Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

28 Historická zpráwa o sjezdu slowanském. opráwnění a neodvvislost národnosti, auplnau wnitřní swo­­bodu a spojme se we spolkowý stát pod rakauskau císař­skou korunau. Zajisté se sjednotíme také o prostředky, kterými se úplná neodwislost říše s ohledem na cizinu udrželi dá. Při takowém úmyslu poznají wšickni náro­­dowé Rakauští, že jednáme důsledně, wyslowujíce se we­­řejně proti utiskowání slowanské národnosti w Uhřích. Wšem Slowákům a Rusínům, wšem Srbům a Chor­­watům musí tedy wolno býti, použiti wětších občan­ských svvobod nyní nabytých к wywinowání swých ná­rodních práw. Slowané w Uhřích nesmějí déle zůstati ná­rod od Maďarů potlačený. Také Uhersko nesmí odtud ji­ných leč stejně opráwněných národností uznati. Jakož Slowan na sněmu národním we Wídni powinen jest wyslechnauti německé audy spolku w jazyku něme­ckém, tak též i Němec Slowana w jeho národním jazyku wyslechnauti musí; to samé práwo musejí Slowané i Ma­ďaři na uherském sněmu seznati. Srozumění a naučení se několika jazykům jest we wšech rakouských zemích newyhnutelnau wýminkau pro ty, kteří we weřejném žiwotě wystaupiti chtějí. NecliE powáží Maďarowé tato přání wyslowená s ohle­dem na stejné opráwnění wšech národností, aby se spra­­wedliwřji prokazowali к spoluobčanům swým. Af se ještě w čas smíří národnosti we sporu proti sobě stojící, neb strašliwá wálka hrozí, nesmíří-li se ná­­rodowé tímto spůsobem. A přijdeli skutečně к tomu krwa­­wému boji, prohlašujeme zde slawně, že se přidáme к swým saukmenowcům nejenom proto, že jsau národ bratrský, ale poněwadž i dobré práwo na swé straně mají. Proto klademe druhau otázku w ten smysl : Pod ja­kými wýminkami žádáme utwoření rakauského spolkowého státu?

Next