Hlas Revoluce, 1956 (IX/4-11)
1956-04-01 / No. 4
Strana 2 Na frontách hoje proti fašismu • Proti fašisací bonnského státu. Profesor MUDr Rudolf R. Degkwitz, který pracuje vědecky v Americe, dlel nedávno v západním Německu a o svých dojmech poslal dopis do „Süddeutsche Zeitung”, v němž varuje důrazně před nebezpečím nového fašismu. Zejména ostře vytýká, že se dětem na velké většině západoněmeckých škol nevykládá nic o Hitlerových hrůzných zločinech, o masovém vraždění lidí, koncentračních táborech atd. Odsuzuje rozhodně názory, jako by výklad o dějinných faktech gestapáckých hrůz byly hanobením německého národa. • Francouzští odbojári účtují s fašisty. V jihofrancouzském městě Montpellieru oznámili fašisté veřejnou schůzi pro udržení koloniálního panství nad Alžírem. Odbojári a dalších 30 místních veřejných organisacl uspořádali proti fašistům mohutnou demonstraci a znemožnili jejich schůzi. Za zpěvu i vlasteneckých písní a volání „Pryč s fašismem!".'* demonstrovalo obyvatelstvo Montpellieru na uli- i. cích. Také v Toulouse znemožnil lid 5. března £ ohlášenou schůzi fašistů a poujadistů, ačkoli byla £ chráněna silnými oddíly policie. Demonstranti pro- i? lomili policejní kordony a vyhnali fašisty ze schů- { ze. Manifestanti po společném projevu odbojář- 7 ských poslanců uspořádali pak mohutný průvod. • Vrah amerických vojáků „omilostněn”. V Heidelbergu byl „podmínečně omilostněn" bývalý kapitán hitlerovského válečného loďstva Kurt Goe- \ bel, který měl 22. března 1945 účast na popravě 7 amerických vojáků. Goebel byl původně odsouzen k smrti, trest mu však byl později změněn na doživotní káznici a nyní byl „podmínečně” propuštěn z vězení. A zítra ho patrně Blank oblékne do amerického stejnokroje a dá mu americké řbraně ... • Portugalští bojovnici za svobodu A. Cunhala. Ačkoli v lednu letošního roku uplynulo již 7 let vězení, ke kterým byl odsouzen vůdce dělnické třídy a portugalského lidu Alvaro Cunhal, drží jej portugalští fašisté dále ve vězení s jinými portugalskými vlastenci — Franciscem Migueiem, Joaqui- , mem Campinera, José Mariou de Rosariem atd. - Portugalští protifašističtí bojovníci spolu s komu- t nistickou stranou vyzývají všechny pokrokové lidi, ? aby spolu s portugalskými demokraty pomohli osvo- | bodit Alvara Cunhala. • Kiel žádá zrušení Raederova „čestného občan- 5 štvi”. Počátkem března přibyla do Kielu první jed- *;■ notka nové západoněmecké nacistické armády. Aby nebylo pochyb o jejím nacistickém ledví, přijalo kielské městské zastupitelstvo návrh, aby bývalému hitlerovskému admirálu Raederovi bylo vráceno jeho bývalé „čestné občanství", poněvadž prý rozhodnutí z r. 1946, kterým bylo Raederovi jako odsouzenému v Nprimberku válečnému zločinci „čestné občanství” odňato, nemělo „právní podklad”. Usnesení „kielských otců” vzbudilo velké pobouření a obyvatelstvo Kielu žádá jeho zrušení. • Pro propuštění politických vězňů v Jordánsku. S velkým uspokojením uvítala celá demokratická světová veřejnost rozhodnutí jordánské vlády o sesazení britského generála Glubba 3 místa velitele t. zv. Arabské legie. V celém Jordánsku se rozpou■T*.V :\Váe hasid' vU propil Rfěnt protifašistických politických vězňů jordánských ze žalářů a internačních táborů. • Přes miliardu marek nacistům. V rozpočtu západního Německa na rok 1955-56 je preliminováno na pense bývalých nacistických úředníků a hitlerovských důstojníků celkem 1.200,000.000 marek, t. j. téměř 4 proč, státního rozpočtu, ač tito lidé čítají méně než 1 proč. všeho obyvatelstva. Toto neslýchané protéžování bývalých zločinců se stalo předmětem ostré diskuse i ve spolkovém sněmu bonnském. Muselo se sejít předsednictvo sněmu a bylo usneseno podrobit celou věc přezkoumání s hlediska ústavy a zákona o denacifikaci. • Juan Antonio Bardem na svobodě. Pod tlakem mezinárodní solidarity a protestů předních pokrokových umělců byl propuštěn ve Španělsku z vězení slavný španělský filmový režisér J. A. Bardem, který byl zatčen ve spojitosti s nedávnými demonstracemi španělských studentů. •. Slib z Verdunu. Ve dnech 25. a 26. února se konala u pevnosti Douaumont ve Verdunu veliká manifestace účastníků I. světové války z Francie a Německa, kteří bojovali kdysi proti sobě u Verdunu. K manifestaci přijeli delegáti z 10 evropských zemí a odbojáři z Německé demokratické a Německé spolkové republiky. Na táboru, jehož se zúčastnilo přes 5000 lidí, promluvili zástupci francouzských a německých odbojářů a obránců míru, jako gen. Petit, prof. Hermann, Emil Adam a j. Mládež NDR položila k pomníku padlých věnec s nápisem přísahy, že nikdy nebude už bojovat proti lidu Francie, ale spolu s ním za mír! • SS generál Sepp Dietrich chce také 6000 marek jako ostatní nacističtí vrazi. Býv. SS-genérál Sepp Dietrich, který pro nelidské vedení války, hromadné popravování zajatců a jiné zločiny byl odsouzen k doživotní káznici, loni však byl bonnskou vládou „omilostněn” a propuštěn z káznice v Landsbergu, žádá ministerstvo spravedlnosti v Badensku-Würtembersku, aby se mu dostalo téhož oprávnění jako nacistickým zločincům, vydaným západnímu Německu Sovětským svazem, t. j. aby mu bylo vyplaceno 6000 marek „odškodného”. Je to bezpříkladná, ale logická drzost zločince, který jako velitel SS divise „Adolf Hitler” je vinen jen v Charkově povražděním více než 20.000 lidí z civilního obyvatelstva, popravami zajatců a upalováním lidí za živa. • Byli gestapáčtí vrahové Ohm a Simon osvobozeni. aby iich Blank mohl použít pro západoněmeckou armádu? Tuto otázku položil bonnské vládě prof. Endes, býv. buchenwaldský a dachovský politický vězeň, na velkém protestním shromáždění západoněmeckých odbojářů v Mnichově v březnu, kde se sešli odbojáři, aby protestovali proti osvobozujícím rozsudkům nad hromadnými vrahy Simonem a Ohmem, jejichž nové zatčení a postavení před soud si vynutil pobouřený západoněmecký lid. Odbojáři v Bavorsku se obrátili s protestem k ministrovi spravedlnosti v Bavorsku Dr Fritzu Kochovi a žádají zrušení rozsudku. Ostře protestuje proti osvobozujícímu rozsudku nad penzberským vrahem Ohmem i městská rada v Penzberku, která nazvala mnichovský osvobozující rozsudek drzou provokací. Ani bavorský ministerský předseda Dr Vilém Högner neváhal dát průchod svému rozhořčení nad rozsudkem, který je výsr. čchem spravedlnosti. Generální rada FIR v Paříži 19.-23. dubna Přípravné práce k významnému zasedání generální rady Mezinárodní federace protifašistických bojovníků (FIR) sí vyžádaly přesunutí původního termínu zasedání z posledních dnů měsíce března na druhou polovinu dubna. Bylo nutno prostudovat potřebné materiály a zprávy, vyžádané ze všech států, v nichž má FIR své členské svazy, a na základě jejich připomínek a návrhů vypracovat podklady pro jednání plena generální rady a jeho komisí. Zasedáni generálni rady byly vyhrazeny místnosti v pařížském paláci d'Orsay. Před zahájením, ve středu 18. dubna, bude v salonu paláce uspořádána tisková konference, která francouzského pozvané zástupce a zahraničního tisku seznám! 1 úkoly zasedání a s jeho pořadem. První den prací generální radv — čtvrtek 19. dubna — zaháji úvodním projevem předseda FIR plk. Manhěs. Generální tajemník FIR André Léroy podá pak zprávu o činnosti FIR v minulém období a o perspektivách činnosti další. Odpoledne bude provedena o podané zprávě generální diskuse. V pátek 20. dubna budou pracovat komise: generální, právní a reparační, kulturní, vzpomínková a oslav, sociální a lékařská. Komise budou pracovat celý den a o jejich zprávách bude provedena generální diskuse 21. dubna. Po ukončení diskuse bude podána zpráva o přijeti nově se hlásících odbojových organisacl do FIR a zpráva finanční. Zahraniční delegace položí odpoledne věnce na hrob Neznámého vojína. Po prohlídce Paříže je na počest zahraničních delegaci pořádána recepce v hotelu de Vilié. Slavnostního večeru se zúčastní přední osobnosti veřejného francouzského života politického, kulturního a hospodářského. Zasedání generální rady bude uzavřeno 22. dubna diskusí o navržených resolucích a usneseních, o nichž bude nakonec provedeno hlasování. V pondělí 23. dubna bude uspořádán zájezd do Oradouru sur Glane, smutně proslulého místa hrůzného nacistického barbarství, a v různých departamentech se budou konat projevy zahraničních delegací. r. Lid Kypru bojuje za národní sebeurčení Dlouhá léta již bojuje řecký lid na ostrově Kypru ve Středozemním moři za rvě osvobození z britského koloniálního panství a za připojení ostrova k Řecku. S novou silou vypukl odpor kyperského lidu proti britské nadvládě když britská vláda po neúspěšném jednání svého představitele Hardinga s vůdcem kyperských nacionalistů arcibiskupem Makariosem dala arcibiskupa 9. března zatknout a násilné deportovat spolu s dalšími 3 řeckými duchovními do Mahe na britských Seychellských ostrovech v Indickém oceáně. Na teror britských koloniálních úřadů odpověděly kyperské odbory vyhlášením generální stávky a na Kypru se rozpoutal odboj řeckého lidu proti britskému vojsku a britské policii, který zejména v některých městech a v hornatých krajích Kypru má ráz partyzánského Separátní „volby", které se konaly v jižním Vietnamu 4. března a které byly hrubým porušením ženevských dohod z roku 1954, ukázaly, čeho je schopen americký kolonialismus, aby udržel závislé země ve jhu otroctví. Za tichého „patronátu" svých britských a francouzských spojenců vytvořil americký imperialismus v jižním Vietnamu fašistickou politickou mašinérii, která učinila ze země jediný veliký žalář. Násilnický diktátor Ngo Dinh Diem nadiktoval zemi volební řád, kterým bylo uzákoněno nejbezohlednější násilí na vietnamském lidu. Bylo pozaíykáno přes 30.000 politických pra-' covníjtú, kteří .sváli na-linii ženevských dob'i j každý, o kom se proslechlo, že se vyslovil pťa ženevské dohody, byl zbaven volebníhö práva. V ustanovení volebního zákona (č. 8. kap. 2, ěl. 11) bylo výslovně uvedeno, že může být zatčen každý poslanec, který se dostane do rozporu s vládní politikou, a všichni kandidáti i voliči byli podrobeni ozbrojeného boje. Poslední zprávy hlásí, že na příkaz britského guvernéra Hardinga bylo 17. března násilně vysídleno na 150 kyperských vlastenců ze čtvrtí města Nicosie, kde v bojích s obyvatelstvem padlo 7 britských vojáků. Kyperští odbojáři jsou zatýkáni a odesíláni do vězení a koncentračních táborů. Také v horském kraji Trudos se rozpoutaly boje mezi obyvatelstvem1 a britskými koloniálními vojsky. K velkým protibritským demonstracím dochází na území celého Řecka a na ostrově Krétě. V Athénách, Soluni a Heraklionu (na Krétě) bylo při srážkách demonstrantů s policií zraněno na 200 osob. Na Peloponnesu musel být vyhlášen výjimečný stav. Budovy britského, amerického a tureckého velvyslanectví v Ŕeoku jsou střeženy vojskem a policii. Všechny anglické školy v Řecku byly uzavřeny. policejní kontrole, aby se zabránilo oposici. Vládním nařízením čís. 6 z poloviny ledna bylo oznámeno zřízení koncentračních táborů. Ještě před volbami bylo odesláno do koncentračních táborů na 60.000 lidí. Provincie Phu Quen, jedna z šestadvaceti provincií jižního Vietnamu, je v tomto směru typická. Má 129 žalářů a koncentračních táborů. Kostely, chrámy, pagody a školy slouží v řadě mist za vězení těch, pro něž není v žalářích již. místa. Žaláře jsou přeplněny Za takových podmínek tedy Ngo Dinh Diem ve volbách „zvítězil”. Svobodné asijské národy zaujaly k „volbápr” v jižním Vietnamu stanoviska vesměs odmpavé. Označuji režim v jižním Vietnamu za nejhorši odrůdu fašismu a plně, sympatisují s obyvatelstvem severního i jižního Vietnamu, které požaduje, aby letos v červenci byly uspořádány svobodné všeobecné volby, jež by Vietnam sjednotily, jak to stanoví ženevské dohody. r. Země žalářů a koncentračních táborů Rakouská justice V roce 1949 byl v Rakousku odsouzen k doživotní káznici gestapácký kat Sanitzer, který v letech 1938—1945 zavinil smrt několika tisíc rakou. ských vlastenců. Brzy nato byl Sanitzer odsouzen i sovětskými okupačními úřady pro své zločiny, spáchané na sovětských občanech, a odpykával si trest v Sovětském svazu. Když loni Sovětský svaz uzavřel s Rakouskou republikou spolu s ostatními velmocemi státní smlouvu o neutralitě, byl Sanitzer 16. listopadu vydán sovětskými úřady rakouské justici. ‘Došlo k neslýchané ostudě. Zatím co řada rakouských odbojářů je v Rakousku vězněna proto, že dovedli zneškodnit hitlerovské zrádce Rakouska. Sanitzera nechal rakouský ministr spravedlnosti Dr Kapfer na svobodě, poněvadž prý jeho zločiny jsou už odpykány a — jak se vyjádřil — „nebyly tak velké“. Postup rakouské justice vzbudil velké pobouření veřejnosti. Podle posledních zpráv bylo konečně na nátlak Svazu rakouských odbojářů zavedeno proti Sanitzerovi vyšetřování na základě obžaloby, v níž je obviňován z vraždy 3 osob a z týrání jednoho vězně. Spolkový kancléř Raab nařídil úřadům, chrání gestapáky aby vyšetřování bylo rozšířeno na jiná trestná oznámení, jimiž je Sanitzer obviňován z neodpykaných dosud zločinů na jiných rakouských občanech a na příslušnících amerických leteckých sil. Toto vyšetřování však nevedlo dosud k zatčení tohoto hromadného vraha, takže je nebezpečí útěku. Jisté světlo na nepochopitelný postup rakouského ministra vnitra vrhá interpelace poslance zemského sněmu v Dolním Rakousku Dubovskiho. V interpelaci posl. Dubovskí, býv. politický vězeň, přinrto praví: »Je to jen náhodou, že Sanitzer po svém příjezdu do Vídně byl přijat osobní stráží ministra vnitra Helmera? Z jakých důvodů kryje Helmer gestapáctého vraha Sanitzera? Vzpomínám si, jak v souvislosti s nezdařeným atentátem na Hitlera v r. 1944 zvedla se v Rakousku vlna zatýkání a byl jsem zatčen také já a Helmer. Pamatuji se, jak tehdy Helmer řekl: »Nemám strach, že se nedostanu na svobodu, člověk musí mít hlavně dobré styky.« A vskutku — za několik dní byl propuštěn, kdežto ostatní přišli do Dachau ...« H!,A S REVOLUCE Zemřela Irena Joliot-Curieová V noci na 17. března, zemřela v Pařiži známá vědecká pracovnice francouzská v oboru radiochemie a fysiky atomového jádra, manželka profesora Frédérika Joliot-Curie, s nímž společně objevila umělou radioaktivitu. Za druhé světové války se zúčastnila aktivně odboje vlasteneckého francouzského lidu proti nacistickým okupantům a až do posledních dní svého velkého života byla svou protifašistickou činností těsně spjata s nejlepšimi pokrokovými silami Francie. S francouzskými odbojáři želíme i my protifašističti bojovnici v Československu a odbojáři všech zemí, okupovaných z* války nacisty, hluboce předčasného skonu této velké protifašistické bojovnice a obránkyní míru, členky Světové rady míru a slavné vědecké badatelky světového jména. Zemřela jako oběť své obětavé služby lidstvu. Podle prohlášení lékařské komise byla příčinou její smrti leukaemie, způsobená mnohaletým stykem s radioaktivním materiálem. r. • Prvni úspechy akce na záchranu Pavla Kellera. Akce západoněmeckých odbojářů na záchranu známého protifašistického bojovníka Pavla Kellera, úpicího ve španělském žaláři, do něhož byl pro svou protinacistickou činnost odsouzen na 30 let, přinesla první úspěchy. Kellerovi byl umožněn styk s domovem, smi dostávat balíčky a peníze, jež pro něho sbírají odbojáři, a jeho právni zástupce Henry Ormond, s nímž mohl znovu navázat spojení, podniká kroky k jeho vysvobození. Na nátlak veřejnosti zakročily ve Španělsku také západoněmecké konsujárn! úřady. • Rozpuštění odbojářského svazu VVN v Dolním Sasku zrušeno. Dolnosaská zemská vláda a jeji policejní úřady provedly loni proti svazu odbojářů v Dolním Sasku protiprávní a protiústavní represálie. Mimo jiné byl uzavřen sekretariát svazu, u funkcionářů provedeny policejní domovní prohlídky a peněžní hotovosti svazu byly zabaveny. Proti těmto persekučním opatřením podal VVN v Dolním Sasku správní stížnost a soudní žalobu a svůj proces ve všech instancích vyhrál. Zemské vedeni odbojářů v Dolním Sasku bylo nyní ministrem vnitra uvědoměno, že vydaný výnos o rozpuštění odbojářského svazu (VVN) v Dolním Sasku byl zrušen. • Na pomoc buchenwaldskému odbojáři Erichu Lochovi. Několik měsíců trpí už v západoněmeckém žaláři přední německý protifašistický bojovník Erich Loch, vězněný za Hitlera plných 11 let, jež většinou prožil těžce v Buchenwalde. Byl znám nejen německým vězňům, ale i vězňům jiných národností svou neohrožeností. Tento ušlechtilý člověk a bojovník nemohl nebojovat proti remiilitarisaci západního Německa. Západoněmečtí odbojáři vyzývají ke kolektivní akci pro osvobozeni Ericha Locha s heslem: „Erich Loch pomáhal všem, pomozme všichni jemu!” • Aféra Bráutigamova roste. O zločinné činnosti dnešního vedoucího úředníka zahraničního ministerstva bonnské vlády se vynořují další strašlivé doklady. Německý tisk uveřejnil z XXXII. svazku dokumentů o „Procesu proti hlavním válečným zločincům" listinu svědčící o tom, že Bräutigam dal kromě 85.000 lotyšských Židů povraždit také 110 tisíc rumunských Židů, při čemž proti eventuálním zmírňujícím zákrokům rumunským předem zdůraznil, že podle ,dohody o přátelství" mezi vládou Hitlera a fašistickou vládou zločince Antonesca je „úplná likvidace židovského obyvatelstva v Rumunsku vyhrazena německým okupačním armádám". Jestliže přes všechny tyto důkazy ponechává Bonn tak těžkého válečného zločince dále v úřadě, ukazuje jen znovu, jaké politické cíle sleduje. 0 Nacistický nakladatel Lenz zatčen. Na nátlak západoněmecké veřejnosti dal konečně vrchní státní zástupce zatknout nacistického „spisovatele” a nakladatele Lenze, který vydal a rozšiřoval v západním Německu knihu, v niž je veleben Adolf Hitler a nacistický režim. Nedovolte, aby si věčně nabíral helmou smetanu/. Text a kresba z čas. »Welt der Arbeit« Ve Španělsku s< Všechny zprávy ze Španělska nasvědčují tomu, že letošní rok nebude pro generála Franca rokem klidných jubilejních oslav jeho fašistického puče před 20 lety —18. července 1936, ale opdobím dalších těžkých zkoušek c >rozkladů, jeho režimu. Shodou okolností vzpomene španělský lid i jeho nesčetní přátelé v celém světě v ton to roce i jiného výročí Před čtvrt stoletím — 14. dubna 1931 — padla prohnilá španělská monarchie a i'znikla republika, která v období Lidové fronty let 1936 až 193'9 přinesla pracujícím tolik politických, hospodářských i kulturních vymožeností. A proto v dubnu tohoto roku se bude její vrah — generál Franco třást při pomyšlení, že sice spojené síly fašistické intervence a anglo - americko-francouzské neintervence srazily po tříleté barbarské válce španělský lid na čas na kolena, ale že z podzemí fašistické diktatury nastupuje tento lid znovu k boji. Těžké sny má dnes španělský fašistický diktátor. Což nedal zastřelit statisíce „rudých” od dětí blýská na časy až po stařenky, od prostých dělníků a rolníků až po básníky a vědce, kteří byli pýchou Španělska? Což v jeho středověkých žalářích neživoří 3.000 politických vězňů, z nichž žádný neví, zda si diktátor nezamane zahájit proti nim nějaký nový proces po odpykaném trestu a zda neujdou popravčí četě> Což 200.000 dalších Španělů i Spanělek nežije na „podmínečné svobodě”, vydáni na pospas „dohlížejících" četníků? Což nespojil svůj osud s nejstarší baštou zpátečnictví — Vatikánem, i s největší soudobou silou světové reakce, americkými uchazeči světovlády? Nepomáhal však ani křižácký meč ani atomová bomba, ani inkvisice ani dolary. Začalo to letos v tradičních revolučních centrech dělnické třídy v Katalánsku a v hornické Astúrii. 23. ledna došlo v Barceloně k mohutné stávce kovodělníků, která se začala šířit i do jiných měst. V Astúrii připravili horníci hladový pochod do hlavního města kraje Ovidea. Začali se hýbat baskičtí kováči i katalánští textiláci a dělnictvo španělského Maroka nastoupilo ke generální stávce. V Maroku, kde boj dělnictva hrozil přerůst v . celonárodní povstání, povolil Franco zvýšen: mezd 0 třetinu již v lednu tohoto roku; také ve Španělsku samém dal se na ústup a zvýšil mzdy o 16—22 proč. Těžkou ranou pro jeho režim pak byly studentské bouře, které trvaly první dva měsíce tohoto roku a které ukázaly hluboké rozpory v samotné fašistické Folanze 1 v monarchistických kruzích, které podporovaly až dosud Franca. Hnutí vlastně začalo ještě před koncem roku, když skupiny studentů navštěvovaly madridská divadla a za pomoci diváků žádaly stažení ohlupujících oficiálních „her” a návrat klasického repertoiru. Při předvádění Shakespearova Caesara došlo k velkým protestům proti falšování této hry tím, že zabití tyrana bylo líčeno jako odpuzující sprostá vražda. V první polovici ledna stávkovali studenti inženýrsko-průmyslových škol, architektury, hornictví a agronomie, počátkem února byli falangisté při volbách do Odborové skupiny studentů poraženi na celé čáře. Falangisté odpověděli přepadením právnické fakulty madridské university a jejího děkana Ma -uiela Torrěse Lopeza. Studenty však nezastrašili, právě naopak. Dne 8. a 9. února se ulice Madridu otřásly mohutnými studentskými demonstracemi. Přes 20 osob bylo zabito nebo raněno střelnými zbraněmi; smrt jednoho falangisty si pak Franco vzal za záminku k zavření universit a vyhlášení výjimečných stavů. Jak hluboká byla krise, vyvolaná studentskými demonstracemi v celé zemi ukazuje skutečnost, že by! sesazen nejen děkan právnické fakulty M. T. Lopez a rektor madridské university L. Entralqo, ale i samotný generální tajemník ralangy Fernández Cuesta, ministr výchovy Riuz Jimenéz a jeden ze zakladatelů Falangy, známý oficiální básník Ridruejo. .Staré košile”, t. j. falangisté, kteří podporují protimonarchistický fašismus nacistického typu, se srazili se skupinou spolupracující s monarchisty, stoupenci monarchie anglického typu s profrancovskými monarchisty i buržasními skupinami, zaměřenými na USA. Tyto události znovu j>otvrdily, že Francův režim stoji na hliněných nohách. A že se neodvratně blíží chvíle, kdy spojené síly protífašistů ho srazí m :,metiště historie, kam již dávno patří. KAREL MAREK