České Listy, 1970 (XI/1-12)

1970-06-01 / No. 6

Щ české listy f/í .( rc^r& 7AckechiAcke Slátt&i o dcuedn. OieuM. л __<p> ££ (PeUádíca Checa o Ol QiMnaJU ßeccha. . o oCe QaWihüI Othěque о V ([Tri List exulantů a starousedlíků 8 München 80, Mauerkircherstr. 8/1 Roč. XI. č. 6 (120), Cena 1.— DM (5.— öst. Sch.) Mnichov, červen (Juni) 1970 Verlagsort: München Prof. dr. Fr. Král v 78 Těsně po půlnoci z druhého na třetího července t. r. zastavuji vůz před důstoj­ným sídlem prof. dr. Franka Krále, MVDr, DVM.VDM, atd. v městečku Lima, u Phi­ladelphie. Teplá noc Atlantiku přináší smě­sici vůní květin, keřů a stromů (kterých by nebylo bez paní Zusky) ze zahrady ko­lem residence. Za poslední dva roky pobytu v prachu velikého kontinentu jsem se dostatečně o­­střílel a tak jsem stanul v tichu noci Limy. Ale rozechvěl jsem se po celém těle v o­­kamžiku představy, že přijímám ruku mu­že, žijícího zde o 20 let déle. Síla předsta­vy, že se v okamžiku setkáte s někým po­prvé po 22 letech a zde, mně fascinovala. Než vzmužil jsem se a sevřel podávanou ruku Františka Krále a ruku milé paní Zusky. Díky. Prof. Král vystudoval veterinární medi­cínu ve Vídni, a pak stál u samého zrodu Československé veterinární fakulty v Brně v r. 1918. Je proto právem považován za otce tohoto vysokého učení v naší vlasti. V krátké době se habilitoval jako profesor na interní klinice, kde po celou řadu let mimo své profesorské činnosti propracová­val veterinární dermatologii, v které je dnes na Západě specialistou světového jména. Ve své staré vlasti byl mimo jiné doslo­va zakladatelem a tvůrcem odborného fil­mu, což i dnes je tam konstatováno. Zde nelze vypočítávat vědeckou činnost. Byla gigantická. Nutno však podtrhnout nadnor­mální přednáškový talent F. Krále, jeho popularitu mezi studentstvem a celé veřej­nosti. Mimo této vlastní, odborné činnosti, byl F. Král aktivně angažován ve sférách po­­liticko-diplomatických. К vysoké funkci rektora fakulty byl presidentem Čs. sekce Rotary Clubu, známým sportovním let­cem, přítelem Jana Masaryka, rodiny Ba­ťů a nositelem vyznamenání některých mo­narchů. V této celé souvislosti si, pane profeso­re, my, Vaši žáci, žáci Veterinární fakulty v Brně, dnes roztroušeni doslova po celém světě, připomínáme Vaše 78. narozeniny, které slavíte v plné síle fysické a duševní; a i zde je Vám co závidět. Leč malebné Písecko, rodné Albrechtice, Vám 18. srpna 1892 daly do vínku dostatečnou sílu, sílu Země České, ráje to napohled. Pak přišel rok 1948, tak nějak podobný tomu našemu 1968mému. Ještě v tom roce jste se stal profesorem na Veterinární fa­kultě university ve Philadelphii, kde jste setrval až do r. 1963, kdy jste odešel v 71 letech na odpočinek. A zde nemohu jinak, než citovat řádky z nejmodernější knihy Dermatologie z ro­ku 1969, vydané Vaším žákem, Američanem prof. G. H. Mullerem: Moderní veterinár­ní dermatologie vlastní velký dluh dr. F. Královi, University of Pennsylvania, který zde propracoval slavnou Kliniku veterinár­ní dermatologie. Dále uvádí: Nadšení F. Krále bylo nakažlivé. Je autorem vůbec první Veterinary Dermatology, vydané v angličtině. Píše se zde o Vás, milý Františ­ku, že jste byl „létajícím profesorem v o­­boru vet. dermatologie, napříč USA, před- Pokračovaní na str. 4 Svaz letců svobodného Československa V neděli, 31. května 1970, konala se v Českém Národním domě v Londýně řád­ná valná hromada Svazu letců svobodného Československa. Po zahájení předsedou, plukovníkem J. Šnajdrem, byly podány zprávy činovníků a revisorů účtů, bylo u­­děleno absolutorium odstupujícímu výbo­ru a byli zvoleni volební výbor a sčítači hlasů. Pak bylo přikročeno к volbě a do předsednictva byli (jednohlasně) zvoleni: Předseda: Plukovník letectva J. ŠNAJDR Místopředseda: Podplukovník letectva T. VYBÍRAL Jednatel: Kapitán letectva B. N. KERVITZER Pokladník: Kapitán letectva V. SOUKUP. Předsednictvo je stejné, jako v roce předchozím. Dále bylo zvoleno 14 členů výboru a 2 revizoři účtů. Po zakončení schůze předsedou setrvalo mnoho členů v družné zábavě. Adresa Svazu letců svobodného Česko­slovenska (Free Czechoslovak Air Force Association) je: „„Courtmacsherry“, Pin­ner Hill, Pinner, Middlesex, HA 5 3 XX, Great Britain. Německá politika Požádali jsme spolkového poslance strany CSU, státního tajemníka m. sl. Karla- Theodora z GUTTENBERGU o článek, a je pro nás ctí, že můžem^ přinést přís­pěvek, který nám laskavě dal к disposici. ^ 4 . Štátni tajemník v úřadu spolkového kancléře m. sl. KARi.-THEODOR FREIHERR ZU GUTTENBERG, clen německého parlamentu v Bonnu východní politika cdu/csu Strany Křesťansko-demokratická a Kře­­sťansko-sociální stojí bez výhrady za vý­chodní politikou, prováděnou a vedenou za vlády kancléře Kiesingera. Této politice jde o to, vytrvale se pokoušet o zlepšení našich vztahů s východoevropskými státy a o dosažení dohod mezi oběma částmi Německa, jimiž by mohl být během trvání vnuceného rozdělení ulehčen osud posti­žených lidí. Současně však tato politika trvá na všech základních posicích, vyplý­vajících ze svobodných státoprávních zá­sad. Ve středu jejího myšlení stojí odjakživa právo na sebeurčení a lidská práva všech Němců. Od dob Adenauerových vyhlásila Unie CDU/CSU svou ochotu, podřídit těmto cílům vše ostatní a přinést pro jejich usku­tečnění i oběti, UZNANÍ MOŽNÉ JEN V PŘÍPADĚ DEMOKRATISACK Dokud jsou lidem v druhé části Německa upírána lidská práva a právo na sebeur­čení, bude se Unie i nadále vzpečovat uzná­ní „NDR“ jako druhého suverénního ně­meckého státu, a stejně tak dlouho bude­me žádat od každé spolkové vlády uznání zásady, že existuje jen jedna německá vláda, která je oprávněna mluvit jménem Němců. My — CDU a CSU — zůstáváme totiž stejného mínění, které vyslovil mi­nistr pro celoněmecké otázky Velké koa­lice (Herbert Wehner) 14. prosince 1966 v listě „Vorwärts“; toto mínění odpovídá na­šim tradičním zásadám: „Jestliže se sou­časný režim (v „NDR“) bude demokratiso­­vat, t. j. jestliže bude obyvatelstvu dána možnost svobodných a tajných voleb, jestli­že Lidová komora dostane stejná práva jako má Bundestag, jestliže tedy vláda „NDR“ obdrží od obyvatelstva demokra­tickou legitimaci, pak nevidím důvodu, proč by politika neuznávání, prováděná právem spolkovou vládou, nemohla být podrobena revisi.“ Hluboké znepokojení, které strany Unie cítí vůči nové východní politice Brandtovy vlády, má mnoho důvodů. Nejzávažnější z nich spočívá v tom, že dnešní vláda opu­stila tuto Wehnerem formulovanou společ­nou posici Velké koalice. Svou ochotou, nazývat „NDR“ druhým německým státem, revidovala politiku neuznávání, aniž se na druhé straně — jak to Wehner žádal — ukázala sebemenší naděje na počínající demokratisaci. Brandt uvedl tímto rozhod­nutím svou vládu na cestu, která hrozí pokračovat od již vysloveného polovičního uznání к plnému uznání rozdělení Němec­ka na jeden svobodný a jeden pod totalit­ním panstvím stojící stát. Cesta к evrop­skému mírovému uspořádání, zasluhující­ho si tohoto jména, by tím byla definitiv­ně uzavřena. JDE O ZÄSADNÍ POLITICKÁ ROZHODNUTÍ Ani spolkový kancléř, ani jeho vláda, ani strany, ji tvořící, dodnes neodůvodnili do­statečně tento krok, mající tolik závažných důsledků. Brandt řekl, že je nutné, „opros­tit se od formulí“, ale je neuznání „NDR“ opravdu jen jednou — vyměnitelnou — formulí? Není spíše zásadním politickým rozhodnutím, neseným státoprávním poje­tím a zrozeným z vůle po svobodě? A není také — viz citát Wehnerův z prosince 1966 — kartou v naší ruce, která by jednoho dne mohla sloužit к obnově sebeurčovacího práva pro Střední Německo v evropském mírovém uspořádání? Je zdrcující vidět, s jak lehkou rukou naše vláda zachází se zásadami německé politiky. Spolkový kancléř se neostýchal položit ve spolkovém sněmu otázku: „Ne­dominoval příliš během posledních dvaceti let starý krám formulí“? Jaký starý krám formulí? Naše předsvědčení, že existuje jen jedna vláda, která je legitimována mluvit ve světě jménem Němců? Nebo naše se­trvávání na tom, že nikdo jiný než ně­mecký národ sám nesmí rozhodnout o tom, mají-li na německé půdě existovat dva státy? Je to skutečně jen starý krám formulí? Není to spíše nezadatelný výraz německého demokratického uvědo­mění? CÍLE VÝCHODOEVROPSKÝCH PARTNERU JSOU DIAMETRÁLNĚ ODLIŠNÉ OD NAŠICH Dosud není jasné, jaké cíle si tak hek­ticky prováděná východní politika vlády vlastně stanovila. Brandt mluví o tom, že je zapotřebí „řešení namísto formulí“ a všeobecně se nám říká, že musíme se dos­tat s Východem dále. Naše otázka zní: není tato hektika, není celý tento divadelní shon sto, vyvolat na Východě vysoká očekávání a na Západě buď obavy nebo neodůvodně­né naděje, které — na příklad v americ­kém senátě — mohou podporovat nebez­pečný vývoj? A ptáme se dále: Je možno nést odpovědnost za tento druh východně­­politické čilosti vůči východoevropským partnerům, jejichž cíle se od našich dia-metrálně liší? Neboť nikdo nemůže popřít, že se Sovětský svaz snaží zneužít jím za­čaté rozhovory o vzdání se násilí к tomu, aby na jedné straně podkopal naše právo na celoněmeckou mírovou smlouvu dvou­strannými individuálními dohodami, a na druhé straně aby dostal na základě in­­tervenčního práva čtyř mocností, na němž i nadále trvá, právo na to, aby mohl mlu­vit do záležitostí Spolkové republiky. KOMUNISTY VYTRVALE VYŽADOVANÝ „REALISMUS“ Souhrnně vzato: Unie CDU/CSU zjišťuje a lituje, že Spolková vláda ve jménu tak zvaného, krátkozrakého a krátkodechého realismu opustila pevnou právní půdu do­sud společné německé politiky. Je to kla­máním německé veřejnosti, představuje-li se jí tento závažný obrat německé politiky jako pouhé odlizení juristického balastu, tvořícího překážku na cestě к uvolnění napětí. Ani Moskva ani Východní Berlín nebudou honorovat přijetí tohoto komu­nisty tak vytrvale požadovaného „realis­mu“. Naopak — oni ani na to nepomýšlí, aby ve jménu tohoto realismu také se své strany odhodili juristický balast; spíše po­važují setrvávání na vlastním stanovisku za rozhodující politickou realitu v Evropě.“ Karl-Theodor zu GUTTENBERG CHCETE VYCESTOVAT DO ZAMORÍ? Poradí a pomůže Vám AMERICKÝ FOND PRO ČESKOSLOVENSKÉ UPRCHLÍKY 8 München 27, Posartstrasse 9, tel. 448140 a 1010 Wien I., Franz-Josef-Kai 31, tel. 636542. Naardenské setkání 15.—18. srpna 1970 Nám Cechům a Slovákům byla odepře­na nejzákladnější lidská práva. Smyslem našeho exilu je usilovat o ně pro všechny z nás i pro naši zotročenou vlast. O to hlavně půjde na Naardenském setkání 15.—18. srpna 1970 v městě Naardenu v Holandsku. Všechny studie, přednesené na Setkání, a brožura „Naardenské hnutí“ budou kaž­dému, kdo přispěje na krytí režie Setkání, zaslány zdarma. Dary posílejte na konto: „Komitét NAARDEN“ Konto Giro Rekoning 51 66 17 788. Adr. Algemene Bank Nederland, Den Haag Voorburg, Königin Julianalaan 278, Holland (867 434-75). V Holandsku se laskavě obraťte na pí Irenu Šimonovou, AMSTERDAM, N. Lich­terstrasse 134/IV.

Next