Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1959 (III/27-52)
1959-07-03 / No. 27
JDokončení ze str. 1.) Z uvedeného postavení gestora vyplývá, že gesce není sama o sobě formou řízení, nýbrž jen pomocným nástrojem řízení. Z tohoto hlediska je také třeba se dívat na rozsah gesčního systému a na jeho další vývoj. Pokud jde o rozsah, domnívám se, že by se neměl vztahovat na jiné úseky činnosti, než které řeší gesce oborová a gesce bilanční, jak jsem se je pokusil nastínit (vedle gesce odbytové]. Často se hovoří o tom, že gesční. systém je nutný v řízení technického rozvoje, aby se zejména zabránilo řešení totožných technických problémů na několika místech. Pro oblast technického rozvoje neshledávám gesční systém vhodným se všemi jeho charakteristickými rysy, zejména v otázkách pravomoci, a považuji za účelnější pověřit přfmo určité výrobní hospodářské jednotky, organizačně technicky i kádrově k tomu vybavené, řešením otázek technického rozvoje v jednotlivých úsecích. Ostatní výrobní hospodářské jednotky by výsledky řešení přejímaly, případně by zadávaly jednotlivé problémy k řešení určené výrobní hospodářské jednotce. To by odpovídalo jak postavení ministerstev, která v nové soustavě řízení mají jako jeden z hlavních ůkqlů řízení a zabezpečování technického rozvoje, tak 1 nové náplni výrobních hospodářských jednotek i nové soustavě hmotné zainteresovaností podniků na hospodářském výsledku. Pokud jde o další vývoj gesčního systému, domnívám se, že nelze gesční systém přeceňovat a že je třeba naopak usilovat o jeho omezování na míru nezbytně nutnou.. Cestou ,k tomu je především systematické specializování výrobních programů a naznačené způsoby úpravy samotného systému zavádění gescí, zejména gescí na úrovní výrobních hospodářských jednotek; Vladimír H o r ál e k které postupně rozesílá do všecli nášielí ■144 výpraven kusových zásilek. Ložené kartóny nesou přesné oznaření prodejny obuvi v okrsku výpravny, která vagóny vyloží, podle oznaření roztřídí na Jednotlivé prodejny a ČSAD rozveze 'róztřídšhé kartóny' prodejnám. Není-li možno pro okrsek plně využít ložného prostoru vagónu, loží se jeden vagón pro dva sousední okrsky; po vyložení nákladu pro jeden okrsek se odešle zbytek v témže vagónu do druhého okrsku. Ař Jde o drobné a při tom cenné výrobky, vykazuje tento druh přepravy minimální, množství závad dík přesnému ložení v odesílacím místě. Tentýž racionální oběh výrobků sí zavedla Krajská odbytová a zásobovací základna místního hospodářství v Moravském Písku. Z těchto příkladů plyne, že oběh výrobků lze organizovat hospodárně i nehospodárně. Rozumní lidé však mají zájem na tom, aby se oběh výrobků organizoval hospodárně. Rozumní lidé jsou ovšem i v odbytové organizaci Chema v Praze. Snad si ale neuvědomují, že odbyt svých výrobků trochu zkomplikovali a — zdražili. Což kdyby přijeli na přátelskou bešedu k pracovníkům Velkoobchodu obuví v Gottwaldově? Boty sice nejsöu benzín a benzín nejsou boty, ale výměna zkušeností s organizováním odbytu by jistě byla užiteěná. František Sasek nEkde tak, JINDE ONAK Snažíme se zkrátit a zhospodárnit oběh výrobků, zajistit přímý pohyb zboží, vyloučit meziskladoyé operace, vykládku a. nakládku, snížit nebezpečí poškození při přepravě, zatížit zboží při oběhu minimálním přepravným a skladpvným a uspořit pracbvní síly a dopravní-prostředky při oběhu zboží. • U Chemy, odbytové organizace surovin a výrobků základní chemie v Praze,, tomu tak není. Draslovna v Kolíně Vyrábí různé chemikálie. Potřebuje-li např. lířevozpracující podnik v Kolíně či Tesla v Pardubicích kyanid sodný, must výrobek projít pražským skladem Chemy; jinak si Chema netronfá výrobek pro spotřebitele fakturovat, případně jen jeho dodávku zprostředkovat, evidovat a smluvně zajistit. Tento nehospodárny oběh výrobků zná Chema patrně od své příbuzné odbytové organizace — Hutní odbytové základny v Praze; ta např. poslala stavebnímu podniku v Ostravě přes svůj pražský sklad lana, vyrobená v bohumínských Železárnách a drátovnách. • Vzorný oběh výrobků, organizuje Velkoobchod obuv! v Gottwaldově: v pravidelných terminech loži na své vlečce kartóny obuvi, krémů aj. do vagónů, KRITIKA v m mm NEJASNO KOLEM DODÁVEK VZDUCHOTECHNIKY Autor stejnojmenného článku ve 20. čísle »Hospodářských novin« se zabývá národohospodářskou potřebou vzduchotechnických zařízení, kapacitními možnostmi a výrobou těchto zařízení v jiných závodech a sektorech. Požadavky sektorů na dodávky těchto zařízení skutečně vysoko překračují směrné číslo Státního úřadu plánovacího; na druhé straně je nutno přiznat, že rovnoměrné kapacitní vytížení jednotlivých závodů s ohledem na jejich umístění není stoprocentní. Trend vzduchotechniky je během třetí pětiletky jeden z největších (190 procent) v oboru strojírenské výroby. Přesto však, jak ukázal průzkum, zůstává zatím nekryto 25—30 procent požadavků; konečné směrné číslo bude ještě asi zvýšeno. Počítá se rovněž s výstavbou dalších výrobních ploch ve třetí pětiletce: proti roku 1959 vzrostou o 30 procent. Pro lepší vytížení jednotlivých závodů uvažujeme s důslednou delimitací výroby elementů mezi jednotlivými závody, aby mohla být zvýšena sériovost. Mnoho vzduchotechnických výrobků je zastaralého provedení. Při vzájemném hodnocení zahraničních výrobků například přechodem výroby dosavadních odstředivých topných souprav na axiální — již vyvinuté — je možnost roční úspory asi 960 tun materiálu. Obdobná situace je u rotačních dmychadel, šroubových ventilátorů apod. Tyto příklady uvádím proto, že není nutné při zvyšování kapacity vycházet vždy jen ze stavebních investic. Výroba vzduchotechnických zařízení v jiných závodech a sektorech vyplývá z dřívější roztříštěnosti, nepřehlednosti a snahy po soběstačnosti podniků, které zařízení používají pro kompletaci svých výrobků. Přechodem na novou organizaci gesčního řízení celého oboru bude i toto odstraněno. Otevřena zůstává otázka výroby v jiných sektorech (hlavně OPK, družstva apod.), jichž je podle dosavadního zjištění 13; nevěnují se svému původnímu účelu — službám veřejnosti, ale postupně se přetvářejí ve výrobní závody bez ohledu na otázky ekonomické, technologické apod. Přímo živelnou podporu získávají tito výrobci u investorů, ktoří nedodržují plánování, odbytovou a finanční metodiku při uplatňování svých požadavků, obcházejí ji anebo zastírají nedostatky své práce (pozdní objednání) a žádají příslušnou dokumentaci, kterou předávají uvedeným výrobcům. Je samozřejmé, že toto řešení přináší na jedné straně výhody objednavateli, neboť není vázán plánovací a , odbytovou metodikou ministerstva těžkého strojírenství, na druhé straně to způsobuje řadu nedostatků tak, jak je v článku popisováno. Nemůžeme nijak ovllvůovat Činnost těchto výrobců a nebude jistě ani na závadu, když určité elementy nebo malá zařízení pro místní potřebu budou vyrábět nadále (např. stropní ventilátory apod.). Ve spolupráci se Závody na výrobu vzduchotechnických zařízení Milevsko prověříme během II. pololetí 1959 některé iistě vážné problémy, zejména u případů, kde jde\o několikamiliónovou výrobu, a podle výsledků navrhneme příslušná opatření. Miloslav M u dr a, náměstek ministra těžkého strojírenství PRAŽSKÉ STROJÍRENSKÉ PODNIKY POMÁHAJÍ STAVEBNICTVÍ Stavební výroba by těžko mohla splnit své úkoly bez pomoci jiných odvětví národního hospodářství. Potřebuje od nich materiál a mechanizační prostředky. Nutnost pohotově pomáhat stavební výrobě začíná chápat řada strojírenských podniků. Tak téměř ve všech pražských strojírenských podnicích je organizována brigádnická pomoc bytové výstavbě. ČKD Praha 9 se nabídl, že brigádnicky provede bezplatná s pomocí ČSM demolici na pozemcích podél Klímovy ulice. V rámci tohoto závazku bylo již odpracováno několik tisíc hodin. Mimo brigádnickou pomoc přijaly závody ČKD Praha ještě tyto další úkoly ve prospěch stavebnictví: — Uvolní ze svých prostředků na základě poptávky stavebních podniků 37 obráběcích strojů, z toho 22 strojů pro Pražské sdružení n. p. ve stavebnictví, 15 strojů pro Odbytovou a zásobovací základnu MH hl. města Prahy. — Vyrobí a zmontují pro podnik Stavební hmoty ještě v letošním roce ocelovou konstrukci sušárny cihel v Radlicích o celkové váze asi 70 tun. — Vyrobí na základě dubnové objednávky n. p. Prefa do konce července vertikální baterii pro výrobu-' panelů -systému' Gama, jež umožní do konce t.-.r. vyrobit navíc, panely pro více než *100 bytových jednotek. — Uvolní ze svých zásob pro Pozemní stavby materiál podle zaslaných požadavků: 13 000 šroubů, 3000 kilogramů ocelového plechu, 2500 kg trubek atd. Pro Obvodní stavební podnik 9 uvolní na 500 m závitových trubek. Pro podnik Výtahy uvolní různé nástroje a nářadí v úhrnné ceně 10 000 Kčs. Současně byla projednána možnost odlít ve slévárně ČKD Stalingrad litinové tlakové tvarovky pro Pozemní stavby Praha. — Z odpadových produktů byl nabídnut závodu Vodohospodářské stavby slévárenský písek jako podklad pro dlažbu na úpravu cest apod. Pražskému stavebnímu podniku byla nabídnuta dodávka karbidového vápna z odpadu při výrobě plynu (zpracovává se asi 250 q karbidu měsíčně)., Pro Obvodní stavební podnik v Praze 10 je zajištěn z naplánované výroby jeden vzduchový kompresor typu KD 2. Současně se projednávají s několika stavebními podniky podmínky ke zkrácení oprav jejich strojních zařízení při nepředvídatelných poruchách. Podobnou pomoc nabízejí všechny velké i menší strojírenské podniky a závody v Praze. Bude-li takováto pomoc poskytována nikoliv jednorázově, nýbrž pravidelně a plynule, bude to jistě cenné pro plnění vysokých úkolů stavebních podniků. J. VZÁJEMNÉ VZTAHY MEZI PODNIKY A ZÁVODY Více než rok zkušeností ve spolupráci podniků a závodů dovoluje provést již nyní alespoň dílčí hodnocení v otázkách decentralizace řízení na nižší organizační jednotky. Praxe ukázala, že přes opačné počáteční snahy některých podniků půjde vývoj, zejména v závodech místně značně vzdálených od sídla podniku, ještě výrazněji k decentralizaci řízení na závody nežli dosud. Otázka decentralizace řízení na závody je však složitější, přlhlédneme-li k plánovanému rozvoji řídící techniky. Mechanizace a zejména příští automatizace řídících prací si například budou vyžadovat v četných případech ústřední zpracování hospodářských a technických údajů pomocí automatických počítačů apod. ľ když se dá počítat s možnostmi využívat jako spoje mezi podnikem a závody pro přenos informací do početního ústředí principu děrné pásky, nelze ještě dnes dát spolehlivou odpověď, do jaké míry řešení v konkrétních podmínkách ovlivní decentralizaci řídících praeí. Jiná otázka ovlivňující vztahy mezi organizačními jednotkami se týká samotné organizační formy »závod a podnik«. Podle zkušeností organizátorů z podniků všeohecného strojírenství bude forma »podnik se závody« výhledově pokládána za základní a její uplatnění budeme co nejvíce rozvíjet. To znamená pro budoucnost prozkoumat, za jakých podmínek Joy .bylo možné upustit, od násilně a nelogicky, vzniklé orga - nizační formy vedoucí podnik s pobočnými podniky. Reejizace uplatnění formy »podnik se závody« vyžádala by si mimo jiná opatřeni odstranit z myšlení některých pracovníků pobočných podniků nezdravé lokálně patriotické zájmy. Současně je zapotřebí ještě výrazněji uplatnit decentralizaci řízení na závody, cechy a dílny, a tak dovést do konce opatření uložená v otázkách řízení XI. sjezdem Komunistické strany Československa. Jan P o s s e 11 UMlME HOSPODAŘIT? V Praze je každoročně pořádána celostátní zahradnická výstava, těšící se značnému zájmu návštěvníků. Pro letošní jarní zahradnickou výstavu byl nákladem asi- 1 miliónu Kčs vybudován pěkný a prostorný pavilón v Parku kultury a oddechu J. Fučíka v Praze. Výstava je ovšem krátkodobá a po jejím skončení je pavilón vyprázdněn a opuštěn. Nyní se provádí demontáž zařízení, světel, stropů — a hovoří se o jeho zbourání a likvidaci, protože prý na jeho místě má'být postaven československý pavilón, převezený z Bruselské světové výstavy. Sjezdový palác hostí velmi často stov, ky delegátů, různých celostátních korporací — a ti z nich, kteří během polední přestávky zajdou také kopuštěnému zahradnickému pavilónu, pozastavují sé nad nákladnými investicemi, jichž se pak nevyužívá. Je otázkou, zda nedávno postavený pavilón je nutno opět bourat a nepašlo-li by se tu jeho účelné využití pro celou letní sezónu. Snad by se i pro »bruselský« pavilón nalezlo jiné, vhodné místo, tím spíšě, že dojde-11 k jeho postavení na místě zahradnického pavilónu, bude nutno vykácet některé vzrostlé, košaté stromy. A.máme přece v úmyslu bohatství zeleně rozšiřovat a nikoliv ochuzovat. Rozhodně je tu na místě staré a osvědčené »dvakrát měř« a lámat si trochu více hlavu přemýšlením a hledáním jiného řešení, než jít cestou »snadného« bourání, které přináší škody. V každém případě by měla být veřejnosti celá otázka řádně vysvětlena, neboť nejasná situace -nepřispívá k popularizaci zásady o dob-; rém a vzorném hospodaření. fad. PALETIZACE V OBCHODNÍCH SKLADECH VE FILMU V těchto dnech byl dokončen nový československý film o paletizaci v obchodních skladech vnitřního obchodu. Film byl natočen v potravinářských skladech v Bedřichově u Jihlavy, v Praze-Holešovicích a v potravinářském skladě v Praze-Zižkově. Názorně ukazuje principy paletizace, odstraněni ručního překládáni zboží kus po kuse a nahrazení těžké fyzické práce použitím výkonných mechanizačních prostředků, zejména nízkozdvižných a vysokozdvižných vozíků. Jsou tu také názorně ukázány možnosti uplatnění paletizace při přípravě různých druhů zboží v rozmanitém balení, uvedeny výhody stohování zboží na paletách do velké výšky i v regálech, což umožňuje až dvojnásobné využití, skladištního prostQru. Zvláštním úsekem filmu je sledování přepravy zboží od výrobního podniku až na prodejnu. Je tu vyjádřena podstatná přednost paletizace jako systému spojujícího různé články přepravy ať ve výrobě, či při vykládce ze železničních vagónů, ve velkoobchodních skladech i v maloobchodě. Film, jehož promítání trvá asi 17 minut, bude dobrou pomůckou při Instruktážních přednáškách o paletizaci. Vzbudí jistě zájem hospodářských pracovníků nejen ve vnitřním obchodě, nýbrž i v jiných odvětvích. Iní. J. Bartoněk a A. tle gert Vzato celkem i podrobně má takový ekonom někdy nesnadný tivot. Zrovna třeba v této době. Za dveřmi je dovolená v Bulharsku, v Tatrách nebo někde na venkově, jsou starosti se sháněním dámských bot č. 37 vzor »Expo 58«, děti přinesou vysvědčení, jahody na zahrádce zarůstají, a teď k tomu všemu ještě starosti s přípravou plánu. Tak tedy boty si manželka bude musit sehnat sama; s tím plánem mu však neporadí ani nepomůže. Příprava plánu na rok 1959, to bylo jako generální zkouška. Plán na rok 1959 se potom představil oblečen do zbrusu nových metodických předpisů; jeho nové šaty už byly ušity bez starometodických kudrlinek a každému podniku na míru. Říká se, že šaty dělají člověka. A pořádně ušitý plán dává visítku podniku — mohlo by se dodat. Příprava plánu na rok 1960 není tedy pro' ekonomické pracovníky něčím úplně novým. Něco si od loňska zapamatovali, něco si přečetli, poradilo i ministerstvo a chybami se také učíme. Vezměme například takové zkušeností s dlouhodobými normativy osobní hmotné zainteresovanosti. Na první pohled šlo o věc náramně jednoduchou: Čím víc dáš národnímu hospodářství, tím víc peněz ti přibude do mzdového fondu, čím vyšší produktivita, tím vyšší průměrné výdělky. Jasné, že? Alespoň pokud se to vztahuje na podnik jako celek. Ale podnik — to je řada cechů, závodů, dílen, mnoho různých pracovních oborů a také mnoho názorů. Národ ekonomických pracovníků Ja těch ostatních, kteří normativy museli vzít i když neradi na vědomí/ se rozdělil do několika táborů. Jedni hlásali: když normativy — tak rorepsat až na nejmenší časovou a hmotnou jednotku. Až na koště, jak se říká. K zásadám normativů přimíchali trošku chozrasěotu, přilit pěstounce v jeslích, že její výdělek vzroste o 1,023 % v případě, že zvýší produktivitu práce o 9.785 °/o. Jiní byli opatrnější, ba velmi opatrní. Bylo jim Jasné, že plán podniku se musí, rozparcelovat na jednotlivé cechy i závody. Jedním okem mrkli na plán a druhým na normativ a pro strýčka příhodu si ponechali pod palcem rezervu, a to tak. že rozepsali cechům »trochu« vyšší výrobní úkoly a za to »trochu« ubrali z normativu. Měřili ale často palcem velkým jako pata a teď mají starosti co s rezervou, co se mzdovými prostředky, které už od počátku roku mohly být využívány ke zvýšení průměrných výdělků. Relativně jsou na tom ale dobře, já bych také měl raději starosti s utrácením než se sháněním peněz. Nesmí se o tom ale příliš hlasitě mluvit v závodním výboru ROH. Byly — a doufejme, že v drtivé přesile — podniky, ve kterých1 funkcí dlouhodobých normativů osobní hmotné zainteresovanosti uplatnili správně. Pochopili, že normativy nejsou všelékem, které jim vyléčí třeba infekčně rozšířené nepořádky ve mzdách, ale že podle zásad normativů rozdělí pouze celkové prostředky. Pro rozdělování mzdových prostředků na jednotlivce využili správných mzdových forem. V prémiovém fondu si ponechali vhodnou částku pro odměny za mimořádné výkony a spokojenost je na všech stranách. Každý podnik byl přitom veden snahou splnit hlavní cíl: Dosáhnout požadovaného výsledku splněním vyššího úkolu, než překračováním úkolu nižšího. Vysvětlili vedoucím í na pracovištích, proč je to v nové soustavě výhodné a spočítali zcela přesně, kolik každé procento růstu produktivity práce vydá v průměrných výdělcích. Ale jíž v prvém čtvrtletí po vyhlášeni zpevněných plánů se ozvaly první hlasy oznamující závazky na překročení plánu. To byla voda na mlýn pochybovačů a chudáci ekonomové ne stačili vysvětlovat, že by bylo chybné schovávat dodatečné zdroje, které v době přípravy plánu nebyly známy. Pak se zase ozvala banka nebo ministerstvo se změnou předpisů o čerpání mzdových fondů a novometodické šaty roku 1959 se hned tady, hned zase jinde trošičku přešívaly. Okurková sezóna se říkalo době, kdy nebylo mnoho práce. Okurkové sezóny však už nejsou. Alespoň nejsou pro ekonomy, plánovatele a jejich funkční příbuzné. A je to snad správné, protože sestavovat plán, to holenkové není. jenom sečítání, odčítání, násobení a dělení.. To je práce na celý rok. A nejenom pro ekonomy. Kdyby celá příprava mčla spočívat jen na jejich bedrech, potom by jejich manželky nemusely shánět boty vzor »Expo 58«. Pro doma by takových bot bylo škoda. Miroslav Orlík, 2 GMDMfíMMlii'« 3. července 1959 • Číslo 27, i!