Beseda, 1957 (IX/1-26)

1957-01-04 / No. 1

2 JOSEF NEPOMUCKÁ DO NOVÉHO ROKU Končíme ,— a již opět začínáme. Takový je nepřetržitý koloběh v zemědělské výrobě. Te­prve nedávno jsme ukončili sklizeň cukrovky, brambor a krmných okopanin, a současně bylo v plném proudu pohnojování polí a luk i důsled­né provedení orby, nemluvě o předcházejícím podzimním osevu, kteréžto práce jsou základním nástupem do roku 1957, druhého roku druhé pě­tiletky. Na sklonku roku vyhlásila vláda šesté snížení cen. Nemohla by je vyhlásit, kdyby ne­bylo velkého úsilí všech pracujících o zvýšení výroby všeho zboží. V této nastoupené cestě budeme pokračovat i v příštím roce a zajišťovat tak stále stoupající životní a kulturní úroveň lidu. Tato skutečnost nemůže ovšem vyrůstat z pouhého přání „stolečku, prostři se“, nýbrž jedině z přičinlivé práce. V tomto směru musíme napnout všechny síly a všechnu dovednost i v zemědělství, a to jak ve výrobě rostlinné, tak ve výrobě živočišné. К zajištění tohoto úkolu jsou v proudu přípravy na vypracování plánu jédnotných zemědělských družstev, u státních statků,, v STS. Připravují se i dosud jednotlivě hospodařící rolníci. Plány jsou dobrá a potřebná věc, avšak jen v tom případě, když za každým daným úkolem stojí lidé. A v zemědělství se pro zajištění plánu jedná o získání statisíců lidí. To je úkol, který se nedá uskutečnit jen nějakou jednorá­zovou kampaní nebo akcí, nýbrž jen a jen velkou soustavnou organisátorskou masově po­litickou prací. Zvýšit podstatně zemědělskou výrobu — to je naším hlavním úkolem. To bychom nedokázali, kdyby v tom rolníci viděli jen uskutečňování přání a potřeb někoho jiného a ne současně i prospěch svůj a svých rodin. To bychom nedokázali, kdyby v tom rolníci, jejich manželky i jejich děti neviděli jinou perspektivu nežli více práce a více dřiny. Je již jiná — než tato perspektiva? Ano, je. Ukazuje ji tisíce dobře hospodařících JZD v celé zemi. Uprchlí statkáři a zbytkaři budou sice stále pomocí rozhlasu „Svobodné Evropy“ do­kazovat, že tato cesta je zhoubou našeho země­dělství i rolníků samotných, ale vývoj i život sám nakonec tyto „starosti“ kdysi nadutých, ale dnes bezmocných zkrachovanců, vyvrátí. Vždyť velkovýroba vitězí nad malovýrobou ve všem a v celém světě, ať vtom starém kapita­listickém, nebo v tom novém socialistickém. Rozdíl je v tom, že v kapitalistické zemědělské velkovýrobě rozhodují statkáři a bankéři, kdežto v družstevní velkovýrobě rozhodují ^sa­motní rolníci — pro sebe a po svém. To konečně velmi dobře chápou a vědí i uteklí statkáři a zbyt­kaři v zahraničí, jenomže (a je pochopitelné proč) —-'to nahlas neřeknou. Není to také roz­hodující. Rozhodující je, že to vidí a stále lépe chápou malí a střední rolníci, že to chápou jejich manželky i děti. Proto také založili v uplynu­lém roce dalších 1200 nových jednotných země­dělských družstev. Je samozřejmé, že vedle těchto uvedených úkolů ve výrobě a v dalším rozvoji JZD stojí před námi nesmírně důležitý úkol, jímž je péče a starost o kulturu na vesnici i zvýšená péče o zdravotní a sociální potřeby rolníků. Takové jsou úvahy a závěry na konec roku. Taková je i perspektiva a hlavní úkoly v země­dělství v roce 1957. Zvýšit zemědělskou výrobu a s ní současně i šťastný a spokojený život rolníků a jejich rodin. Obojí pak zajistit cestou přechodu od malovýroby к družstevní velko­výrobě. členové delegace Všečínského shromáždění lidových zástupců a delegace lidového výboru města Pekinu se rozloučili s Prahou na besedě v pondělí 17. prosince v Národním shromáždění. Ve Velkém divadle v Mosk­vě se konalo 11. prosince slavnostní zasedání и pří­ležitosti 100. výročí na­rození vynikajícího theore­­tika V. V. Plechanova. Budapešť se vrací к norr málnímu životu. Na sním­­ku.prodavači novin v buda­­peštských ulicích už zase prodávají - и provisorních Stánků - denní tisk. ▼ V uplynulých dnech se sice reakce v Maďarsku pokoušela o chromovat pokojnou práci, ale přesto se občanům v Budapešti podařilo obnovit pouliční dopravu i provoz ve všech závodech. Záběr z tržnice zeleniny v Budapešti. Do Káhiry přiletělo zvláštní československé letadlo s nákladem léčiv, zaslaných do Egypta čs. červeným křížem, na pomoc obětem britsko-francouzsko­­izraelské agrese.

Next