Československý Zpravodaj, 1956 (No. 96-148)
1956-01-04 / No. 96
NEWS FROM CZECHOSLOVAKIA ČESKOSLOVENSKY ZPRAVODAJ TÝDENNÍ INFORMAČNÍ BULLETIN Division of Free Europe Committee, Inc. 110 West 57th Street, New York 19, N. Y. COMPILED BY Free Europe Press Číslo 96. 4. ledna I956. UVNITŘ ČESKOSLOVENSKÝCH KOLCHOZU. v v > Cte-li člověk československý komunistický tisk - at již jde o ústřední orgán nebo o krajské časopisy - nepřestává se pozastavovat nad tím, proč režim v republice tak urputně prosazuje kolektivisaci a zakládá kolchozy i násilím. Obrázek, který o poměrech v kolchozoch podává tisk režimu, je totiž tak žalostný, že rozumný hospodář by nemohl pokračovat v provádění takové zemědělské politiky, o níž je obecně známo, že podlamuje zemědělskou výrobu. Setrvávání režimu na této linii lze přirozeně vysvětlit jen důvody politickými, nikoli hospodářskými. Je to komunistická politika, která způsobila, že zemědělská produkce republiky za komunistického hospodaření klesla asi o jednu třetinu proti stavu za první republiky. Československý kolchoz je shluk bývalých samostatných selských usedlostí, spravovaný skupinou lidí, mezi nimiž jsou jednak bývalí majitelé zemědělských u~ sedlostí, jednak nově příchozí "odborníci". Tito odborníci jsou obvykle bezzemkové. A hned tu se vyskytuje první potíž, s kterou režim zhusta zápasí. Staří hospodáři, kteří se museli vzdát svého majetku a pracují nyní na "společném", nevraží na ty, kdož přišli do družstva s holýma rukama. Typickým příkladem je případ dvou "odborníků",kteří se v létě minulého roku rozhodli "posílit" socialistický sektor v zemědělství: zámečníka Jana Juráka a strojvůdce F.Frice. Oba se zásluhou režimu stali předsedy družstva. Takové^jevy vedou ke sporům: zkušení rolníci musí sice radit "zelenáčům", ale zároveň jsou jimi komandováni, protože "odborníci" se na vedoucí funkce zpravidla dostanou pro své členství v komunistické straně. Ve většině kolchozů toto osobní složení vede к nedůvěře a zmatku. Rolníci, kteří museli do kolchozu vstoupit, nevěří, že družstevní hospodaření bude úspěšné, a snaží si proto uchovat alespoň kousek pole ve svém vlastnictví. Tomu poli se říká "záhumenek" a jeho nejvyšší přípustné výměra je přísně stanovena nařízením režimu. Skutečná výměra těchto záhumenků je však často daleko větší a nařízení se prostě porušuje."Stále máme mnoho příkladů hrubého porušování stanov", psala plzenská Pravda 18. listopadu. "V okrese Horšovský Týn je přes 70 JZD. Z tohoto počtu jen 17 dodržuje ten článek stanov, ve kterém se hovoří, že družstevníci nemají na svém záhumenkovém hospodářství chovat více než jednu krávu a dvě prasata, V ostatních JZD si chovají členové na záhumenkách navíc 82 telat, II9 jalovic, 8 býčků, 164 prasat, 5 koně, J prasnice a 1 krávu."