Český Bratr, 1960 (XXXVI/1-10)

1960-01-01 / No. 1

časopis českobratrské církve evangelické ROČNÍK XXXVI LEDEN 1960 ČÍSLO 1 Plná radost VIKTOR HÁJEK Po třech letech scházíme se opět na synodu, abychom přehlédli práci církve za uplynulé období a ptali se, co jsme dělali dobře a co špatně, v čem Jsme byli věrní a v čem nevěrní, v čem pohotoví a v čem nepřipravení, v čem pilní a v čem leniví. Chceme se také zamýšlet nad současným stavem církve a z takového za­myšlení čerpat poučení pro práci budoucí. To všecko bude naším programem v příštích dnech. Kdybychom však v této chvíli měli nějak docela krátce, řekněme: jednou vě­tou charakterizovat život své církve, jak by tato věta asi zněla? Museli bychom jistě s vděčností konstatovat, že máme mnoho věřících a hodných bratří a sester v našich sborech, ale mám za to, že bychom si museli postesknout: naše víra je málo radostná! Tím samozřejmě není řečeno, že v našich sborech má vládnout rozpustilost anebo nevázané veselí. Ale je tím řečeno, že máme málo té duchovní, vnitřní radosti, o které mluví Písmo svaté na tolika místech. Je to ta radost, kterou Ježíš Kristus v našem textu nazývá „radost m á“. Radost Ježíše Krista! Jak tomu máme rozumět? Cožpak můžeme vyčíst z evan­gelií, že Pán Ježíš měl nějaký radostný život? Jistě, že nikoliv. Nikde v evan­geliích není řečeno, že by se Ježíš byl smál. Někde však je řečeno, že plakal. A přece mluví o své radosti. Je to radost nad jedním hříšníkem pokání činí­cím, radost nad tím, že slepí vidí, kulhaví chodí, malomocní se čistí, hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají a chudým se zvěstuje evangelium. A takovou radost on chce vidět také při nás. A my máme věru mnoho důvodů k tomu, abychom se radovali. V prvé řadě se smíme radovat z toho, že jsme j eho, že on nás vykoupil ze všech marností Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala ve vás a radost vaše byla plná. Jan 15, 11 i y~/

Next