Ahoj na Sobotu, 1971 (III/1-52)
1971 / No. 1
fff • • • S ЛН01ЕМ DO SSSR VT půtek 11. prosinee 1970 V byli v krůsně pražské kanceláři Inturistu na Václavském náměstí ě. 15 vylosováni dva vítězové naší už páté „Reportáže odněkud“, soutěže, pořádané spoleěně s Čedokem a cestovními kancelářemi soeiallstiekýeh zemi v Praze. Pátá „Reportáž odněkud“ byla věnována Sovětskému svazu a přihlásilo se do ni 987 našich čtenářů; ovšem Jen 753 odpovědělo správně na všechny tH otázky: že Jsme v reportáži psali o Alma-Atě, Buehaře, Samarkandu a Taškentu, to znamená o městech, která leží v Kazašské SSR a Uzbecké SSR, a že Čedok připravuje zájezdy do Sovětského svazu ve spolupráci s cestovní kanceláři Inturist a leteckou společností Aeroflot. Z těeh 753 správných luštitelů byli tedy losováni dva, kterým Inturist s Čedokem poskytnou za odměnu zájezd do Sovětského svazu v roee 1971. Prvního výheree vylosoval ředitel representace Inturistu v Praze — Grigorij Choehlaěov: pana dosela Sehnálka z Přerova. O chvíli později generálni ředitel Čedoku dr. Stanislav \emeth vylosoval vitěze druhého: pana Mikuláše Stránského z Dolni Dobrouěe. A pak jsme ještě vyslechli upřímná slova uznání generálního ředitele Čedoku dr. Stanislava \emetha, který vysoee ocenil tak velkou úěast našieh ětenářů na soutěži „Reportáž odo někud“, v níž jde především poznáváni socialistických zemi. Foto Zuzana Straková by Ředitel representace Inturistu v Praze Grigorij Choehlaěov, vedoucí protokolu generálního ředitele Čedoku Tatana Kubrychtová a generální ředitel Čedoku dr. Stanislav Nemeth při losování. • • • H ELENA se jmenuje Vondráčková, OSTROV pokladů je zase píseň Bohumila Ondráčka a Zd. Rytíře, kterou neznámý počet odborníků v dalekém TOKIU vybral z více než pěti set skladeb, zaslaných do I. světového festivalu populárních písní z téměř všech zemi světa, jako jednu ze dvaačtyřiceti. A Helena Vondráčková s Bohuslavem Ondráčkem přistáli v metropoli Japonska. „Byl to můj sen,“ říká Helena Vondráčková. „Rio se mi splnilo, a ted Tokio. Jenomže místo nádhery starých paláců jsem viděla ohromné město plné baráků, smogu — a taky špíny. Naštěstí jsem se ale i na ty staré paláce a zahrady mohla podívat — a to je nádhera tak fantastická, že bych vám ji přála vidět...“ Kousek dokladu je na našem snímku — ta hora v pozadí je Fudžijama. Bohuslav Ondráček měl zase starost o orchestr. „Tak výborně připravený festivalový orchestr — ne, to jsem nečekal, a s tím jsem se také zatím nesetkal." A tak už všechno leželo jen na skladbě samotné, a samozřejmě na interpretce. První semifinále — 21 skladeb z 21 zemí, s devíti ostatními postupuje — Ostrov pokladů. Finále: 20 písní z 18 zemí (tři byly japonské), Ostrov pokladů je tHnáctý. V soutěžní hale vždy 20 000 diváků, v jury japonská mládež, lidé z prodejen gramodesek, jde o obchod. A tak se míra úspěchu nepočítá jen z účasti ve finale, ale i z věcí a věciček „okolo". Ostrov pokladů je vybrán pro festivalovou LP desku. Nippon Columbia vydává nahrávku, Polydor vyjednává s Helenou, zda by přijela na jaře nahrát desek víc, barevná televize živě vysílá „Strýčka Charlie“ — a hned jedná o natočení celého recitálu. Tak tedy — úspěch? Nemalý. Přidejme к němu zjištěni, že díky Tokiu se Helena Vondráčková stala nositelkou už druhého diplomu: první dostala na cestě do Rio de Janeira za přelet rovníku, druhý na zpáteční cestě z Tokia za přelet Severního pólu. Start z Aljašky — „to je taková ohromná bílá pláň,“ říká o ní Helena, „a na jejím konci je spousta hor a je to celé překrásné ...“ A na závěr už jen pohled kupředu: Koncem ledna a začátkem února začne vystupovat v novém programu — vlastním recitálu — a zároveň vyjde její prvni(l) LP deska s příznačným „tokijským" názvem: Ostrov pokladů Heleny Vondráčkové. А к té skutečnosti, že Helena se dočká své první LP desky teprve nyní, připisujeme naše otazníky. HELENA. OSTROV A1 — Nejspíš budu chodit s Vodrážkovou, ta už nevěř! na čápa! NEPRAKTA France Angladeová údajní připomíná zesnulou Martine Carolovou, jejíž film Lola Montes se u nás právi promítá. Angladeovou sice zatím vidět nemůžeme, ale co není, může být. Tím spíš, jestliže nepřipomíná Carolovou jen linií, ale i herectvím. T. č. notálí nejvíce ve Francii a v Itálii, kde vznikly například tituly: Noční démoni, Jak poznáte svou sestru ?, Potrava dravě zvíře, Postel pro dva a i Drahoušek Karolína, z nihož je náš snímek. T ěsně před vánočními svátky se situaci v dáreovství krve zabývalo i předsednictvo Národní fronty ČSR. Protože Informaci CTK o jeho jednáni všechen náš tisk nepřevzal, dovolíme si ji alespoň ve výtahu přetisknout: „Předsednictvo . . . sl váži inieiativy žen, skupin mladých lidí a dalšírh občanů i našeho tisku, kteři pomohli v získáni dalších dárců krve. S uspokojením přijalo zprávu o aktivním zapojení kolektivů SSM v Třineckých železárnách a v dalších závodech do dárcovstvi krve, o výzvě fakultní organizace přírodovědecké fakulty University J. E. Purkynč v Brně. Tuto příkladnou Iniciativu plně oceňuje a dává Jí plnou podporu. V této souvislosti také oceňuje angažovanost a účinnou propagační a organizátorskou práei časopisu Ahoj na sobotu. Vedeno vysoee humánní snahou obraci se předsednictvo к politickým stranám, ke všem společenským organizacím n ke všem našim občanům, aby rozmnožením řad dárců krve prokázali uvědomčlost občana socialistického státu a dokázali, že celou vážnost dárcovstvi krve chápou tak, jak si zasluhuje.“ Náš obrázek pak dokumentuje další radostnou zprávu. Po pražském Národním divadle se rozhodlo i olomoucké Divadlo Oldřicha Stibora věnovat jako svůj „čestný dar" představení, určené výhradně dárcům krve. A tak se 28. prosince, ještě ve vánočních dnech, sešli olomoučtí dárci na představení jedné z nejhezčích operet — Hervého „Mam’zelle Nitouche“. Věřme, že všem dárcům bylo hezkým dokladem, jak si jejich činů váží nejen naše kulturní fronta, ale celá společnost. |A. ČLOVĚK Nu a nakonec obvyklé číslo: 27. prosince 1970 vykazovaly naše záznamy 16 811 potvrzenek o odevzdané krvi. Navíc pak tu máme ještě statistiku našich „míst dobrých lidí“, zpracovanou z 15 000 došlých potvrzenek: 1. Karlovy Vary 1552, 2. Plzeň 1226, 3. Brno 1160,4. Praha 10—1121, 5. Boskovice 853, 6. Trutnov 710, 7. Č. Budějovice 505, 8. Litomyšl 495. 9. Písek 434, 10. Havlíčkův Brod 426, 11. Hradec Králové 359, 12.—13. Jičín a Ústí nad Labem 343. 14. Kladno 280, 13. Vsetín 271, 16. Tábor 249. Celestín a Denisa — A. Svoboda a L. Jonáková ► • •