Beseda, 1955 (VII/26-52)

1955-07-01 / No. 26

SVĚTOVÝ KONGRES MATEK NA PODPORU OBRANY MÍRU Známý sovětský spisovatel Konstantin Simonov říká o míru: ,,Mír znamená střechu nad hlavou člověka, světlo lampy pod stínítkem a pokojný spánek našich dětí." A sovětští lidé celou svojí činností usiluji o to, aby mírová skutečnost s celým svým obsahem byla zabezpečena pro všechny lidi na světě. Sovětská vláda ve své mírumilovné mezinárodni politice zaznamenala v posledních měsících řadu úspěchů. Uzavření státní smlouvy s Rakouskem, úspěšná jednání sovětsko-jugoslávská a uzavření smlouvy o přátelství, spojenectví a vzájemné po­moci mezi Sovětským svazem a sedmi lidově demo­kratickými zeměmi za účasti představitele čínské lidové republiky ve Varšavě, jsou významnými mezníky ve zmírňování mezinárodního napětí, jsou kroky, kterými se přibližují národy blíže к cíli na své cestě za zabezpečením míru. Návrhy Sovět­ského svazu, podané v OSN na zákaz atomové zbraně a snížení zbrojení vůbec, jakož l zajištěni účinné kontroly těchto opatření, jsou rovněž vý­znamným důkazem sovětské mírové iniciativy. Stejný význam má i pozvání ministerského před­sedy Spolkové republiky německé Adenauera do Moskvy. Uskutečnění této návštěvy spolu s úspěš­nými výsledky konference hlav čtyř států v Ženevě, znamenalo by zabránění znovuvyzbrojení západ­ního Německa a odstranění hrozby války v Evropě. Představitelé organisovaného světového míro­vého hnutí, kteří se sešli na Světovém mírovém shromáždění v Helsinkách spolu s řadou význam­ných osobností, které sice stoji zatím stranou organisovaného mírového hnutí, ale mají zájem na myšlence míru a přátelského soužití národů, vy­jádří se na podporu návrhů, usilujících o řešení sporných mezinárodních otázek dohodou. Světové mírové shromážděni v Helsinkách je novým po­tvrzením toho, že existují možnosti společného jednáni představitelů různých kruhů, hledaji-li, jak zabezpečit to, co je může všechny spojovat — myšlenku míru. Širokou mezinárodní solidaritu v úsilí o mír vy­jádřili představitelé různých národů při otvírání Sadu míru a přátelství v Lxdicích. Zničeni Lidic je pro občany nejrůznějších států, na jejichž půdě také došlo к podobným hrůzným vyhlazením celých obcí, symbolem války. Obnovení Lidic je pak symbolem míru a symbolem kvetoucího mírového života budou rozkvetlé růže v Sadu míru a přá­telství. Úsilí matek celého světa v boji za mír vyjádřila M. I. Luhoviková, redaktorka kyjevského časopisu pro ženy, sovětská delegátka při otvírání Sadu míru a přátelství v Lidicích. Ona, která ztratila svého nejstaršího syna ve Velké vlastenecké válce, prohlásila, že matky ne­chtějí už nikdy vidět své malé děti umírat zásahem bomby a nechtějí také už dostávat zdrcující zprávy z fronty, oznamující smrt jejich synů, manželů, bratrů. Proto matky celého světa říkají к přípravám války své rozhodné nel Hlasité „Ne“ matek celého světa zazni ve dnech 7.—10. července ze Světového kongresu matek, svolaného z podnětu MDFŽ, ale organisovaného daleko širším přípravným výborem, v němž stojí řada významných žen i ženských organisačí mimo řady MDFŽ, do Lausanne. Kongres bude mírovým setkáním matek celého světa, jeho náplň bude neobyčejně lidská, taková, aby každé matce ujasnila, že není třeba se válek obávat. Že země je dost bohatá, aby uživila všechny děti světa, že záleží jen na práci pilných rukou, aby její poklady pro děti byly vydobyty. Že záleží jen na tom, aby správa státu byla řízena s pochopením pro potřeby dětí svého lidu —• a nebude již dětí hladových, nemocných, negramotných. Že záleží na hospodářské a kulturní spolupráci různých zemi, aby lidstvo všude spělo к ustavičnému roz­voji těch nejkrásnějších lidských vlastnosti. Že zá­leží na zákazu atomové zbraně a naopak, na míro­vém využití atomové energie, aby matky slzy bo­lesti proměnily v úsměvy štěstí nad bohatstvím života. Záleží na matkách, aby se s veškerou svou silou postavily za přijetí takových návrhů, které zna­menají odstranění válek, odstraněni koloniálního útlaku a zabezpečeni lidské důstojnosti pro všechny. Ženy celého světa se již mnohokrát o síle své vůle přesvědčily. Proto i nyní ve všech zemích dobře připravily Světový kongres matek, seznámily masy žen s jeho významem. Svaz francouzských žen uspořádal množství schůzi, na nichž bylo prodiskutováno provolání MDFŽ. Svaz demokratických žen Rakouska sestavil „Knihu osudu rakouské ženy", v níž jsou shro­mážděny příspěvky žen o tom, co se svými rodinami vytrpěly za hitlerovské okupace. V Itálii uspořádaly 8. V. Den matek za mír, o němž se konaly slavnostní manifestace ve všech hlavních městech provincií, spojené s odevzdáním cen „nejlepším poselkyním míru". V NDR připravily Mezinárodní den dětí pod heslem „Ochráníme kolébky a domovy před ne­bezpečím atomové války" jako součást příprav Světového kongresu matek. Západoněmecké ženy se sešly u příležitosti 5. výročí založeni Demokratic­kého svazu žen Německa v počtu 300 delegátek a ve svém jednání na námět „Boj za mír, jednotu a rovnoprávnost, za šíastný život rodin" pokra­čovaly přes zákaz Rýnsko-westfálského ministra vnitra —1 jen přenesly konferenci na jiné místo. V Japonsku byl rozšířen leták s výzvou MDFŽ ke kongresu, v Indii se sešla národní konference žen, aby projednala přípravy Světového kongresu ma­tek, stejně tak v Brazílii i jinde. Také patnáctičlenná československá delegace se připravuje na SKM. Jsou v ni dělnice, zemědělky, pracovnice vědy, kultury i pracovnice politické — vesměs matky — často i mnoha dětí. Je v ní matka lidická, i matka hrdiny SSSR, kapitána Nálepky. Tedy matky, které poznaly strasti války — a mat­ky, které oceňují současnou péči vlády ö své děti — matky, které vlastníma rukama i mozky pro štěstí svých i ostatních dětí obětavě pracuji. Odjedou do Lausanne proto, aby společně s mat­kami celého světa pozvedly svůj hlas pro obranu míru. Proto, aby ženy všech zemí světa ujistily, že na československé ženy se mohou vždy spolehnout, že jim všem podávají pomocnou ruku v jejich boji, že jejich boj podpoří svou prací pro rozkvět své vlasti jako pevného článku tábora míru. Že neustanou, dokud společně s nimi nezabezpečí štěstí v míru pro všechny děti — a pro své mezi nimi. Táňa Tůmová, generální tajemnice Výboru is. len V lidickém Sadu přátelství a míru se seili zástupci mnoha zemi. Na našem obrázku jsou vedoucí sovitski delegace arch. J. I. Obuchov (uprostřed), starosta místa Stoke on Trent H. Naylor (vlevo) a náměstek místa Coventry W. Thompson. Anglický plstitel růlí H. Wheatcroft (první zleva) o roz­hovoru s arch. Markem, projektantem Sadu přátelství a míru o Lidiclch, při slavnostním otevřeni Sadu. Delegace ze zahranili se sjely do Helsink. Na našem obrázku je lást Is. delegace s některými zahraniinlmi delegáty před odletem na ruzyňském letišti.

Next