Československý Sport, červenec-září 1968 (XVI/154-231)

1968-09-17 / No. 220

Pan lec má pravdu VÁHA jednoho SLOVA Co způsobí slovo, která není ve spisovné češtině Hledal lsem ho dlouho. Posílali mne »od čerta k ďáb­lu., nikdo nevěděl nic určitého, »Tenisoví) oddíl by mohl být tam hle* — tuhle větu lsem slyšel několikrát. Nebyl tam. Až nako­nec nělaká dobrá duše řekla, le to ten žlutý dřevěný barák. K mému velkému překvapení to byla pravda. Vešel lsem dovnitř, dřevěná podlaha protivně praskala pod s nohama, zastavil se před dveřmi nápisem TRENÉŘI TENISU a zaklepal. Po chvilce ticha lsem sebral potřebnou dávku odvahy a vešel. Nějaký mladý muž ležel na po­hovce v rohu, u hlavy měl hodin­ky a mžourajícím pohledem st mě prohlížel. Představil lsem se a řekl, že hledám Jiřího Hřebce. Zatvářil se udiveně, chvilku to trvalo, než se jeho dlouhé tělo postavilo proti mě a povídá: »To jsem já.t Ted jsem se zase na­­oplátku zatvářil udiveně já. Tak tohle le ten »provtntlec, který dostal veřelnou důtku za nespor­toval chováni. Začali jsme sl tykat a moje první otázka byla, co tomu vše­mu Jirka říká. »Abych f-ekl prav­du. všechno lsem se dověděl, až ráno z novin. Na zasedáni sekce jsem nebyl, pouze trenér Konrád ml hned po utkání s Krásným promluvil do duše.* A Jirko, co se skrývá za poj­mem nesportovního chování? »Zkazil lsem míček a pochopitel­ně lsem měl na sebe velký vztek a nadával sl. Jenže jsem zapo­mněl, že sbírám míček příltš blízko plotu a jedno slovo z ce­lého proslovu k sobě bylo ne spisovné. Uznávám, že sekce má pravdul* Tím ml ovšem vzal trochu vítr z plachet. Chtěl jsem napsat ně­jakou malou obhajobtčku, sportov­ci jsou také Itdé a na nějaké to odreagováni mají právo. A tak­hle to dopadlol Jirka uznal svou chybu. A Jiří, lak to bude ted důl? »Podívej se, dostal jsem za vyučenou a musím sl dávat po­řádně pozor na to, aby se to už neopakovalo.* P/J, Jiří, co mě v této chvíli na­padlo? leden aforismus polského autora Stanislava /. Leče: Slova se nepočítají, ale váži. A určitě má pravdu a tys sám poznal na vlastní kůži, co způsobí jedno slovo. Ale hodně »těžké*. JAROSLAV VÍT Porada činovníku ZTV Včera se v Brně konala skupinová porada okresních činovníků ZTV. Se­šli se na ní zástupci celkem šesti okresů, aby si navzájem sdělili své dosavadní zkušenosti a projednali plán činnosti v nových podmínkách. Sezná­mili se rovněž s úkoly, které pro ně vyplynuly z akčního programu, a s prů­pravou cvičenců k nácviku skladeb IV. CS. Na závěr byla vytyčena spo­lečná cesta spolupráce odboru ZTV s přípravnými výbory ČOS na okrese. PRED FINALEM SOUTĚŽE ZDATNOSTI DOSPĚLÝCH Do Plzně přišlo 134 píihHíšek Válečná porada členů komise odznaku zdatnosti se konala koncem minulého týdne v Plzni. Ochutnávalo se nejen plzeňské, ale řešily se také úkoly spojené s vyvrcholením letošiti celostátní soutěže zdatnosti. Zatím došlo 134 přihlášek, ale předpokládá se, že někde ještě pošta funguje zpomaleně, takže přibudou další. Silná družstva přihlašují Brno, Jablonec, Olomouc, v posledním okamžiku jsme dostali i nominaci Libe­reckých. Mezi přihlášené jsme zapsali také dosud nepřekonaného MUDr. VI. Bosáka. V dobré formě prý je letos také Mádr z Olomouce. Nejzajímavější boj se asi ode­hraje mezi nejstaršími ženami. Těch se přihlásilo nejvíc. Mnohonásobná vítězka Andrlová bude mít těžké soupeře. Loni slíbila, že si Zlepší jízdu na kole, tak jsme zvědavi. Omlazená komise Radost mám z jednání komise, která se omladila a skládá se většinou ze zkušených pracovníků. Správně bylo rozhodnuto, aby už od sprintu startovaly skupiny se-LOS ANGELES: II. kolo otevřeného tenisového turnaje: Stubs (Austr.) — Ralston (USA) 2:6, 6:3, 6:4, Stolle (Austr.)—Osuna (Mex.) 6:2, 6:4, Okker (Hol.)—Smith (USA) 6:4, 7 5. Gimeno (Šp.)—Holmberg (USA) 6:4, 7:5, Buch­­holz (USA)—Buding (NSR) 6:1, 6.1, Emerson (Austr.)—Brown (USA) 6.4, 6-3. BADEN-BADEN: Závod cyklistických profesionálů o Evropský pohár, kte­rý byl časovkou na 66 km. 1. Adorni (!t.)— Bracke (Bel.) 1 45 04 hod., 2. Anquetil (Fr.)— Altig (NSRl —18 vt., 3. Pingeon—Grosskost (Fr.) —46 vt. MOSKVA: Začalo národní mistrovství SSSR v hokeji CSKA Moskva—Spartak Moskva 4:1. řazené podle hlášených výsledků Tak se budou moci závodníci vzá­jemně dobře kontrolovat. Intervalový start pro závod na kole Správně také komise rozhodla o in­tervalovém startu při závodu na kole. Závodnici budou vyjíždět po 20 vteřinách. Loňský hromadný start se ukázal Jako nedomyšlený. Přesto isem jeden návrh prohrál. Doporučovali Jsme, aby první na trat vyjel nejslabší a ti dalšf aby je pak doháněli. Měl jsem předsta vu, že tak by bylo na silnici pořád živo. Komise rozhodla naopak — aby nejprve vyjeli nejlepši. Závodníky budou doprovázet dva vozy, ale pořadatelé neručí za včasnou výměnu poškozených kol. Doporuču)! všem závodnlkňm, aby sl velocipédy dali do pořádku. Viděl lsem v minulých letech na startu neošetrená kola se starý­mi galuskami. Loni mnohým po­mohl odborník (přijel s brněnský­mi závodníky) Na takovou Slastnou náhodu nelze spoléhat. Poprvé na galuskách a s ručními brzdami Vzpomínám jak loni Poláčková vadou na kole ztratila vedeni. Setkal jsem se také s tim, že ně­které závodnice poprvé iely na ga­luskách a s ručními brzdami. Než Silná družstva Brna, Jablon­ce a Olomouce ■ Mezi při­hlášenými i MUDr. VI. Bo­sák ■ V dobré formě Mádr z Olomouce ■ Sprinterské skupiny podle ohlášených výkonů ■ Dejte si do pořád­ku kola! ■ Otazníky kolem střelnice sl na ně zvykly, staly se postra­chem širokého okolí (jedna žena rozšlapala kolo a pak zoufale vo­lala: »Zastavte měl«). Tak raději tyto dětské nemoci sl protrpte už ted, ne při celostátním finále. Malorážkou, nebo vzduchovkou? K pevným závěrům jsme nedospě­li při projednávání střelby. Organi­zátoři jednají o uvolněni střelnice, aby se mohlo střílet malorážkou Dodají je pořadatelé. nedoporuču|e se malorážky vozit. Páteční odpo­ledne se vyhradí pro trénink střelby, takže každý by měl mít možnost sl zbraň vyzkoušet, za­­stfTlet jt a s nl pak také závodit. Nedojde-ll k dohodě o střelnici, bu­de se střílet ve Škodovce ze vzdu­chovky. Finálisté budou o výsledku jednáni včas vyrozuměni. Snad mohu také prozradit, že se jednalo také o odměnách. Kromě obvyklých diplomů a odznaků po­řadatelé připravili vedle plzeňských specialit t další hodnotné věcné dary. Termín finále dospělých zů­stává — Plzeň 27. a 28. záři. O. JANDERA Fotbalisté o body I. B třída — skupina A: Hlubočepy— Sokol Trója 2:0, Vyšehrad B—Naltové motory 0:0, Kobylisy B—Kunratice 3:1, Malešice—Dopravní po'dniky 0:2, Dukla Ruzyně—Sj Chodov 6:2, Kompresory— Lysolaje 4:1. — Skupina B: Sp. Kbely —Záběhlice 0:2, Karlín B—Dyn. Žižkov 5:0, Chabry—Medik B 3:0, Motorlet B— Dolní Měcholupy 1:0, Sj Praha 4 B— Spoje B 1:3, Dyn. Ďáblice—Sj Praha 7 B 2:2, Rapid Praha—Motol (nedohrá­no), Montáže B (volno). II. třída — skupina A: Kačerov—Start B 4:2, Dukla Kbely—Aritma B 7:0, RH Strašnice—Neslyšící 1:2, Čs. Film—Sj Bráník B 0:2, Meteor 8 B—Lokomotiva B 1:1, Ruzýně—Suchdol 0:3, Strašnice Solidarita—Dyn. Pankrác 3:1. — Skupi­na B: ČKD Trakce—S. Kyje B 3:3, Sj Libeň—Bílá Hora B 2:1, Lok. Vršovice —AZKG B 2:4, ČAFC—Sj Břevnov 7:2, Tatra Střešovice—Tesla Karlín 5:3, Tes­la Žižkov B—Hostivař 0:0, Hloubětín B —Třeboratice 7:2. DROBNÉ ZPRÁVY Lehkoatletický oddíl Sl. Praha VŠ pořádá v úterý 17. září národní zá­vody. Muži mají na programu: 60 m, í00 m, 200 m, 400 m, 1000 m, 400 m př., koule, disk, trojskok, koule. Ženy: 60 metrů, 200 m, 400 m, výška, koule, disk. Dukla—Sparta 2:1, přebor mladších žáků v kopané. Pravidelnou středu pořádá Rudá hvězda Strašnice od 16.30 hod. Pořad: Muži 100, 400, 800, 1500, 10 000 m, ženy 100, 400, 80 m př. a koule. ± m Zážitky a zkušenosti mistra turistiky Jindřicha Bubna z Tábora o cyklistické turis­tické cestě 700 km rumun­skou zemí: Jaké byly silnice? Velmi rozmanité, základní silniční síť výborná a rychle se doplňuje (srovnáno s ČSSR velmi řídká). Po­kud není asfalt, je úroveň zlá, v horách často i nesjízdná. Zvlášť nepříjemný je po­syp kamennou drtí, velmi ostrou, takže se často vy­platilo kola vést než pích­nout. Příjemné je, že rumun­ské silnice jsou výborně vy­baveny kilometráží. Co jsme jedli V každé zemi jíme to, co domorodci, z mléčných vý­robků byl nejlepší jogurt, působí dietetický výborně a je to prevence proti střev­u ním potížím, je levnější než nás. v automatech je a k dostání bílá i černá káva mléko. Z hlavních jídel vždy vyhovovala pečeně po­dávaná s minimem příkrmů, vždy s houskou nebo chle­bem. Masa bývají velmi tuč­ná. Rumunské sýry a salámy jsou výborné, zvláště levná a dobrá je šunka. Vcelku byly ceny potravin o něco nižší než u nás, v restaura­cích vyšlo srovnání přibližně nastejno. Nejvýhodnější je kupovat na trhu, zvláště ce­ny ovoce bývají podstatně nižší. S tak nádhernými hroz­ny jako tam jsem se íeště nikde, ani ve Francii, ne­setkal. Alkohol neškodí — s mírou Po mnohých trpkých zku­šenostech z mých jiných cest jsem se přesvědčil, že ro­zumná denní dávka alkoho­lu, zejména destilátu, je pre­vencí proti zažívacím indispo­­zicím. V Rumunsku je výběr — jako všude na Balkáně — velký, ceny levnější než u nás. Dobrý spánek — základ Nocleh je rozhodující po­ložka útraty v Rumunsku. Oficiálně se volné táboření nedovoluje, ale prakticky jsme se nesetkali s tím, že by nás někdo při táboření pod stanem vyháněl. Horší to bývalo s výběrem míst. V horách to nebyl problém, zato v nížinách Isme místo často hledali kilometry dlou­ho. V hotelu je ubytování velice drahé, stejně tak v soukromí. Lze však spát i zadarmo. V mnoha městech i obcích jsou turistická stře­diska, kde nocují putující skupiny rumunských dětí a studentů. (Jejich putování je však záležitost autobusová.) Rumuni s obdivem vzhlíželi k našemu sportovnímu výko­nu a ochotně nás nechávali přespat v těchto ubytovnách. Dokonce nás někdy obyvatelé zvali k sobě domů, což jsme však zásadně odmítali. Řeč, nebo pantomima? Běžně se nedá počítat se znalostí řečí. Část mladé in­teligence hovoří francouzský, ruský velmi málo. německy se domluví část inteligence starší generace. Angličtina rovněž není moc platná. To už spíš se hodí slovenština nebo čeština. Doporučoval bych znát základní nutný slovník. Sestavil jsem si ta­kové minimum před odjezdem a velmi se osvědčilo. Podivení v dunajské deltě Do Suliny v ústí Dunaje jsme se dostali po lodi. Když jsme opustili parník a obje­vili se s koly na sulinském molu, vzbudili jsme velký po­div, dokonce smích. Sulina je totiž jedním z mála měst, odkud nelze nikam na kole odjet. Směrem do vnitrozemí je obklopena bažinami du­najské delty a ani podél po­břeží nevede žádná komuni­kace. Jediným a téměř vý­hradním dopravním prostřed­kem je loď. stanovali jsme v zahradě poblíž největší evropské řeky, která tu však není o nic širší než třeba Vltava v Praze, ale zato má hloubku. Proplouvají tu ná­mořní kolosy větší než kos­tel, vedle kterého jsme tá­bořili. Sulinský pozemský mo­torový park představuje, po­kud vím, jeden autobus, kte­rý kursuje mezi městečkem a veřejnou minipláží u mo­ře, vzdálenou asi 2 km, dále jeden motocykl, dva lehké náklaďáčky k rozvozu potra­vin a jeden parní válec, kte­rý upravuje nábřeží. Náš cyk­listický vpád do této země nedobytné pro pozemské mo­toristy působil na domácí nutně kuriózně, stejně jako na nás kuriózně působily zá­kazy vjezdu všem motorovým vozidlům a cyklistům do všech bočných uliček směřu­jících k nábřeží. Lhaly tedy téměř všechny mapy označu­jící silnici po hrázi sulin­­ského dunajského ramena. Od rybářské vsi Crisanu, 25 km od Suliny, neexistuje jiné spojení než telegrafic­ké. Dráty nad vodami visí, ale pontonová silnice je za tím snem budoucnosti. Pro ty, kdo by chtěli následovat Projeli jsme hornatější se­verní částí země po trase: Oradeu — Satu Mare — Ne­­gresti — Sighet. Dále náro­dopisně nejcennější oblastí podél řeky lže přes Cuhan do sacelu a Nasaudu přes Montii Rodnei, Montii Birg haului a Montii Calimanilov do Natra Dornei, Moldove­­nesx a Góra Humorului. Ná­vštěvou bukovinských klášte­rů, zvláště Noronetu, čila horská část cesty. skon­Pak dál údolím Seretu přes Fal­­tiuni a Roman do Bačau, přes Adjud do Galati. K nej­zajímavější části cesty po­važuji údolí lže, kde žije svět, jaký byl ne před sto lety nebo pěti sty lety, ale snad před tisíciletím, živá zkamenělina, místy téměř ne­porušená. A pak je nádher­ná delta Dunaje. Vcelku jsme našli v Rumunsku to, co jsme hledali: neporušené po­břeží, kilometry nádherné pláže, poezii námořnického střediska (na rozdíl od vět­šiny Čechoslováků, kteří zna­jí jen Mamai a Eforii). bjevovali jsme Rumunsko ZAJÍMAVOSTI VÝBORNÉHO OCHRANCE má jean- Claude d'Armenia, brankář kdysi slavného francouzského mužstva Stade de Reims, které dnes hraje ve druhé lize. je to celkem malá lenka Poddie, kterou dostal od své­ho přítele, jakmile někdo k d’Arme­ntovl trochu ostřeii promluví nebo mu t přátelsky poklepe na rameno, hned se chystá ke skoku na vetřel­ce. Když se nedávno její pán ocitl na hřišti v menší kontroverzí se soupeřem, přilétla celá rozdivočená až do branky, aby ho ochránila. ■ PO DVACETI LETECH se sešlo švédské fotbalové mužstvo, které na OH v Londýně 1948 získalo zlaté me­daile, a zahrálo si přátelsky v již ním Švédsku. Osm hráčů pak udělalo kariéru jako profesionální fotbalisté v Itálii. Nezapomenutelné zůstává hlavně útočné vnitřní trio Gre-No Li (Gren — Nordahl — Liedholm), které bylo po léta atrakcí mistrovských se­zón. Pak přišel rozprodej, který na konec trvá dosud. E8 MNICHOV si olympijskými hrami v roce 1972 pomůže ke 24 kilometrům podzemní dráhy. Doba je to krátká, a tak výstavba pokračuje pozoruhod ným tempem. Do zahájení her má být hotovo 16 km, zbytek po nich. První vozy osobní podzemní dráhy vyjedou na trať již v polovině příštího roku. PAŘÍŽ: V soutěži nejlepších střelců mistrovských soutěží, kterou uspořádal časopis France footbal, byl v pondělí vyhlášen vítězem Eusebio * (Benfica Li­sabon) s 42 brankami před Dunaiem (Dózsa Újpest) 36 a Bobby Lenoxem (Celtic Glasgow) s 32 góly. Mokré perpetuum mobile Mctto: Vodácký stadión v Praze se stal už po desáté dě­jištěm kanoistického MR, které mělo prověřit sily čs. olympioniků. (z denního tisku) Jeh o osmnáct kilometrů dál proti vltavskému proudu hemžilo se hlučelo vodácké podhoubí. Bez foto­a grafických blesků, bez rozhlasu a televize. Obyčejná vodácká turis­tická jízda mládeže, jenže — ty velké, mistrovské soutěže mohou kraloval jen díky desítkám těch nejobyěenějších. Po ránu hezky vlezle zimavé bý­vá naše pozdní léto. Skalní lov­ci berounských mřenek a rozsekávají cejnů pak pruty a vlasci mlhu. Když pře­devčírem bral je­jí cáry vítr, zjisti­li, že vedle od­vahy vylézt tak časně ráno ven žádá se od nich nanic l trpělivost. Ze soboty na ne­děli byl totiž dolní tok Berounky ozdoben lanovím a slalomovými brankami. Na padesát vodáckých vlků z Tatry Smíchov připravilo závod pro sto dětí. Vzhledem k ne­příjemně vzrušeným minulým dnům jich přijelo jen třicet. Letité duby a jívy na berounském břehu si připomněly slávu doby, kdy se zde bojovalo o mistrovské vo­dácké tituly. Od té doby ztloustly o dvacet letokruhů. Potomci tehdei šleh mistrů pádel tu dnes pojedou svůj první opravdový závod, jejich ležení sl shovívavě měřil ěernošic­­ký kopec. Kluci a několik dívek kolem patnácti let se motali ve spleti stanů, provazů, velkých pyl lů s bagáží, o něco menších s jíd lem, lodí, vypraných ponožek zmáchaných tepláků, kotlíků a pá­a del a kupodivu vždycky našli to, co právě hledali. Cestička opodál vedla k ohništi, louka za ním do hruškové aleje. A na nějaký ten krok tu nikdo nebyl líný. Nejvíce a nejhlasitěji se hovořilo ve stínu vodáckých vlaječek, u velkého plá­nu trati. Na jednu nohu kulhající stolička, zapomenutá mezi cedulemi — Plavíd’a a Stáb soutěže — nesla předmět veškerého zmatku a snaže­ní: Pohár pro vítězné družstvo. »Řada mladých vodáků chce sou těžit. Do dneška jim nezbývalo, než a jet závod se staršími, zkušenějšími o mnoho rychlejšími. Proto vznikla myšlenka vodáckých jízd pro mládež do patnácti let.« (muž v pozadí — J. Puchynger) »Také v našem sportu musíme začít od abecedy. Přestože se schá­zíme v loděnicích nebo na Vltavě po celý rok, těžiště naší práce je v letních putovních táborech. Na „živé" vodě se děti naučí nejvíce.« (E. Delíková — trenérka) Když nasedli do lodí, soupeřila recese s ambicemi. Pomalovaná če­pice, klobouk po dědečkovi a co nejširší nohavice s pravými vodác­kými šortkami, vestou a náhrad­ním pádlem na kajaku. Rozjeli se, svraštěli čelo, vystrčili jazyk a zapomněli na vtípky. V tu chvíli jim nebylo čtrnáct nebo patnáct let, v tu chvíli nešlo o turistickou jízdu zdatnosti. Ocitli se v zajetí čehosi, co se velice prozaicky nazývá zá­vod. (A starostliví přítomní rodiče byli soustředěnější a nervóznější víc než oni.) Nejmladšímu, jedenáctiletému Mi­chalovi, který pochází stejně jako polovina ostatních z vodácké rodiny a proto byl poprvé do lodě posazen v pěti letech, se to velice líbilo, ne­boť je přitom legrace. Jednou chce jezdit závodně. Čtrnáctiletá Eva bere cestu za úspěchy již daleko vážněji, právě začíná trénovat ve Slávii VŠ. A na velké závody myslí i všichni ostatní. Právem jim učarovala řeka. Řeka a kolem ni veselá parta, táborák s kytarou, čaj s příchutí spadlého jehličí, samostatně uvařený oběd, první eskymák a sjetá šlajsna. Řeka nesvázaná řeholí každodenního ně­kolikahodinového rozrážení hladiny pádly, kdy oči a myšlenky upřeně sledují ciferník vteřinové ručičky hodinek. Dnes ještě jsou rozhodnuti přijmout ji. Ale přijde věk osm­náctiletých a přinese svár mezi loď, školu a zájmy. Špičkovým závodní­kem se stanou snad dva, snad jeden. Ostatní zůstanou jen vodními tu­risty, kteří, nakaženi bacilem říční přitažlivosti, budou jej časem v ne­děli, sobotu i ve všední den dobro­volně a zdarma očkovat další gene­raci. Nevím, co jc na sklonku dvacá­tého století obdivuhodnější. J. STUCHLÍKOVA (Druhou podzimní turistickou jíz­du zdatnosti mládeže pořádá posled­ní zářijovou neděli na Jizeře Dukla Kbely). Horolezci pro televizi Výprava východoslovenských horo­lezců, která na své cestě za nejvyšší­­mi štíty Íránu, Turecka a Řecka pře­konala téměř 13 000 km, se už vrátila a přivezla dokumentární záběry z vý­stupů na Demavend (5670 m — Írán) a rta Arat (5156 — Turecko). Záběry uvede ve svém programu studio Čs. televize v Košicích. Mezi horolezci byl i mistr sportu A. Puškaš. Dorost 1. K. Var 2. Sparta 3. Teplice 4. Most 5. Děčín 6. 6.-7. Boh-7. Sp. 8. Arit. P: 9. Plzeň 10.—11. Př: 10.—11. Sok 12. M. Lázi 1. Kladno 2. Čakovic 3. Meteor 4. T. Kolíi 5. VCHZ I 6. Slavia 7. Dukla 8. Liberec 9. VS Tábc 10. Vyšehra 11. —12. Opi 11.—12. RH Sl 1. N. Jičín 2. Třinec 3. -4. Pros 3.-4. ZKL 5. KPS Br 6. Přerov 7. Ostrava 8. ZJŠ Brn 9. Gottwah 10. VŽKG 11. Kroměří 12. Otrokovi II. VE VÝ KUŽELKY Sadská—Škd 2255, Lok. I 2375:2263, Vary 2317:2 L ŽDH Rokycí Roudnice—F 2512:2285, Cheb 2357:: Zbrojovka E Olomouc 25- —Zora Ol Sparta h 2384, .' 1 2628:250i, Z1 Zora Olomo Brno—Sigma 2394:2406. Te Třebíč 2461: ČESKÁ H Podh. Oje; 12:4, Litice­­chovice—Bio mutov—Přeš Plzeň—Jince Litvínov 8:13 B 8:14, N. 10:20, Kokot Svinov—Žera Jihlava 10: Město 12:7. Cakovice 12 Žatec 1:10, \ novice 15:1, 6:4, Miroslí VŽKG—Havi. chod B—Dob HÁZENÁ - Plzenec—VTŽ D. Janovice D. Cheb—Sp; —D. Litoměř ce—Libušin 2 Bolevec 14:2 Praha 25:11, Praha 8:20, 31:23, Bělá ] ha B 18:17, nehlášeno. - voj—Slav Dvůr Krá zdroj—Litvíny ČSAD Plzeň na 13:7. ODBÍJENÁ Škoda Plzeň- Dyn. Plzeň Z ha 3:0, Sl. Č —Sl. Praha Budějovice PF Kolín—Sj Pr£ žeň ZČE—Lok da Plzeň—Mc Sl. Č. Budějc sek 3:0, Sl. i —Sl. Praha —Sp. Čakovic Praha—J. Üst Kyje—Lok. Praha B—Che u 3:2, RH Prah rec 3:1, S. F n. L. B 1:3. Praha—Sp. Os Praha—Lok. I Děčín—RH Pr. ha—Sj Braník —Sp. Čeláko Plzeň—Motorh Lok. Praha—S Start Praha— T. Praha—RH Děčín—Sj Brai zeň—Sp. Čelá! kolov—Motoric Ko; v zári Přátelsky: (0:3), hráno před 10 000 c Sovětské k svou účast v bálových sout PVP. Fotbalov; svém prohlášé vylosování, kt bor UEFA. (stwov 0TERÝ LEDNÍ HOKE va—Dukla Pise bice—Slezan o (18). SPORTOVNÍ Prověrka v pc vách mužů v ) LEHKÁ ATLET VŠ Praha na r na Strahově (l

Next