České Listy, 1962 (III/1-12)
1962-10-20 / No. 10
Щ ČG SKG LISTY /VW lefieckUcke Sšlittsh odnech OteaM у-<Д_ гл£т* CPeUá-díca ßheca о 01 (%i&h viole ßeccha ^У' ----/~\ о oCe 'd.aW'inai Odieque. о ^s* uQ^ List exulantů a starousedlíků Adresa: München 9, Scharfreiterplatz 12. Tel.: 43 36 88 Roč. III. číslo 10 (30) MNICHOV, 20. ŘÍMA (Oktober) 1962 Cena 50 pf. Před 44 lety JAKO KAŽDÝM ROKEM, ТАК I LETOS BUDOU OBČANÉ ČESKOSLOVENSKA, JEDNO ZDA DOMA NEB V CIZjNE, VZPOMÍNAT NA 28. ŘÍJEN 1918. Jejich vzpomínky v důsledku uplynulých 44 let nebudou vždy stejné. Mnozí vzpomínají zcela spokojeně, někteří kriticky a jsou i ti, kteří na onen den vzpomínají s nepříjemnými pocity. Jen jediné zůstává společné, skutečnost založení státu z něhož později byla vytvořena, za nedemokratických okolností, Druhá republika, „Protektorát“ a konečně 9. května 1945 „Lidová demokratická republika“, která se konečně po únoru 1948 proměnila v politickou državu Moskvy. Žádný z těchto násilných útvarů nemůže skýtati základnu pro budoucí uspořádání ve vlasti a konec konců, v části Střední Evropy, poněvadž tyto útvary byly vynucené diktátem a na úkor druhého. Doba 44 let je bezmála polovina století a tak možno již o všem hovořiti jako o historii; třeba tuto studovat a snažit se z minulosti vyvodit poučení, jež by přivedlo dohromady všechny občany z bývalého Československa к spolupráci pro společnou budoucnost tvořenou podle moderních politicko-státních norem, projevujících se tak kladně v svobodné části Evropy. Polemisovat s osudem posledních 44 let není a nemůže být konstruktivním programem pro všechny, nýbrž může opětně vyústit v prospěch jednoho na úkor druhého. A zde jsme u jádra celé věci. Zájem o blaho nesmí se soustředit jen jednostranně к osobnímu neb národnímu prospěchu, nýbrž musí býti nalezeno východisko, aby každý byl spokojen a nikdo ponížen. Toho dosíci znamená se zříci přecitlivělého, někdy i šovinistického nacionalismu a podřídit se do jisté míry vytvářejícímu se evropskému společenství. Jinými slovy nadnárodní evropanství musí se státi řídící myšlenkou všem. Bude-li tohoto cíle dosaženo, zmizí přitažlivost mezinárodního komunismu. Uto~ky komunistů proti tvořícímu se evropskému společenství tomu nasvědčují. Meditace, konstruování legend, odpor к politickému realismu a konečně úmyslné přecházení problému prostě proto, že není sympatický a také prostě proto, že nevyhovuje šovinisticko-nacionální povaze některých politiků, nepatří do nového politického programu šťastnější budoucnosti všech. I když přihlédneme к různým, byť závažným, okolnostem v minulosti, nelze ignorování nového směru v Evropě nazvat jinak, než záměrným budováním překážek к dorozumění se všech národů v Evropě. Co je to za druh lidí, kteří takto ještě dnes uvažují a kteří v proudu oněch 44 lei ještě nepoznali, že nemohlo být vše v pořádku, když došlo к událostem v září 1938, březnu 1939, květnu 1945 a únoru 1948. Toto jsou závažné mezníky v oněch 44 letech, jež musejí poučiti nás všechny. Šovinismus, úzkoprsá stranickost, arogance, msta, politické vraždy, kolektivní obviňování, koncentráky, ničení národních hodnout, naivní, ale hrubý imperialismus a konečně kapitulanství, musí zmizet jednou provždy z politických programů. Právě v době vzpomínek к 28. říjnu je záhodno, aby každý se zamyslel co kdy udělal positivního pro dobro druhého, jedno jakého jazyku a vyznání. Je nutno posuzovat přísně a ojektívně. Musíme, jako zástupci ujařmených národů v Československu, najiti vzájemné porozumění a vztah к novým politickým formám v Evropě a připravit, až nastane okamžik osvobození komunismem ujařmených národů, hospodářské, politické a kulturní začlěnění do Evropy. Z. Ú. a Berlín" ., KO-BE. — Československý zahraniční ústav v Praze ve spolupráci s českými a slovenskými menšináři v Berlíně, připravuje, na dobu ještě přesně neurčenou, „Setkání československé menšiny v Berlíně“. V této spojitosti je známo, že již po léta se poukoušela Čs. vojenská mise v Berlíně rozleptať demokratickou menšinu Čechů a Slováků v Berlíně. Tato akce se konečně povedla o čem svědčí letošní hromadný zájezd, jak vlakem tak i auty, berlínských menšinářů do Československa. Stejně tak již delší dobu jsou v místnostech zmíněné mise v Berlíně pořádány „kulturní večery“ pro starousedlíky. Na tyto večery jsou zváni i někteří podivní exulanté, vypovězení Němci a i ti, kteří přijíždějí žádat o vjezdní visum do Československa. Bývalá Podkarpatská Rus se stala po násilném zásahu v roce 1945 strategicky důležitým územím pro moskevské centralistické politické a vojensky imperialistické záměry. Zakarpatská oblast (Gubernia) sousedí s Československem, Ukrajinou, Rumunskem a Maďarskem. Stavby nových silnic, vojenských zásobáren a reservních kasáren, jakož neustálé rozšiřování železniční stanice Cop, tato tvrzení dosvědčují. Cop je dnes důležitou spojkou a pro prostého pozemšťana z celé oblasti jakýmsi „tabu“. Dokonce na trati Užhorod-Mukačevo byla pro vnitrozemské vlaky zřízena odbočka, jež se vyhýbá hlavnímu nádraží v Copu. Cop je prakticky městem železničářů, policie a vojska. Výstavba dálkových silnic v zemi i za neskonale těžkých stavebních podmínek, postupuje zrychleným tempem. Přesto však železnice zůstává vedoucí v dopravě. Je zajisté zajímavé, že z Copu se klade na Slovensko širokokolejná dráha, nikoliv jen na východní Slovensko, ale též do středního Slovenska a je plánována pro celou t. zv. slovenskou magistrálu. Výstavba širokolejné tratě má význam nejen hospodářský, ale i politický. Po stránce hospodářské jsou stavby v okolí Užhorodu a na východním Slovensku prováděny podle jednoho plánu, který má znamenat posílení a vzájemné se doplňování budovaného průmyslu. Zatím co však na Slovensku jsou stavby průmyslových objektů prováděny spěšně, vázne stavba na sovětské straně velmi povážlivě. REEMIGRACE Politicky nutno se pozastavit nad t. zv. reemigrací ze Sovětského Svazu na východní Slovensko. Po roce 1945 bylo všude mezi Ukrajinci na Slovensku raženo heslo „Vovratišsja domoj“, tedy šlo o akci, při které byli Ukrajinci na Slovensku vybízeni к návratu do Sovětského Svazu. Zmínění reemigranté však nepřišli všichni do Zakarpatské oblasti, nýbrž byli odsunuti do vnitra Sovětského Svazu. Dlouho se o nich nic nevědělo. V roce 1953-54 započala podobná Pokračování na str. 3 Na shledanou, Poloniny... POHLED DO ZAKARPATSKÉ OBLASTI NKVD, i když dnes neexistující název sovětské policie, je nadále symbolem teroru obyvatelstvu této dřívější nejvýchodnější části Československa. Lid celé oblasti, o kterém v Moskvě po roce 1945 se tvrdilo, že se spontánně přihlásil do „rodiny Sovětského svazu“, je dnes nespokojen, což se již projevuje v tom, jak si právě onu zkratku NKVD lidově vysvětluje, totiž: NEZNAJEŠ KAGDA VOZVRaTIŠSJA DOiVioJ! THE GOVERNOR ADMINISTRATION BUILDING orod, capilo! of Carpathian Ruthenia UŽHOROD; býv. guvernéři Zatkoviě, A. Beskid, К. Hrabar a biskup B. Takach Závažné téma Na téma „Češi, naši partneři“ uspořádalo Pracovní společenství sudetských vychovatelů pracovní týden v Bergu na Starnberském jezeře. Celá řada řečníků osvětlila český problém s různých hledisek. Tak prof, dr. Bittner podal přehled českých dějin, dr. Neuwirth mluvil o politických dějinách Československa, dr. Vilímek snažil se vylíčiti český národní charakter a dr. Klein věnoval ve své přednášce krásná slova české hudbě a české hudební kultuře. Dr. J. Strosche z bavorského ministerstva vyučování podal objektivní přehled vztahů mezi Čechy a Němci v minulosti a přítomností i budoucností obou národů se zabýval dr. Schmidt-Egger. Poprvé byli к tomuto semináři přizváni též Češi a prof. dr. Wierer podal dějinný přehled, názory a možnost v budoucnosti к přátelskému spolužití obou národů. Přednášky doplňovaly odpolední semináře a zvláště zajímavou byla učební hodina vyučování o východních národech, jejímž tematem byli rovněž Češi. Školní praktiktik Wollmann s dětmi 11-14 letými improvisoval tuto učební hodinu, z níž si děti odnesli alespoň pojem, že Češi jsou jejich nejbližší sousedé, kteří přímo sousedí s Bavorskem. Obraz byl doplněn houslovým koncertem z děl Dvořákových, Smetanových a výstavou českých knih. Bavorský rozhlas přinesl zajímavou reportáž o tomto semináři. Reportér líčil, že většině Němců, hlavně mládeži byli a jsou Češi neznámým pojmem a že je skutečně velkou zásluhou sudetoněmeckých vychovatelů, že šíří též znalosti o tomto národě, který sousedí právě s Bavorskem. Dřívější nepřátelské pocity, které sudetští Němci к Čechům chovali, jsou překlenuty a reportér konstatoval, že byl právě překvapen, že českému řečníkovi se dostalo tak silného potlesku. Krásná slova na zakončení reportáže pronesl dr. Schmidt- Egger, že Češi a Němci se chtějí v budoucnu ve spojené Evropě v přátelství snášeti. České listy gratulují Pracovnímu společenství sudetských vychovatelů к tomuto podniku. Vánoční problémy J. R. Vídeň. — I když vánoční doba je poměrně vzdálená, přesto připravuje obyvatelům „socialistického“ Československa značné starosti. Projevují se na příklad ve shonu za otopem všeho druhu. Když není dostatek uhlí, chodí lidé do lesa a sbírají co se dá, jen aby bylo něco к zatopení. Ze si přitom nepočínaj! vybíravě je pochopitelné. Svědčí o tom udání, pěněžité a někdy i tresty na svobodě. V poslední době se tak objevily na čs. trhu sladkovodní ryby, které však zmizely v nejkratší době v taškách nakupujících hospodyní, které většinou si žádaly ryby živé. Na otázku proč, sdělovaly, že si kapra nasadí do vany, aby vydržel do Vánoc. Podobně jak se „pytlačí“ na dřevo v lesích, „organisuje“ se sběr ovoce, nikoliv však pro státní sběrná místa, nýbrž pro domácí „špižírnu“. Hospodyně tvrdí: Na vánoce dostanou nakoupit jen ti s „pětinosatou hvězdou“, my si můžeme koupit noviny a přečist „latrýnu“ o ovoci na trhu. Zákonem „socialistického“ lidu v Československu, o kterém komunisté tolik toho vědí, je: „ukradni co můžeš“. Kam podobná „socialistická výchova vede“ je problematické. Komunisté tvrdí, že vede ke komunismu. Je-li tomu tak, jak bude vypadat komunismus, když dnes jen zloděj může „socialisticky“ žít. Pravděpodobně až se dosáhne komunismu, budou žiti již jen lidojedi! V Edici Svobody vyšel v říjnu t. r. první svazek v německé řeči „SUCHE NACH WAHRHEIT“. Je to příspěvek českých exiních politiků к česko-německému problému. Výtisk možno si objednat v redakci ČESKÝCH LISTU.