Československá Televize, 1966 (No. 3-52)

1966-09-12 / No. 38

Na slovíčko... -str. 2 • Na programu >Vltava< - str. 3• Kamera, tužka, mikro­fon -str. : « Znáte je z obrazovky - str. S • Vzhůru do Dolníc h Bukviček! - str. 8 12.-18. ZÁŘÍ 1966 Р / V rave vyšlo.,. ... a ještě voní tiskařskou černí. Ohledně slolené do balíků a balíč­ků putuje přímo od rotačky nejrůz­­nělšímt dopravními prostředky at do rukou čtenářů. Ve stovkách měst, městeček a vesnic, v domácnostech, v závodech, klubech, restauracích, ve vlacích l na lavičce o parku, o pra­covní přestávce, na slutební cestě l na dovolené — všude nás provází, všude nabízí své zprávy i komentáře, reportáte l recenze, rozbory i úvahy — o věcech válných, radostných, prostých i sloiitých. Pravda, za pár hodin stárne, ale to ul se rodí dal­ší číslo, abychom za čtyřiadvacet ho­din mohli opět říci: Právě vyšlo ... Poprvé vyšlo Rudé právo před 46 lety — 21. září 1920. Kolik čísel a letopočtů se za tu dobu vystřídalo v záhlaví 1 Kolik článků, statí a zpráv spatřilo světlo světa! A kolik myšle­nek svěřili do nich jejich autoři I Byla by to ast rozsáhlá a slolttá statistika, o kterou se snad ani ne­budeme pokoušet. V pořadu ,P'ávě vyšlo“, vysílaného o předvečer Dne tisku, se však chceme reportážním způ­sobem podívat, jak takové jedno čís­lo současného Rudého práva vzniká, kolik je kolem toho shonu a usilov­né práce, hlubokého soustředění a lidského umu l důvtipu, jakou rolt při tom hraje moderní technika t mozek a srdce člověka. Podíváme se tedy vlastně do .to­várny na noviny“. Seznámíme se s redaktory, sazeči, korektory, metéry t tiskaři. s lidmi od dálnopisů, psacích strojů, tele­fonů, linotypů t rotačky. Nahlédne­me do redakční kuchyně, uvtdme do­pisy čtenářů t jak se s těmito dopisy pracuje. A snad nám zbyde t trochu času na vzpomínky. Především nám však půjde o to, jak plní náš nejrozSlřenějšl deník své poslání dne, a co chystá pro čtenáře v blízké budoucnosti. Chceme vám ukázat noviny, které berete denně do ruky, zase z jiné stránky. Chceme, abyste vldělt tváře těch, které, zná­te jen podle jmen, abyste vldělt, jak se z celého světa od zpravodajů RP t světových agentur sbíhají do Prahy nitky informaci, jak se zpracovávají, prověřují, třídí, řadí, zařazují do čís­la — prostě, abyste se seznámili se vším, co nějak souvisí s tím, nel se vám noviny, vaše oblíbená rubrika, dostanou do ruky. t Snad se nám to aspoň trochu po­daří. Ostatně — posuďte sam> v pá­­tek 16. září ve 20 hodin. S. KLOUČEK Doc. dr. inž. Jiří Hermach O postavení a významu Inteligence Foto P. MrázováT Otázek spojených s postavením a významem inteligence je tolik, kolik je podstatných odlišností a potřeb ve společnosti. V patnáctí minutách, kte­ré máme pro naše společné zamyš­lení, můžeme si povšimnout jen ně­kterých. Dovolte mi, abych toto za­myšlení otevřel kratičkou úvahou o osudech objevitelů. Objevitelé měli ži­vot mnohem častěji obtížný než pří­jemný. Bourali totiž ustálené životní názory, zvyky a normy. Galileo Gali­lei byl týrán inkvizicí. Dalekohledem, který sestrojil, odmítali podívat se skutečnosti do očí právě tl, kteří pro svou moc potřebovali lež. Objevitel základního přírodního zákona, záko­na zachování energie, lékař Robert Mayer, byl uštván téměř к šílenství. Životu dá vždy těžkou práci, pře­konat určitý vžitý pořádek. A to 1 tehdy, když to je dost velký nepořá­dek. Příčina je zřejmá: se starým způ­sobem života Je vždy řada lidí spo­jena svými životními zájmy, vztahy, zvyky a myšlením. Také z toho dů­vodu bude proces přeměny našeho ži­vota, který jsme právě zahájili první­mi krůčky, náročný, obtížný a bude narážet na neuvědomělý i vědomý odpor. Je to proces přeměny, v němž chceme uskutečnit socialistický způ­sob rozvinutí vědeckotechnické revo­luce, která se začala prosazovat v celém světě. Vědecký a technický ob­jev se stává hlavní hybnou silou vý­voje, zatím co nekvalifikovaná práce začíná rychle ustupovat do pozadí. Proto velmi významnou úlohu v pře­měně našeho života musí sehrát inte­ligence. Aby ji mohla sehrát, bude se musit v mnoha stránkách změnit její postavení v naší společnosti. Určité, pro socialismus velmi ne­bezpečné podceňování inteligence vy­věrá práve ze stavu, který musíme překonat. Zejména z vysokého podílu nekvalifikované práč Stačí se za­myslet nad tím, že ze šesti miliónů pracujících, které máme, je jeden a půl miliónu, tedy plná čtvrtina, za­městnána pouhou manipulací s mate­riálem. Ve srovnání s vyspělými stá­ty patříme v tomto ohledu bohužel к nejzaostalejším. Např. v porovnání s Německou spolkovou republikou se ukazuje, že technickou modernizací by bylo možno u nás uvolnit více než milión pracujících žen z této ob­lasti. V rozdílu našeho způsobu a pro­nikavé modernizaci některých západ­ních států se skrývá naše chyba: při­pustili jsme, aby se u nás rozmohlo podceňování odbornosti a lhostejnost ke vzdělání. Zřetelně se to projevuje a například tím, že 57,2 proč. ředitelů náměstků nesplňuje potřebnou kvalifikaci. U mistrů je to dokonce 64,4 °/o. A 71,5 °/o vedoucích pracov­níků státní správy má jen základní vzdělání, nebo nižší odborné. V tako­vých kádrových podmínkách se pak musí každá pronikavá odborná myš­lenka podřizovat nízké úrovni řídící práce. Citlivým ukazatelem technické­ho vývoje jsou patenty. Kdybychom srovnali za desetiletí do r. 1963 počet patentů na milión obyvatel ve Švý­carsku, NSR a u nás, dopadlo by to takto: 1100, 660, 200. Odborné inicia­tivě a aktivitě dáváme stále nedosta­tečné podmínky. Podceňování inteli­gence se živí na rozdílech a rozpo­rech mezi různými sociálními skupi­nami. Správná, vědou proniknutá po­litická řídící práce v socialistické společnosti však musí vytvářet tako­vé materiální a morální podmínky, aby se tyto rozdíly a rozpory mohly překlenout к prospěchu všeho lidu. To není snadný úkol. Zaostalým po­litickým náladám se líbí podceňování inteligence. A to proto, že takové ná­lady dovolují, aby řada lidí, jejichž odborná a kulturní úroveň je nízká, mohla v životě zaujmout postavení, které jim nepatří a které bezohledně ruší skutečné nároky práce. Takový vpád nekultúrnosti do života se může dokonce tvářit jako socialistické od­činění kapitalistické nerovnosti. Ale ve své podstatě je to zpupnost člo­věka, který pouze předstírá znalosti, potřebné pro funkci, jíž zastává. Je možno si v souvislosti s tím povšim­nout i takového zjevu, že mnozí lidé nemají námitek proti tomu, aby bez práce každý ýden jeden nebo dva lidé vyhráli ve Sportce 100 000 nebo NAS TIP 200 000 Kčs. Ale budou velmi pobou­řeni, když za vynikající objevitel­­skou, často celoživotní práci, dostane laureát státní ceny 40 000 Kčs. Tako­vého člověka dráždí zřejmě skuteč­nost, že к tomu, aby něco vynalezl, nemá odbornost, zatímco к tomu, aby vyhrál, nejmtřebuje nic umět. Proč vystupují tak naléhavě do popředí význam a úkoly inteligence? Už dávno patři к základním rysům života, že prostředí, které si pro sebe lidé vytvořili, jsou zhmotnělé výsled­ky duševní práce, objevy lidského mozku. A přece vědeckotechnická re­voluce vyvolává pronikavý obrat. Na­prosto přestávají stačit pouhé bez­prostřední zkušenosti a pouhé odbor­né návyky. Žádné zkušenosti už ne­mohou nahradit hluboké studium. Ně­kteří lidé zakrývají svou neodbor­nost a neschopnost větou: Život je mou vysokou školou. Taková věta je už dost dlouho klamem. Už nestačí pracovat jen s jevy, je nutné pracovat s podstatami. Ale to je velmi těžké, protože podstaty jsou hluboko ukry­ty pod jevy. Stačí si uvědomit roz­por mezi zkušeností a poznáním na příkladu volného pádu. Prostá zkuše­nost říká, že peříčko padá zcela ji­nak než kámen. A přece Galileo do­kázal vědeckým rozborem, že ve va­kuu padají všechny předměty stejně. Schopnost poznávat podstaty a na­učit se s nimi pracovat je možné sl osvojit jen náročným studiem. Aby se stal člověk dobrým, vysokoškolsky vzdělaným odborníkem, musí se 17 až 18 let učit, aby se stal začínajícím vědeckým pracovníkem musí se učit tak 20—22 let. Studium přestalo být soukromou záležitostí a stalo se spo­lečensky nutnou a velmi náročnou prací. Pracovní týden studenta např. strojní, nebo lékařské fakulty obnáší kolem 80 hodin náročné a namáhavé práce. Namáhavé nejen ve smyslu du­ševním a nervovém, ale i přímo fy­zickém. Pronikavá změna v postavení Inte­ligence v současném kapitalismu má v socialismu jpště o důvod více. Vždyť chceme spolu s pr. nikavým rozvrhem vý tby a kultury osvobodit člověka od jeho pupoutanOsti ke stroji, od mechanické ubíjející práce, od faleš­ného vědomí, které má často o svém vlastním ži.otě. (Dokončení na str. 3) Před časem vysílala Československá televize v pořadu TVÁŘI V TVÁŘ komentář doc. dr. Inž. fiřího Hermacha. Tento, komentář vyvolal v řadách televizních diváků velký zájem — mnozí diváci, kteří jej neslyšeli, psali, aby byl opakován. Otiskujeme ho proto v našem časopisu v podobě zkrácené autorem, a zároveň připo­­» jujeme autorovo zamyšlení nad ohlasem, jaký měl komentář u te­levizních diváků. r V T van v tvář Snímek z filmu TŘICET JEDNA VB STÍNU, který uvidíte v nedělí 18. 9. večer Na ukončení brněnských vele­trhu vysílá ČT v sobotu pořad písniček Záběr z televizní Inscenace televizní hry VRAH DOSTAL GONCOURTA 12. 9. 21.00 RlDIT JE VĚDA A UMĚ­NI — televizní zamyšleni ига., .i да 13. 9. 19.40 BAREVNÉ ÚTERÝ — ten­­tokrát s Danou a Emilem Zátopkovýml 14. 9. 19.30 VRAH DOSTAL GON­COURTA — původní tele­vizní Inscenace detektiv­ky P. Gamarry 15. 9. 19.35 ŽIVOT PRO RUTH — an­glické filmové drama 15 9 PRAVÉ VYŠLO...I — ta. ' levizní reportáž ke Dni 20.00 tisku 17 9 VELETRŽNÍ BRNĚNSKÁ _ ' - ' PANORAMA — pořad pís- 22.10 nlček na ukončení brněn­ských veletrhů 18. 9. 19.45 TŘICET JEDNA VE STÍ­NU — čs.-britské filmové drama ♦ яштятяшшшшшш■ КПШН

Next