Dikobraz, 1971 (Anul 27, nr. 1-52)
1971-01-14 / nr. 2
• HUMOR JE SUL ZEMĚ; A KDO JE JÍM DOBŘE PROSOLEN, UCHOVÁ SE DLOUHO ČERSTVÝ! ' KAREL ČAPEK HELENA NOVOTNA Po tolika letech samoty jsem konečně našla JEHO. Je mladý, hezký a vzdělaný. Když mě po týdenní známosti požádal o ruku, neodolala jsem pokušení a zeptala se, proč tak činí. Jsou věci důležitější než je fyzická krása, odpověděl tak teple, a podíval se tak vyčítavě, že mne nadobro odzbrojil... Jsem konečně naprosto štastna. Mám oddaného manžela. Odvezla jsem si ho vlastním vozem do vlastní vily... Přijde herec na prohlídku ke specialistovi: .Čím jste?" ptá se ho lékař. „První milovník," praví herec pyšně. .Hm," řekne lékař, „tak v tomhle případě jste tedy nebyli" Mladý muž se oženil. Za pět měsíců po svatbě jeho žena porodila. Muž byl z toho značně deprimovaný. Žena ho utěšovala: .Sedmiměsiční děti nejsou přece žádnou zvláštnosti." „Ano, ale tohle přišlo po pěti měsících I" „To je pravda," povídá žena, „sedmiměsiční děti se rodí vždy o dva měsíce dříví" MOSE DAJAN, MINISTR .OBRANY* STATU IZRAEL Řekl mi Jáchym, abych se vyjádřila k naléhavé otázce dne. Vyhmátla jsem tu nejožehavějši — žehlit kapesníky. Chřipka byla u nás donedávna hostem. Připravila jsem žehličku, začala kropit. V tom okamžiku jsem neznala žádný ožehavější problém. Rozčilil se. Přeceňuji prý osobni zájmy a stavím je nad zájmy celku. „Kašlu na tvoje žehlení," pravil rozhořčeně. „V tom případě použij čistého a řádně přežehleného kapesníku. Slušný člověk nekažle, aniž si zakryje ústa kapesníkem," urazila jsem se. Nyní očekávám, jakým způsobem si to u mne začne Jáchym žehlit. OČIMA I ÚSTY S tou ženskou nejde rozumně pohovořit. Bez řádnýho šermování rukama nic kloudnýho neřekne. Moh bych to vyžehlit sám, moh. V práci aby to člověk žehlil na všechny strany a teď eště Andělku a kapesníky. Až nebudu muset jinde — budu žehlit doma. Načekáš se, má milá. Ale na druhý straně je člověku tý ženský líto ... Andělky a Jáchyma # Na posledním pedagogickém sjezdu byla též probírána otázka, zda je či není vhodné přednášet na středních školách sexuologii. Zastánci sexuologie s napětím a nadějí očekávali příspěvek francouzského delegáta. Pravil: „Rok co rok jsme ve střední škole mívali geometrii. Úplně se mi znechutila ... .* # Přijela tetička. - Ty jsi výrost, Jiříčku, ty jsi výrost, a jestlipak už víš, čím budeš, až budeš velkej? - Doktorem. A malířem. A taky budu čistit vokna ... - Ty rozoumku. Doktorem, malířem a čistit okna? Jak to jde dohromady? - Psece abych se moh koukat na nahý holky I # _ Prohlíží si elegantní Švédka Paříž a nejvíc se ji zalíbily v jedné výloze plavky. Ochotní Francouzi čile svlékli pannu ve výloze a prodali Švédce plavky. A jak spěchali zákaznici vyhovět, zapomněli pannu ve výloze docela nahatou. Za chvíli sběh pánů: Ve výloze panna, na sobě nic, jen na choulostivém místě se dosud skví cedule: Přesně to pravé pro váš oblíbený sport. HB ANTONÍN POKORNÝ príroda Ve Skotsku prý světlo denní šedivé Je od škudlení. Tak dumám, zda české listí nezelená od závisti? 2 iBLÝSKA10 SE NA ČASY DROBNÁ POOHLÉDNUTÍ J. DUBSKÉHO Och, to byla vůně! I před padesáti lety žili lidé „různé a všelijaké", jak se řiká, — mravenečkové i povaleči (s těmi mělo lidstvo vždy nejvíc práce), šťouralové i romanopisci, zmateni i filosofové atd. Takový šťoural sedl a hned psal novinám o vysvětlení, kolik je vlastně pohlaví. Věděl jen o dvojím. Ä teď, když četl, že tam byli „lidé různého pohlaví" a že u Prašné brány „se to hemží pochybným pohlavím", neví, jak to vlastně je. Nebyla nouze ani o lidi opatrné. Do Národních listů si dal jeden pán inzerátek k seznámeni za účelem sňatku. Vedle obvykle požadovaných pěti P chtěl, aby uchazečka 0 místo po jeho boku byla „živá". Nepochybně proto, aby se mu snad nepřihlásila jeho nebožka. V románu na pokračováni napsal romanopisec, že dítě „začalo v postýlce vyskakovat radostí jako veverka ve své košiice". Z novin zmizely sice inzeráty a hesla jako: Není tabák? Nevadí — Duhanin ho nahradil, ale ne proto, že by bylo dost tabáku. Do ilegality se totiž uchýlili všichni inzerenti Tabakuře, Tabakolu, Tobakonu 1 Šňupalinu.,. jak se všechny ty podvody jmenovaly. Tajemství nejlepši skladby kouřeni se tedy šířilo ústním podáním: — Já míchám jahodový listí s mateřídouškou a pro větší říz přidávám drobátko pejru. - Já zas koukám na kozu, které lístečky a kvítečky vybírá, a ty kouřím. - To zase já jsem přišel doma na herbář po klukovi. Už jsem ho skoro vykouřil, když jsem došel ke komonici, herba meliloti. Och, ta vůně! Táhla se za mnou po ulici, že se to i ženským Ubilo a pejsci za mnou běhali a vesele kropili všechny zdi a rohy - neboť, jak jsem se pak dověděl, ona ta komonice prý obsahuje taky cumarin a decumarin proti prostatě ... Byla však i země, která měla vše. Neválčilo se v ni, ani nebyla ohrožená, a přesto vyhrála válku dokonale. Válečnými dodávkami se stala Amerika z předlužené země věřitelem celého světa. Svět si potrpí na kontrasty. Když se lidstvu zhnusilo válčeni, nechala válečné výroby a vrhla se na dobročinnost. Ta šla na dračku. Místo munice naložila na lodě obnošené šatstvo, boty a cylindry, kakao, zkažené konzervy, „opičí" sádlo a pod vedením křesťanských starých dívek Červeného kříže zahájila nové taženi do starého humanistického světa. V tu dobu, na začátku dvacátých let, napsal Americe Bernard Shaw: „Kdybych přišel do Spojených států, usadil bych se v nejlepšim vašem vězeni. Nejlepši vaši duchové tam jsou také. Chtěli svým krajanům pomoci od nevědomosti a vykořisťováni. Měl bych vzácnou společnost, nejlepší na světě ... Amerika vrhá do žalářů a deportuje ty, co z nikoho netěží, a posílá do kongresu a odměňuje bohatstvím lidi, kteří vyrábějí munici a zkažené maso . . . Shledal jsem, že čim dál jsou lidé od fronty, tím jsou krvežíznivější. To Amerika dokazuje skvěle..." I papež a jeho feldkuráti přestali žehnat zbraním obou stran. Dali se též na cestu humanity. A sám papež navrhl vládě Československa, aby Konopiště bylo ponecháno sirotkům po Ferdinandovi d'Éste. CSR se však zatím stala jedním políčkem šachovnice, na niž se rozehrála velká hra dvou světů . ■. Dobová kresba: Lenin a dohodová diplomacie (Wilson, Lloyd a Clémenceau) *