Hlas Domova, 1957 (III/61-63)
1957-01-08 / No. 61
2. strana HLAS DOMOVA 8. ledna 1957 JEDNOTA, KLID, JISTOTA Z novoročního projevu presidenta republiky Antonína Zápotockého Drazí spoluobčané, soudruzi a soudružky, sestry a bratři! Uplynulý rok byl bohatý na rušné a pohnuté události. Na jeho počátku bylo možno oprávněně mluvit o velikém vzrůstu sil světového tábora míru, vedeného Sovětským svazem, o zkřížení zločinných snah válečných agresorů i jejich pokusů o rozdmychání nových konfliktů a válek. Přesto nebylo možno ustávat v cílevědomém boji o udržení míru. AGRESOŘI NEPOCHODILI Poslední zkušenosti ukazují, že váleční štváči od svých pckusů rozpoutat nové imperialistické války neupustili a že dokonce přešli k činům otevřené válečné agrese. S radostí možno však zároveň konstatovat, že odpor proti bezohlednému vraždění lidí i neodpovědnému ničení výsledků mírumilovného lidského snažení a práce je již tak silný, že jej není možno přehlížet. To potvrdila mohutná vlna odporu a protestu, která se zdvihla po zločinném útoku ostrojených sil Anglie, Francie a Izraele proti Egyptu. Egyptské dobrodružství se spojeným silám válečných agresor^ nevyplatilo. Egyptský lid se nesklonil před bezohlednou násilnou agresí a jeho hrdinný odpor získal sympatie všech přátel míru a svobody. Proti útoku na svobodu egyptského lidu se postavily všechny národy, především Sovětský svaz, Čínská lidová republika stejně jako stamilionová Indie. Za situace, kdy válkychtivé síly mezinárodního imperialismu přešly k otevřené válečné agresi proti Egyptu, snažily se také Spojené státy americké vyvolat dojem, jako by i ony byly odpůrci války, jako by byly pro mírové řešení mezinárodních otázek. Skutečnost je však jiná. Nelze zastírat, že všechny snahy po řešení sporných otázek cestou jednání a mírových dohod, na zásadě rovný s rovným, měly vždy největší odpůrce ve vládnoucích kruzích amerických kapitalistů. Tyto kruhy chtějí stále řešit světové problémy z posice síly, to jest cestou hospodářské nadvlády i hrozbou válečné agrese. Svou protimírovou politiku z posice síly se Amerika snaží ze všech sil uplatňovat i na půdě Organisace spojených národů. Pro nepřekonatelný odpor Ameriky nebyla dosuji uznána Organisací spojených národů zákonná práva více než šestsetmilionové lidové Číny. Zato je prohlašována za velmocenského činitele a zástupce čínského lidu hrstka kontrarevolucionářů na ostrově Tajvanu v čele s loutkovou Čankajškovou vládou. Stanovisko k šestsetmilionové mírumilovné lidové Číně a k hloučku čankajskovských pirátů jasně charakterisuje politiku Spojených států amerických. Nejsou to mírové snahy, ale je to stará politika z posice síly, která vede americké kapitalistické kruhy k tomu, aby držely ochrannou ruku nad čankajškovskými piráty. Americe jde o to, udržet na Dálném Východě, na Tajvanu, vojenskou základnu pro svou agresivní politiku. Ani v případě válečného útoku Anglie, Francie a Izraele proti Egyptu neměla Amerika na zřeteli zájmy míru. Sledovala opět jen zájmy svého kapitalistického zisku. Tohoto zisku z konfliktu o Suezský průplav americký kapitál bezesporně dosahuje, třeba i na úkor svých spojenců Anglie a Francie. Zásluhu o naprostý krach válečné agrese proti Egyptu možno přičíst jen rostoucím silám míru ve světě a jejich společnému úsilí, zejména pak iniciativě Svazu sovětských socialistických republik. Za udržení světového míru bojují dnes nejen lidově demokratické státy Evropy, ale i asijské a africké národy, lidová Čína, Indie a všichni ostatní stoupenci mírových zásad bandungské konference. Vzrůstající sympatie k mírumilovné politice Sovětského svazu pochopitelně hatí plány kapitalistických agresórů a stoupenců válečné politiky. Proto vynakládá americký kapitál stamilionové obnosy na protisovětskou a protikomunistickou propagandu. O MAĎARSKÝCH UDÁLOSTECH Vítanou příležitostí pro protisovětskou propagandu byly události v Maďarsku. Je nepopiratelné, že těžké hospodářské i politické chyby, kterých se Maďarská strana pracujících i bývalá vláda za vedení Rákosiho a Gero při, výstavbě socialismu dopustila, vyvolaly ťěžké hospodářské svízele i nespokojenost v širokých masách maďarského lidu. Jednání XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, odsouzení stalinského kultu osobnosti i odsouzení chyb a nesprávností, které z této nesprávné politiky vyvěraly, vyvolaly ve všech komunistických stranách širokou, ostrou a otevřenou kritiku a v lidově demokratických zemích oprávněnou snahu po nápravě. V Maďarsku pohříchu kritikusé zvrhla a vyústila v bratrovražedný boj v řadách Maďarské strany pracujících. Místo nápravy chyb došlo k úplnému ochromení činnosti strany, k desorientaci členů i dělnických a pracujících mas. Tím byla připravena vhodná půda pro domácí i zahraniční reakci i starou horthyovskou sebranku: zneužít nespokojenosti mas k pokusu o organisování kontrarevolučního puče. Cílem jeho bylo likvidování nastoupené cesty k socialismu a obnova kapitalismu v Maďarsku. Nechci se zabývat maďarskými událostmi. Všem našim občanům v českých krajích a zvláště na Slovensku je dostatečně známo, jakých zvěrstev a násilí se maďarská kontrarevoluce proti komunistům a pokrokovým silám maďarského lidu dopouštěla. Každý náš občan chápal, jaké nebezpečí pro světový mír a zvláště pro klid a mír v naší vlasti by znamenalo znovuvzkříšení kapitalistického panství a nacionalistická fašistická hrôzovláda v samém sousedství naší republiky. S obavami byla sledována činnost ministerského předsedy Nagye, jehož vláda slabošsky ustupovala před kontrarevolucí a činila jí stále větší a větší ústupky. Tato vláda, desorientujíc dělnictvo i ostatní pracující, vydávala nastupující reakci posici za posicí. Příchod revoluční vlády soudruha Kádára a pomoc Sovětského svazu této vládě v boji proti kontrarevolučním bandám byla uvítána lidem naší republiky s naprostým souhlasem. Světové kapitalistické reakci byly maďarské události, jak již bylo řečeno, vítanou příležitostí pro rozpoutání štvavé pomlouvačně kampaně proti Sovětskému svazu. Byly i vítanou příležitostí k pokusu rozvrátit tábor míru a snažit se vrazit klín v jednotu států lidově demokratického a socialistického tábora. V ČSR NEMÁ REAKCE NADĚJE Ani naše Československá republika nebyla těchto pokusů ušetřena. S tím větší radostí i hrdostí možno dnes konstatovat, že všechny tyto. pokusy vyzněly naprázdno. Lid Československa bez rozdílu národnosti všechnu štvavou kampaň mezinárodní reakce jednomyslně odmítl. Maďarské události semkly u nás ještě těsněji dělníky, rolníky a pracující inteligenci, posílily jednotu Národní fronty, upevnily důvěru v její vedoucí sílu — Komunistickou stranu Československa h víru ve správnost její politiky. Nesčetnými spontánními projevy demonstroval současně náš lid i neochvějnost přátelství a spojenectví s naším osvoboditelem, Svazem sovětských socialistických republik, i naprostou víru v upřímnost a poctivost jeho mírumilovných snah. Jednota, klid a víra v budování socialismu, spolu s projevy věrnosti a přátelství k Sovětskému svazu, byly studenou sprchou pro všechny nepřátele naší vlasti. Ukázaly jasně, jak bláhové jsou jejich celé roky uměle pěstované naděje, že »přijde den«, který přinese zvrat výstavby socialismu a našeho přátelství k Sovětskému svazu. Marné je všechno čekání a utěšování se: »tento den« u nás nikdy nepřijde. Zárukou toho je náš český a slovenský lid, usilovně budující svou vlastní tvůrčí prací socialismus ve městech i na vesnicích. Zárukou toho je naše pevné přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, láska k vlasti, pevná mezinárodní dělnická solidarita a Věrnost učení Marxe, Engelse a Lenina. Na záčatku nového roku můžeme proto s plnou odpovědností a hrdostí prohlásit, že všechna nepřátelská propaganda, ať balonová nebo rozhlasová, vyzněla naprázdno Bezvýslednými zůstaly i sabotážnické pokusy všemi možnými agenturami' k nám vysílaných diversantů a špionů. NAŠE CESTA SE OSVĚDČILA Náš lidově demokratický řád se v uplynulém roce dále významně upevnil a naše národní hospodářství se celkově úspěšně rozvíjelo k prospěchu lidu, míru a socialismu^ Vedle úplně socialisovaného sektoru průmyslu, dopravy i obchodu pokračuje dále krok za krokem i socialisace zemědělství. Průběhem 11 měsíců uplynulého roku bylo ustaveno 1385 jednotných zemědělských družstev. Také v období od 1. do 15. prosince, ještě v době pohnutých událostí v Maďarsku, rozvoj zemědělského družstevnictví se nezastavil. O tom svědčí založení 22 nových družstev i stovky nově přistoupivších členů právě v těchto dnech. To dokazuje značnou politickou vyspělost našich rolníků i velkou sílu družstevní myšlenky. Stále stoupající rozvoj našeho národního hospodářství, vzrůstající kupní sílu obyvatelstva i stále se zlepšující zásobování vnitřního trhu musily přiznat stále rostoucí proudy návštěv ze zahraničí, musili je přiznat mnozí zpravodajové kapitalistických listů, třebas nám nebyli nijak příznivě nakloněni. Chtě nechtě musili svým kapitalistickým chlebodárcům oznámit, že Československo v důsledku dobré životní úrovně není vhodným objektem pro organisování kontrarevolučních akcí. Ani tato prohlášení nemohou nás však odvrátit od bdělosti a ostražitosti. Víme, že třídní nepřátelé a jejich propaganda čekají na každou vhodnou příležitost, aby využili každé sebemenší slabiny k pokusům rozrazit budovatelskou jednotu a rozrušovat klid v naší zemi. O tom nás nejlépe přesvěčily poslední události kolem nás. Musíme si proto především sami, nespokojujíce se svými úspěchy, uvědomovat všechny slabiny, nedostatky i těžkosti a snažit se je všemi silami, v zájmu svém vlastním a v zájmu dalšího rozvoje našeho národního hospodářství odstraňovat. Každá liknavost, netečnost a zanedbání nám přinese velké škody a zpomalí naši cestu vpřed. Naše socialistická demokracie je vedena neochvějnou zásadou otevřeně a včas upozorňovat na všechny obtíže a nesnáze, které se rozvoji našeho hospodářství stavějí v cestu. Zároveň však snaží se ukázat jasné a správné směrnice i prostředky, jak je možno všechny tyto obtíže a nesnáze překonávat. Mobilisuje všechny síly lidu, aby překážky byly zdolány a další rozvoj národního hospodářství zajištěn. Tato cesta se až dosud ukázala v každém případě správnou. Zaručila nám klid a mír. Vyzvedla naši vlast, okupanty vyplundrovanou a válečnou bouří rozrušenou, na dnešní st.peň nebývalého rozvoje. Od poválečného nedostatku pfešli jsme během několika málo roků k zajištění nikdy dříve u nás nebývalé životní úrovně všech. Tím získala komunistická strana a vláda Národní fronty důvěru) všeho našeho lidu v českých krajích i na Slovensku. Po této osvědčené cestě socialistického budování bude vláda i strana nadále pokračovat. Bude odhalovat nedostatky, bojovat za pomoci všech lidí dobré vůle za jejich odstranění a využívat každé příležitosti k plnění socialistické zásady: uspokojovat v nejširší míře rostoucí potřeby a požadavky. President republiky ve svém projevu rozebral některé hospodářské problémy naší republiky a v závěru poděkoval všem občanům za jejich celoroční práci, za věrnost republice, komunistické straně a socialismu a popřál jim do nového’roku mnoho úspěchu a zdaru v jejich práci. Pohled na stavbu -přehrady v Lipně O duchovnu, mapách a pod. Některým, kdysi vlivným, lidem leželo »blaho« Československa tak hluboko na srdci, že když to nešlo všechno dál už po jejich, utekli ven, — jak říkají — zápasit za návrat našeho »blaha«. Pěkně děkujeme, »blaho« podle jejich představ si nepřejeme. Ale jak už jsou tak proniknuti svou představou toto »blaho« nám mocí mermo navrátit, pokračují ve Své »blahodárné« činnosti. Užívají k ní všech možných prostředků. Co by neudělali pro návrat našeho »blaha«? Nedávné události v Maďarsku, kdy tam zorganisovali přísun všech možných mordýřů a fašistických rabijáků, ukázaly nad vší pochybu, jak nezviklatelně jsaju odhodláni »blaho« lidí prosazomt. Tehdy se také có chvíli ozývali naši upláchlíci. Ponoukali ze všech sil, ve dne i v noci — abychom se také u nás podle »maďarského vzoru« »chopili rychle kormidla«, »vzali rázně za to«, Jiukázali, že v nás koluje krev demokracie« a podobně. Samé pěkné výzvy. Už už viděli, jak se přenesly maďarské události k nám, a sebe viděli přijíždět div ne na bílých koních »bláhospasitelů«. Nic takového se však nestálo — a nestane, at si dají říct — a tu začali měnit notu. Místo něžného vrkání přišla slova vzteku ze zklamaných nadělí. A výčitky, že jsme nevděčníci, když jsme takovou příležitost nevyužili. Nu — nevyužili. Tak jako jsme nevyužili a nevyužijeme nikdy nic z toho, k čemu nás tak usilovně vyzývají. To bychom si dali. Mezi těmi, co vyčítají a zuří nejdivěji, je smutně proslulá Ferdinand Peroutka. V dopalu vyhrkl: »Československo bylo vymakáno z duchovní mapy světa« Tyhle řeči nejsou nic nového. Kdysi běsnil fašistický frajtr Hitler podobně: Amradieren, ausradieren... Jestli na to Peroutka zapomněl, my ne. Tam, »za kopečky« — jak říká ft naši lidé — si vůbec dělají náramné starosti s »duchovnem«. Přou se 0 duchovni přednosti kapitalismu ták zdatně a posilují se k té starosti o »duchovní« posici Československa tak důkladně, že z toho někdy až pod stůl spadnou — zmoženi ovšem tíhou starostí, ne snad alkoholem. Skoda, že konstatování Ferdinanda Peroutky nemůžeme brát vážně, 1 kdybychom mu chtěli jednou vyhovět. Protože totiž zároveň přijde s myšlenkou přímo humoristickou (mluvě o snížení cen u nás, již druhém v roce 1956): »Toto zlepšeni bylo vydobyto 25.000 mrtvých Maďarů.« Tu to máte! Před maďarskými událostmi jsme sice snížili ceny již pětkrát — a budeme je snižovat dál a dál, ale to rozzlobený »obhájce« našeho »blaha« nebere na vědomí. Říká se, že Peroutka má ve »Svobodné Evropě« vlivné postavení. Jeli to vskutku tak, jak potom asi vypadají rozumy jeho podřízených, když pan šéf může takhle pleskat? To »duchovno« je vůbec taková můra, která jim tam všem plaší soánek. Pro samé »duchovno« utekli, pro samé »duchovno« tam slouží — rozumí se za dolary — až do uplahočení — a vděk? Nikde. Tvrdohlaví Čechoslováci nechtějí uznávat jejich »blahodárnou« činnost. Jak se pak divit, že nás za trest vymazávají z »duchovní mapy světa«? Ale nechte být, něco přece Peroutka dokázal- pobavil nás Taškový nápad, to je k pohledání- To je skoro tak dobré, jako když říkal že prodávat benzin je stejně nebezpečné jako házet lidem na hlavu výbušné balony... — protože ani k tomu, ani k onomu se nesmí s ohněm. Možná, že má za takové nápady od svých příznivců se smyslem pro Svérázný americký humor zvláHrti přídavku. Ovšem fen na pěstování »duchovna«, abyste si hned zas nemysleli něco jiného. V. Karel OD DOTYKU NEKONEČNA ke kapru na černo Jak že to spolu souvisí? Inu, to musíte číst »České slovo« — »Noviny československého exilu«. Najdete tam v prosincovém čísle (za odpovědného řízení Josefa Pejskara) současně nejen Dotyk nekonečna (a hned tučně vysazený, aby bylo vidět, jak je to věc závažná), ale i toho kaora na černo, ba ještě více: též dršťkovou polévku a dokonce i Budoucí program živnostníků, »vyhledaný to vzor v cizině pro domov«. Dotyk nekonečna sepsal — ať to víte i vy, kteří jste o to potěšení přišli, jmenovaný list nečtouce — prof. dr. Felix Mikula Čím vším se může člověka nekonečno dotknout, zůstává v té stati sice jaksi utajeno, ale za to zaplnila úvodní sloupec této tiskoviny, a ještě zbyl kousek na stranu druhou. Tam se dočtete také toto příznačné přiznání: •> Brada vo whnanctve: Vianoce budú pre nás požehnáními, ak sa stanú medzníkom, od ktorého začne aj pre náš exil život lepší alebo život ňn'ne nový. Neboli sme doposiaľ spokojní jeden s druhým, hoci bolo dosť tých, čo boli snokojní sami so sebou... Ešte úbohejšie to vyzeralo so vzájomnou láskou atd., atd. ftíká se: sebepoznání je první cesta k polepšení. Ale sotva lze věřit, že by se po vánocích přestali exiloví mocipáni rvát o koryta a začali se konečně o vás starat — i když k tomu napíše prof. dr. Felix Mikula výlev o dotyku nekonečna. A tak půjde vše po starú. Že je »České slovo« list břitce vedený, nezapomněl ani na vánoční recepty pro kuchařinky. »Štědrý večer jako doma«, dal jim výrazný titul. Sděluje- vám tam, že »chutnější je kapr s jikrami« (pokud se smaženého kapra týče), dále, že »kapra s!lně udeříme do temena hlavy, aby rychle zahynul« (to se týká zase kapra na černo), pak že téhož kapra na černo máte naklást do hluboké porcelánové mísy, a přidává ještě »jeden recept posilvestrovský«, totiž, jak upravit dršťkovou polévku. Nemáte prý zapomenout na dkq uzeného masa, to ji učiní zvláště lahodnou. Jak vidět, kuchař nezapomněl na nic. Jen na jedno: že možná ani nemáte hlubokou porcelánovou mísu — a že vůbec většina z vás má sotva co'porádného na stůl. O všedním dnu jako o vánocích. Nejste totiž prominenti... A když tam byli už v těch receptech, otiskli v tom duchu i zmíněný »Budoucí program živnostníků«. Z té míchanice jen tu nejpovedenější větu — vydá totiž za všechny ostatní: »... ěs. živnostenská strana v exilu vtělila požadavky čs. živnostnictva do „PROGRAMU SOCIÄLNÍ OBRODY“ . . .« Tak vida, už i živnostníci jsou socialisté. Náramně se to rýmuje s tím »dotykem nekonečna«. »Českému slovu« chybí — jak vidno — už jen jedno: aby doplnilo své záhlaví: Humoristické noviny československého exilu. A zase pěkně i v ostatních jazycích, -vk-