Beseda Naši Vesnice, červenec-září 1970 (I/25-37)

1970-08-07 / No. 30

Kdosi z učených prohlásil, že se má hle dal pravda na trzích. Ale /e tu k viděni i docela sliáná domácí ZOO jste>'ti znalci, řekněte, je to pes s rodo kmenem, něho obyče/nský „vořecha ti­hle králíci, Isou dobří k chovu? — Oby­čejně vám to řekne at praxe, kdyt jste zaplatili V Se je k maní, kachny, slepice, housata, ha ani na kůzlata se na trhu obchodně nezapomene Snímky PETR KETTNER CTĚTE NA STRANĚ 7 bosodft €D NAŠI VESNICE «TÝDENÍK ČESKÉHO SVAZU DRUŽSTEVNÍCH ROLNÍKŮ « PRAHA 7. 8. 1970 • CENA 2 Kčs O RACIONALIZACI k problémům v oblasti ekonomiky O V RUŽE V JZD reportáž z družstva, kde pěstují růže VCELI MILIARDA v království žihadel a medu UŽ SE TO ASI NIKOMU NEPOVEDE ŘÍCI LÉPE, NEŽ TO ŘEKL FRÁŇA ŠRÁMEK: ..a léto budiž pochváleno! Těšíme se na něj jako malí kluci či, s prominutím, holky. Přináší nám nejen počasí'* abychom si mohli protáhnout zkroucené údy, aby nám svaly trošku splaskly na výhni sluneční lázně. Přináší nám dovolenou, ale přináší i práci ve žních. Člověk, dovolující si využít třeba zbůhdarma jemu přidělenou kvótu volna, chodí přírodou, valí oči na obyčejné věci, tak hrozně všední pro každého venkovského kluka. Copak je to psárka, bojínek, metli­ce? Cožpak to smějí znát jen ti venkovští kluci a básníci? Ne, však my se těmihle travinami taky brou­zdáme, trháme kominíčky, hryzá­­me do šťovíku jako zamlada a na ránu si nalepujeme blažený list jitrocele. Bloumáme okolím měst, projdeme třeba Sustovkou u Třeboně, poký­váme hlavou nad vlnkami Vajgaru v Jindřichově Hradci, a starou Mari­­jánkou, oblepenou stromovím, do­jdeme až na Březové Hory v Pří­brami a koukneme se na nejhlubší důl v Evropě, a zbůhdarma tratíce čas, sedneme si na pahorek po­rostlý břízami a vzpomínáme, jak nám to hezky napsal pan Jirásek, že nám vzkazuje naše kněžna Li­buše: „Vidím vrch březový ...“ A my na tom vršíčku sedíme a vní­máme sladkost, přesladkost za­hálky. Každý má svoji dovolenou. Každá profese ji má snad jindy. Přede­vším třeba zemědělci jsou na tom hůř, protože pole, to je závazek. Ale on je závazek třeba i vysoká pec, která nesmí vyhasnout. Každý si však tu skulinku, na níž má právní nárok, najde. A buď staví rodinný domek, nebo se sluní a udivuje bulharské pláže svým piv­ním bříškem a nemůže se zaboha naučit, že zavrtěti hlavou v Bul­harsku jest ANO, leč pokývati jest NE. Jiný kraj, jiný mrav. u Proto je lepší se rozložit třeba Ratmíráku za Jindřichovým Hradcem, nadávat na vpád chata­řů, na počet, u rybníků přespočet, lidstva této země, ale prostě vní­mat barvu stromů, oblohy, fantazí­rovat nad tvary mraků, být na chvíli pastevcem těch nebeských beránků, učit se poznovu, co je to­pol kanadský, co náš, jak vypadá tis, jak voní modřín a úplně zapo­menout na ten šuplík povinností, který máme v kanceláři, ve fabri­ce, na šachtě — nebo v hlavě. Ano, pan Šrámek měl hodně pravdy, když nám tak pochválil léto, neboť léto je kousek lyriky v našem ve­lice prozaickém životě. -ves­ OD SOBOTY DO SOBOTY 2—3 INFORMACE ČSDR4 NÁŠ ROZHOVOR6 Z OBCI A OKRESÜ7 DISKUSE —KRITIKA8 VEDA A TECHNIKA 10 DOPISY 11 MLADÍ NA VESNICI 12 ODBORNICIRADÍ 13 POVÍDKA 14 KULTURA 15 HISTORIE -- VLASTIVĚDA 16 ROZHLAS —TELEVIZE 17--18 MEZI NÁMI, DĚVČATY 20 BESÍDKA 21 ZAHRANIČÍ 22 HUMOR — ZÁBAVA Snímek JAROSLAV VALENTA

Next