Časopis Českého Museum, 1847 (XXI/3)

1847 / No. 3

O zatměni slunce. эоз Toni« trojhra» udáwá podlé známých zásad trojhra­­noměrstwí skloněk n relativní dráhy měsíce proti ekliptice, jako též i cenu A dráhy MM\ kterau měsíc w jedné hodině swým relativním pohybem odbýwá, a sice těmito stejnostmi: , /1 ß , Jß í) z/ Я Cos. ß sin. n W čas nejwětšího zatmění čili když střed zatmění na­stane, musí středek měsíce nejblíže stáli středu slunečnímu. Táhneme-li tedy w našem obrazu od S к relativní dráze měsíční proslopadlau přímku SM", tehdy se bude muset w prostřední čas zatmění měsíc w M" nacházeli. Trojhran MM"S udáwá polom dráhu MM", neboť i tu jest úhel MSM" =• n ze stejnosti í) známý. Tedy jest MM" = ß. sin. n a M"S ■= ß. cos. n. 2) W jedné hodině = 60' odbýwá měsíc dráhu A, kolik minut tedy potřebuje, aby odbyl dráhu MM"? Tato pro­porce nám podá čas, jejž к známému již času konjunkce T přidali musíme, abychom obdrželi čas prostředního za­tmění, tak že T x ■= času nejwětšího čili středu zatmění. К wyzpytowání času, kdy zatmění začíti má, mysle­­mež si, že se měsíc w čase, kdy se slunečního kolku do­tkne čili když zatmění začíná, w M‘" nachází. Spojíine-li M‘" s S, ledy jest M"‘S hranicí zatmění, a podlé přede­slaného bude M"‘S - p -J- m -f- n — p. Trojhran M"SM‘", kterýž při M" rowný úhel má, po­­dáwá dráhu M" M"', kterau měsíc odbýwá od počátku do prostřed zatmění, a sice takowauto stejností: M" M"‘ =• У -|- m -\- n — p) * — ß*. cos. ‘*11. Další proporce ale: w jedné hodině odbýwá měsíc dráhu A, kolik hodin bude potřebowati, aby odbyl dráhu M" M‘"? podá nám čas od počátku zatmění až do pro­středku. Když se tento čas odpočítá od času prostředního zatmění, zůstane čas začátku zatmění, přidá-li se ale к

Next