České Listy, 1962 (III/1-12)

1962-10-20 / No. 10

Щ ČG SKG LISTY /VW lefieckUcke Sšlittsh o­dnech OteaM у-<Д_ гл£т* CPeUá-díca ßheca о 01 (%i&h viole ßeccha ^У' ----/~\ о oCe 'd.aW'inai Odieque. о ^s* uQ^ List exulantů a starousedlíků Adresa: München 9, Scharfreiterplatz 12. Tel.: 43 36 88 Roč. III. číslo 10 (30) MNICHOV, 20. ŘÍM­A (Oktober) 1962 Cena 50 pf. Před 44 lety JAKO KAŽDÝM ROKEM, ТАК I LETOS BUDOU OBČANÉ ČESKOSLOVENSKA, JEDNO ZDA DOMA NEB V CIZjNE, VZPOMÍNAT NA 28. ŘÍJEN 1918. Jejich vzpomínky v důsledku uplynu­lých 44 let nebudou vždy stejné. Mnozí vzpomínají zcela spokojeně, někteří kriti­cky a jsou i ti, kteří na onen den vzpomí­nají s nepříjemnými pocity. Jen jediné zůstává společné, skutečnost založení státu z něhož později byla vytvo­řena, za nedemokratických okolností, Dru­há republika, „Protektorát“ a konečně 9. května 1945 „Lidová demokratická repub­lika“, která se konečně po únoru 1948 pro­měnila v politickou državu Moskvy. Žádný z těchto násilných útvarů nemůže skýtati základnu pro budoucí uspořádání ve vlasti a konec konců, v části Střední Evropy, poněvadž tyto útvary byly vynu­cené diktátem a na úkor druhého. Doba 44 let je bezmála polovina století a tak možno již o všem hovořiti jako o historii; třeba tuto studovat a snažit se z minulosti vyvodit poučení, jež by přivedlo dohromady všechny občany z bývalého Československa к spolupráci pro společnou budoucnost tvořenou podle moderních po­­liticko-státních norem, projevujících se tak kladně v svobodné části Evropy. Polemisovat s osudem posledních 44 let není a nemůže být konstruktivním progra­mem pro všechny, nýbrž může opětně vy­ústit v prospěch jednoho na úkor druhého. A zde jsme u jádra celé věci. Zájem o blaho nesmí se soustředit jen jednostranně к osobnímu neb národnímu prospěchu, nýbrž musí býti nalezeno vý­chodisko, aby každý byl spokojen a nikdo ponížen. Toho dosíci znamená se zříci pře­citlivělého, někdy i šovinistického nacio­nalismu a podřídit se do jisté míry vytvá­řejícímu se evropskému společenství. Jinými slovy nadnárodní evropanství musí se státi řídící myšlenkou všem. Bude-li tohoto cíle dosaženo, zmizí při­tažlivost mezinárodního komunismu. Uto­­~ky komunistů proti tvořícímu se evrop­skému společenství tomu nasvědčují. Meditace, konstruování legend, odpor к politickému realismu a konečně úmysl­né přecházení problému prostě proto, že není sympatický a také prostě proto, že nevyhovuje šovinisticko-nacionální povaze některých politiků, nepatří do nového po­litického programu šťastnější budoucnosti všech. I když přihlédneme к různým, byť zá­važným, okolnostem v minulosti, nelze ignorování nového směru v Evropě nazvat jinak, než záměrným budováním překážek к dorozumění se všech národů v Evropě. Co je to za druh lidí, kteří takto ještě dnes uvažují a kteří v proudu oněch 44 lei ještě nepoznali, že nemohlo být vše v po­řádku, když došlo к událostem v září 1938, březnu 1939, květnu 1945 a únoru 1948. To­to jsou závažné mezníky v oněch 44 le­tech, jež musejí poučiti nás všechny. Šovinismus, úzkoprsá stranickost, aro­gance, msta, politické vraždy, kolektivní obviňování, koncentráky, ničení národních hodnout, naivní, ale hrubý imperialismus a konečně kapitulanství, musí zmizet jed­nou provždy z politických programů. Právě v době vzpomínek к 28. říjnu je záhodno, aby každý se zamyslel co kdy udělal positivního pro dobro druhého, jed­no jakého jazyku a vyznání. Je nutno po­suzovat přísně a ojektívně. Musíme, jako zástupci ujařmených národů v Českoslo­vensku, najiti vzájemné porozumění a vztah к novým politickým formám v Evropě a připravit, až nastane okamžik osvobození komunismem ujařmených národů, hospo­dářské, politické a kulturní začlěnění do Evropy. Z. Ú. a Berlín" ., KO-BE. — Československý zahraniční ústav v Praze ve spolupráci s českými a slovenskými menšináři v Berlíně, připra­vuje, na dobu ještě přesně neurčenou, „Setkání československé menšiny v Berlí­ně“. V této spojitosti je známo, že již po léta se poukoušela Čs. vojenská mise v Berlíně rozleptať demokratickou menšinu Čechů a Slováků v Berlíně. Tato akce se konečně povedla o čem svědčí letošní hro­madný zájezd, jak vlakem tak i auty, ber­línských menšinářů do Československa. Stejně tak již delší dobu jsou v místno­stech zmíněné mise v Berlíně pořádány „kulturní večery“ pro starousedlíky. Na tyto večery jsou zváni i někteří podivní exulanté, vypovězení Němci a i ti, kteří přijíždějí žádat o vjezdní visum do Česko­slovenska. Bývalá Podkarpatská Rus se stala po násilném zásahu v roce 1945 strategicky důležitým územím pro moskevské centra­listické politické a vojensky imperialisti­cké záměry. Zakarpatská oblast (Guber­nia) sousedí s Československem, Ukraji­nou, Rumunskem a Maďarskem. Stavby nových silnic, vojenských zásobáren a re­­servních kasáren, jakož neustálé rozšiřo­vání železniční stanice Cop, tato tvrzení dosvědčují. Cop je dnes důležitou spojkou a pro prostého pozemšťana z celé oblasti jakým­si „tabu“. Dokonce na trati Užhorod-Mu­­kačevo byla pro vnitrozemské vlaky zří­zena odbočka, jež se vyhýbá hlavnímu ná­draží v Copu. Cop je prakticky městem železničářů, po­licie a vojska. Výstavba dálkových silnic v zemi i za neskonale těžkých stavebních podmínek, postupuje zrychleným tempem. Přesto však železnice zůstává vedoucí v dopravě. Je zajisté zajímavé, že z Copu se klade na Slovensko širokokolejná drá­ha, nikoliv jen na východní Slovensko, ale též do středního Slovenska a je plánována pro celou t. zv. slovenskou magistrálu. Vý­stavba širokolejné tratě má význam nejen hospodářský, ale i politický. Po stránce hospodářské jsou stavby v okolí Užhorodu a na východním Sloven­sku prováděny podle jednoho plánu, kte­rý má znamenat posílení a vzájemné se doplňování budovaného průmyslu. Zatím co však na Slovensku jsou stavby průmy­slových objektů prováděny spěšně, vázne stavba na sovětské straně velmi povážli­vě. REEMIGRACE Politicky nutno se pozastavit nad t. zv. reemigrací ze Sovětského Svazu na vý­chodní Slovensko. Po roce 1945 bylo všude mezi Ukrajinci na Slovensku raženo heslo „Vovratišsja domoj“, tedy šlo o akci, při které byli Uk­rajinci na Slovensku vybízeni к návratu do Sovětského Svazu. Zmínění reemigran­­té však nepřišli všichni do Zakarpatské oblasti, nýbrž byli odsunuti do vnitra So­větského Svazu. Dlouho se o nich nic ne­vědělo. V roce 1953-54 započala podobná Pokračování na str. 3 Na shledanou, Poloniny... POHLED DO ZAKARPATSKÉ OBLASTI NKVD, i když dnes neexistující název sovětské policie, je nadále symbolem teroru obyvatelstvu této dřívější nejvýchodnější části Československa. Lid celé oblasti, o kterém v Moskvě po roce 1945 se tvrdilo, že se spontánně přihlásil do „rodiny Sovět­ského svazu“, je dnes nespokojen, což se již projevuje v tom, jak si právě onu zkrat­ku NKVD lidově vysvětluje, totiž: NEZNAJEŠ KAGDA VOZVRaTIŠSJA DOiVioJ! THE GOVERNOR ADMINISTRATION BUILDING orod, capilo! of Carpathian Ruthenia UŽHOROD; býv. guvernéři Zatkoviě, A. Beskid, К. Hrabar a biskup B. Takach Závažné téma Na téma „Češi, naši partneři“ uspořádalo Pracovní společenství sudetských vychova­telů pracovní týden v Bergu na Starnber­­ském jezeře. Celá řada řečníků osvětlila český problém s různých hledisek. Tak prof, dr. Bittner podal přehled českých dějin, dr. Neuwirth mluvil o politických dějinách Československa, dr. Vilímek snažil se vy­­líčiti český národní charakter a dr. Klein věnoval ve své přednášce krásná slova če­ské hudbě a české hudební kultuře. Dr. J. Strosche z bavorského ministerstva vyučo­vání podal objektivní přehled vztahů mezi Čechy a Němci v minulosti a přítomností i budoucností obou národů se zabýval dr. Schmidt-Egger. Poprvé byli к tomuto semi­náři přizváni též Češi a prof. dr. Wierer podal dějinný přehled, názory a možnost v budoucnosti к přátelskému spolužití obou národů. Přednášky doplňovaly odpolední seminá­ře a zvláště zajímavou byla učební hodina vyučování o východních národech, jejímž tematem byli rovněž Češi. Školní praktik­­tik Wollmann s dětmi 11-14 letými impro­­visoval tuto učební hodinu, z níž si děti od­nesli alespoň pojem, že Češi jsou jejich nej­­bližší sousedé, kteří přímo sousedí s Bavor­skem. Obraz byl doplněn houslovým kon­certem z děl Dvořákových, Smetanových a výstavou českých knih. Bavorský rozhlas přinesl zajímavou re­portáž o tomto semináři. Reportér líčil, že většině Němců, hlavně mládeži byli a jsou Češi neznámým pojmem a že je skutečně velkou zásluhou sudetoněmeckých vycho­vatelů, že šíří též znalosti o tomto národě, který sousedí právě s Bavorskem. Dřívější nepřátelské pocity, které sudet­­ští Němci к Čechům chovali, jsou překlenu­ty a reportér konstatoval, že byl právě překvapen, že českému řečníkovi se dostalo tak silného potlesku. Krásná slova na za­končení reportáže pronesl dr. Schmidt- Egger, že Češi a Němci se chtějí v budouc­nu ve spojené Evropě v přátelství snášeti. České listy gratulují Pracovnímu spole­čenství sudetských vychovatelů к tomuto podniku. Vánoční problémy J. R. Vídeň. — I když vánoční doba je poměrně vzdálená, přesto připravuje oby­vatelům „socialistického“ Československa značné starosti. Projevují se na příklad ve shonu za otopem všeho druhu. Když není dostatek uhlí, chodí lidé do lesa a sbírají co se dá, jen aby bylo něco к zatopení. Ze si přitom nepočínaj! vybíravě je pochopi­telné. Svědčí o tom udání, pěněžité a ně­kdy i tresty na svobodě. V poslední době se tak objevily na čs. trhu sladkovodní ryby, které však zmize­ly v nejkratší době v taškách nakupují­cích hospodyní, které většinou si žádaly ryby živé. Na otázku proč, sdělovaly, že si kapra nasadí do vany, aby vydržel do Vá­noc. Podobně jak se „pytlačí“ na dřevo v lesích, „organisuje“ se sběr ovoce, nikoliv však pro státní sběrná místa, nýbrž pro domácí „špižírnu“. Hospodyně tvrdí: Na vánoce dostanou nakoupit jen ti s „pěti­­nosatou hvězdou“, my si můžeme koupit noviny a přečist „latrýnu“ o ovoci na trhu. Zákonem „socialistického“ lidu v Česko­slovensku, o kterém komunisté tolik toho vědí, je: „ukradni co můžeš“. Kam podobná „socialistická výchova vede“ je problematické. Komunisté tvrdí, že vede ke komunismu. Je-li tomu tak, jak bude vypadat komunismus, když dnes jen zloděj může „socialisticky“ žít. Prav­děpodobně až se dosáhne komunismu, bu­dou žiti již jen lidojedi! V Edici Svobody vyšel v říjnu t. r. první svazek v německé řeči „SUCHE NACH WAHRHEIT“. Je to příspěvek českých exiních politiků к česko-německému problému. Výtisk možno si objednat v redakci ČE­SKÝCH LISTU.

Next