Dikobraz, 1968 (Anul 24, nr. 1-52)
1968-12-03 / nr. 49
lil a m,v proti Za určitých okolnosti se mi vždycky vybaví tato rodinná situace: Otec odešel jednat se sousedem, panem Šináglem. Rodina s napětím čeká, s jakou se vrátí, protože je to jednání moc důležité pro celou rodinu. K polednímu se konečně tatínek objeví a maminka nedočkavě vyhrkne: „Tak co, tatínku jakpak bylo?“ Tatínek se obřadně posadí a řekne: „Nu, maminko, setrvali jsme s panem Šináglem v delším rozhovoru v ovzduší porozuměni. Projednali jsme otázky zajíma jící obě strany.“ Dobrák maminka si povzdychne: „No, chvála pánu bohu, tak já jdu, tatínku, nalejt polívku." Takhle to dopadne, když si převedete projevy kabinetní politiky do rodinného prostřed!. Naše předlednová kabinetní politika přímo nabízela satirikům bohaté náměty, které ovšem nemohly být realizovány, protože jedním z opatřeni, které je při provozováni kabinetní politiky nezbytné, byla cenzura jako řemen. V poslední době opět zesílily hlasy proti znovuzavedeni kabinetní politiky a všemu, co s ni souvisí. Projevuje se to samozřejmě i ve vašich dopisech, mili čtenáři, a projevuje se to v diskusích s dělníky v závodech a jinde. Markantní byly například názory soudruhů z automobilky z Mladé Boleslavi uveřejněné v Práci s titulkem „Doufám, že nebudeme muset čekat na nový Leden". Soudruzi tam kritizovali především nedostatečné informace a konstatují, že „v poslední době vzniklo mezi lidem a naši stranickou špičkou určité vakuum." Soudruh Hynek k tomu říká: „Vždyt jak mohou lidé kvalifikovaně mluvit do veřejných věci, do politiky, když se začíná dělat za zavřenými dveřmi?“ Bylo by asi malou útěchou, kdybych soudruhům řekl, že dodnes, to je do dne, kdy teto číslo dáváme do tisku, nebyla ještě svolána porada šéfredaktorů celostátních časopisů, na niž by je někdo podrobně informoval o plenárním zasedáni ÚV KSČ, zatímco v pražských obvodech už takové aktivy proběhly. Vidíte tedy, že problémy s informacemi nemáte jenom vy v závodech. Vůbec se nedivím obavám z kabinetní politiky, protože před Lednem jsme si všichni dokonale vychutnali její praktiky a s jejími důsledky se potýkáme dodnes. Kolikrát jsme tehdy slyšeli v projevech také jednoho státníka, který se držel u moci právě jen dik kabinetní politice a všem opatřením, které tato politika s sebou přináší, ono „řekněme si upřímně". Jenže to bylo jen neupřímné zaklinadlo. A pak také všechny ty výzvy k účasti pracujících na řízeni nemohly přinést výsledky, protože pracující brzy poznali, že požadovaná účast spočívá jen v tom, aby všechno, co se jim předloži, odkývali. A to je další projev kabinetní politiky - vyřadit společenskou oponenturu. Tohle všechno jsou ovšem velmi dobře známé věci, o nichž už se hodně napsalo, a jak se ukazuje, má převážná většina našich lidi v těchto věcech jasno. Je samozřejmé, že kabinetní politika se svými opatřeními velmi omezovala i možnosti satirické a humoristické tvorby. A proto my dobře chápeme obavy lidi, kteří dnes tak citlivě reaguji na každý náznak něčeho, co jim připomíná praktiky té neblahé kabinetní politiky, která by časem umrtvila všechno to dobré, co se v lidech a v celém našem životě po Lednu znovu probudilo. DIKOKRATES Josef Kremláček VIDÍTE i/T j? TADYHLE SE PLÍŽÍ f fmr> Jan Vylítal 0 Soudce k obžalovanému: — Pral jste se v nádražní restauraci s nějakým pánem. Potom jste vyšel na nástupiště, ale po několika minutách jste se vrátil a začal znovu bít toho pána. Pročpak jste to dělal?" — Protože jsem zjistil, že můj vlak má patnáct minut zpoždění! 0 Francouz k příteli: — Ze svých dětí mám jen jednu radost. — Jakou? — Jejich vychovatelku! # V ústavu pro duševně choré se ptá jeden pacient druhého: — Hledáš konec toho provázku? — Ano. — Tak nehledej. Já jsem ho ustřihl. K hodináři přišel zákazník: — Před dvěma měsíci jsem si u vás koupil hodinky. Už nejdou a vy jste tehdy říkal, že mi vydrží celý život! — Když vy jste tenkrát tak špatně vypadal ... 0 Sparta-Real Madrid 10:1 Slavie—Manchester U. 6:1 Dukla-lnter Milán 8:0 Tak nějak bychom si přáli mít Prahu rozkopanou! 0 Na sídlišti otevřeli novou restauraci druhé cenové skupiny. První den přijde vedoucí a ptá se číšníka, který je jediným člověkem v lokále: „Byl tady někdo, pane vrchní?" „Jo, byl, pane šéf; já." „Ale já myslím, jestli jako někdo přišel," povídá vedoucí. „Jo, přišel," povídá vrchní. „Vy, pane šéf." • TOMU NEROZUMÍME! SOCIALISMUS SLID Jan Vyčítal m MIROSLAV JAROŠ: mezero ve vzdělání Vím, jak je dlouhá vteřina, kolik má minut hodina, vím, kolik hodin trvá den, kolik dní přijde na týden, že běží čas, co krok to skok, co měsíců má každý rok, leč přece v časů rozměru mám ve vzdělání mezeru, neb nemám vědomostí dost, jak dlouho trvá dočasnost. VIKTOR DYK: hloupý honzo Sel Honza přes pole. Dostal bití. Zpíval: to je svévole. Dostal bití. Prošel tiše louku, bor. Dostal bití. V mlčení byl odkryt vzdor. Dostal bití. Hloupý Honzo, veselej se toč! Bit být musíš — ať je aspoň proč! TV