Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

14 Historická zpráwit o sjezdu slovanském. čátek nešťastné bauřky Pražské, která pošedši ze žiwlů slowanskému sjezdu owšem docela cizích, w následcích swých nicméně, jak wšechno weřejné žiwobytí w Praze, tak i ukončení sjezdu slowanského zmařila. Počátek к ní zawdala mše na Swatowácslawském ná­městí držaná, o níž doslýchalo se, že ke sbratření wšech tříd Pražského obywatelstwa a rozličných oddělení ná­rodní stráže slaužiti měla. Omylem udáwalo se o ní po­zději, že byla mše slovvanská, nepochybně změlením jí s předešlými mšemi na Swatowácslawském náměstí a w Týně držanýmí. W čas nešťastných příběhů, které z tohoto počátku nastaly, nemohlo se owšem w jednání sjezdu slowanského pokračowali. Mnozí audowé rozjeli se mezi tím časem z Prahy, jmenowitě wětší díl poslanců polských, chorwat­­ských a srbských, jimž z příčin neznámých nařízeno bylo od welitele národní stráže, knížete Lobkowice, aby se z Prahy odebrali, což učiniti přinuceni jsau odpoledne 13. Čerwna. Ještě jednau sešli se sborowé we ztenčeném počtu swém w pátek ráno dne 16. Čerwna, aby w prácech náhodau přetržených dále pokračowali, poněwadž smlau­­wání mezi měs em a wojskem toho dne radostnau naději brzkého míru ukazowalo. К wečeru wšak započal se boj na rtowo, a staw obležení, který hned potom prohlášen byl, překazil další scházení se sjezdu dokonce. Audowé, kteříž se nyní rozjeli, prohlásili sjezd slowanský na neurčitý čas za odročený, aby se w přízniwější době dokonalo, co na prwním sjezdu dokonati bylo nemožné. CPříloha IX.) Prwní sjezd slowanský byl událostmi Pražskými před samým téměř rozchodem přetržen, aniž mohli wyslancowé na něm shromáždění dowršiti úlohu, к níž je obce a ná­­rodowé jejich splnomocnili. Sjezd slowanský se rozešel, a nebyla na něm zawázána konečným před očima swěta průwodně platícím aktem úmluvva o národní spojení Slo­­wanů Rakauských, nebylo na něm uhozeno o prostředky,

Next