České Listy, 1970 (XI/1-12)

1970-07-01 / No. 7

Ш ČGSKé LISTY fy Г^щ m. ( 7.AckeckUcke BlMJbüi o dnech Oíeiud <€ £> /-^ £ £ (Pehwdim Ghec& o Ol CfaJuta Ze Becche. . ° oCe QtMhnoJL 7 [UNK] [UNK]ие o ТГ (lJj> \л/77 List exulantů a starousedlíků 8 München 80, Mauerkircherstr. 8/1 Roč. XI. č. 7 (121) Mnichov, Červenec (Juli) 1970 Verlagsort: München OPĚT „OD POČÁTKU” Přinášíme dnes článek spolupresidenta Německé nadace pro evropské mírové o­­tázky, spolkového poslance m. sl. za sociálně demokratickou stranu Německa, pana ERNSTA PAULA. Pan PAUL byl dlouhá léta předsedou Výboru pro uprchlíky v Evropské radě a naši krajané ve Francii i jinde znají jeho kladný po­stoj к našemu národu a také exilu a cení si velmi toho, jak se v Evropské radě zastával našich zájmů. Pan PAUL je předsedou „Seliger-Gemeinde“. SMLOUVA O VZÁJEMNÉ POMOCI MEZI CSSR A SSSR „Za podpory velkého počtu vedoucích representantů států Varšavského paktu by­la v Praze podepsána nová smlouva o přá­telství a vzájemné pomoci mezi Sovětským svazem a Československem. Kremelská pro­minence, pozdravená Svobodou a Husá­kem bratrským políbením a objetím, do­sáhla svého cíle. Skutečnost sovětské nad­vlády nad Prahou byla tak potvrzena i formálně písemnou dohodou. Československá „pomoc“ vůči Sovětské­mu svazu pozůstává z poslušnosti vůči velkému „příteli“. Tím jsou pohřbeny všechny iluse těch lidí, kteří mínili a dou­fali, že v sovětské oblasti může přátelství znamenat také svobodu. Slavnostní po­­depsání poslední smlouvy v honosných místnostech Hradčan svázalo na dlouhou dobu národy tohoto státu s osudem a po­litikou Sovětského svazu. MNICHOVSKÁ DOHODA Nelze se sice příliš divit, ale přesto pře­kvapuje, že se v pražské smlouvě také jedná obšírně o Mnichovské dohodě. Pro­hlašuje se, že tato dohoda „je od počátku neplatná se všemi z toho vyplývajícími důsledky“. Není ještě známo, zda poža­davek zahrnutí tohoto bodu do smlouvy vyšel ze sovětské či československé stra­ny. Také je nutno ještě čekat na vysvět­lení důsledků, které z něho vyplývají. Dnes lze tedy v této záležitosti pouze vy­stoupit proti falšování dějin. Současníci Mnichovské dohody si vzpo­mínají na to, že v roce 1938 prováděla Komunistická strana Československa vel­mi dvojznačnou politiku. Ještě na svém VI. stranickém sjezdu v roce 1931 usnesla se KSC, že se zavazuje bojovat „za prá­vo sebeurčení až do odloučení pro ony čás­ti německého národa, které žijí na území Československa“. Ani poté, co Německo už propadlo národnímu socialismu, neprová­děli komunisté v Praze žádnou statečnou politiku, a v Sudetech se pokoušeli při­věsit se na šosy sudetoněmeckých sociál­ních demokratů, na což jsme nezapomně­li. SMLOUVA O VZÁJEMNÉ POMOCI MEZI FRANCII A SSSR V ROCE 1938 Politicky důležitější než selhání česko­slovenských komunistů byl v oné době postoj Sovětského svazu. I tenkrát existo­vala smlouva o vzájemné pomoci — mezi Paříží a Moskvou. Sovětský svaz byl za­vázán, v případě války pomoci vojensky Francii, a s tím se v Praze také počítalo, když krise, která v roce 1938 vedla к Mni­chovské dohodě, hrozila vyústit ve vojen­ské rozhodnutí. Lze se sotva domnívat, že Paříž tenkrát nedohodla svou politiku s Moskvou. V Československu nebylo v kaž­dém případě nic známo o protestu Kremlu proti kapitulantské politice pana Daladiera vůči Hitlerovi. Naopak ustoupila krátce nato i Moskva před Hitlerem, což dokázalo v roce 1939 uzavření paktu mezi Ribben-tropem a Molotovem. Krátce nato musel dokonce československý vyslanec v So­větském svazu, pan Fierlinger, opustit Moskvu a odcestovat přes Stockholm do Velké Británie. MNICHOVSKÁ DOHODA - ÜCINNÄ „OD POCÄTKU“ Národy Československa budou muset brzo pocítit ještě zřetelněji než dosud, co znamenají smlouvy o přátelství a vzájem­né pomoci se Sovětským svazem ve sku­tečnosti. My ale nesmíme dovolit, aby byly dějiny falšovány. Sudetoněmeětí sociální demokraté jsou svědky toho, že Mnichov­ská dohoda byla v každém výpadé „od počátku“ velmi účinná a působivá. Jejich strana musela svou činnost doma zastavit a přeložit ji do ciziny. Počet obětí kon­centračních táborů a na svobodě a životě ohrožených stoupenců obnáší dvacet tisíc. Těžký život v exilu muselo nastoupit více než pět tisíc jejich členů. Jsou to ty „dů­sledky“, na něž se v nové pražské smlou­vě myslelo? Nebo zůstali Sudetští Němci občany československého státu? Národy Československa — a my s nimi — čekají na odpověď. ERNST PAUL Předseda Výboru pro uprchlíky v Evropské radě m. sl., pan Ernst PAUL, a tehdější Zvláštní pověře nec pro evropské uprchlíky, Pierre SCHNEITER Msgr. dr. Petr Lekavý 60 Dne 29. června dožil se čs. exulant msgr. dr. Petr Lekavý 60 let. Msgr. Lekavý pů­sobí nyní jako farář v americko-polské katolické osadě s kostelem sv. Stanislava, patrona Polska, ve Warsaw-Minton, North Dakota, U.S.A. Narodil se v Dolních Bo­­janovicích u Hodonína. Od svého mládí byl Petr Lekavý činný v katolickém spolkovém životě a v Orlu, pozděje v životě politickém. Po druhé svě­tové válce byl jedním z hlavních politiků křesťanské Lidové strany v Brně a na Mo­ravě. Mnoho z našich exulantů si jej pa­matuje jako profesora na gymnasiu v Brně. Msgr. dr. Petr Lekavý byl vždy velice Pokrač. na str. 3 XI. konvence Americké obce sokolské Ve dnech 22.—24. června t. r. se konala v Clevelandu, v hotelu Manger, XI. kon­vence Americké obce sokolské. Sjelo se na 140 delegátů, zástupců a hostí z celých Spojených států, aby se po plné tři dny zúčastnili výročního sněmování na uzávěr prvního pětiletí v druhém století Americ­kého sokolstva. Konvenci zahájil br. Rob. Jiroušek, místopředseda clevelandského přípravného výboru, uvítáním všech pří­tomných. Br. Emil Pekař, starosta župy severovýchodní, přivítal rovněž delegáty konvence v Clevelandu, přál jim příjem­ný pobyt a úspěšné jednání. Po umístění vlajek, zapění hymen a slibu am. vlajce, byli představeni činovníci, kteří v uply­nulém pětiletém období vedli AOS. Pro­slovem br. Jerry Rabase a povstáním pří­tomných byla uctěna památka bratří a sester, opustivších navždy sokolské řady od poslední konvence. Br. starosta St. Barcal ve svém úvod­ním proslovu zhodnotil činnost Americké­ho sokolstva v uplynulých pěti letech. Po proslovu br. Barcala byli zvoleni či­novníci konvence: předseda Edw. Pavou­­ček z Omahy, místopředsedové Charles Zralý, Josef Drnec, George Převrátil a Henry Siedlík. Cestným předsedou kon­vence zvolen br. A. J. Suster z Clevelan­du. Delegáti byli rozděleni do 10 pracov­ních komisí, které pak v pondělí odpo­ledne a večer zasedali к rozsáhlým roz­pravám o situaci sokolského hnutí a jeho další činosti. Následovaly pak pozdravy hostí. Za JOD pozdravila konvenci s. Jos. Drncová, za Slovenský Sokol v USA starosta br. Andrew Venglarčík a jednatel John Ba­­buška a za Čs. Sokol v zahraničí br. M. Neuman z Washingtonu. Ze zasedání byla vyslána delegace bří Barcal, Pavoušek, Šuster a Pekař — která položila v clev­­landské kulturní zahradě věnce к bustám dr. M. Tyrše a T. G. Masaryka, při pro­slovu br. Zahradníčka. V úterním zasedání byly na programu zprávy z pracovních komisí. Byla navr­žena a přijata řada resolučních dopisů: presidentu USA R. M. Nixonovi, vicepre­sidentu Spiro Agnewovi, senátoru R. L. Hruškoví, guvernéru státu Ohia, J. A. Rhodesovi, County Auditovi Ralph Perko­ví, clevelandskému majorovi Carl B. Sto­­kesovi a řadě spolupracujících krajan­ských organizací a institucí. Dle doporučení komise pro zprávy či­novníků za uplynulé pětileté období, byly tyto zprávy schváleny a odstupujícím či­novníkům bylo vysloveno uznání. Finanč­ní komise vedená br. Baštou podala pod­robný rozpočet příjmů a vydání na příš­tích 5 let a řadu doporučení finančního rázu. Ve středečním závěrečném zasedání by­ly nejprve sestrou Prenerovou čteny po­zdravné dopisy a telegramy, které došly konvenci a sice: ČSA, ZČBJ, Slovenské podpůrné jednoty Texasu, Čs. národní ra­dy Americké. D.T.J. oblast Cleveland, So­kola Toronto, Sdružení čs. exulantů Chi­cago, Čs. Orla v exilu, Polského Sokola v Americe, SVU, Sokola Miami atd. Příští slet AOS je stanoven na r. 1973 Chicagské metropolitní oblasti. Ve volbách činovníků byli zvoleni: Sta­rostou Stanley Barcal, I. místostarostou Betty Prenerová, II. místostarostou Rudy Svoboda, tajemnicí June Prosová, poklad­níkem George Bašta, fin. taj. Agnes Sot­­ková, náčelníkem Ed. Linhart, náčelnicí Ellen Jean Schnablová, vzdělavatelem Ed­win Halík, pro organizace E. Růžičková, pro publicitu A. Baštová. Výkonný výbor: Josephine Drncová, Jerry Rabas, Josef Drnec, náhradníci Ed. Schnabl, Lor. Zdeň­­ková a Ed. Hlinka. Revisní komise A. Fal­­tová, J. Domanská, A. Farová, J. Berou­­šek, předseda stálého výboru pro stanovy Charles Zralý. Čestné členství výkonného výboru AOS (Emeritus Award) bylo jed­nomyslně uděleno Blanche a James Či­­hákovým, A. Faltové a Fr. Vodrážkovi. Lorian Zdeňková byla zvolena čestnou ná­čelnicí AOS. Příští konvence stanovena na r. 1975 v Detroit, Mich., u příležitosti stoletých oslav tamní jednoty. Zapěním sokolské pís­ně „Spějme dál, statně dál“ byla kon­vence zakončena. Bylo to opravdu výz­namné a radostné sněmování, které pro­kázalo velkou životní sílu Amerického so­kolstva к dalšímu rozmachu a dějinnému uplatnění.

Next