Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
Historická zpráva o sjezdu slovanském. 29 III. O nynějších poměrech rakouských Slowanů к ostatním Slovanům. Z politického ohledu můžeme jenom wřelý saueit se wšemi našimi saukmenowci wyslowiti. Kdyby naše slowo mimo Rakausko uwážiti se mélo, wyslowili bychom se pro wyrownání rusko-polských sporů a pro oswobození Slowanů zpod jařma tureckého. Mezi Rusy a Poláky jedná S’e hlawně o stejné oprávvnéní obau národností. Má—li toto práwo místa, bude z toho bližší srozumění mezi těmi oběma mohutnými národy samo sebau. Nechť swětlo swobody, které nám rakauským Slowanům na dráze sjednocení swítí, také Rusy a Poláky do přístavvu po- . koje uvvede. Kýžby zwláštč ruský národ swětlo swobody brzo we swé otčině spatřil! Slowanům w Turcích odbije hodina oswobození brzo, neb šlechetný národ Srbský wztyěuje korauhew swobody wždy w ýše. Woj takowými reky, jako jsau Srbowé, wedený, kráčí jenom po dráze к wítězstwí. Až si neodwislost wybojují, pak obejme i je bratrský swazek slowanského spolkowého státu. . Daufáme, že oswícená wláda saská nezničí malý jí neškodný národ lužických Srbů, proto že se ještě na swůj slowanský rod pamatuje. S tau samau důwěrau očekáwáme od Prusů, že zanechají systematického zněmčovvání Slowanských krajin we Slezku, Lužici, w západním a wýchodním Prusku. A která jsau přání naše pro zwelebení slowanských wěd a umění? Na lom poli mohli jsme se dosawáde swobodněji pohybowati a mnohonásobně byla již myšlénka literární wzájemnosti od učenců wšech Slowanských kmenů wážena. Naznačujenie-li naše přání w tom ohledu jen zkrátka, nestáwá se to proto, že dušewní společenský žiwot Slowanů