Časopis Českého Museum, 1848 (XXII/1-3)

1848 / No. 1

6« Osiřelé dítě. chorlty, povvěsti atd. tím samým způsobem si počínali jako wědy přírodnícké,-které z přerozmanitého bohatftwí forem přírodních pratvvary wywijejí a na praúkony poukazují. Než stopu styků těchto wyslídíme, poukážeme na ná­zor již podotknuly, w kterém hlawní myšlenka naší písně svvňj základ má. Wýtečriá píseň naše totiž welini polmut­­liwě a dojímawě líčí, kterak inalka na žalostné kwílení sirotka swého macechau trýzněného hrob svvůj opauští a swé dítě ubohé ošetřuje a pěstuje. Tauto myšlénkou sahá národní naše píseň do oboru zajímané powěry, kterážto, jak jsme již podotkli, dle ná­zoru jistého směru ducha, jak se mu za posledních časů několik mužů oddalo, wědeckau stránku dostala, jsauc po­­vvažowána co něco reálního. Názor a směr tento se na­lézá vv bádáních a míněních, jaká Görres, Eschenmeyer, Ennemoser. Schubert, Justin Kerner atd. yv četných spisech složili. Welká část toho zahrnauti se dá názvvem : Noční stránka přírodnických wěd (jJíacbtjeite ber 9? a tur tni [je n fфар ten), kterak Schubert jeden spis swůj pojmenowal, kde o předmětech toho druhu jedná. — Úkaz tento na poli wědeckém jest tak důležitý a za­­jímawý, ačkoliYV i smutný, že o něm se tu krátce zmíníme. Pohybuje pak se směr tento yv temném oboru daeirto­­nologie posedlosti, rozličných nudění a wěšteb, ekstase, deuteroskopie strašidel, magnetismu, clairvoyance, snář­­stwí atd. ’) Mnohý arci se bude diwiti, odkud takowé wěci se beran w století tak oswíceném po Voltairovvi, Bayle-ovvi, Monlesquieu-owi, Helveliusowi, Mirabeau-owi a po celé řadě- jiných spisowatelů německých a francauských, jichžto heslem byly rozum a oswěta. Je to w skutku také podi- YY'ný úkaz, kterak najednau se to zase wrátilo, jako by to 1) 0 části toho celého oboru pojednáme později vv započatém rozboru o literatuře lidu, vv které snářé' a prorociwí rozsáhlau důle­žitost mají.

Next