Český Bratr, 1954 (XXX/7-10)
1954-09-01 / No. 7
•»zlato, stříbro, kamení drahé« (I. Korintským 3, 12). Nebylo to i proto, že příliš pospíchali? 2. Kdo věří, neutíká (Luther). To znamená: neprchá, neopouští. Člověk, který skutečně uvěřil v Ježíše Krista jako základ Bohem položený, nedá se odradit zdánlivými neúspěchy nebo nepříznivými okolnostmi. Neopouští prapor Kristův, ale setrvává při něm, děj se co děj. Věří, že »pevný základ Boží stojí« (II. Timoteovi 2, 19) a zůstává mu věrný za každých okolností. 3. Kdo věří, nebude kolísá ti (Kalvín). Věřící člověk je pokojného a tichého srdce, spokojen v Ježíši Kristu a netouží po ničem jiném. Není zmítán vnitřním neklidem, neběhá sem i tam, aby hledal prostředky svého spasení. Nežije v strachu a nepokoji, ale »stálé jest srdce jeho a doufá v Hospodina« (Žalm 112, 7). Nedává sebou zmítati sem i tam »každým větrem učení v neustavičnosti lidské« (Efezským If, Uf), ale na modlitbách zápasí o to, aby jeho život byl usměrněn k základnímu kameni — Ježíši Kristu. ý. Kdo věří, nebude uspěchaný, nebo kdyby to neznělo tak triviálně, skoro bychom řekli,: Kdo věří, nebude nervosní. Uspěchanost a nervosita jsou kletbou moderního člověka. Leckdy si ani neuvědomujeme, jak děláme chvatně a nervosně právě to, co by vyžadovalo rozvahy a vnitřního klidu. Věřtme-li v Boha, Stvořitele nebe i země, který je od věků až na věky a jehož léta nikdy nepřestávají, věříme-li v Ježíše Krista, který »včera i dnes tentýž jest, i na věky« (Židům 13, 8), pak se nám naše nervosita jeví jako nedověra. A jsme-li plní nedověry, pak se nesmíme divit, když budeme z ah a nbe ni. Na okraj sjezdu německých evangelických církví v Lipsku ALOIS SKLENÁŘ Šestý sjezd německých evangelických církví (Kirchentag), který se konal letos po prvé na území Německé demokratické republiky v Lipsku ve dnech 7.-—11. července, překvapil všechny účastníky a zvláště nás delegáty z cizích zemi svou mohutností, programovou bohatostí, duchovní vroucností i organisační připraveností. V podstatě šlo o lidový sjezd velikého počtu věřících z východního i západního Německa. Na sjezdu byli zastoupeni laičtí i duchovenští pracovníci všech složek církevního života. Pečlivě připravený program pro všechny sjezdové dny svědčil o vážné odpovědnosti pořadatelů za vysokou duchovní úroveň sjezdu. A po pravdě lze říci, že vedení sjezdu se s úspěchem zhostilo úkolu poskytnouti účastníkům co nejvíce z nepřeberného bohatství darů Božího slova. Vždyť po všechny sjezdové dny — od časných hodin ráno, až do pozdního večera — byla účastníkům dána příležitost k vzájemnému obecenství při modlitebních chvílích, biblických výkladech, při svaté Večeři Páně a bohoslužebných shromážděních. V šesti pracovních skupinách měli účastníci možnost prohlubovat své náboženské vzdělání při četných přednáškách, které na nejrůznější therna proslovili významní theologové z Německa i jiných zemí. Stejnému účelu sloužily i společné diskuse o přednesených referátech, ja- 98