Beseda, 1953 (V/18-26)

1953-05-01 / No. 18

Co pamatuji — a to jsem prožil všechny naše máje — byl 1. máj symbolem probuzeni a boje dělnické třídy a ostatních pracujících. Pěkně to vyjádřil soudruh Stalin ve svém ělánku z prvopočátků dělnického hnuti v Rusku: „Bylo to v r. 1889, když na pařížském kongrese socialistů ze všech států určili dělníci výslovně dnešní den, den 1. máje, kdy se probouzí příroda ze zimního spánku, lesy a hory se pokrývají zelení, pole a louky se zdobí květy, slunce počíná teple hřát, v ovzduší je cítit radost znovuzrození, příroda se oddává tanci a plesu, kdy se rozhodli říci právě dnes hlasitě a otevřeně všemu světu, že jsou to oni, kdo nesou lidstvu nové jaro a osvobození ze jha kapitalismu, že oni to jsou, kteří jsou povoláni přebudovat svět na podkladě svobody a socialismu.“ Pravda, my dnes u nás máme již po vzoru sovětském vlastni lidově demokratický stát, my již nastoupili cestu к socialismu a tak náš 1. máj se po Květnové revoluci stal, jak říká soudruh Gottwald, mezníkem, u kterého jsme se rok od roku zastavo­vali, abychom přehlédli své řady g udělali bilanci své práce, abychom do této doby vyrovnali své účty a případně socialistickými závazky je převýšili tak, abychom po 1. máji mohli nastoupit do další nové úspěšné práce. Avšak dnes i my a to právě svou prací a svým budovatelským nadšením o 1. máji spolu s lidem sovětským, čínským, lidových demokracii a Německé demokratické republiky musíme hlasitě a otevřeně volat do celého světa, že v jedné frontě s veške­rým pokrokovým lidstvem neseme nové jaro našemu světu a skutečné osvobození ze jha útisku mocných onoho světa za anglo-amerlekou železnou oponou a hlavně osvobození od strachu ničení a válek, protože chceme mír, pracujeme pro mír a bojujeme za mír. Naši radost kalí vědomi toho, že letos nebude zdravit pracující Moskvy na Leni­nově mausoleu veliký Stalin, také my neuvidíme usměvavou drahou tvář soudruha Gottwalda na tribuně na Václavském náměstí. Zato však pod praporem Lenina a Stalina cestou Klementa Gottwalda vedeni naší stranou dále vpřed к novým vítězstvím, které naši velcí učitelé svou neúnavnou prací a svým dílem zajistili. Vzpomínám si na náš 1. máj v roce 1921. A úmyslně. Proto, abych právě jeho srovnáním s dneškem připomněl slavnou a vitěznou perspektivu naši cesty. Tenkráte, bylo to přece krátce po zradě pravicových vůdců sociální demokracie, po rozkolu ve straně, po obsazení Lidového domu masarykovskou policií, kdy stovky a stovky našich dobrých soudruhů užívali dobra t. zv. první zlaté republiky ve vězení, když překvapil náš pracující lid celou Prahu mohutným nástupem к oslavám 1. máje na Václavském náměstí. Ze dvou tribun mluvili к davům naši řečníci a mezi jiným byl čten také dopis od uvězněných soudruhů, který tentokráte byl podepsán soudruhem Antonínem Zápotockým. Dnes tentýž soudruh Antonin Zápotocký stojí v čele našeho lidu jako druhý dělnický president. Letos o 1. máji bude to on a s ním soudruh Široký, kteří budou jménem strany a vlády zdravit náš manifestující lid, letos spolu s nimi jako svými nejpřednějšími druhy v práci budeme skládat gottwaldovskou bilanci 1. máje — posledního máje prvé gottwaldovské pětiletky. Soudružky a soudruzi, je to vážná věc. Přisahali jsme spolu s celým národem při památce Stalinově a Gottwaldově, že své úkoly čestně splníme. Myslím, že mů­žeme být povětšině spokojeni s výsledky své práce. Přesto však dosud máme ne­dostatky a potíže, které nesmíme přehlížet, protože nás oddalují od posledního přáni soudruha Gottwalda, abychom zajistili blaho našich lidi. Odkaz soudruha Gottwalda je nám svátý a proto všichni zaměříme celé své úsilí především tam, kde nám vznikají nesnáze. Nebojme se je řešit odvážně po bolševicku. Jsou to zejména naše ženy, které nám v práci značně pomáhají a mají velký podíl na našich úspěších. Přes to však neřekly ještě vše, ještě je jich dost, které stojí stra­nou. Víme, že mají mnohé z nich ještě dnes potíže a to nemalé, aby se rozhodly к nástupu na pracovní frontu. Jistě potrvá určitou dobu, nežli pomůžeme jim od­stranit poslední překážky, aby se svobodně mohly všechny zapojit do naší práce za socialismus a mír, která zajlštuje šťastné dětství všech jejich chlapců a děvčat. Přesto však i ony naleznou dnes různé příležitosti Jak prospět celku a tak být spoluúčastníky historického děni naši doby. Obracíme se proto u příležitosti letošního Prvního máje právě к těmto našim spoluobčankám, aby také ony provedly svou májovou bilanci a v duchu národní přísahy velikému Stalinovi a Gottwaldovi přispěly svou hřivnou na velkém dile obrody našeho života к dobru svých dětí a dětí celého světa. Průvod KSČ na 1. máje r. 1921 v Praze, Záběr z májového průvodu v roce 1962. ; itmuitl iMWaiim шттия President republiky Antonín Zápotocký zdrávi pochodující zástupy pracujících na , 1. máje 1962. President republiky a vrchní velitel (s. branné moci Antonín Zápotocký navštívil ve žtvrlek 9. dubna místo Hranice na Mo­ravě. Odpoledne se president republiky zúčastnil velké mírové manifestace pracu­jících v Sadech Zdeňka Nejedlého v Hra­nicích. Pracující ze závodů a jednotných zemědělských družstev oznámili presidentu republiky své závazky a zástupci lidové správy mu odevzdali upomínkové dary. Zemědělské odděleni Československo-sovět­­ského institutu ve spolupráci s minister­stvem zemědělství a Československou aka­demií zemědělských věd svolaly na dny 11. a 12. dubna celostátní konferenci o ze­mědělské propagaci a spojení vědy s praxí. Účastnici se na jednání konference pora­dili, jak rychle a lépe rozšířit ve stále mo­­hutnějicl socialistické zemědělské velkový­robě pokrokové methody předních pracov­níků vědy a praxe.

Next