, že dosavadní soustava řízení v mnoha směrech působila proti nové technice, z hlediska zájmů jednotlivých podniků se přes různé pokusy o úpravy cen a dalších pod­mínek realizace výrobků přece jenom nejlépe „vyplácelo“ vyrábět zaběha­né, třeba zastaralé výrobky osvědče­nými, třeba již dávno zastaralými a překonanými metodami. Nová soustava řízení umožňuje vy­tvořit i v této důležité oblasti sou­lad mezi zájmy celé společnosti a zájmy jednotlivých podniků. Ovšem i zde platí, že nemůžeme spoléhat na automatické působení nové sou­stavy a navíc musíme dát pozor, aby praxe nedávala přednost okamžitému prospěchu před vytvářením podmí­nek pro budoucí rozvoj. Určité ná­znaky tohoto krátkozrakého postupu se již také v některých experimen­tujících závodech projevily. Takové nebezpečí není třeba zveličovat, bude však bezpochyby existovat i nadále a musíme mu včas a účinně Čelit. Ale 1 v podmínkách staré soustavy řízení přispěla aktivita odborových orgánů a organizací v nemaié míře pří popularizaci a uplatňování tech­nického pokroku. Některé ústřední a krajské výbory odborových svazů často, zejména při zavádění novátor­ských metod práce, byly hybnou silou jejích prosazování do praxe závodů. Morální nátlak a vytváření veřejné­ho mínění ve prospěch nového po­máhaly zmírnit nebo i překonat ne­příznivé ekonomické vlivy. Často při­tom odborové organizace v závodech udávaly tón i hospodářským pracov­níkům. I když to bylo na prospěch věci, je nutno tuto praxi důkladně přezkoumat a přehodnotit. Nelze přece trvale nahrazovat zá­kladní nedostatky v péči hospodář­ského vedení o rozvoj techniky. Je nelogické, aby odborové orgány do nekonečna jen propagovaly a získá­valy i pro takové novátorské pracov­ní metody, které vznikly před deseti nebo patnácti léty a jejichž široká použitelnost již byla nesporně pro­kázána. Zde je nutné postarat se, aby takový způsob práce byl přímo pře­depsán závazným pracovním postu­pem, používanými výkonovými, kapa­citními a materiálovými normami a stal se tak součástí operativního vý robního plánu. Postupné uplatňování nové soustavy řízení bude takovou praxi podporovat. Ovšem i potom je nezbytná soustavná organizátorská práce. Bez ní se neobejdeme nikdy, a jde o to, aby podíl pracovníků hos­podářského vedení na zavádění no­vých pracovních způsobů odpovídal jejich odpovědnosti. Potom bude možné, aby se dosa­vadní- aktivita odborů a ČSVTS plně mohla soustředit na soustavné zobec­ňování nově vznikajících progresiv­ních technických novinek a pracov­­'ních způsobů, jejich širokou popula­rizaci a organizátorskou práci po­třebnou pro jejich aplikaci a zave­dení do výroby. Změna ve vztazích mezi hospodář­ským vedením ä společenskými orga­nizacemi by měla být zároveň i. pod­nětem ke kritickému posouzení do­savadních metod praktické práce orgánů odborů a ČSVTS v této ob­lasti. Stojí tak před námi důležitý a aktuální úkol vytvořit zásady správ­ného metodického postupu pro zavá­dění novátorských pracovních způso­bů, a to tak, aby se v něm počítalo, jak se zvýšenou odpovědností hospo­dářských orgánů, tak neustále ros­toucí tvůrčí aktivitou pracujících. POČÍTAČE PRO CHEMO Analogová počítací technika je účinným pomocníkem 1 při řešení problémů z chemického inženýrství, organizace chemických provozů i z ekonomie. O tom se přesvědčili účastníci celostátního semináře uspo­řádaného Domem techniky ČSVTS v Pardubicích. Kromě referátů o počítačích řady MÉDA (Aritma Praha) a AP (Tesla Pardubice) a jejich doplňcích byly podány informace o způsobu řešení praktických chemických problémů (výpočet rovnovážného diagramu směsi kapalina-pára, kynetiky che­mických reakcí, vyhodnocování měře­ní hmotovým spektrografem apod.). V diskusi zaujal příspěvek pracovní­ků Výzkumného ústavu průmyslu che­mie, kteří řeší nejmenším čs. počíta­čem AP-S 1 soustavy 7 algebraických rovnic o 7 neznámých. Počítač byl i se svými díly a doplňky vystaven se vzorky československých elektroche­mických indikátorů doby provozu elektronických zařízení. Účastníci semináře ocenili široký sortiment příslušenství, který Aritma i Tesla ke svým počítačům dodávají, a jejich spolupráci při návrhu vyba­vení a zařizování výpočetních středi­sek.. (M( CHCETE VYHRÁT? Zúčastněte se soutěže SVÍTÁ TECHNIKY Populárně technický měsíč­ník SVĚT TECHNIKY vypsal za­jímavou soutěž podnikových od­znaků již v červencovém čísle, které právě vychází. Vylosova­ní výherci získají 65 hodnot­ných cen, mezi nimi také ko­lekci všech podnikových od­znaků otištěných na soutěžní stránce SVETA TECHNIKY, PLASTICKÉ HMOTY V ELEKTRO­TECHNICE Na aktivu, který nedávno uspořá­dal Dům techniky v Pardubicích, šlo především o aplikaci silikonů a epo­xidů v elektrotechnice, jejich zpraco­vání, využití a sdělení získaných zku­šeností. Této hmoty lze použít všude, kde jde o extrémní podmínky, ať je to například teplota, vlhkost či praš­nost, nebo o přístrojovou techniku, le­tectví, elektrické lokomotivy aj. Kon­ference byla doplněna" výstavkou hmot a prospektů tuzemských i ž celého světa. Přednášky vyjdou ve sborníku. Vedle zpracovatelů se akti­vu zúčastnili výrobci silikonů a epo­xidů, a to Východočeské chemické závody Synthesia v Kolíně a Spolek pro chemickou a' hutní výrobu v Ústí nad Labem. (mv) Vynálezce má slovo Diskusní příspěvek šéfkonstruktéra inž. Vladimíra Macků z Královopol­ské strojírny Brno, který se také zabýval situací ve vynálezcovském a zlepšovatelském hnutí, otištěny v minulém čísle Technického týdení­ku, vzbudil značný zájem. Například v časopise královopolských pracují­cích Směr se přihlásil k slovu dlou­holetý ziepšovatel a vynálezce Boris Železňák. Kromě jiného napsal: Jaký je u nás (a bohužel nejenom v Královopolské) poměr ke zlepšovateli? To osvětlí perlička z mé praxe. Setkal jsem se se svým známým, který je vedoucím jiného oddělení, a ten ml řekl: „Bla­hopřeji ti k úspěchu! Slyšel jsem, že bereš druhou odměnu. Je vidět, že nejste u vás dosti vytíženi. Jak to, že ti tvůj vedoucí takovou činnost trpí? Poradím mu, aby ti přidal více práce.“ Dále Železňák říká: Hodně jsem prodělal, než byly některé mé návrhy přijaty. Často jsem si řekl, že už dal­ší zlepšovací návrhy podávat nebudu. Pak mi to nedalo, když jsem viděl, že podnik plýtvá penězi a já vim, jak tomu zabránit. Dvěma svými poslední­mi realizovanými návrhy jsem vrátil závodu svou patnáctiletou mzdu. Pro­to navrhuji, aby 1. složky zabývající se zlepšovatel­­ským hnutím byly posíleny; 2. podávání zlepšovacích návrhů mělo vliv na prémie celého oddělení; 3. odměny za každý vynález se za­početly do výše důchodu; 4. odměny "£a každý zlepšovací návrh, -"ířSBa-IšPSíSfehé. se vyplácely i v dal­­" '"šléR dětech realizace. A’>t.o- by .vážně přispělo k většímu zájmu • n«ijén o zlepšovací návrhy, ale f k jejich rychlé realizaci. Vřesová předstihne našepředstavy V 13. čísle letošního ročníku Tech­nického týdeníku jsme uveřejnili re­portáž z druhé největší stavby re­publiky — z výstavby kombinátu na zpracování méněhodnotného uhlí ve Vřesové. Dnes si musíme tuto stavbu znovu připomenout. Vlastně stavba se připomněla sama: v minulých dnech zde byla dána do zkušebního provozu první ze čtyř samostatných technologických částí — úpravna uhlí — které je základním objektem kombinátu. Národní podnik Inženýr­ské a průmyslové stavby, který vý­stavbu provádí, ukončil tuto stavbu v plánovaném termínu a dokázal, že i při těžkostech, kterým se u tak rozsáhlého díla nelze vyhnout, mož­no úspěšně plnit úkoly, konají-li své povinnosti všichni — od ředitele pod­niku a vedoucího stavby až po zed­nického učně s láskou a nadšením. Kdo měl možnost vidět zblízka vý­sledek práce zdejších stavbařů, mon­térů, techniků a inženýrů, neubrání se pocitu hrdosti nad dílem, které tu budují a jež po dokončení za pár let bude chloubou republiky. Kromě stavbařů si zaslouží pozor­nosti také naši výrobci technologic­kého zařízení i výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří se podílejí na nej­­pokrokovějšt technice a technologii, jež se zde uplatní ve všech výrob­ních objektech kombinátu, tj. v úprav­ně, tlakové plynárně, briketárně a teplárně. Vůbec využití technického pokroku — našeho i zahraničního — je předpokladem výrobních úspěchů kombinátu. To zde dobře vědí a pro­to tento pokrok prosazují často i přes odpor odborných projektantů, kteří se brání změnám projektů. Technický rozvoj si však vynucuje modernizaci výrobních provozů i do­datečné zásahy do hotových projektů. Ve Vřesové vyrůstá velké dílo, je­hož konečná podoba předstihne naše představy. Dosud se o něm ví, že tu budou čtyři mamutí výrobní komple­xy. Je však jisté, že v budoucnosti se bude kombinát dále rozrůstat, a to především o chemickou výrobu, jež bude jednou z jeho nejdůležitějších částí. (mk) Studijní dny Technická knihovna Pražských pe­káren a mlýnů je dnes velkým cel­kem s nejrůznější technickou litera­turou. Aby toto knižní a časopisecké bohatství nezůstalo nevyužito, pořá­dají se vždy čtvrtletně tzv. Studijní dny. V pěkně upraveném sále se vy­stavují všechny novinky, především zahraniční odborná literatura, foto grafie, prospekty, překlady závažných článků i některé výrobky cizích pod­niků. Na Studijní dny se zvou nejen vedoucí, ale i řadoví pracovníci, aby se seznámili s novou technikou své­ho oboru. Návštěvníci tu mají mož­nost v příjemném prostředí prostu­dovat, vypůjčit si literaturu, která je zajímá, a získat další odborné infor­mace. Že se tento způsob osvědčil, je zřejmé z mnoha dobrých zlepšovacích návrhů uplatněných v různých pro­vozech. Také červnové Studijní dny při­nesly návštěvníkům mnoho novinek z belgických, italských, jugoslávských a ze západoněmeckých odborných ča­sopisů, kterých bude možno použít i v našem mlýnskopekárenskéra prů­myslu. Vzorky některých zahranič­ních výrobků ukázaly, že jsme znač­ně pozadu zejména v obalové tech­nice, citelně se projevuje nedostatek celofánu. EVA PANOCHOVÁ R OČ NÍ K X 111. — 0 1 S L O 27/1965

Next