Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)
1848 / No. 1
6« Osiřelé dítě. chorlty, povvěsti atd. tím samým způsobem si počínali jako wědy přírodnícké,-které z přerozmanitého bohatftwí forem přírodních pratvvary wywijejí a na praúkony poukazují. Než stopu styků těchto wyslídíme, poukážeme na názor již podotknuly, w kterém hlawní myšlenka naší písně svvňj základ má. Wýtečriá píseň naše totiž welini polmutliwě a dojímawě líčí, kterak inalka na žalostné kwílení sirotka swého macechau trýzněného hrob svvůj opauští a swé dítě ubohé ošetřuje a pěstuje. Tauto myšlénkou sahá národní naše píseň do oboru zajímané powěry, kterážto, jak jsme již podotkli, dle názoru jistého směru ducha, jak se mu za posledních časů několik mužů oddalo, wědeckau stránku dostala, jsauc povvažowána co něco reálního. Názor a směr tento se nalézá vv bádáních a míněních, jaká Görres, Eschenmeyer, Ennemoser. Schubert, Justin Kerner atd. yv četných spisech složili. Welká část toho zahrnauti se dá názvvem : Noční stránka přírodnických wěd (jJíacbtjeite ber 9? a tur tni [je n fфар ten), kterak Schubert jeden spis swůj pojmenowal, kde o předmětech toho druhu jedná. — Úkaz tento na poli wědeckém jest tak důležitý a zajímawý, ačkoliYV i smutný, že o něm se tu krátce zmíníme. Pohybuje pak se směr tento yv temném oboru daeirtonologie posedlosti, rozličných nudění a wěšteb, ekstase, deuteroskopie strašidel, magnetismu, clairvoyance, snářstwí atd. ’) Mnohý arci se bude diwiti, odkud takowé wěci se beran w století tak oswíceném po Voltairovvi, Bayle-ovvi, Monlesquieu-owi, Helveliusowi, Mirabeau-owi a po celé řadě- jiných spisowatelů německých a francauských, jichžto heslem byly rozum a oswěta. Je to w skutku také podi- YY'ný úkaz, kterak najednau se to zase wrátilo, jako by to 1) 0 části toho celého oboru pojednáme později vv započatém rozboru o literatuře lidu, vv které snářé' a prorociwí rozsáhlau důležitost mají.