Historia Ecclesiastica 2023/1

Archív - Archives - Archiv - Levéltár - Archivum - Marie ROUBALOVÁ - Ľubomír HLAD - Marian ŠURÁB - Patrik MATURKANIČ - Roman KRÁLIK: Teologické důrazy zákazu přijímat úplatek v kontextu Tanachu a rabínské tradice

Marie ROUBALOVÁ - Ľubomír HLAD - Marian ŠURÁB ­Patrik MATURKANIČ - Roman KRÁLÍK (a) Soudci měli být: (a) velmi zbožní učenci „bojící se Boha a nikoliv lidí‘,56 (b) muži pohrdající penězi získanými nečestným způsobem,57 (c) osoby vzbu­zující důvěru lidí,58 jak požaduje Tóra: „Vyhlédni si pak ze všeho lidu schop­né muže, kteří se bojí Boha, milují pravdu a nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi... Oni budou soudit lid, kdykoli bude třeba..." (Ex 18,21-22). (b) Soudci byli zpravidla vybíráni ze zámožných vrstev, aby pro svou obživu nepo­třebovali úplatky od sporných stran.59 (c) Soudci nesměli projednávat a rozhodovat spor sami. Více soudců zvětšuje pravděpodobnost, že všichni nebudou zkorumpovatelní. V Izraeli existovaly soudy různé úrovně, které se lišily různým počtem soudců. Vyšší soud řešil složitější a závažnější případy a měl více soudců: Nejnižší (místní) soud tvo­řili minimálně tři soudci (podle Jehudy Hanasi pět soudců).60 Tyto soudy se zabývaly protiprávními skutky, za které hrozil viníkovi pouze peněžní trest nebo zbičování.61 Dvacet čtyři soudců tvořilo soud, který se zabýval hrdelními zločiny a to dokonce i v případě, že trest smrti hrozil pouze zvířeti.62 Sedmde­sát jedna soudců tvořilo nejvyšší soud, který rozhodoval nejzávažnější přípa­dy (řešil případy falešných proroků nebo podezření velekněze, že se účastnil modloslužby apod.).63 Zákaz přijímat úplatky v Torát Moše nebyl podle názoru rabínů určen pro nežidovské soudce, přesto by se jím měli řídit (zejména ti, kteří dodržují „noa­­chidské zákony64 a musí také vynášet spravedlivé rozsudky a proto by se neměli nechat ovlivňovat úplatky). Na základě tohoto stanoviska Židé nesmí dávat úplat­ky nejen židovským, nýbrž i nežidovským soudcům, pokud je jeho cílem zajistit si nespravedlivé rozhodnutí soudce ve svůj prospěch, je však povoleno uplacení 56 IBN EZRA, Šemot 18,21; CHIZKUNI, Šemot 18,21. 57 TUR, Šemot 18,21. 58 Mechilta deRabi Jišmael 18,21. 59 RAŠÍ, Šemot 18,21; RAŠBAM, Šemot 18,21; Mechilta deRabi Jišmael 18,21. 60 RAMBAM, Mišne Tóra, Hilchot sanhedrin 2,13. 61 RAMBAM, Mišne Tóra, Hilchot sanhedrin 5,8. V případě deliktů, které tento typ soudu řešil, by podle některých rabínů stačilo ustanovit k projednání pouze dva soudce, obdobně jako stačí k odsouzení viníka dva svědci. Také podle těchto rabínů jsou však tři soudci lepší než dva (Nu 35,30; Dt 17,6; 19,15). Sudý počet soudců by v praxi mohl způsobit neřešitelnost sporu. Podle mínění většiny je proto rozhodnutí dvojčlenného soudu neplatné (BT, Sanhedrin 2a). V praxi může rozhodnout spor dvou stran i jednotlivec. Podmínkou je, že jde o významného učence a uznávaného odborníka na problematiku, o kterou se ve sporu jedná, a obě sporné strany s tím­to řešením souhlasí (BT, Sanhedrin 5a; RAMBAM, Mišne Tóra, Hilchot sanhedrin 2,11). Roz­hodnutí jednoho učence však není rozhodnutím soudu. Jediný kdo může vykonat soud sám je Bůh (Pirkej avot 4,10; RAMBAM, Mišne Tóra, Hilchot sanhedrin 2,11). 62 RAMBAM, Mišne Tóra, Hilchot sanhedrin 5,2. 63 BT, Sanhedrin 2a,b; 3a,b; RAMBAM, Mišne Tóra, Hilchot sanhedrin 1,3-4. 64 Více k tomuto tématu in: VYMĚTALOVÁ-HRABÁKOVÁ, E. Noachidské příkazy v minulosti i dnes optikou křesťanské etiky. In VEVERKOVÁ, K. Bible a etika v kontextu doby a myšlení. HTF UK Praha: Nakladatelství L.Marek 2014, s. 39-49. 186

Next