Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
2 Historická zpráva o sjezdu slovanském. rokům těmto činěná nebral Frankfurtský parlament, nebrali němečtí spoluobčané Slowanů w mocnářstwí rakauském žádného ohledu; na ohfažowání práw božských i lidských odpowídáno jest wýhrůžkami mečem. S druhé strany wymohli sobě wnitř mocnářstwí rakauského Maďaři takowého prwé nebýwalého postawení, které se rovvnalo téměř úplnému odtrhnutí koruny uherské od společného swazku mocnářstwí. Zřídiwše zwláštní neodwislé uherské ministerstwo, pauze maďarský žiwel zastupující, osobili sobě panstwí nad ostatními národy uherskými, wšem zásadám konstitučního státu protiwné, kterémuž jali se průchod získati wálečnau mocí proti powstalým slowanským národům, žaláři a šibenicemi proti smělým národů swých zastáncům. Potřeba společné obrany proti dwojímu tomuto, wenkowskému a domácímu, nepříteli, wzbudila myšlénku slowanského sjezdu, shromáždění . mužů wšech kmenů slowanských w rakauském mocnářstwí, požíwajících důwěry národů swých, к společnému uradění společných záležilostí. Myšlénka slowanského sjezdu wznikla zároweň téměř u wšech kmenů slowanskýcii, jmenowitě u Jihoslowanů, u Slowáků, u Čechů, u Polanů. Prwní slowo tiskem pronesl Iwan Kukuljevic článkem w Záhřebských ilirských nowinách. Wšichni hlasowé srownáwali se hned o nejpříhodnější místo pro slowanský sjezd, totiž w Praze, jakožto městě slowanském, usnadněnými prostředky kommunikací i Polanům a Rusínům i Jihoslowanům stejně přístupném. Následkem těchto z rozličných stran projewených žádostí držána byla prwní schůzka ke společné umluwě o swolání slowanského sjezdu dne 30. Dubna w bytu pana J. Erazima Wocela, redaktora Časopisu Českého Museum. Přítomno bylo wíce než 20 osob, nejwíce Čechů a Polanů, a zwolen wýbor, který by činil ke sjezdu potřebné příprawy. Wýbor složen byl z 12 osob, к nimž mimo to přidáno 5 osob zwláště zwolenýeh z měšíanstwa Pražského. Pro zachowání dobrého řádu při swých poradách