České Listy, 1970 (XI/1-12)
1970-07-01 / No. 7
Ш ČGSKé LISTY fy Г^щ m. ( 7.AckeckUcke BlMJbüi o dnech Oíeiud <€ £> /-^ £ £ (Pehwdim Ghec& o Ol CfaJuta Ze Becche. . ° oCe QtMhnoJL 7 [UNK] [UNK]ие o ТГ (lJj> \л/77 List exulantů a starousedlíků 8 München 80, Mauerkircherstr. 8/1 Roč. XI. č. 7 (121) Mnichov, Červenec (Juli) 1970 Verlagsort: München OPĚT „OD POČÁTKU” Přinášíme dnes článek spolupresidenta Německé nadace pro evropské mírové otázky, spolkového poslance m. sl. za sociálně demokratickou stranu Německa, pana ERNSTA PAULA. Pan PAUL byl dlouhá léta předsedou Výboru pro uprchlíky v Evropské radě a naši krajané ve Francii i jinde znají jeho kladný postoj к našemu národu a také exilu a cení si velmi toho, jak se v Evropské radě zastával našich zájmů. Pan PAUL je předsedou „Seliger-Gemeinde“. SMLOUVA O VZÁJEMNÉ POMOCI MEZI CSSR A SSSR „Za podpory velkého počtu vedoucích representantů států Varšavského paktu byla v Praze podepsána nová smlouva o přátelství a vzájemné pomoci mezi Sovětským svazem a Československem. Kremelská prominence, pozdravená Svobodou a Husákem bratrským políbením a objetím, dosáhla svého cíle. Skutečnost sovětské nadvlády nad Prahou byla tak potvrzena i formálně písemnou dohodou. Československá „pomoc“ vůči Sovětskému svazu pozůstává z poslušnosti vůči velkému „příteli“. Tím jsou pohřbeny všechny iluse těch lidí, kteří mínili a doufali, že v sovětské oblasti může přátelství znamenat také svobodu. Slavnostní podepsání poslední smlouvy v honosných místnostech Hradčan svázalo na dlouhou dobu národy tohoto státu s osudem a politikou Sovětského svazu. MNICHOVSKÁ DOHODA Nelze se sice příliš divit, ale přesto překvapuje, že se v pražské smlouvě také jedná obšírně o Mnichovské dohodě. Prohlašuje se, že tato dohoda „je od počátku neplatná se všemi z toho vyplývajícími důsledky“. Není ještě známo, zda požadavek zahrnutí tohoto bodu do smlouvy vyšel ze sovětské či československé strany. Také je nutno ještě čekat na vysvětlení důsledků, které z něho vyplývají. Dnes lze tedy v této záležitosti pouze vystoupit proti falšování dějin. Současníci Mnichovské dohody si vzpomínají na to, že v roce 1938 prováděla Komunistická strana Československa velmi dvojznačnou politiku. Ještě na svém VI. stranickém sjezdu v roce 1931 usnesla se KSC, že se zavazuje bojovat „za právo sebeurčení až do odloučení pro ony části německého národa, které žijí na území Československa“. Ani poté, co Německo už propadlo národnímu socialismu, neprováděli komunisté v Praze žádnou statečnou politiku, a v Sudetech se pokoušeli přivěsit se na šosy sudetoněmeckých sociálních demokratů, na což jsme nezapomněli. SMLOUVA O VZÁJEMNÉ POMOCI MEZI FRANCII A SSSR V ROCE 1938 Politicky důležitější než selhání československých komunistů byl v oné době postoj Sovětského svazu. I tenkrát existovala smlouva o vzájemné pomoci — mezi Paříží a Moskvou. Sovětský svaz byl zavázán, v případě války pomoci vojensky Francii, a s tím se v Praze také počítalo, když krise, která v roce 1938 vedla к Mnichovské dohodě, hrozila vyústit ve vojenské rozhodnutí. Lze se sotva domnívat, že Paříž tenkrát nedohodla svou politiku s Moskvou. V Československu nebylo v každém případě nic známo o protestu Kremlu proti kapitulantské politice pana Daladiera vůči Hitlerovi. Naopak ustoupila krátce nato i Moskva před Hitlerem, což dokázalo v roce 1939 uzavření paktu mezi Ribben-tropem a Molotovem. Krátce nato musel dokonce československý vyslanec v Sovětském svazu, pan Fierlinger, opustit Moskvu a odcestovat přes Stockholm do Velké Británie. MNICHOVSKÁ DOHODA - ÜCINNÄ „OD POCÄTKU“ Národy Československa budou muset brzo pocítit ještě zřetelněji než dosud, co znamenají smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci se Sovětským svazem ve skutečnosti. My ale nesmíme dovolit, aby byly dějiny falšovány. Sudetoněmeětí sociální demokraté jsou svědky toho, že Mnichovská dohoda byla v každém výpadé „od počátku“ velmi účinná a působivá. Jejich strana musela svou činnost doma zastavit a přeložit ji do ciziny. Počet obětí koncentračních táborů a na svobodě a životě ohrožených stoupenců obnáší dvacet tisíc. Těžký život v exilu muselo nastoupit více než pět tisíc jejich členů. Jsou to ty „důsledky“, na něž se v nové pražské smlouvě myslelo? Nebo zůstali Sudetští Němci občany československého státu? Národy Československa — a my s nimi — čekají na odpověď. ERNST PAUL Předseda Výboru pro uprchlíky v Evropské radě m. sl., pan Ernst PAUL, a tehdější Zvláštní pověře nec pro evropské uprchlíky, Pierre SCHNEITER Msgr. dr. Petr Lekavý 60 Dne 29. června dožil se čs. exulant msgr. dr. Petr Lekavý 60 let. Msgr. Lekavý působí nyní jako farář v americko-polské katolické osadě s kostelem sv. Stanislava, patrona Polska, ve Warsaw-Minton, North Dakota, U.S.A. Narodil se v Dolních Bojanovicích u Hodonína. Od svého mládí byl Petr Lekavý činný v katolickém spolkovém životě a v Orlu, pozděje v životě politickém. Po druhé světové válce byl jedním z hlavních politiků křesťanské Lidové strany v Brně a na Moravě. Mnoho z našich exulantů si jej pamatuje jako profesora na gymnasiu v Brně. Msgr. dr. Petr Lekavý byl vždy velice Pokrač. na str. 3 XI. konvence Americké obce sokolské Ve dnech 22.—24. června t. r. se konala v Clevelandu, v hotelu Manger, XI. konvence Americké obce sokolské. Sjelo se na 140 delegátů, zástupců a hostí z celých Spojených států, aby se po plné tři dny zúčastnili výročního sněmování na uzávěr prvního pětiletí v druhém století Amerického sokolstva. Konvenci zahájil br. Rob. Jiroušek, místopředseda clevelandského přípravného výboru, uvítáním všech přítomných. Br. Emil Pekař, starosta župy severovýchodní, přivítal rovněž delegáty konvence v Clevelandu, přál jim příjemný pobyt a úspěšné jednání. Po umístění vlajek, zapění hymen a slibu am. vlajce, byli představeni činovníci, kteří v uplynulém pětiletém období vedli AOS. Proslovem br. Jerry Rabase a povstáním přítomných byla uctěna památka bratří a sester, opustivších navždy sokolské řady od poslední konvence. Br. starosta St. Barcal ve svém úvodním proslovu zhodnotil činnost Amerického sokolstva v uplynulých pěti letech. Po proslovu br. Barcala byli zvoleni činovníci konvence: předseda Edw. Pavouček z Omahy, místopředsedové Charles Zralý, Josef Drnec, George Převrátil a Henry Siedlík. Cestným předsedou konvence zvolen br. A. J. Suster z Clevelandu. Delegáti byli rozděleni do 10 pracovních komisí, které pak v pondělí odpoledne a večer zasedali к rozsáhlým rozpravám o situaci sokolského hnutí a jeho další činosti. Následovaly pak pozdravy hostí. Za JOD pozdravila konvenci s. Jos. Drncová, za Slovenský Sokol v USA starosta br. Andrew Venglarčík a jednatel John Babuška a za Čs. Sokol v zahraničí br. M. Neuman z Washingtonu. Ze zasedání byla vyslána delegace bří Barcal, Pavoušek, Šuster a Pekař — která položila v clevlandské kulturní zahradě věnce к bustám dr. M. Tyrše a T. G. Masaryka, při proslovu br. Zahradníčka. V úterním zasedání byly na programu zprávy z pracovních komisí. Byla navržena a přijata řada resolučních dopisů: presidentu USA R. M. Nixonovi, vicepresidentu Spiro Agnewovi, senátoru R. L. Hruškoví, guvernéru státu Ohia, J. A. Rhodesovi, County Auditovi Ralph Perkoví, clevelandskému majorovi Carl B. Stokesovi a řadě spolupracujících krajanských organizací a institucí. Dle doporučení komise pro zprávy činovníků za uplynulé pětileté období, byly tyto zprávy schváleny a odstupujícím činovníkům bylo vysloveno uznání. Finanční komise vedená br. Baštou podala podrobný rozpočet příjmů a vydání na příštích 5 let a řadu doporučení finančního rázu. Ve středečním závěrečném zasedání byly nejprve sestrou Prenerovou čteny pozdravné dopisy a telegramy, které došly konvenci a sice: ČSA, ZČBJ, Slovenské podpůrné jednoty Texasu, Čs. národní rady Americké. D.T.J. oblast Cleveland, Sokola Toronto, Sdružení čs. exulantů Chicago, Čs. Orla v exilu, Polského Sokola v Americe, SVU, Sokola Miami atd. Příští slet AOS je stanoven na r. 1973 Chicagské metropolitní oblasti. Ve volbách činovníků byli zvoleni: Starostou Stanley Barcal, I. místostarostou Betty Prenerová, II. místostarostou Rudy Svoboda, tajemnicí June Prosová, pokladníkem George Bašta, fin. taj. Agnes Sotková, náčelníkem Ed. Linhart, náčelnicí Ellen Jean Schnablová, vzdělavatelem Edwin Halík, pro organizace E. Růžičková, pro publicitu A. Baštová. Výkonný výbor: Josephine Drncová, Jerry Rabas, Josef Drnec, náhradníci Ed. Schnabl, Lor. Zdeňková a Ed. Hlinka. Revisní komise A. Faltová, J. Domanská, A. Farová, J. Beroušek, předseda stálého výboru pro stanovy Charles Zralý. Čestné členství výkonného výboru AOS (Emeritus Award) bylo jednomyslně uděleno Blanche a James Čihákovým, A. Faltové a Fr. Vodrážkovi. Lorian Zdeňková byla zvolena čestnou náčelnicí AOS. Příští konvence stanovena na r. 1975 v Detroit, Mich., u příležitosti stoletých oslav tamní jednoty. Zapěním sokolské písně „Spějme dál, statně dál“ byla konvence zakončena. Bylo to opravdu významné a radostné sněmování, které prokázalo velkou životní sílu Amerického sokolstva к dalšímu rozmachu a dějinnému uplatnění.