Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1963 (VII/27-52)
1963-07-05 / No. 27
* PR O LETÁ ň I VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! Hospodárske novinv EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KS C POCÄTKEM ČERVENCE se každoroCnô slaví nejen u nás, ale v mnoha zemích všech světadílů Mezinárodní družstevní den. Tato oslava není ovšem zdaleka jen záležitostí spotřebních, výrobních nebo bytových družstev. Družstevní myšlenka se plně uplatnila především na vesnici, kde forma družstevního vlastnictví, společné práce, kolektivního hospodaření znamená vítězství socialistických výrobních vztahů. Družstevnictví jo dnes jednou z nejmasovějších světových organizací, sdružující jak funkce hospodářské, tak i společenské. Třídní podstata, struktura a pojetí družstevní činnosti jsou však značně rozdílné. Mají na to vliv jednak společenská zřízení jednotlivých zemí a jednak to, komu družstevnictví slouží a čí zájmy podporuje. Stejně jako kdysi naše »Včela« a proletárske družstev- Praha 5. Července 1963 CENA 1 Kčs VYCHÁZÍ V PÁTEK ROČNÍK VII M ezi hospodářskými pracovníky se v poslední době stále více diskutuje otázka, zda je možné v ekonomii a při řízeni národního hospodářství používat hospodářského experimentu. Tato otázka se znovu objevila v souvislosti s poslední sovětskou diskusi o řízeni národního hospodářství a zvýšeni materiální zainteresovanosti podniků na zkvalitněni výroby. Jedním z výsledků diskuse bylo i to, že některé zajímavé návrhy přednesené v diskusi mají být dříve, než se může přistoupit k jejich všeobecnému použiti v národním hospodářství, ověřeny v práci některých průmyslových podniků a odvětví. Tento způsob prováděni změn v řízení národního hospodářství nazvali sovětští ekonomové hospodářským experimentem. Také naši hospodářští pracovnici, kteří jsou seznámeni s poslední sovětskou ekonomickou diskusí a znají i nedostatky naší soustavy řízeni národního hospodářství a nedostatky současné metodiky plánováni, Jsou přesvědčeni o tom, že i u nás bude správné provádět různé organizační a metodické změny v soustavě řízení a plánováni teprve poté, až návrhy na zásadní změny budou předem ověřeny v hospodářské činnosti některých průmyslových podniků nebo dokonce celých odvětvi. Hovoří o tom, že i ekonomická věda by měla jako jednu z metod zkoumáni hospodářských jevů používat hospodářského experimentu. Mnozí hospodářští pra-jvnfci se domnívají, že 1 pro ekonomickou vědu se našla metoda, která pomůže lépe poznat ekonomickou souvislost, a tím i lépe řešit některé naše hospodářské problémy. Přitom se zpravidla ekonomické vědy kritizují za to, že už dávno této metody nepoužívají. Ekonomickým vědám se dávají za vzor přírodní a technické vědy, kde, jak známo, je experiment jednou z metod poznávání a ověřováni vědecké hypotézy v praxi. Domníváme se, že o otázce experimentu v hospodářství bude třeba rozvinout diskusi a objasnit jednak velké možnosti, které má hospodářské experimentováni při praktickém řízeni národního hospodářství a v hospodářské politice, jednak ukázat 1 omezenost této metody v ekonomické vědě 1 hospodářské praxi. Nejdříve několik poznámek o metodě experimentu vůbec. Vědecký experiment zpravidla vzniká jako praktické ztělesněni nějaké teoretické konstrukce, neboli hypotézy, kterou má ověřit. V tomto smyslu je určitým druhem praxe, která ověřuje správnost některých našich teoretických poznatků. Tak je tomu zejména v přírodních a technických vědách, kde spojitost experimentu a různých teoretických konstrukci a vědeckých hypotéz Je zvlášť výrazným příkladem spojeni teorie a praxe. Přitom experimentální studium má řadu předností před některými jinými metodami, například před pouhým pozorováním. Svého času I. P. Pavlov vyjádřil převahu experimentu nad pouhým pozo-rovánlm takto: »Pozorováni sbírá, co mu příroda předkládá, pokus sl však bere z přírody to, co chce.« Zvláštní povaha experimentu umožňuje, aby vědecký pracovník mohl aktivně zasahovat do průběhu zkoumaných procesů. Experiment bud potvrdí určitou vědeckou hypotézu, nebo Ji vyvrátí. V tom i onom případě pokus rozšiřuje a prohlubuje naše poznáni. Jestliže pokus hypotézu potvrdí nebo obohatí o nový obsah, přeměňuje se hypotéza v reálný vědecký poznatek; jestliže však pokus původní hypotézu vyvrátí, vznikne nová látka pro nové, zpravidla hlubší teoretické konstrukce, které se mohou stát východiskem pro nové pokusy. Přitom většina přírodních a technických věd má povahu, která dovoluje dělat pokusy vlče méně nezávisle na skutečném vývoji určitých jevů. V těchto vědách Je možné například izolovat pokus od procesu, který probíhá reálně v přírodě, anebo vytvořit pokus dříve, než se přistoupl k realizaci hypotézy. Je dokonce možné i pro pokus vytvořit zvláštní podmínky, které v přírodě vznikají nahodile. Když hovoříme o metodě experimentu ve společenských vědách (například o ekonomii) nebo ve společenské praxi (například ve výrobě), musíme si být vědomi toho, že experiment v ekonomii 1 v hospodářském životě má jinou povahu a jiné možnosti než v přírodních a technických vědách. Proč tomu tak je? Především proto, že ekonomický pohyb je jedním z nejsložitějšlch společenských pohybů vůbec, a že jevy v ekonomii nejsou navzájem izolovány a není je možno izolovat ani pro účely hospodářského experimentu. Pro hospodářský experiment není možné vytvořit situaci, která by se podobala podmínkám v přírodovědní laboratoři. Uveďme příklad: Je zřejmé, že nás, ekonomy, kteří žijeme v podmínkách socialismu, zajímá, jak se bude vyvíjet společnost na přechodu ke komunismu, jak se bude například uskutečňovat komunistické rozdělováni předmětů podle potřeby. Avšak pro to, abychom zkoumali vývoj rozdělováni předmětů podle potřeb, není možné vytvořit odpovídající podmínky pro určitou skupinu obyvatelstva, řekněme v nějaké oblasti naší republiky, zavést tam experimentálně komunistické výrobní vztahy a zkoumat, jak se dále budou vyvíjet. Takových příkladů z oblasti ekonomických vztahů můžeme uvést celou řadu. Snad je směšné, že uvádím takový příklad, protože na první pohled je zřejmé, že podobný experiment nemůže vzniknout. To znamená, že v této oblastí ekonomických vztahů není možné experimentovat. Tento přiklad Doc. VĚNEK ŠILHÁN uvádím také proto, abychom lépe pochopili specifiku společenských věd, zejména ekonomických, ve kterých bychom chtěli metody experimentu použit. Pracovnici, kteří propagují používáni hospodářského experimentu v ekonomii, si zpravidla tuto specifiku ekonomických věd neuvědomují. Maji spíše na mysli jiný problém, problém uplatnění hospodářského experimentu v oblasti řízeni národního hospodářství, v oblasti metodiky plánování atd. Tato oblast Je však také předmětem ekonomických věd jako například národohospodářské plánování úsekových ekonomik. V této oblasti je metoda hospodářského experimentu jako metoda vědeckého zkoumání i metoda řešeni určitých hospodářských problémů velmi správná a užitečná a bude jí třeba bezpochyby stále vlče používat. Není třeba zvlášť opakovat prostý fakt, známý z politické ekonomie, že ekonomické zákony působí nezávisle na vůli lidi. Přesto však hovoříme o využívání těchto zákonů. Využívat ekonomických zákonů ku prospěchu celého národního hospodářství a v zájmu jeho rychlého postupu vpřed je možno pouze tehdy, známe-li jejich působeni a máme-li prostředky, jak působení těchto zákonů vyjádřit a ztělesnit v hospodářských plánech. Lidé se ve výrobě určitým způsobem organizuji v závislosti na sociálně ekonomických, přírodních 1 technických podmínkách a faktorech výroby. K tomu, abychom dosáhli všeobecného rozmachu výroby, různě kombinujeme jednotlivé výrobní fak- Dokonienl na straně 5. Z obsahu / Příloha: Opatřeni ke zvýšeni péče o jakost výrobků a k posílení technická kontroly / Racionalizační opatřeni a úvěry / Rozprava s tím v zrcadle — aneb o jednotě vědy / Pračky versus chladničky / Chozrasčot ve spotřebním průmyslu / Obchodní loďstvo NDR / K politice západní oligarchie EXPERIMENT v ekonomii Letos se chystá pro Liberecké výstavní trhy také souborná expozice vý robku ze skla, která s výjimkou čs. výstavy skla v Moskvě nemá v minulosti obdoby. Ve světlých halách průmyslu Jablonecká bižutérie pracuji desítky zručných sklářů a sklářek na tolik obdivovaných výrobcích žádaných nejen u nás, ale i daleko v cizině. Na šnímku je jeden ze starých odborníků Karel Novák ze závodu Lišná u Železného Brodu. Zhotovuje nad plynovým plamenem další z vinutých perel. L iberecké výstavní trhy jsou vedle Ostravských trhů a Brněnského veletrhu jednou ze tři celostátních výstav, schválených vládní komisi pro výstavnictví. Zaměřuji se na kulturu, odíváni, bižutérii a sklo. Celý jeden pavilón je věnován rodinnému prostředí, druhý dětem a mládeži, třeti ženám a čtvrtý mužům. V dalších dvou zvláštních pavilónech vystavují samostatně své exponáty výrobní družstva a podniky místního průmyslu. Na rozdíl od dřívějších let konají se letošní LVT o 14 dnů dříve, tj. od 14. července do 4. srpna t. r. Pro LVT se letos chystá také souborná expozice výrobků ze skla, která — s výjimkou Čs. výstavy skla v Moskvě — nebude mit v minulosti obdoby. Budou to dominantní celky ve výstavních pavilónech; v pavilónu »Rodina« se např. soustředí převážně kuchyňské sklo a osvětlovací tělesa, v pavilónu »Zena« bižutérie a umělecké sklo a v pavilónu »Muž« sklo nápojové. Do pavilónu »Děti a mládež« připraví železnobrodští skláři pohádkovou scénu a fantastickovědeckou scénu ze skleněných figurek. Každý z pavilónů bude mít speciální části, věnované určitým tématům. Např. pavilón »Děti a mládež« zobrazí životní prostředí děti — jejich odíváni — a to opět jak pro kojence a batolata, tak pro děti předškolního věku, školáky i mládež od 12 do 16 let. Bude tu i expozice pokoje studenta se zájmovým koutem, ukázky filatelie, přírodních věd, chemie a elektrotechniky atd. Přibližně podobnou náplň pak budou mít 1 ostatní pavilóny, takže výstava poskytne skutečně široký obraz kulturní úrovně naši společnosti a navíc pomůže i objektivně působit na vývoj výroby spotřebního zboží. Proto také spotřební průmysl i jeho podniky věnují LVT zvláštní pozornost s vědomím, že tu bude největší přehlídka výrobků a tím i jejich práce. Oděvní průmysl Prostějov tu např. připravuje zakázkovou službu, šiti obleků na míru z vlněných tkanin určených pro export, bude tu bohatá expozice tkanin na kravaty, které připravuje n. p. Hedva pro příští rok, hedvábné, vlněné i bavlněné a lněné tkaniny atd. Mezi vystavovatele Libereckých výstavních trhů patři i mnohé podniky místního průmyslu. Značně rozvětvené výrobní činnosti těchto podniků odpovídá i rozmanitost exponátů, praček, sprchových koutů se zásobníkem teplé vody, elektrických spotřebičů, pletacích strojů, nábytkových doplňků, kožené galantérie, konfekce, stanů, sportovních potřeb atd. Expozice výrobních družstev je řešena rozdělením exponátů podobně. I zde se dodržuje tematické dělen! pro děti a mládež, rodinu, ženu a muže. Rovněž druhová náplň je rozmanitá. Současně budou výrobní družstva přijímat na výstavě 1 zakázky na některé .výrobky. Při minulých ročnících Libereckých výstavních trhů se ozývaly četné připomínky, jež žádaly, aby se na výstavišti prodávaly ve větší míře výrobky, které přímo navazují na vystavené exponáty. Letošní LVT tyto požadavky plně respektují. Prodej spotřebního zboží se rozšiřuje jak přímo na výstavišti, tak ve vybraných prodejnách obchodní sítě ve městě. Zvýšená pozornost se letos věnuje také průzkumu spotřebitelské poptávky, jejíž koncepce vychází ze současných i perspektivních problémů ve výrobě i odbytu spotřebního zboží a které je třeba řešit právě na základě připomínek veřejnosti.. Tento úkol také prohlubuje politickoekonomické poslání Libereckých výstavních trhů. Formy průzkumu jsou voleny s ohledem ,na charakter určitého zboží a konečný návrh akci je stanoven na základě potřeb výrobních podniků, obchodu a nynější situace ve fondech zboží. Liberecké výstavní trhy jsou již nyní středem pozornosti a plně v nich pokračují tradice dřívějších let. -kp PO KOLIKÁTÉ UŽ? Mezinárodní družstevní den nictví v dobách buržoázni republiky existuji dnes v četných kapitalistických zemích družstva a celé družstevní organizace, někdy i s milióny členů, např. v Itálii, Japonsku aj., které jednoznačně podporuji boj revoluční dělnické třídy. Naše československá družstevnictví rok od roku rozšiřuje okruh svých styků se zahraničními družstevními partnery, takže nyní jsou vybudována trvalá spojení s družstevními organizacemi ze 121 zemí. Přitom Ústřední rada družstev používá všech forem svých styků nejen k tomu, aby seznámila zájemce jiných zemí s organizací, úspěchy i problémy našeho družstevnictví, ale současně se snaží tuto činnost spojovat i s výsledky práce našeho lidu a s jeho životem. Jen v roce 1962 bylo hosty čs. družstevnictví 717 delegátů, z nichž bylo 459 ze socialistických zemí, 203 ze zemí rozvojových a 55 z kapitalistických zemí. Znamená to, že zahraniční družstevní organizace jsou tak informovány jak o průběhu naší budovatelské činnosti, tak o stanovisku našich družstevníků k otázkám mírového řešení německého problému, všeobecného a úplného odzbrojení, k problémům boje za mír atd. Všestranně podporujeme styk s družstevními organizacemi ze socialistických zemí. Výměna zkušeností, dokumentací a materiálů přispívá k zajištění rychlého tempa zavádění nejmodernějších forem výroby i obchodu. Významnou součástí vzájemných styků družstevníků je i vědeckotechnická spolupráce, uskutečňovaná také vzájemným studiem výrobních a provozních problémů. Družstevnictví v rozvojových zemích má prudký rozmach. Zaujímá stále významnější úlohu v národním hospodářství mnoha zemí, protože pomáhá mobilizovat byf i skromné finanční prostředky a iniciativu lidu pro účely hospodářské výstavby a upevňování nezávislosti na zahraničním kapitálu. Proto také západní reakce věnuje nemálo úsilí tlumení pokrokových prvků družstevnictví, které brání rozšiřování jejích ziskuchtivých cílů. V kapitalistických zemích probíhá uvnitř družstevního hnutí proces diferenciace. K četným organizacím s milióny členů, které působí na straně revolučních a pokrokových sil, přibývali postupně další. Přispívají k tomu nepřímo i organizační změny, spočívající v podstatě v koncentraci družstevní činnosti, vynucené tlakem kapitalistických monopolů, jejichž důsledkem je zpravidla prohlubování propasti mezi členstvem a řídícími orgány družstev. Vedle pokrokového italského družstevnictví s asi 3 milióny členů a japonského spotřebního družstevnictví s téměř 2 milióny členů, vedle dalších družstevních organizací a jednotlivých dělnických družstev v kapitalistických zemích odštěpují se od reformistického bloku postupně další organizace. Pokrokovým a rozumně uvažujícím silám britského družstevnictví se např. na červnovém sjezdu podařilo dosáhnout změny stanoviska ve vztahu k politice reakčního vedení Mezinárodního družstevního svazu, které dosud bránilo přijetí některých dalších družstevních organizací ze socialistických zemí. V Mezinárodním družstevním svazu, jehož je i ČSSR členem, je nyní zastoupeno 56 zemí se 172 milióny členů. Vinou diskriminační politiky, uplatňované už téměř 15 let vůči družstevním organizacím ze socialistických a rozvojových zemí, je zde však zastoupena necelá polovina souhrnného počtu družstevníků. Jde o politiku, jejímž hlavním cílem je udržet pozice pro představitele západního reformistického družstevnictví, kteří si tak vytvářejí umělou většinu. K letošnímu XXII. sjezdu Mezinárodního družstevního svazu, který se bude konat v říjnu t. r., předložila naše Ústřední rada družstpv společně se sovětským Centrosojuzem návrh rezolucí a změn stanov, zaměřený na sjednocení a zrovnoprávněni členství pro všechny národní družstevní organizace. A to bude také jedním z bodů, na něž jsou zaměřeny letošní oslavy Mezinárodního družstevního dne, Jejichž první období začíná počátkem července. -jr-