Hospodářské Noviny, leden-červen 1964 (VIII/1-26)

1964-02-14 / No. 7

PRAHA" 14. ONOŔA 1964 CENA 1 Kčs 7 OTA ŠIK: O využívání socialistických zbožních vztahů Co schválili delegáti XII. sjezdu KSČ a jak to vypadá v praxi Strasti středních ekonomických škol Chozrasčot ve výzkumu Brzdy paletizace jedno nebo deset procent? Atlantická jednota a Kennedyho kolo P odle usnesení lednového plenárního za­sedání ústředního výboru Komunistic­ké strany Československa přistupujeme k určité redistribuci důchodů a k změnám v cenové politice. V té souvislosti musime průběžně sledovat, jak se tato opatření uplatní v praxi. Budou se stabilizovat kád­ry v zemědělství a ve stavebnictví? Jakým směrem se bude měnit poptávka? Bude oby­vatelstvo ve své většině dávat přednost byd­leni v nejlépe vybavených bytech a bude spíše šetřit na některých potravinách, na průmyslovém zboží či na návštěvě kultur­ních podniků a rekreaci? jak se projeví na společenské spotřebě i na dnešním plnění plánu změna cen v pohostinství? Jakým smě­rem se bude vyvíjet hromadné závodni stra­vováni po zrušení dosavadního příplatku? CHOM E li... Na všechny tyto otázky je třeba hledat co nejrychleji odpověď, poněvadž je jistě iluzorní zpracovávat plány tržeb v pohostin­ství, v prodejnách průmyslového zboží, ale i plány návštěvnosti kin, divadel či prodeje knih a gramofonových desek pouze na zá­kladě minulých zkušeností, když situace, pro kterou mají platit, bude s největší prav­děpodobností jiná. Levné, pohotové a spo­lehlivé podklady pro citlivé a efektivní ří­zení našeho hospodářství a vývoj naší spo­lečnosti vůbec nám mohou poskytnout prů­zkumy a šetření. Bez pohotových, odborně a objektivně ve­dených výběrových šetření se neobejdeme zejména při běžném řízení cenové politiky, zvláště má-ii být daleko pružnější, nežli to­mu bylo dříve. Zcela jistě, zejména u potra­vin, nevystačíme s dosavadním těžkopádným vyčkáváním, až jaké nároky nám »nahlásí« obchod, nechceme-li nadále nést odpověd­nost za trapné hospodářské a společenské škody, které vznikají tím, že zboží jde spí­še do odpadu, než by vhodnou cenovou le­­lací nalezlo spotřebitele. Jsou však ještě další oblasti, kde výbě­rový průzkum může téměř obratem přinést spolehlivé podklady pro řízení. Máme na mysli bytovou politiku. Tak například vhod­ně organizovaný průzkum by měl včas zjis­tit, nakolik jsou bytové komise a bytové od­bory národních výborů připraveny kapacitou a především kvalitou svých kádrů řešit zá­važné a často komplikované úkoly, které je očekávají v důsledku změn nájemného a vydáním nového bytového zákona. Jak jsou například připraveny vypořádat se v bu­doucnu s neplatiči nájemného, jestliže dnes je jen v Praze na 1 200 000 Kčs nezaplacené­ho nájemného a přesto se k nucené výměně sahá zcela výjimečně. Jak se vyvine situpce například v podnájmech, kde ani podnájem­­nické dekrety neposkytují ochranu před tím, aby tato oblast při dnešní bytové nouzi ne­byla nadále vystavena černému trhu se vše­mi neblahými důsledky takového stavu. A dále — jak jsou schopny obvodní podniky bytového hospodářství vypořádat se v inten­cích vlády s kvalitnějším úklidem, údržbou a opravamif víme-li, že potíž nespočívala pouze ve výši pohotových finančních pro­středků, ale především v kapacitě místního stavebnictví, v nedostatku kvalifikovaných topičů a vůbec úklidových služeb. Odpověď na všechny tyto i jiné otázky nám průzku­my poskytnou jen tehdy, budeme-li je dě­lat odborně na statisticko-matematických základech a s důkladnou znalostí všech okolností i dat, jež je možno získat z pro­vedených celostátních soupisů, šetření, i prvotní evidence Jakýkoliv sebelépe myš­lený dilelantismus bude znamenat ztrátu ča­su i peněz a je schopen zdiskreditovat v očích veřejnosti i řídících orgánů tak ne­postradatelného činitele, jakým je dnes prů­zkum veřejného mínění v moderním, přede­vším hospodářském světě. Je proto třeba vítat zájem o sociologii, který se u nás v poslední době projevuje; je jen třeba, aby sociologické ankety, prů­zkumy a šetření se nestaly módou, ale po-' hotovým zdrojem skutečně objektivních in­formací, tolik potřebných pro vědecké ří­zení našeho hospodářství. „ VLADIMIR WYNNYCZUK EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ T AKOVÄ MALIČKOST — kroužek na klíče — a není k dostání. Maličkost, řeknete, ale promítněte sl tuhle situaci do mnoha jiných výrobků, které již malé nejsou, jejichž hodnota představuje často tisícové a desetiti­sícové částky. Na druhé straně se ale vyrábějí výrobky, které nikdo nežádá a které pak leží několik let na skladě. Od roku 1962 například jsou na skladě 4 hoblovky HCP v hodnotě ně­kolika miliónů — a ministerstvo všeobecného strojírenství hledá teprve dnes možnosti, jak je »likvidovat«. Takových starostí nejsou však ušetřena ani ostatní ministerstva, ať už těžkého strojíren­ství, spotřebního průmyslu, chemie, částečně [ hutního průmyslu a další. A opět — jako prů­vodní zjev tohoto stavu — je neuspokojená po­ptávka po výrobcích, které nejsou. Je to konec konců pochopitelné — dané množství lidí, ma­teriálu i kapacit může vyprodukovat jen ta­kový objem výroby, na nějž stačí, a pak už zá­leží jen na tom, zda výroba bude společensky žádoucí či nežádoucí. Příčin, proč naše závody odvádějí ještě to­lik .výrobků nežádoucích, je mnoho. Vinu na tom má nejen nízká úroveň řízení na minister­stvech a v podnicích, nýbrž 1 nekomplexní vaz­ba jednotlivých ukazatelů plánu. Závod, který by chtěl vyrábět výrobky nejvyšší technické úrovně, tj. takové, d něž je u nás i ve světě zájem, a zastavit výrobu zastaralou a tím i ne­žádoucí, by byl při dnešním systému hmotné zainteresovanosti a plnění ukazatele produk­tivity práce poškozen. Konstatovat však tento několikrát již kon­statovaný fakt by mnoho neprospělo. Stejně tak by asi mnoho nepomohla jen kritika pod­niků a závodů a zhusta 1 ministerstev, které se pro plnění svého plánu neohlížejí na to, zda je 'jejich výroba pro společnost i uživatele efektivní. Tím samozřejmě nikdo nechce tvr­dit, že se s takovým stavem máme spokojovat a že nemáme hledat možnosti, jak odstranit především kořeny těchto nedostatků. jednou z nejúčinnějších oest k řešení této situace ie taková morální a hmotná zaintere­sovanost, jež by zvýhodňovala podniky, závo­dy, kolektivy i jednotlivé pracovníky, kteří plní a překračují plán výrobky novými, žádoucí­mi a technicky progresivními, a postihovala ty, kteří vyrábějí špatně. To ovšem předpokládá vytvořit pro takovou diferenciaci podmínky již ve vrcholných orgánech a v systému ukazatelů. Těžko bychom totiž mohli zdůvodnit ředitelům, technikům a dělníkům, kteří poctivě odevzdali svou práci, že jim zvýhodnění a prémie nepří­sluší proto, že splnili nesprávně předepsané úkoly a že věnovali své úsilí na výrobky ne­žádoucí. Na druhé straně by však bylo v rozporu se socialistickým vztahem k práci, kdybychom se spoléhali jen a jen na mechanické působení hmotné zainteresovanosti a preference. V pod­nicích, závodech, v každém kolektivu jsou de­sítky komunistů a stovky dalších poctivých pracovníků, jimž jistě není lhostejné, zda jsou jejich výrobky potřebné a žádané, zda odpoví­dají nejvyšší technické úrovni a kvalitě. A prá­vě tito pracující musí vést spolu s hospo­dářskými vedoucími každého člena kolektivu, aby se nestaral jen o ten kousek práce, jímž přispěl ke společnému dílu, nýbrž o osud díla celého. Vypořádat se s nepotřebnou a nežádoucí vý­robou stejně jako s výrobky nekvalitními a technicky zastaralými nebude nikterak lehké. Dlouhá léta zaběhaný systém, podle něhož se závody i jednotlivci dosud hodnotili, nebude snadné překonat jen tím, že naše společnpst bude preferovat výrobu žádoucí. Zde bude nut­no sáhnout hlouběji, všechno nové zakotvit v systému ukazatelů a v jejich vzájemných vazbách, stejně Jako vyvolat mezi pracujícími iniciativu, která by byla nové v tom, že by je nevedla k překračování jakýchkoliv výrob­ních úkolů, nýbrž k plnění výroby kvalitní a žádoucí. To je cesta, kterou musíme jít, chceme-li odstranit plýtvání lidskými silami, kapacitami i materiálem, máme-li zefektivnit celé národní hospodářství. FRANTIŠEK NAGY isj ^ LU o OĽo OQ- z CL Hospodářská a vědeckotechnická spolupráce člen­ských zemí RVHP se projevuje i na úseku meziná­rodních telekomunikací. Hovořili jsme o zřízení poloautomatického a automatického telefonního provozu mezi zeměmi RVHP s pracovníkem Ústřed­ní správy spojů, vedoucím ekonomem pro meziná­rodní telefonní provoz soudruhem Jaroslavem No­votným. Kdy se začalo uvažovat o auto­matizací telefonního provozu me­zi členskými zeměmi RVHP? Snaha po zjednodušení a moder­nizaci mezinárodního telefonního provozu, tak jak to odpovídá svě­tové úrovni, vedia k tomu, že po předběžných jednáních byla na zasedání IX. sekce'stálé strojíren­ské komise RVHP v roce 1957 ve Varně určena CSSR jako země řídící vývoj a výrobu apara­tury pro takový provoz; k tomu účelu byl u nás vyvinut moderní spojovací systém světové úrovně — mezinárodni poloautomatická ústředna TESLA MN-60, ve kterém se užívá nové spojovací techniky -— křížových spínačů KS. jak se projevila v tomto případě mezi členskými zeměmi RVHP děl­ba práce? Systém byl vyvinut za mezinárodní spolupráce člehských států RVHP — CSSR, SSSR, NDR, PLR a MLR. Řídicí zemí vývoje byla CSSR. Možno říci, že vývoj ústředny TESLA MN-60 byl příkladem dobré technickohospodářské spolupráce mezi členskými zeměmi RVHP. Výrobcem zařízení kromě křížových spínačů, jež jsou maďarské výroby, je n. p. »Tesla« Praha-Karlín, který též řídí montážní práce na ústřednách v Praze, Berlíně a ve Varšavě. SSSR sl hodlá provést projekt a montážní práce vlast­ními silami. Maďarsko vyvinulo měřicí, zkušební a kontrolní zařízení. V jakém stadiu jsou práce na zřízení automatic­kých telefonních ústředen a jaké jsou perspektivy rozšířeni mezinárodního automatického telefonního styku CSSR? Na zasedání IX. sekce stálé stro­jírenské komise RVHP v roce 1961, kterému předcházela usilovná prá­ce odborníků členských zemí na vývoji aparatury, bylo TESLA MN-60 zakončeno zařízen! zkušeb­ním provozem prototypových ústře­den v Praze, Berlíně a v Moskvě. Systém, který je zatím poloauto­matický, pracoval spolehlivě v dvakrát propojeném trojúhelní­i ku Praha—Berlín—Moskva, tj.. na vzdálenosti větší než. 10 000 km. NDR, PLR a SSSR zařízení, u naší Tesly zakoupily a nyní sp provádí montáž definitivních ústředen. Po­stupem času se zapojí na tyto ústředny i ostatní členské země RVHP. V současné době probíhají též jednání s Rakouskem, Švýcarskem a s Itálii. Počítá se, že s tě­mito zeměmi bude zahájen poloautomatický tele­fonní provoz ještě v tomto roce. CSSR, jako jedna z členských zemi celosvětové organizace Meziná­rodní telekomunikační unie, předpokládá rozšíření poloautomatického a později i automatického tele fonnlho styku s ostatními evropskými zeměmi a kontinenty. Pro uskutečňování celosvětového pro­vozu byla země rozdělena na čtyři zóny. V evrop­ské zóně budou dvě hlavní telekomunikační centra — ústředny pro zprostředkování mezikontinentál­ního automatického styku. Z nich jedna v Londýně, pro země kapitalistického tábora, druhá v Moskvě pro země socialistické. Do obvodu moskevského bude patřit též asijská část SSSR a některé země severní a střední Asie. laké jsou výhody poloautomatického telefonního styku v praxi telefonních účastníků? Každý stát má své směrové číslo. Pro CSSR, se počítá s číslem 42. Většina mezinárodních hovdrů může být uskutečněna na počkání v rychlém polo­automatickém mezinárodním provozu tím, že vpia­­jící telefonistka, tj. jak říkáme »na odchodě«, vy­hledá přímo volaného účastníka ve vzdáleném státě a městě automatickou volbou, bez účasti spojova­telky v zemi volané, tj. »na přtchodě«. Například pražská spojovatelka vytáčí směrové číslo státu a číslo volaného. Je to úspora času I lidí. Jakmilě bude provoz zcela automatizován — ústředny Jsou instalovány tak, aby mohly být namontováním do­plňkového zařízení přizpůsobeny na automatický provoz — bude volající účastník nejdříve vytáčet 00, aby se dostal do mezinárodní, sítě, a dál buctý postupovat jako výše zmíněná spojovatelka, a|p bez jejího prostřednictví. Poloautomatický systém umož­ňuje všechny druhy mezinárodních hovorů, jako například hovory s předběžným hlášením, hovory na výzvu, hovory na účet volaného apod., které vyžadují spolupráci spojovatelky telefonní ústřed­ny v zemi volaného. Velkou výhodou nového za­řízení je také to, že při obsazení pravidelné cesty automaticky vyhledá obchodnou (náhradní) tele fonni cestu. Například při obsazení pravidelné cesty Praha—Moskva může se spojení uskutečnit po obchodné trase Praha—Berlín—Moskva nebo Praha—Varšava—Moskva. Plynulost mezinárodního styku je závislá na kva­litách místní telefonní sítě. Je proto nutné, aby RVHP vyřešila především vývoj a výrobu velmi potřebného moderního zařízení pro vnitřní telefón­ny provoz, které je stejně důležité pro kvalitní a pružný vnitřní i mezinárodní telefonní styk. Rozmlouvala KAMILA PLACHET KOVÁ’ 0 TELEFONNÍM STYKU ZEMÍ RVHP , Novotným

Next