Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)
1847 / No. 3
Tónuj ze Stihlého wýznam we filosofii. 202 ■Hekají tomu latinmci, nenič го bohu. Neb neslušte pod mieru, ijedné w něm nenič miery: ani jest го něm tří loket, ani tisíc. A dále prawí : Jest ted před námi, nestoje, nesedě, neleže, nelpé nikalů, nebo toise, nebo plawaje, nebo léče; owšem kakš jinak, nežli múž býti роге edic. no naši hrubostí. Wěru divvno, že školastikowé tak statně narážejíce na bránu prawého metafysického přemýšlení, na tu totiž, že prawá bytnost není to, co smysly chápeme, předce se wždy od wěci uchýlili, když již nejblíže u ní byli, a newědaucc, práwě s poznanau hrubostí celau takřka přírodu do pána boha wkladli, minauce se tak dokoná s prawdau. O jednotě božské jedná se vv kap. 14., kde rozličnými příklady spisowatel wyswětliti se snaží „w čem jest sled toho, žej’ buoh jeden?“ \V skutku plyne prawda lato z dúwodu fysikoteleologického, na nějž Štítný také poukazuje. Než pozorowati snadno, že Štítný nikoli dle způsobu jiných školasliků zalíbení w tom nemá, wykládati wšemožně nejswětější Trojici, ano w kap. 14., kde mu jest o předmětu tomto mluwiti, hledí ujiti potřebě této, smlauwaje se, že prý jasnost wěci té bez toho z jeho spisů wysleduje, čím se owšem jeho chwalná mírnost we spekulací školastické objasňuje; aby ale zcela suše neobrátil к jinému! prawí: Aj uzříš kterémkoli tělo, kámen, dřewo, slunce, měsíce i cožkoli, tot bude jedno го sobě ; а го té jednotě jes trojice, tlustost té wěci, dlúhost a širokost ; což on sáir jen za brubý příklad udáwá. Přicházíme nyní к tomu, w jakých pomyslech si Štítný to předstawuje, co swětem nazýwámc. A to se owšem děje w pomyslech nemotorných, w porownáni s onau tenkostí myšlénkowau, kterau jsme w předešlém náboženském tříbení stíhali. Příčina toho jest tehdejší welmi nízký slaw wěd přírodních. — Důležité by to zajisté bylo, wyšetřiti ono úzké ale hluboké spojení mezi metafysikau a přírodnictwíin. Než daleko by nás to zawedlo, a proto budiž jedině podotknuto, že přírodnietwí, zwlášť silozpyt, žíwotozpyi a Iučba, jediné pomocí slřízliwé melafysiky z posawád