Technický Týdenik, červenec-prosinec 1966 (XIV/28-52)

1966-07-12 / No. 28

CELOSTÁTNÍ PŘEHLED diser­tačních prací začíná vydávat Státní knihovna CSSR *—■ Ná­rodní knihovna. Jde o biblio­grafii prací, na Jejichž základě byla udělena hodnost kandidá­ta nebo doktora věd. PIONÝRSKÝ TÁBOR Blanic­kých strojíren bude letos hos­tit dvacet dětí pracovníků pod­niku Königswartha z NDR a výměnou za ně odjede stejný počet dětí z BS do jejich rek­reačního střediska v Žitavských horách. Podnikavý závodní vý­bor ROH zároveň připravil i vý­měnu dětí z podnikem Pobeda v Goraždě v Jugoslávii. MONTÁŽNÍ KNIHY výkresů pomohly v ZPS v Gottwaldově zkrátit čas při hledání chyb ve výrobní dokumentaci montáže prototypů. Tyto knihy a ostatní dokumentace Jsou nyní pře­hledně uloženy v regále. O ře­šení jeví zájem OTK 1 provozy sériové výroby. ČÍSLICOVÉ ŘÍZENI obrábě­čích strojů je tématem dvou přednášek, které pro padesát domácích a padesát zahranič­ních zákazníků připravuje TOS v Kuřími. Uspořádá je v době brněnského veletrhu. ANKETA TECHNIKO kopřiv­nické Tatry se konala formou dotazníků pro' 900 lidí. Odpo­vědělo jich 162 — hlavní při­pomínky se týkaly kádrové prá­ce a kádrových rezerv a systé­mu odměňování hospodářských pracovníků, pro něž prý jsou prémie neúčinné a vedoucí ne­mají dostatečnou pravomoc k zásahům. Jednoznačně bylo odmítnuto i současné pojetí so­cialistické soutěže jako formál­ní. Anketa také ukázala na dobré stránky podnikového pa­triotismu: technici se cítí ak­tivními příslušníky kolektivu, většina jich by dala své děti pracovat do Tatry a věří, že jejich výrobky obstojí v těžké mezinárodní konkurenci. MINSK 22 nasazený v pardu­bické Tesle byl doplněn dalším zařízením, a to dálnopisy Sie­mens T 100 z NSR a rychlodě­­rovačem Facit PE 1 500 ze Švédská. Účinnost tohoto samo­činného počítače se v podniku projevila již před jeho zavede­ním — donutil hospodářské pracovníky; aby se zabývali dlouhodobými nedostatky v kon­strukčních a technologických podkladech a při přípravě nor­mativů. ZAHRANIČNÍ REKREACI pro pracovníky LIAZ v Mnichově Hradišti připravil tamější zá vodní výbor ROH. Navázal družbu s podnikem E. G. Wer­dau v NDR, který uvolnil pro české kováky část svého re­kreačního střediska, a to za poměrně malý poplatek — ti­síc korun za třináctidenní po­byt. LOTERII MONTREAL 87 připra­vuje kancelář generálního ko­misaře pro československou účast na Světové výstavě v Montrealu, Bude- obsahovat 12 sérií po 100 000 losech. Losy navrhli výtvarníci Stanislav Ko­vář a Bedřich Fojtášek. Veřej­né slosování bude 30. prosince v Praze. Cena iosu je 10 Kčs. Mimořádná prémie má hodnotu 120 000 Kčs. Losy se budou pro­dávat na poštách, dostanete je u poštovních doručovatelů 1 ve Stáncích Poštovní novinové služby. MALÉ ŠVÝCARSKÉ JUBILEUM. Koncem května oslavily švý­carské spoje malé jubileum. Jedenapůlmilióntý občan se stal abonentem telefonního spojení. V roce Í948 bylo ve Švýcarsku zapojeno na telefonní síť 500 tisíc občanů, v roce 1959 do­sáhl jejich počet jeden milión. Letos ve čtyřech měsících bylo přijato 27136 nových abonen­tů, jimž bylo zapojeno 46 413 stanic. Je to přibližně o 10 pro­cent více nežli ve stejném ob­dobí roku 1965. MEZINÁRODNI ADRESÁŘ sklář­ského průmyslu .obsahující se­znam amerických i ostatních sklářských firem ve světě, vy­dali v USA. Adresy obsahují vedle výrobního sortimentu mnohdy i další detaily o výro­bě, například denní produkci skla, počet sklářských pecí ne­bo trhy, které podnik zásobuje svými výrobky. Jednotlivá sklář­ská odvětví jsou uvedena v 7 kategoriích: obalové sklo, plo­ché, užitkové, technické, optic­ké sklo, skleněná vlákna, sklářské stroje a zařízení. KOMISI PRO TECHNICKÉ IN­FORMACE ustavil oborový vý­bor CSTVS v CKD Praha. Komi­se bude zajišťovat rozšiřování technického tisku, a připravo­vat promítání technických fil­mů. (lm) ROZSÁHLÝ SOUHRN NOREM a patentových spisů je ve fondech Státní vědecké knihovny v Olo­mouci. Je to celkem 17 530 stát­ních norem a 69 058 patentních spisů. USTAV STÁTNÍ SPRÁVY jako vědeckovýzkumné a poraden­ské pracoviště při Státní ko­misi pro řízení a organizací byl zřízen od 1. června 1966 vládním usnesením č. 193/1966. Ve vědeckovýzkumné činnosti se zaměří na problematika stát­ní správy vykonávané ústřední­mi orgány, národními výbory, popřípadě jinými orgány a na problematiku celkové výstavby státního aparátu; v souvislosti s tím bude též poskytovat po­radenské služby v otázkách ra­cionalizace a modernizace řídí­cích a správních činností. Ostav bude budován postupně do ro­ku 1970; jako vědeckovýzkum­né pracoviště se stane součástí vědeckovýzkumné a vývojové základny. SE SOUČASNÝM STAVEM vý­roby i využití laboratorního skla se seznámili pracující ve zdravotnictví v Severočeském kraji na přednášce dr. Miloše Volfa, kterou připravila ve spo­lupráci závodní pobočka CSVTS Vysoké školy strojní a textilní s Domem techniky v Liberci, Dostalo se jim informací o la­boratorním skle značek KS, Sial a Simax. Účastníci se i v diskusi seznámili s tím, jak se sklo chová v různých pod mínkách, jaké má výhody a ne­výhody a jak je nutno zachá­zet se sklem v laboratoři. TO SI DAME, TO JE 1 TÄTOVA_ S AM OHYBU. Kreslil Jiří Vančura Současným i budoucím Kromě Itálie, Řecka, Francie a Španělska je Československo zemí, kde se téměř na každém kroku naráží na historické památky stavební i krajinné, na umění, které vytvořily dávné věky, lidé středověcí, renesanční i lidé novověku, ale nálezy u nás mluví v mnohém případě 1 k problémům starověku a pravěku. Není proto divu, že se u nás sešlo velké mezinárodní sym­posion odborníků, stavebníků, historiků a archeologů, kteří po několik dnů projednávali otázky obnovy starých měst, jejich rekonstrukce i udržování, kteří mluvili o tom, jak za­bránit škodám, aby v novém urbanismu nezanikl urbanismus starý, který je ještě živý a má co říci současnosti. Mezi těmito zeměmi měl náš stát jedinečné štěstí, že váleč­né litiče dvacátého století šly bud stranou, nebo se rychle přehnaly přes naše území aniž by ničily to, co vytvářely věky a co znamená nesmírný a nedocenitelný národní poklad. Také archeologické bádání a průzkumy v posledních dvaceti letech přinesly nové objevy a doklady o vývoji na územ! našeho státu. Mikulčice, Nitra, Pohansko, Kouřim, to jsou už dnes světové pojmy, s nimiž musí počítat i archeologie na mezi­národním poli. Naši archeologové 1 ostatní odborní pracovníci mohli proto značně přispět k průběhu symposia a porovnat své zkušenósti s výklady a názory zahraničních hostí. Bylo ná čase, že se právě v této době schází vědecké sym­posion, které se zabývalo ochranou historických měst a objektů i otázkou, jak je zachovat neporušené pro příští ge­nerace. Víme sami, co máme starostí s Prahou, a také víme, že nejenom moderní život, ale hlavně technika může ovlivnit existenci památných budov a celých areálů v dobrém či špat­ném smyslu. V prvém případě, když se jí využije, aby se za­chovaly staré památky, v druhém případě, jestliže necitelně bude do nich zasahovat, když bude uskutečňovat své úmysly a cíle. Víme, co dá přemýšlení a jednání otázka pražské pod­zemní dráhy, a jak je nutno citlivě zasahovat, aby nedošlo k nenahraditelným škodám. Horší už je to v krajině, kam tech­nika zasahuje dost nemilosrdně, a kde je mnohý líbezný kout zadrátován a ostožárován. Symposion jistě přineslo mnoho námětů, připomínek i dob­rých příkladů, jak zachránit živou minulost době přítomné i časům budoucím. VÁCLAV KOVÁŘ c-Cuo*■> uo 3O u s •o3c c Krása z Poděbrad V minulých dnech otevřely sklárny Bohemta v Poděbradech moderní prodejnu svých výrobků, které jsou znárrjé po celém světě. Je to vzorkovna opravdu výběrového skla jak tradičního brusu, tak i moderního pojetí. Jde o to,-aby se domácí i za­hraniční zákazník seznámil s našimi sklářskými výrobky. Proto se volily Poděbrady jako lázeňské místo, jímž prochá­zejí domácí i cizí návštěvníci, a kde také mají lidé při chvílích oddechu a rekreace čas přemýšlet o tom, co je krásné a zároveň 1 užitečné Prodejna, jíž budou zásobovat závody Bo­hemia výrobky, které vzniknou na základě závazků a nad­­plánů, má i charakter průzkumový. Je to průzkum bezprostřední a proto bude i účinný. Vodít­kem bude poptávka a zájem. Jde o to, aby se věci mohly koupit na místě a aby jich bylo dost. Na výstavě se už objevily i předměty z lisovaného skla, které mají vysokou uměleckou úroveň a nezadají si s vázami a žardíniérami z broušeného olovnatého křišťálu. Vznikly novou výrobní technologií a naznačují i nový umělecký směr, který jistě ovlivní výrobu lisovaného skla u nás. Proto vzorkovna a prodejna v Poděbradech může být 1 mís­tem ověřování experimentů, místem, kde skláři 1 umělci před­vedou své prubířské realizace, aby je posoudilo široké publikum. FRANTIŠEK DVOŘÁK Světový rekord produktivity Je dobře, když se občas seznámíme * rekordy dosahovanými ve stejných oborech, v jakých pracujeme i u nás. Ukazuje námi to, na jaké úrovni jsme, kde přidat. Dva vynikající strojírenské podniky, Herbert z Británie a Ingersoll z USA, se právě spo­jily a hodlají postavit -v Británii novou továrnu na speciální obráběcí stroje, která má být nejmoderněji vybaveným i ří­zeným podnikem na světě. Příznačné také je, že ač ještě není ani určeno, kde bude továrna stát, plánuje še už, že zahájí výrobu před koncem roku 1967 a rdčně vyřídí zakázek asi za 4,5 miliónů liber. .. Podnik bude velmi šetřit pracovními silami, zaměstná jen asi 600 lidí a hodlá tu dosáhnout produktivity 7000 liber na osobu za rqk. Vynásobte si to jen padesáti a máte průměr 350 000 Kčs na každého zaměstnance podniku za rok. Potom se zeptejte svých ekonomů, kolik asi dělá takový průměr — obrat dělený počtem osazenstva — u vás, a zamyslete se nad tím. Z 600 zaměstnanců bude víc než sto vysokoškolsky vzdě­laných Inženýrů a většina ostatních musí mít vyšší odborné vzděláijí. V dílnách se počítá s hromadným nasazením čísli­cově řízených strojů. Zvláštnosti firmy má být, že nebude prodávat jen stroje, ale komplexní řešeni technického problému, tedy zavedenou výrobu. Částí zakázky bude tedy i vědecká studie poměrů u zá­kazníka,. technická i ekonomická Specialitou firmy budou linky z číslicově řízených strojů, které Ingersoll už ,s úspě­chem staví. Např. pro francouzskou firmu Berlibt dodává ta­kovou linku s 23" stroji, z nichž je 14 číslicově řízených. BOHUMIL DOBROVOLNÝ Náš rozhovor s INŽ. JIŘÍM KUČEROU, technickým náměstkem ředitele Dopravního podniku v Praze, o tom, proč se budou rušit trolejbusové linky a proč budou v Praze v příštích letech jezdit autobusy. Několikrát jsme psali o sporech při řešení problémů hromadné nekole­­jové dopravy v Praze, o nevýhodách autobusů, hlavně po hygienické strán­ce (výfukové plyny) atd. Zeptali jsme se inž. J. Kučery, proč bylo rozhodnuto■ v budoucnu zrušit trolejbusy v Praze: „K tomuto rozhodnutí nás vedly především rozsáhlé rekonstrukční práce komunikací, které se budou provádět v příštích 10 až 15 letech, s mnoha objížďkami v ulicích. Neustá­lé měnění směru jízdy budou moci nejlépe zvládnout autobusy. Aby se mohlo použít trolejbusů, bylo by tře­ba miliónovým nákladem rekonstruo­vat zastaralý napájecí systém, který je dnes jednou z hlavních příčin čas­tých stížností, na přerušovaný provoz. Trolejové vedení má složitou kon­strukci, aby například na křižovat­kách mohly projíždět oba druhy sbě­račů (pontograf i šmýkadlo), je velmi choulostivé na údržbu atd. Chceme-li snížit poruchovost, musíme odstraňo­vat zbytečné křižovatky a souběhy, které komplikují situaci. Důvodů je celá řada a vedly k rozhodnutí nechat trolejbusy v Praze „vyžít“. Náklady na trolejbusy by tedy byly velmi vysoká ... „... a nezajistila by se jejich ná­vratnost, protože při rekonstrukcích v době přestavby by nám nebyly nic platné.“ Zvítězily autobusy... „Ano, jenže někdy pří vyslovení slova autobus mají někteří lidé zasta ralé představy. Není autobus Jako autobus. Z 250 moderních autobusů, které letos dostaneme, bude 50 vo­zidel ŠM 11A. Tyto vozy mají vý­konnější motory, jsou rychlé, mají automatickou převodovku, přechod rychlostí se automaticky řadí, takže rozjezd je plynulý. Obsluha u těchto autobusů je tedy stejná jako u tro­lejbusů. Protože motor je uložen pod podlahou je jeho chod velmi tichý takže nezvyšuje hlučnost ulice. A výfukové plyny? „Ty se ovšem nedají odstranit, tady mají zastánci trolejbusů pravdu. Prů­zkum však pokračuje a jistě v soula­du s mezinárodními zkušenostmi je výrobci vhodnou konstrukci omezí na nejmenší míru.“ laké voztdlo bude zvoleno po roce 1980? „To není dosud rozhodnuto Do ro ku 1980 to však budou v Praze mimo tramvaje jen autobusy.“ 2:1 v Královopolské Průměr je krásnáj věcs Má-lí podle něho jeden pracovník doktorát technických ýSd a druhý nedokončenou devStiletku, mají oba průměrné vzdělání inženýra. Za průměr se schová všechno* Pracovníci útvaru odborné výchovy v Královopolské stro­jírně se však o průměr nestarají Kvalita výroby a výrobků je podle nich projevem kvality á kvalifikace lidí. A ta podle nich nepramení jen z přirozené inteligence, ale je výsledkem namáhavého a pracného — byf špatně oceňovaného — získá­vání složitých zkušeností. Rozbor kategorie technických a hos­podářských pracovníků tam ukázal: v mistři a vrchní mistři splňují vzdělání a praxi na 54 procent; plánovači a dispečeři splňují vzdělání a praxi na 60 procent; normovači splňují vzdělání a praxi na 64 procent; technologové splňují vzdělání a praxi na 82 procent; kontroloři splňují vzdělání a praxi na 49 procent; konstruktéři splňují vzdělání a praxi na 80 procent; ostatní techničtí pracovníci splňují vzdělání a praxi na 65 procent; ostatní hospodářští pracovníci splňují vzdělání a praxi na 67 procent Poměr je tedy v podstatě dvě ku jedné, kvalifikace převažuje však jen díky praxi a různým „šnelkursům“, jež nezbývá než benevolentně uznávat, ač požadavky na školní vzdělání byly formulovány již před mnoha léty a na rozdíl od tehdejší pra­xe nebyly vůbec mobilizační. Protože vzdělání se v mnoha případech 1 v Královopolské v pravém slova smyslu u technických pracovníků promíjí, není divu, že tam pracuje téměř čtyřicet absolventů vyšší průmys­lovky jako dělníci a dalších šestašedesát dělníků tam má prů­myslovku nižší. Jiných 163 dělníků tam má maturitu ze střed­ní všeobecně vzdělávací školy. Nesympatické na představách, jakým způsobem řešit pro­blém nedostatečné kvalifikace v kategorii THP však je, že Královopolská příliš kalkuluje s podnikovým institutem. Lze chápat, že jeho absolventi si tento způsob dalšího vzdělávání pochvalují, ale toto opatření je pravděpodobně nouzové a zřej­mě nemůže nahradit státní školy. VLASTISLAV VRKOC Rozmlouval Josef Sázavský časně obstát jako nejdů­ležitější vývozní odvětví. PRO STROJÍRENSTVÍ ur­čuje pětiletý plán zvýše­ní výroby asi o 43 pro­cent, a to především in­tenzifikatjí výrobních pro­cesů, rekonstrukcí a ko­ordinací výroby v existu­jících závodech. Strojí­renství musí zabezpečit ostatní odvětví a obyva­telstvo novou technikou na světové úrovni a sou­ 2 TECHNICKÝ TÝDENÍK \ . ' Odborníci radí spotřebitelům Specifickým znakém fotografických materiálů je, Že spotře­bitel kupuje vlastně polotovar, o jehož kvalitě se přesvědčí až po jeho použití -a zpracování. Neví-li přesně, jak materiálu použít, nemůže být spokojen. Tato odborná poradenská služba by se mu měla poskytovat při koupi výrobků. Fotografický materiál se však prodává v podnicích Drogerie, kde tvoří pouze malou část širokého prodejního sortimentu výrobků. Zde právě tak náročnému ma­teriálu, který by vyžadoval úzkou specializaci prodávajícího, aby byl schopen kupujícímu poradit, není věnována taková péče a kupující prakticky z obchodu odchází sice s materiálem, ale bez vědomosti, jak ho co nejoptimálněji využit. Proto při experimentálním ověřování nových způsobů řízení zřídila Fotochema v roce 1965 v Praze na Jungmannově ná^ městl sice malou, ale dnes už vysoce efektivní a rentabilní vlastní prodejnu. Prodejna se stala střediskem fotografů, kde se o fotografování diskutuje. Právě to je velkým přínosem pro výrobu, neboť od spotřebitelů pozná jejich náhled a názor na výrobky, a může je operativně ve výrobě a technickém rozvoji realizovat. V dalších letech se budou budovat tato technická a prodejní střediska postupně ve všech krajích republiky. Tyto nové směry obchodní činnosti u tak náročných mate­riálů, jakým jsou fotochemické výrobky, budou mít u veřej­nosti kladnou odezvu; přispějí totiž k lepšímu vzájemnému porozumění mezi výrobou a spotřebiteli. Job) R O Č NÍ K XI V — CI S LO 28/1908

Next