Československý Rozhlas, 1970 (XXXVII/1-52)
1970-10-19 / No. 43
OZH Živá slova OLDŘICH JARUŠEK Opět tedy slyšíme a Čteme o socialistických závazcích, o brigádách socialistické práce a jiných formách socialistického soutěžení, o těchto projevech uvědomělého vztahu к práci, nemyslitelných v jiné než právě v socialistické společnosti. Můžeme tedy čekat, že se také ozvou hlasy skeptiků, pochybovačů a maloměšťáků, kteří toto hnutí budou znevažovat a zatracovat. Jistě už nikoli v tisku, rozhlasu a televizi, nepočítáme-li ke sdělovacím prostředkům poslední, o těch projevech uvědomělých československých novinářů ve Svobodné Evropě a podobných stanicích. Zbývá tu však jeden prostředek, kterého nepochybně využijí: osobní, chcete-li, ústní přenos takových názorů, jako že socialistické soutěžení je projevem jakéhosi ekonomického romantismu a naivity. Že to tu už jednou bylo, a přece naše národní hospodářství stagnovalo, zatímco na západě, v průmyslově vyspělých kapitalistických zemích se technika rozvíjí daleko rychleji a rychleji roste životní úroveň reprezentovaná dálnicemi, automobily, barevnou televizí, ale také striptýzem a marihuanou. A co prý proti tomu zmůžeme my se svými socialistickými závazky ... Tito nenoví věrozvěsti vám ovšem zapomenou doplnit své poznatky tou malou podrobností, že Západ nejsou jen průmyslově vyspělé kapitalistické země a že dokonce v těchto vyspělých státech jsou též stamilióny chudých, kteří nemají ani na živobytí, neřkuli na automobil či tia televizi, že průvodcem přepychu a vysoké životní úrovně jsou bída — morální a hmotná a války. Nebudeme popírat, že honba za ziskem a vykořisťování člověka člověkem ještě nevyčerpaly svoje možnosti, dokud je možno shrabovat milióny dolarů ze zbrojení či válek a pokud existují země, v nichž jsou ještě zdroje laciné pracovní síly. ní To však není naše cesta, to necesta socialistických zemi, i když i u nás jsou ještě lidé, kteří by byli ochotni získávat svůj osobní prospěch, auto či chatu nebo barevnou televizi na cizí účet. O tom jsme se konečně v nedávné minulosti přesvědčili. I my ovšem máme ve svých plánech rozvoj automobilismu, dálnice a barevnou televizi. Víme, jak má a také jednou bude vypadat moderní bydlení. Nepočítáme však s válkou jako zdrojem zisků, nesázíme na bídu a vykořisťování jiných, ale na socialistickou dělbu práce mezi socialistickými státy, na plánovité řízení ekonomického rozvoje, zbaveného jak spekulací, tak byrokratických deformací a na urychlené uplatňování výsledků vědeckotechnické revoluce, počítáme i se socialistickým soutěžením jako jedním z hlavních zdrojů růstu produktivity práce. Není to pro nás věc tak dalece nová. Máme už vlastní, dobrá i méně dobré zkušenosti. V povědomí lidí ještě žijí stovky a tisíce jmen nejlepších pracovníků, desítky a stovky předních kolektivů a brigád socialistické práce, lidí, kteří — jak říkají havíři — „fedrovali“ nejen 0 sobotách a nedělích, jak to dělají dnes, ale také po večerech, protože práce pro ně nebyla a není jen prostředkem obživy, ale součásti jejich života, jsou ještě lidé, kterým mnoho říkají jména Bořucký, Kyzlink, Vlach, Svoboda, Vohnlcký, Hainr, Doležel a jména dalších nejlepších pracovníků, která se v padesátých letech objevovala na prvních stranách novin i v rozhlasových zprávách a reportážích. Mnozí z nich na těchto předních místech setrvali - dodnes, 1 když se o nich tolik nemluví. A nemluví se ne proto, že by nebylo nejlepších dělníků, havířů, raziěů, tavičů, slévačů, soutružníků, brusičů, frézařů, montérů. zámečníků nebo techniků, technologů, konstruktérů, projektantů, ale proto, že socialistické soutěžení na čas — před lednem — podlehlo byrokratickému formalismu a že se pravičáci — po lednu — pokusili toto hnutí, opírající' se o uvědomělý vztah к práci, definitivně vymazat z našeho ekonomického slovníku. V neposlední řadě také proto, že si uvědomovali velmi dobře, co znamenají ve svých dlouhodobých důsledcích Leninova slova, že „ . . . komunistická organizace společenské práce, ke které je socialismus prvním krokem, se udržuje a čím dále více se bude udržovat svobodnou a uvědomělou disciplínou samotných pracujících, kteří svrhli jho jak statkářů, tak i kapitalistů .. Co proti tomu mohou nabídnout statkáři a kapitalisté a — řekně(Pokračování na str. 5) 19. října — 25. října 1970 Výročí týdne: T. Svatopluk * Dějiny jednoho románu и Jaroslav Tafel: Černí husaři Abonent na lince hudby * Důvody к domýšlivosti TM Písnička o kterou si píšete a Hudební pocta Komenskému ROČNÍK 3 7 CISLO43 CENA 1 Kčs Televizní program V modravém oddychu podzimní promenády Foto: A- Janovský taje tvůj obraz, na skle dech ... (Verše 0 Praze Josefa Hory)