Československý Svět, leden-červen 1956 (XI/1-26)
1956-01-06 / No. 1
Y 1 V PRAZE 6. LEDNA 1956 ROČNÍK XI. • CENA 60 HALÉŘŮ ČESKOSLOVENSKÝsaoBT TÝDENÍK ČESKOSLOVENSKÉHO Ü S T A Y XI ZAHRANIČNÍHO Věřím, že ubráníme mír, věřím, že splníme naše cíle a plány, věřím ve šťastnou budoucnost naší vlasti i lidu Z novoročního projevu presidenta republiky Antonína Zápotockého DO ROKU 1956 S PEVNOU DŮVĚROU VE ŠŤASTNOU BUDOUCNOST NAŠÍ VLASTI Z NOVOROČNÍHO PROJEVU PRESIDENTA REPUBLIKY ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO Drazí spoluobčané, soudružky a soudruzi! Rok 1956 bude prvním rokem naší druhé pětiletky. Základním úkolem této pětiletky je pokračovat dále na budování socialismu v naší zemi, zajistit další uplatňování základního ekonomického zákona socialismu, to jest rozvojem naší výroby na základě nejvyšší techniky zajistit maximální uspokojování neustále rostoucích materiálních i kulturních potřeb lidu. Každému našemu občanu je jas]no, že k výstavbě socialismu a k zajištění lepší budoucnosti pro všechny potřebujeme stálé rozvíjení naší výroby, ať průmyslové či zemědělské, zdokonalování jakosti výrobků a zvyšování produktivity práce. Abychom tyto základní úkoly, o něž se výstavba socialismu opírá, mohli s úspěchem plnit, k tomu potřebujeme klid a mír. Proto otázka zajištění a upevnění míru, zabránění ničivým válkám je pro nás všechny nej důležitější životní otázkou. Je jistě radostné, můžeme-li dnes na prahu nového roku konstatovat, že v uplynulém roce se podařilo nejen mír udržet, tile že se podařilo i veliký světový tábor přátel míru o nové miliony stoupenců rozčWt získat je pro uznání zásady, že cesta jednání a vzájemných dohod je jedinou správnou cestou k řešení všech současných mezinárodních problémů. Na podkladě této zásady, vytyčené a uplatňované důsledně vládou Sovětského svazu, došlo ke konferenci nejvyšších představitelů vlád Sovětského svazu, Spojených států amerických, Velké Britannie a Francie v Ženevě. Na konferenci byla vyjádřena snaha vynaložit všechno úsilí k urovnání nejvážnějších mezinárodních problémů cestou mírového jednání a vyloučení válek jako prostředku řešení mezinárodních sporů. Snaha dočíst mírového soužití mezi státy různého hospodářského a společenského zřízení byla proto nazvána „duchem Ženevy“. V tomto duchu byla z iniciativy Sovětského svazu vyřešena celá řada mezinárodních problémů, jako otázka uzavření státní smlouvy s Rakouskem, odvolání okupačních vojsk z území Rakouska a prohláše" ní jeho neutrality. Došlo k jednání mezi Sovětským svazem a Něnjeckou spolkovou' republikou, jehož výsledkem je navázání diplomatických styků mezi oběma státy. Otázka Rakouska a Německa je - pro nás Čechy a Slováky zvláště důležitou. Vždyť se jedná o vyřešení a upravení styků se státy, které jsou našimi bezprostředními sousedy. Snaha po docílení normálních vztahů k nim a rozšiřováni kulturních a hospodářských styků s nimi může přinést naší republice další potřebný klid, který k uskutečnění všech plánů naší sociali%. tické výstavby tak nutně potřebujeme. Proto jsme i my s radostí přivítali vyhlášení neutrality Rakouska a snažíme se cestou jednáni docílit s Rakouskem nejpřátelštějšího sousedského poměru. Stejně je tomu i s Německou spolkovou republikou. Uznáváme ji, jsme ochotni i zde navázat nejen obchodní, ale i diplomatické styky. Jsme pro sjednocení Německa na demokratickém a mírumilovném podkladě, aoy , ' tklo být hrozbou a nebezpečím pro své sousedy. Uznáváme přitom existenci Německé demokratické republiky, s jejíž vládou máme celá léta nejen diplomatické styky, ale i poměr upřímného přátelství a spolupráce, který i do budoucna budeme dále rozšiřovat a prohlubovat. Dalekosáhlý význam pro věc míru a odklizení sporných mezinárodních problémů má pro nás a celý lidově demokratický tábor normalisování poměrů s Federatívni lidovou republikou Jugoslávií. Sovětský svaz dokázal i zde, při zkoumání vzniku a důsledků roztržky s Jugoslávií, že zůstává věren zásadě cestou jednání a vzájemných dohod odstraňovat existující překážky a snažit se rozřešit všechny současné mezinárodní problémy. Návštěva sovětských státníků v Jugoslávii a přímé jednání s představiteli Jugoslávie přispěly k likvidování roztržky. Bylo konstatováno, že roztržka byla vyvo lána na základě mylných informací a záškodnické činnosti nepřátel Jugoslávie i lidově demokratického tábora. Tato roztržka neprospěla žádné straně. Mluvím jistě ze srdce všech, prohlásím-li,- že jsme rádi, že roztržka patří minulosti. Neváhám i přižhat, že v propagační kampani, která se po roztržce rozvinula, zašlo se mnohde příliš daleko. Bude nanejvýš užitečné, když za tím, co bylo, provedeme škrt a odklidíme všechen nános toho období, kdy mezi Jugoslávií a zeměmi našeho lidově demokratického tábora došlo k roztržce. Věříme, že nestojí nic v cestě rozvoji přátelských vztahů s Jugoslávií, které povedou k další plodné spolupráci a prospějí úspěšnému budování socialismu u nás i v Jugoslávii. K významným změnám v rozvoji hnutí za upevnění světového míru a odvrácení nebezpečí nové války došlo í v Asii, která je největším a nejzalidněnějším světovým kontinentem. Vytvořením Čínské lidové republiky, která vzešla z vítězného boje čínského lidu za národní nezávislost a svobodu, došlo k osvobození téměř sedmi set milionů lidí z koloniální poroby i feudální otročiny a tím i k významnému posílení tábora demokracie a míru. Čínská lidová republika je zářným příkladem boje lidu za nezávislost, svobodu a samostatnost. Na celém světě se stává čím dál jasnější neudržitelnost stanoviska těch kruhů, které se snaží zabránit přiznání zákonného práva Čínské lidové repuliky na její zastoupení v Organisaoi spojených národů. Mimořádný význam pro vývoj mezinárodních vztahů má dále hnutí národů Asie a Afriky proti kolonialismu, za uznání zásad svrchovanosti všech zemí a rovnosti všech ras a národů, za mírovou spolupráci mezi národy. Toto hnutí došlo výrazu i na bandunské konferenci, jíž se zúčastnilo 29 asijských a afrických zemí. Význam národů Asie a Afriky v me-; zinárodně politickém dění neustál le stoupá. Je to vůbec jeden z hlav-i nich rysů změny mezinárodní si-; tuace po druhé světové válce. Proto také návštěva předsedů indické a burmské vlády v Sovětském svazu a na to navazující ná-; vštěva Sovětských státníků Bulga-; nina a Chruščeva v Indii, Burmě a Afganistanu upoutala na sebe pozomost celého světa a stala se událostí mimořádného historického významu. Upřímné a nadšené při-; vítání, jehož se představitelům So-; větského svazu na jejich cestě do-; stalo, ukázalo, jak mohutným čini-1 telem jsou národy asijských zemí v boji za mír a za přátelství mezi národy. Je nepochybné, že Indii s jejími třemi sty sedmdesáti miliony obyvatel patří jedno z nej-; přednějších míst mezi světovými velmocemi. Spolu s velkou Čínskou lidovou republikou stává se Indie oporou mírovéjio protiválečného hnuti v Ash i na celém světě. Také naše Československá republika úspěšně rozvíjí hospodářské I kulturní přátelské, vztahy, s Indií a řadou druhých význam-; ných států Asie. Výrazem přátelství Indie a Československa byla i zastávka předsedy indické vlády, pana Nehrua v Československu při jeho cestě do Sovětského svazu, a stejně tak pozornost, která byla pvěnována výstavě českosloven-, ských průmyslových výrobků y Bombaji a v Delhi. Připočteme-li k těmto faktům stále se rozšiřující hospodářské, kulturní i obchodní styky, výměny parlamentních delegací mezi stá-; (Pokračováni na sír. 2.J President republiky Antonín Zápotocký při novoročním projevu. r ------------------------------------------ D yl 2. leden 1956, první pracovní den nového roku. Tak jako jindy rozvážely elektriky, trolejbusy, vlaky a autobusy statisíce občanů republiky do továren a úřadů, do škol, vědeckých ústavů, obchodních domů a na všechna ostatní pracoviště. A přece tento den nesl nesmazatelnou pečeť slavnostního vzruchu a ‘ svátečnosti, radostného očekávání a dobré nálady. Tyto pocity se nás zmocňovaly už časně ráno, když jsme vykročili do ulic, dnes svou výzdobou tolik připomínajících velký svátek. Chladné, zamlžené jitro zpestřilo bezpočet praporů a vlajek, splývajících s domovních žerdí a zdravících nás v oknech každého příbytku. Za branami závodů vyhrávaly už od ranního svítání kapely. Jak vyhrávaly! Do pochodu i skočnou tak, že jsi se mimoděk vypjal jako strunka, tvůj krok se stal lehčím a u srdce ti bylo hezky a teplo. A pak jsme si na každém pracovišti řekli hezky od srdce několik upřímných slov. O tom, co očekáváme od tohoto roku a také o tom, co každý z nás musí vykonat, aby se tato přání vyplnila. Tak tedy začala naše druhá pětiletka. Tak jsme nastoupili k plnění plánu, od kterého si vSichni slibujeme, že jeho splnění bude znamenat další veliký krok kupředu pro blaho našeho lidu a pro rozkvět republiky. Náš nový pětiletý plán — to jsou v této chvíli ještě jeri čísla a strohé věty. Avšak tvořivá práce a vůle lidí z nich co nevidět udělá činy. Každý z nás, ať již pracuje ve kterémkoliv oboru, dobře ví, že na úspěšné práci každého jednotliv-ce závisí, zda se splní to, oo nám slibuje úspěšné splnění prvého roku pětiletky. To znamená, zda stoupne v tomto roce výroba spotřebních předmětů o 7 proč., zda pracující převezmou do užívání 1 milion 400 tisíc čtverečních metrů nové obytné plochy, zda stoupne počet biografů a ještě dále se zlepší naše léčebná péče. Každý z nás ví, že právě díky našim pracovním úspěchům v předchozích letech stoupla životní úroveň našeho obyvatelstva o celou pětinu a mohli jsme si dopřát mnoho těch věcí, po nichž jsme toužili. Také do nového roku vstupuje každý z nás s nějakým přáním. Je jich mnoho a jsou tak rozmanitá, jako jsou různí lidé. Od kola, po kterém touží školák, přes televisor, který si rozhodla pořídit rodina družstevníka, až třebas po osobní auto „Spartak“, na který si šetří novátor a zlepšovatel ve velkém průmyslovém závodě. Také v minulých letech v předmnichovské republice mívali lidé při vstupu do nového roku různá přání. Kdybyste se bývali tenkrát zeptali vytáhlého hubeného školáčka kdesi na periferii, co by on si přál, možná, že by vám řekl: housku s máslem nebo párek. A kdybyste tutéž otázku položili jeho tátovi, byl by vám odpověděl jediným slovem: práci. Žel bohu, jak často bývala tahle přání nesplnitelná. Tisíce a desetitisíce našich obyvatel hledalo jejich splnění daleko od vlasti v cizině, statisíce lidí čekalo na jejich splnění doma třebas i několik let. Naše plány jsou jiné. Nejsou to sny. My víme, že jejich splnění není závislé na štěstí, na náhodě nebo na zásahu nějaké vyšší moci, ale jen a jen na nás samotných. A my se přičiníme, aby se stala skutkem. Do pětiletky vstupujeme s jistotou, že se nám povede každým jejím rokem lépe, že odstraníme nedostatky, které ještě u nás máme, a že učiníme z naší země bohatou a šťastnou vlast všeho našeho lidu. Nová pracovní vítězství našeho lidu, další vzestup jeho životní úrovně bude nejlepší odpovědí i těm, kteří dodnes v nepřátelské zahraniční propagandě vyslovují pochyby o správnosti naší cesty k hospodářskému rozkvětu vlasti. Víme dobře, že náš druhý pětiletý plán je smělý a velký. Abychom jej mohli splnit, k tomu potřebujeme především mír. Mír na celém světě, který by nám umožnil úspěšně dovršit naše dobře za počaté dílo. Zachování a upevnění světového míru, po němž tolik touží všichni lidé dobré vůle, je proto naším největším přáním, s nímž jsme vstoupili do letošní ho roku. A my všichni se ze všech svých sil přičiníme o to, aby se toto naše přání splnilo. Naše druhá pětiletka Jiřina Brejchová V konstrukční kanceláři největšího pražského strojírenského závodu CKI> Stalingrad konstruují nové přístroje pro wlrrá vysoké napětí, které vyvážíme i do ciziny. V____________________________ ----------------------------------------J