Československý Rozhlas a Televise, 1960 (XXVII/1-52)

1959-12-28 / No. 1

Čtyři východoslovenské monology v pochybné idyle bídy a noutze, stojí dnes veliké moderní závody, které vtiskly kraji nový ráz a naučily lidi nově žít. Taní, kde ještě před několika lety stály nuzné cikánské vesnice, se dnes svítí moderní sídliště. Místo horské stezky, po které se ztěží drápají naložený koník, vyvede vás na vrchol hory široká silnice. Jak by se v tomhle kvapném, plodném světě neměnili i lidé a jejich myšlení. O nich především vyprávějí naše čtyři monology. O tom, co prožívají v současné době dobrého i nedobrého — tak jak nám to sami vyprávěli a jak to autor pořadu zachytil do reportážního bloku i na zvukový pás. Pořad ,,4 východoslovenské monology4' vysíláme 28. 32. v 21.00 hod. na Praze II a III. Touláte-li se Čtrnáct dmi východním Slovenskem a máte-li oči otevřeny, uvidíte tolik podivuhodných věcí a potkáte tolik zajímavých lidi, že budete mít po léta o Cem přemýšlet. V údolíCku, kde se dřív pásla jen etáda pokojných ovcí a kde lidé žili i ROZHLAS A TELEVIZE ss> Poznejme nové Tatranským národním parkem Když přijeli naši redaktoři do Vysokých Tater, neměli právě nejlepší počasí. Bylo sychravo, nad zemí se válela mlha a místo na vrcholky nebotyčných hor viděli sotva pár kroků před sebe. Ale druhého dne zrána se vyjasnilo a nakonec mohli vyjet lanovkou na Skalnaté Pleso i na Lomnický štít. Pořádně se tam zapotili, neboť kromě toho, že tam nahoře pálilo slunce, každý měl na zádech natáčecí příetroje. A tak si naši posluchači budou moci poslechnout nejvýše natočenou reportáž v naší republice — přesně 2634 metrů nad mořem. V pořadu, který jsme pro vás připravili, se seznámíte s pozoruhodnou historií Vysokých Tater, poznáte dnešní organizaci Tatranského národního parku, účastníte se besedy ее členy Horské záchranné služby, navštívíte nejvýše položený poštovní úřad ve střední Evropě a uslyšíte rozhovor s ředitelkou Státní observatoře na Skalnatém Plese, dr. Mrkosovou-Pajdušákovou a s vedoucím meteorologické stanice na Lomnickém štítě, známým polárním badatelem Antonínem Mrkosem. A to všechno pěkně v klidu, teple a pohodlí, když usednete ke svému přijímači a vyladíte jej v neděli 3. ledna v 21.00 hod. na Praze II. Nová tvář našeho časopisu Můžeme Ji označit za dobrý výsledek spolupráce s vámi, milí posluchači. Ve svých odpovědích na náš dopis, který Jsme otiskli v 48. čísle, se mnozí z vás zamýšlíte nad tím, zda by náš programový týdeník neměl být nejen rozhlasovým a televizním „jízdním řádem“, ale také týdeníkem, přinášejícím hlubší informace © nejzajímavějších pořadech. Mnohé naše redakce rozesílají na vaši žádost stovky a tisíce přednášek, komentářů, pásem a písniček, abyste je mohli dál využít, jak píšete, na nejrůznějších pracovištích. Taková objednávka, to je vždycky nejlepší známka pořadu a nejlepší povzbuzení pro rozhlasového a televizního pracovníka. Nová úprava našeho týdeníku, vzniklá sestru čněním programového plánu, nám umožní, abychom nejúspěšnější pořady, některé ve výtahu, některé v plném znění nyní otiskovali. Mnozí z vás nám posíláte obsáhlé dopisy, které jsou svou životní moudrostí, svými bystrými (někdy i spravedlivě kritickými) postřehy tak cenné, že dlouho kolují na našich pracovištích a že o nich důkladně diskutujeme. Některé jsou napsány s opravdovým vyprávěčským mistrovstvím. Je správné, aby lakové vaše dopisy se rovněž objevovaly na těchto stránkách. Tak jako vy máte rádi svou práci, i rozhlasový a televizní pracovník dělá svou práci rád a často s vášnivým zaujetím. Obyčejně ho trápí pocit, že „ve svém“ pořadn ještě neřekl vše, že by měl ještě mnohé svým posluchačům a divákům vysvětlit. Nyní tu možnost mít bude. К závažným pořadům nebo cyklům budeme nyní otiskovat obsáhlejší články, které vám pomohou к lepší a hlubší informaci, a to nejen slovem, ale i hojnější ilustrací. „Československý rozhlas a televize“ vychází nákladem 360 000 výtisků. Je to daleko největší náklad, jaký u nás týdeníky mají. A i když rok od roku stoupá, vfme. Že zdaleka ještě nestačí krýt poptávku, 1 když jeho náklad v letech třetí pětiletky zdvojnásobíme. Proto od nového roku zavádíme ve spolupráci se Zemědělskými novinami další zlepšení, které jistě přivítáte zejména na venkově. Sobotní vydání Zemědělských novin bode nyní otiskovat podrobný týdenní plán našich pořadů. Pracovníci rozhlasu a televize si dobře uvědomují,.jak odpovědné Je hospodařit s drahocenným místem na stránkách časopisů. Chtějí být i v tomto směru dobrými hospodáři a jsou si přitom vědomi, že i zde, jako v celé programové tvorbě bude jejich práce dobrá, bude-li vyrůstat z vaší spolupráce. Tato spolupráce, vaše tvůrčí účast na našich programech, je stále bohatší a jsme přesvědčeni, že se bude stále plodněji rozvíjet 1 na stránkách našeho časopisu. Dr. JOSEF KOLÁR, náměstek ústředního ředitele Čs. rozhlasu Čs. rozhlas 1960 SMĚR ★ PRAHA 6. října roku 1944 slábla palba v Dukelském průsmyku a vzdalovala ee od hranic dál do vnitrozemí. Sovětská vojska a československá vojenská jednotka v Sovětském svazu překročila hranice Československa. Za několik hodin nato nastoupil u síla v obrány v Dukelském průsmyku hudební soubor, vedený podporučíkeřh Vítem Nejedlým. Z Polska se na území republiky valily zástupy vojáků: pěšáci, dělo- Btřelci s houfnicemi, tank isté, a orchestr jim hráWdo pochodu „Směr Praha". Byl to podivný koncert, ve kterém občas vyniklo sólo tankových motorů, tympány dělostřelby á stakato kulometů. Pár kilometrů odtud bojovaly čelné sledy 1. českošlo vie tiského armádního sboru o Vesnici Nižný Komámík. Vojáci se plazili zaminovanými stráněmi, šli na zteč a někdy jen polními lopatkami vyháněli z děr zoufale se bránicí nacisty. V přestávkách mezi palbou slyšeli kvílivé zvuky klarinetů a vřeštění trubek. Soubor byl s nimi. Soubor, z kterého vznikl dnešní Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého. Vyprávění o něm, si poslechněte 30. prosince v 18.00 hod. na Praze I a III — rozhlas po drátě.