Hlas Revoluce, 1969 (XXII/1-51)

1969-11-21 / No. 46

22. listopddu: ^uSislé postříleli v Tisovci 14 partyzánů. 23. listopadu: U nádraží v Detve vyhazují par­­tvzáni do povětří vlak, ve kterém vezli fašisté kořist z Maďarska. — Sovětská armáda prolomila ne­přátelskou obranu u Sobranců a město osvobodila. Zároveň osvobozeny Veľké Kapušany.byly 24. listopadu: V prostoru Habura a Borov se partyzánská brigáda Capajev po dohodě se sovětským velením pro­bojovala k Sovětské armádě a pro­lomila německou frontu v šíři 2 kilometrů. Při této akci padlo asi 60 partyzánů, mezi nimi i ve­litel brigády npor. Ľudovít Kuko­­relli, hrdina SNP. — Sovětská ar­máda osvobozuje Čiernou pri Co­pe. 25. listopadu: Rozkazem Hlavnibo štábu par­tyzánského hnuti je v Lomnlsté dolině zřízen 2. partyzánský pluk Jana Švermy pod velením K. N. Danilova. — Sovětská armáda osvobozuje Sninu. — V lese u Uhrovského Podhradí chytili fašisté 8 obyvatel obce, které umučili, protože neprozradili úkryty partyzánů. 2fi. listopadu: Sovětská armáda osvobozuje Mi­chalovce, Humenné, Medzilaborce a Kráf. Chlmec. — V prostoru Ml­­chalovců přechází frontu party­zánská skupina Kriváň. — Fašisté vypaluji Kravany na okrese Tre­bišov. — Nedaleko Bánovců v há­ji Cibislavka vraždi Němci 44 par­tyzánů a civilních oběanů. 27. listopadu: 67. střelecký sbor Sovětské ar­mády osvobozuje Svidník. 28. listopadu: Sovětská a československá voj­ska zahajuji generálni útok k pře­kročení Ondavy. — Cs. a sovětští vojáci osvobozuji Stropkov. Ředitel školy v Unterhaching (NSR), Andreas Neumeier, jinak také člen městské rady za CSU, dal vyvěsit na škole jako závazný školní řád nacistickou vyhlášku z roku 1939. Žáci i rodiče podali protest. UnHIBHBÍ USNESENÍ federálního výboru ČSSPB ze dne 11.11.1969 1. Federální výbor projednal návrh analýzy činnosti ÜV SPB a fede­rálního výboru ČSSPB od ledna 1968 do současné doby. FV vyslo­vuje souhlas s přednesenou ana­lýzou, kterou považuje za první krok k důsledné konsolidaci čin­nosti v odbojářském hnutí. 2. Federální výbor se plně distancuje od všech nesprávných stanovisek a dokumentů, zejména z posrpno­vého období 1968, které byly vy­dány OV SPB nebo jeho jménem, a které jsou v rozporu s politikou KSČ, vyjádřenou v závěrech květ­nového a zářijového zasedání OV KSČ. Ruší všechna nesprávná usne­sení a ukládá předsednictvu FV ČSSPB konkrétní provedení to­hoto usnesení. Pokud jde o jednáni delegace čes­kého přípravného výboru SPB v Bratislavě, týkající se kandida­tury s. Smrkovského na předsedu FS, ukládá se předsednictvu fede­rálního výboru tuto záměrnou ná­tlakovou akci a zejména její vznik a širší souvislosti podrobněji pře­­šetřit a navrhnout doplnění lýzy federálního výboru na ana­jeho nejbllžším zasedání. 3. FV ČSSPB přijímá rezignaci s. Jo­sefa Huška na funkci generální­ho tajemníka FV. Zplnomocňuje předsednictvo FV ČSSPB, aby po­věřilo jednoho z členů předsed­nictva dočasným zastupováním ge­nerálního tajemníka. Ukládá dále předsednictvu, aby na nejbllžším zasedání FV předložilo návrh na zvolení nového generálního ta­jemníka. 4. FV bere na vědomí, že: a — usnesením ŰV ČSPB ze dne 30. 10. t. r. byl uvolněn na vlastní žá­dost z předsednictva FV ČSSPB prof. MUDr. František Bláha, z předsednictva a pléna FV ČSSPB s. dr. Jan Šatoplech, Karel Rosmus, inž. Imrich Hudec, Marie Trojano­vá a prof. František Němec; b — z funkce člena předsednictva a FV ČSSPB byl uvolněn s. gen. Vác­lav Kužel; z funkce člena FV ČSSPB byl odvolán Bohumil Kuba a z funkce náhradníka FV ČSSPB dr. František Koutný; c — OV ČSPB současně delegoval do FV ČSSPB soudruhy dr. Vojtěj cha Erbana, plk. inž. Ladislava Kiliána, Václava Koutného, Josefa Paška, inž. Vladimíré Ptáčka; d — usnesením ÜV SZPB ze dne 6. 11. t. r. byl odvolán z funkce člena FV ČSSPB s. prof. inž. Pa­vel Stahl; zároveň byl převeden z řad náhradníků do řad členů FV ČSSPB s. pplk. Martin Kučera. 5. Federální výbor ČSSPB volí do předsednictva FV soudruhy Vincen­ce Červinku, dr. Vojtěcha Erbana, Emila Hršela, plk. inž. Ladislava Kilána, Václava Koutného, Josefa Paška a inž. Vladimíra Ptáčka. Místopředsedou FV ČSSPB se podle stanov stává předseda ÜV ČSPB s. Josef Vojáček. 6. Federální výbor schvaluje delega­ci na kongres FIR v tomto složení: s. dr. Samuel Falfan Jako vedoucí, členové ss. Miroslav Besser, Vin­cenc Červinka, Peter Dudáš, dr. Vojtěch Erban, Inž. Julius Golan, Michal Hardík, Miloš Hrušovský, Josef Hušek, Michal Kudzej, Ste­fan Lepíš, Štefan Orlík, Josef Pa- (Dokončení na str. 4.) !!S5S5a£Sa!S23SS2SSSSSS5!53SSK!55!55S!S5S3S!5!iS!i ■ »iiaiinH»»«»'« Stalo se před 25 lety Dramatický podzim 1944 v Buchenwaldu Po celé dny a noci byl Ettersberg zahalen do ne­proniknutelné, studené mlhy. Reflektory na věíi č. 1 nad vchodem do tábora, jindy osvětlující celé apelové náměstí, dosáhly jen k několika předním řadám věz­ňů, shromážděných na nekonečných apelech. I v Buchenwaldu byl začátek poslední zimy 1944 až 1945 zlý. Koncem léta se porážka hitlerovského Ně­mecka zdála být již na dosah ruky. Ale pak spojenec­ké ofenzívy uvázly a z vytouženého návratu domů ne­bylo nic. Jak hrozný byl ten pád z naděje do zklamání! Na dvoře krematoria se pak kupily každým dnem větší a hrozivější hromady mrtvol. V listopadu 611, v prosinci 1113, v lednu 2002, v únoru 5523... Německé fronty se tak tak držely, ale do kasáren SS v Buchenwaldu přibývaly stovky a nakonec tisíce ozbrojenců. Ale nic nemohlo zastrašit ke všemu od­hodlaný kolektiv antifašistů z celé 'Evropy, kteří po­važovali za svou povinnost pokračovat i tady v boji proti nelidskému fašismu. Tenkrát, koncem roku 1944, kráčely mlhou a temným večerem postavy několika vězňů k baráku patologie. Na nenápadném místě, kde se esesáci neradi ukazova­li, konala se tehdy tajná schůzka českých vězňů, před­stavitelů všech politických směrů; na ní založili Národ­ní výbor, který napříště řídil Ilegální činnost několika tisíc Čechů, deportovaných do tohoto koncentračního tábora. Ostnaté dráty nedokázaly izolovat vězně od po­litických cílů domácího odboje, kde v té době rovněž vznikaly revoluční národní výbory, sjednocující ltd k boji proti nacistickým okupantům. Díky tomu, že v Buchenwaldu byl tajně odposlouchá­ván zahraniční rozhlas, dovídali jsme se včas o vý­znamných projevech představitelů moskevské i londýn­ské emigrace, vědělt jsme již tehdy o národní frontě jako základně všech demokratických sil, o návrzích na hospodářské uspořádání budoucí republiky, o tom, že po porážce Německa budou souzení všichni, kdo hrůzo­­vládu rozpoutali a prováděli. Bohužel právě v posledních měsících roku 1944 byla podzemní organizace buchenwaldských antifašistů váž­ně ohrn*onn Došlo k tomu v souvislosti s prozrazením tryzny za Ernsta Thälmana, kterého esesáci zavraždi­li v srpnu 1944 v buchenwaldském krematoriu. Kama­rádi z desinfekce a skladiště cenností vězňů, připra­vili tryznu ve sklepě pod desinfekční stanicí. Vyzdobili místnost rudou a černou látkou, ze zahrady opatřili květiny, v popředí stál velký Thdlmanův obraz. Jed­noho říjnového večera byla slavnost zahájena. Zúčast­nilo se jí několik desítek antifašistů, zástupců všech národností, vězněných v Buchenwaldu. Slavnostní pro­jev pronesl německý antifašista Robert Sievert. Na zá­věr, v hlubokém pohnutí, účastníci tiše zazpívali Var­­šavjanku. Po celou dobu tryzny byla desinfekce obklopena řetě­zem spolehlivých antifašistů, aby nikdo nepovolaný do prostoru nevnikl. Přesto se táborové gestapo o tajné schůzi dovědělo. 30. října 1944 náhle udeřilo. Bylo za­tčeno 12 soudruhů, kteří byli v podezření, že osjavu or­ganizovali. Všichni byli Ihned vrženi do temnice, odkud se málokdo vracel živý. Jiní byli dopraveni do budo­vy gestapa ve Výmaru. Tam začaly kruté výslechy. Všech, kdo se v Buchenwaldu nějakým způsobem zú­častnili ilegální práce, a to byly stovky antifašistů, se zmocnila nervozita a obavy. Po celý listopad ges­tapo zatýkalo další vězně. Dne 28. listopadu byl odvle­čen i nejstarší tábora Erich Reschke. Ted záleželo vše na statečnosti a odolnosti těch, kdo se octli v temnici. Tenkrát tragicky zahynul brněnský komunistický no­vinář J. Lieberzeit. Zesláblý mnohaletým vězněním se obával, že by na gestapu nevydržel mučení, a že by mohl prozradit své kamarády. Proto raději volil dobro­volnou smrt. Ale nikdo ze zatčených nepromluvil. Všichni vypo­vídali stejně, jak bylo předem domluveno: že šlo o pou­hou vzpomínku na kamarády, zabité při bombardování tábora. Když v táboře zavládl, . jak jsme říkávali, „hustý vzduch“, došlo však také k událostem, na něž dnes vzpomínám s úsměvem. 1 za napjaté situace se nesmě­la ilegální práce zastavit. Kde najít místo pro bez­pečné tajné schůze? Východisko našel Václav Koucký z Nýřan, který byl zástupcem blokaře na karanténním baráku č. 17. Jednoho dne obehnal celý barák dvojitým plotem z ostnatého drátu a nad vraty do ohrady umís­til nápis: Achtung! Läuse! Fleckfieber! Ansteckungsge­fahr! Od té chvíle se esesáci bloku, na němž ůdafně hro­zila nákaza skrvnttým tyfem, daleko vyhýbali. Ilegál­ní schůzky mohly pokračovat. Spojenými silami buchenwaldských antifašistů, kteří ani v době největšího nebezpečí neztratili hlavu, se podařilo zachránit mohutnou podzemní organizaci, již v závěrečných dnech války čekalo velké poslání. / Miloslav Moult* Pomník jana Svermy, hrdiny Slovenského národního povstání, byl odhalen v pondělí 10. listopadu v Praze u Švermova mostu u příležitosti 25. výročí Švermova úmrtf. Pomník je dílem prof. Antonína Nykla. Slavnostního odhalení se zúčastnili členové předsednictva ÜV KSČ v čele s dr. Gustávem Husákem a příslušníci rodiny Jana Švermy. Foto ČTK-Karas JIŽ 30 LET OD 17. LISTOPADU Dva dni před 30. výročím 17. listo­padu 1939 sešlo se ve smíchovském Domě strojírenství na 500 bývalých přímých účastníků a řada hostí, mezi nimi zástupci Národní fronty, praž­ských vysokých škol i zahraničních odbojářů, zejména těch, kteří byli před 30 lety spolu s českými stu­denty uvězněni v Sachsenhausenu a upřímně a nezištně jim pomáhali. Po slavnostním zahájení I. místo­předsedou OV ČSPB plukovníkem ing. Ladislavem Kiliánem přednesl slav­nostní vzpomínkový projev člen před­sednictva OV ČSPB doc. dr. Josef Nikl. V nebombastickém a citlivém pro­jevu vyzvedl pokrokový humanistický odkaz 17. listopadu a zejména vyni­kající byla ona část, která hovořila o první studentské oběti podzimu 1939 — Janu Opletalovi. Vyzvedl rovněž 17. listopad jako nedílnou součást boje všeho našeho lidu proti fašismu a za národní osvobození a zdůraznil, jakou politickou školon byl pro české studenty pobyt v koncentračním tá­boře Sachsenhausen. Velmi přesvědčivý a původní byl Niklův názor, že ani 15. listopad, den pohřbu Jana Opletala, tím méně 28. říjen 1939 nebyly žádnou student­skou sóloakcí, ale naopak, výrazem smýšlení celého národa a všech jeho vrstev v této době. Po docentu Nikloví promluvili ně­kteří hosté, mezi nimi zástupce NF ČSR Miroslav Vácik, oblíbený „táta” českých studentů v Sachsenhausenu, býv. německý politický vězeň Naujoks a řada dalších. V závěru slavnostního shromáždění na paměť 30. výročí 17. listopadu 1939 byly uděleny přítomným přímým účastníkům této akce pamětní me­daile. Výročí 17. listopadu vzpomněli, jako každoročně, i studenti ostatních českých a moravských universitních měst. 17. listopadu pak byly položeny pamětní věnce na památná místa studentského odporu, především v býv. ruzyňských kasárnách. Týž den se konalo tradiční slav­nostní zasedáni v historickém Karo­linu, na němž pronesl slavnostní pro­jev ministr školství České socialistic­ké republiky prof. dr. Jaromír Hrbek. red. Ústřední výbpr KSČ Váženi soudruzi, plénum federálního výboru Československého svazu protifašistických bojov­níků vám posílá soudružský pozdrav ze svého zasedání. Federální výbor přehodnotil činnost svazu od ledna minulého roku do sou­časností, schválil předloženou analýzu jako významný krok k důsledné kon­solidaci činnosti odbojářského hnutí. V této souvislosti federální výbor odvolal všechna nesprávná usnesení a dokumenty ŰV SPB, zejména z posrpnového období minulého roku, které byly vydány OV SPB nebo jeho jménem, a které jsou v rozporu s politikou KSČ, vyjádřenou v závěrech květnového a zářijo­vého zasedání OV KSČ. Federální výbor na svém zasedání znovu zdůraznil význam a prohlubování vedoucí úlohy KSČ v naší socialistické společnosti, v Národní frontě a tedy také ve společenských organizacích; českoslovenští protifašističtí bojovníci jsou si vědomi a uznávají vedoucí úlohu strany již z válečných dob boje proti fašismu. Považujeme za naléhavý úkol zvýraznit Internacionální funkci federálního výboru ČSSPB. Vidíme tento úkol vnitropoliticky v prohlubování bratrství obou našich národů i národností, žijících na území ČSSR, v oblasti mezi­národní považujeme v současné době za nejdůležitější obnovit a soustavně prohlubovat soudružské vztahy s antifašistickými organizacemi socialistických států, především se Sovětským výborem bývalých bojovníků, a to ve smyslu závěrů jak nedávných Jednání čs. stranické a státní delegace v SSSR, tak závěrů moskevské konference komunistických a dělnických stran. Všechny závěry, které federální výbor dnes přijal, chceme neodkladně usku­tečňovat v každodenní činnosti, zejména v politicko-výchovné práci, kde se chceme zaměřit zvláště na popularizaci protifašistických tradic mezi mládeží. Využijeme příprav a průběhu 25. výročí osvobození Československa Sovět­skou armádou k tomu, abychom vysoko vyzvedli historickou úlohu Sovětského svazu na obnovení samostatnosti a svobody našeho lidu a zajištění rozvoje naší socialistické společnosti. Vážení soudruzi, členové federálního výboru ČSSPB vás ujišťují, že se na ně ústřední výbor KSČ může plně spolehnout při řešení současných otázek rozvoje naší společnosti ve smyslu závěrů zářijového pléna OV KSČ. Dr. Samuel Falfan, CSc. 11. 11. 1969. předseda FV ČSSPB PRAHA

Next