Československá Televize, 1966 (No. 3-52)
1966-09-12 / No. 38
Na slovíčko... -str. 2 • Na programu >Vltava< - str. 3• Kamera, tužka, mikrofon -str. : « Znáte je z obrazovky - str. S • Vzhůru do Dolníc h Bukviček! - str. 8 12.-18. ZÁŘÍ 1966 Р / V rave vyšlo.,. ... a ještě voní tiskařskou černí. Ohledně slolené do balíků a balíčků putuje přímo od rotačky nejrůznělšímt dopravními prostředky at do rukou čtenářů. Ve stovkách měst, městeček a vesnic, v domácnostech, v závodech, klubech, restauracích, ve vlacích l na lavičce o parku, o pracovní přestávce, na slutební cestě l na dovolené — všude nás provází, všude nabízí své zprávy i komentáře, reportáte l recenze, rozbory i úvahy — o věcech válných, radostných, prostých i sloiitých. Pravda, za pár hodin stárne, ale to ul se rodí další číslo, abychom za čtyřiadvacet hodin mohli opět říci: Právě vyšlo ... Poprvé vyšlo Rudé právo před 46 lety — 21. září 1920. Kolik čísel a letopočtů se za tu dobu vystřídalo v záhlaví 1 Kolik článků, statí a zpráv spatřilo světlo světa! A kolik myšlenek svěřili do nich jejich autoři I Byla by to ast rozsáhlá a slolttá statistika, o kterou se snad ani nebudeme pokoušet. V pořadu ,P'ávě vyšlo“, vysílaného o předvečer Dne tisku, se však chceme reportážním způsobem podívat, jak takové jedno číslo současného Rudého práva vzniká, kolik je kolem toho shonu a usilovné práce, hlubokého soustředění a lidského umu l důvtipu, jakou rolt při tom hraje moderní technika t mozek a srdce člověka. Podíváme se tedy vlastně do .továrny na noviny“. Seznámíme se s redaktory, sazeči, korektory, metéry t tiskaři. s lidmi od dálnopisů, psacích strojů, telefonů, linotypů t rotačky. Nahlédneme do redakční kuchyně, uvtdme dopisy čtenářů t jak se s těmito dopisy pracuje. A snad nám zbyde t trochu času na vzpomínky. Především nám však půjde o to, jak plní náš nejrozSlřenějšl deník své poslání dne, a co chystá pro čtenáře v blízké budoucnosti. Chceme vám ukázat noviny, které berete denně do ruky, zase z jiné stránky. Chceme, abyste vldělt tváře těch, které, znáte jen podle jmen, abyste vldělt, jak se z celého světa od zpravodajů RP t světových agentur sbíhají do Prahy nitky informaci, jak se zpracovávají, prověřují, třídí, řadí, zařazují do čísla — prostě, abyste se seznámili se vším, co nějak souvisí s tím, nel se vám noviny, vaše oblíbená rubrika, dostanou do ruky. t Snad se nám to aspoň trochu podaří. Ostatně — posuďte sam> v pátek 16. září ve 20 hodin. S. KLOUČEK Doc. dr. inž. Jiří Hermach O postavení a významu Inteligence Foto P. MrázováT Otázek spojených s postavením a významem inteligence je tolik, kolik je podstatných odlišností a potřeb ve společnosti. V patnáctí minutách, které máme pro naše společné zamyšlení, můžeme si povšimnout jen některých. Dovolte mi, abych toto zamyšlení otevřel kratičkou úvahou o osudech objevitelů. Objevitelé měli život mnohem častěji obtížný než příjemný. Bourali totiž ustálené životní názory, zvyky a normy. Galileo Galilei byl týrán inkvizicí. Dalekohledem, který sestrojil, odmítali podívat se skutečnosti do očí právě tl, kteří pro svou moc potřebovali lež. Objevitel základního přírodního zákona, zákona zachování energie, lékař Robert Mayer, byl uštván téměř к šílenství. Životu dá vždy těžkou práci, překonat určitý vžitý pořádek. A to 1 tehdy, když to je dost velký nepořádek. Příčina je zřejmá: se starým způsobem života Je vždy řada lidí spojena svými životními zájmy, vztahy, zvyky a myšlením. Také z toho důvodu bude proces přeměny našeho života, který jsme právě zahájili prvními krůčky, náročný, obtížný a bude narážet na neuvědomělý i vědomý odpor. Je to proces přeměny, v němž chceme uskutečnit socialistický způsob rozvinutí vědeckotechnické revoluce, která se začala prosazovat v celém světě. Vědecký a technický objev se stává hlavní hybnou silou vývoje, zatím co nekvalifikovaná práce začíná rychle ustupovat do pozadí. Proto velmi významnou úlohu v přeměně našeho života musí sehrát inteligence. Aby ji mohla sehrát, bude se musit v mnoha stránkách změnit její postavení v naší společnosti. Určité, pro socialismus velmi nebezpečné podceňování inteligence vyvěrá práve ze stavu, který musíme překonat. Zejména z vysokého podílu nekvalifikované práč Stačí se zamyslet nad tím, že ze šesti miliónů pracujících, které máme, je jeden a půl miliónu, tedy plná čtvrtina, zaměstnána pouhou manipulací s materiálem. Ve srovnání s vyspělými státy patříme v tomto ohledu bohužel к nejzaostalejším. Např. v porovnání s Německou spolkovou republikou se ukazuje, že technickou modernizací by bylo možno u nás uvolnit více než milión pracujících žen z této oblasti. V rozdílu našeho způsobu a pronikavé modernizaci některých západních států se skrývá naše chyba: připustili jsme, aby se u nás rozmohlo podceňování odbornosti a lhostejnost ke vzdělání. Zřetelně se to projevuje a například tím, že 57,2 proč. ředitelů náměstků nesplňuje potřebnou kvalifikaci. U mistrů je to dokonce 64,4 °/o. A 71,5 °/o vedoucích pracovníků státní správy má jen základní vzdělání, nebo nižší odborné. V takových kádrových podmínkách se pak musí každá pronikavá odborná myšlenka podřizovat nízké úrovni řídící práce. Citlivým ukazatelem technického vývoje jsou patenty. Kdybychom srovnali za desetiletí do r. 1963 počet patentů na milión obyvatel ve Švýcarsku, NSR a u nás, dopadlo by to takto: 1100, 660, 200. Odborné iniciativě a aktivitě dáváme stále nedostatečné podmínky. Podceňování inteligence se živí na rozdílech a rozporech mezi různými sociálními skupinami. Správná, vědou proniknutá politická řídící práce v socialistické společnosti však musí vytvářet takové materiální a morální podmínky, aby se tyto rozdíly a rozpory mohly překlenout к prospěchu všeho lidu. To není snadný úkol. Zaostalým politickým náladám se líbí podceňování inteligence. A to proto, že takové nálady dovolují, aby řada lidí, jejichž odborná a kulturní úroveň je nízká, mohla v životě zaujmout postavení, které jim nepatří a které bezohledně ruší skutečné nároky práce. Takový vpád nekultúrnosti do života se může dokonce tvářit jako socialistické odčinění kapitalistické nerovnosti. Ale ve své podstatě je to zpupnost člověka, který pouze předstírá znalosti, potřebné pro funkci, jíž zastává. Je možno si v souvislosti s tím povšimnout i takového zjevu, že mnozí lidé nemají námitek proti tomu, aby bez práce každý ýden jeden nebo dva lidé vyhráli ve Sportce 100 000 nebo NAS TIP 200 000 Kčs. Ale budou velmi pobouřeni, když za vynikající objevitelskou, často celoživotní práci, dostane laureát státní ceny 40 000 Kčs. Takového člověka dráždí zřejmě skutečnost, že к tomu, aby něco vynalezl, nemá odbornost, zatímco к tomu, aby vyhrál, nejmtřebuje nic umět. Proč vystupují tak naléhavě do popředí význam a úkoly inteligence? Už dávno patři к základním rysům života, že prostředí, které si pro sebe lidé vytvořili, jsou zhmotnělé výsledky duševní práce, objevy lidského mozku. A přece vědeckotechnická revoluce vyvolává pronikavý obrat. Naprosto přestávají stačit pouhé bezprostřední zkušenosti a pouhé odborné návyky. Žádné zkušenosti už nemohou nahradit hluboké studium. Někteří lidé zakrývají svou neodbornost a neschopnost větou: Život je mou vysokou školou. Taková věta je už dost dlouho klamem. Už nestačí pracovat jen s jevy, je nutné pracovat s podstatami. Ale to je velmi těžké, protože podstaty jsou hluboko ukryty pod jevy. Stačí si uvědomit rozpor mezi zkušeností a poznáním na příkladu volného pádu. Prostá zkušenost říká, že peříčko padá zcela jinak než kámen. A přece Galileo dokázal vědeckým rozborem, že ve vakuu padají všechny předměty stejně. Schopnost poznávat podstaty a naučit se s nimi pracovat je možné sl osvojit jen náročným studiem. Aby se stal člověk dobrým, vysokoškolsky vzdělaným odborníkem, musí se 17 až 18 let učit, aby se stal začínajícím vědeckým pracovníkem musí se učit tak 20—22 let. Studium přestalo být soukromou záležitostí a stalo se společensky nutnou a velmi náročnou prací. Pracovní týden studenta např. strojní, nebo lékařské fakulty obnáší kolem 80 hodin náročné a namáhavé práce. Namáhavé nejen ve smyslu duševním a nervovém, ale i přímo fyzickém. Pronikavá změna v postavení Inteligence v současném kapitalismu má v socialismu jpště o důvod více. Vždyť chceme spolu s pr. nikavým rozvrhem vý tby a kultury osvobodit člověka od jeho pupoutanOsti ke stroji, od mechanické ubíjející práce, od falešného vědomí, které má často o svém vlastním ži.otě. (Dokončení na str. 3) Před časem vysílala Československá televize v pořadu TVÁŘI V TVÁŘ komentář doc. dr. Inž. fiřího Hermacha. Tento, komentář vyvolal v řadách televizních diváků velký zájem — mnozí diváci, kteří jej neslyšeli, psali, aby byl opakován. Otiskujeme ho proto v našem časopisu v podobě zkrácené autorem, a zároveň připo» jujeme autorovo zamyšlení nad ohlasem, jaký měl komentář u televizních diváků. r V T van v tvář Snímek z filmu TŘICET JEDNA VB STÍNU, který uvidíte v nedělí 18. 9. večer Na ukončení brněnských veletrhu vysílá ČT v sobotu pořad písniček Záběr z televizní Inscenace televizní hry VRAH DOSTAL GONCOURTA 12. 9. 21.00 RlDIT JE VĚDA A UMĚNI — televizní zamyšleni ига., .i да 13. 9. 19.40 BAREVNÉ ÚTERÝ — tentokrát s Danou a Emilem Zátopkovýml 14. 9. 19.30 VRAH DOSTAL GONCOURTA — původní televizní Inscenace detektivky P. Gamarry 15. 9. 19.35 ŽIVOT PRO RUTH — anglické filmové drama 15 9 PRAVÉ VYŠLO...I — ta. ' levizní reportáž ke Dni 20.00 tisku 17 9 VELETRŽNÍ BRNĚNSKÁ _ ' - ' PANORAMA — pořad pís- 22.10 nlček na ukončení brněnských veletrhů 18. 9. 19.45 TŘICET JEDNA VE STÍNU — čs.-britské filmové drama ♦ яштятяшшшшшш■ КПШН