Hospodářské Noviny, leden-červen 1964 (VIII/1-26)
1964-02-14 / No. 7
PRAHA" 14. ONOŔA 1964 CENA 1 Kčs 7 OTA ŠIK: O využívání socialistických zbožních vztahů Co schválili delegáti XII. sjezdu KSČ a jak to vypadá v praxi Strasti středních ekonomických škol Chozrasčot ve výzkumu Brzdy paletizace jedno nebo deset procent? Atlantická jednota a Kennedyho kolo P odle usnesení lednového plenárního zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa přistupujeme k určité redistribuci důchodů a k změnám v cenové politice. V té souvislosti musime průběžně sledovat, jak se tato opatření uplatní v praxi. Budou se stabilizovat kádry v zemědělství a ve stavebnictví? Jakým směrem se bude měnit poptávka? Bude obyvatelstvo ve své většině dávat přednost bydleni v nejlépe vybavených bytech a bude spíše šetřit na některých potravinách, na průmyslovém zboží či na návštěvě kulturních podniků a rekreaci? jak se projeví na společenské spotřebě i na dnešním plnění plánu změna cen v pohostinství? Jakým směrem se bude vyvíjet hromadné závodni stravováni po zrušení dosavadního příplatku? CHOM E li... Na všechny tyto otázky je třeba hledat co nejrychleji odpověď, poněvadž je jistě iluzorní zpracovávat plány tržeb v pohostinství, v prodejnách průmyslového zboží, ale i plány návštěvnosti kin, divadel či prodeje knih a gramofonových desek pouze na základě minulých zkušeností, když situace, pro kterou mají platit, bude s největší pravděpodobností jiná. Levné, pohotové a spolehlivé podklady pro citlivé a efektivní řízení našeho hospodářství a vývoj naší společnosti vůbec nám mohou poskytnout průzkumy a šetření. Bez pohotových, odborně a objektivně vedených výběrových šetření se neobejdeme zejména při běžném řízení cenové politiky, zvláště má-ii být daleko pružnější, nežli tomu bylo dříve. Zcela jistě, zejména u potravin, nevystačíme s dosavadním těžkopádným vyčkáváním, až jaké nároky nám »nahlásí« obchod, nechceme-li nadále nést odpovědnost za trapné hospodářské a společenské škody, které vznikají tím, že zboží jde spíše do odpadu, než by vhodnou cenovou lelací nalezlo spotřebitele. Jsou však ještě další oblasti, kde výběrový průzkum může téměř obratem přinést spolehlivé podklady pro řízení. Máme na mysli bytovou politiku. Tak například vhodně organizovaný průzkum by měl včas zjistit, nakolik jsou bytové komise a bytové odbory národních výborů připraveny kapacitou a především kvalitou svých kádrů řešit závažné a často komplikované úkoly, které je očekávají v důsledku změn nájemného a vydáním nového bytového zákona. Jak jsou například připraveny vypořádat se v budoucnu s neplatiči nájemného, jestliže dnes je jen v Praze na 1 200 000 Kčs nezaplaceného nájemného a přesto se k nucené výměně sahá zcela výjimečně. Jak se vyvine situpce například v podnájmech, kde ani podnájemnické dekrety neposkytují ochranu před tím, aby tato oblast při dnešní bytové nouzi nebyla nadále vystavena černému trhu se všemi neblahými důsledky takového stavu. A dále — jak jsou schopny obvodní podniky bytového hospodářství vypořádat se v intencích vlády s kvalitnějším úklidem, údržbou a opravamif víme-li, že potíž nespočívala pouze ve výši pohotových finančních prostředků, ale především v kapacitě místního stavebnictví, v nedostatku kvalifikovaných topičů a vůbec úklidových služeb. Odpověď na všechny tyto i jiné otázky nám průzkumy poskytnou jen tehdy, budeme-li je dělat odborně na statisticko-matematických základech a s důkladnou znalostí všech okolností i dat, jež je možno získat z provedených celostátních soupisů, šetření, i prvotní evidence Jakýkoliv sebelépe myšlený dilelantismus bude znamenat ztrátu času i peněz a je schopen zdiskreditovat v očích veřejnosti i řídících orgánů tak nepostradatelného činitele, jakým je dnes průzkum veřejného mínění v moderním, především hospodářském světě. Je proto třeba vítat zájem o sociologii, který se u nás v poslední době projevuje; je jen třeba, aby sociologické ankety, průzkumy a šetření se nestaly módou, ale po-' hotovým zdrojem skutečně objektivních informací, tolik potřebných pro vědecké řízení našeho hospodářství. „ VLADIMIR WYNNYCZUK EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ T AKOVÄ MALIČKOST — kroužek na klíče — a není k dostání. Maličkost, řeknete, ale promítněte sl tuhle situaci do mnoha jiných výrobků, které již malé nejsou, jejichž hodnota představuje často tisícové a desetitisícové částky. Na druhé straně se ale vyrábějí výrobky, které nikdo nežádá a které pak leží několik let na skladě. Od roku 1962 například jsou na skladě 4 hoblovky HCP v hodnotě několika miliónů — a ministerstvo všeobecného strojírenství hledá teprve dnes možnosti, jak je »likvidovat«. Takových starostí nejsou však ušetřena ani ostatní ministerstva, ať už těžkého strojírenství, spotřebního průmyslu, chemie, částečně [ hutního průmyslu a další. A opět — jako průvodní zjev tohoto stavu — je neuspokojená poptávka po výrobcích, které nejsou. Je to konec konců pochopitelné — dané množství lidí, materiálu i kapacit může vyprodukovat jen takový objem výroby, na nějž stačí, a pak už záleží jen na tom, zda výroba bude společensky žádoucí či nežádoucí. Příčin, proč naše závody odvádějí ještě tolik .výrobků nežádoucích, je mnoho. Vinu na tom má nejen nízká úroveň řízení na ministerstvech a v podnicích, nýbrž 1 nekomplexní vazba jednotlivých ukazatelů plánu. Závod, který by chtěl vyrábět výrobky nejvyšší technické úrovně, tj. takové, d něž je u nás i ve světě zájem, a zastavit výrobu zastaralou a tím i nežádoucí, by byl při dnešním systému hmotné zainteresovanosti a plnění ukazatele produktivity práce poškozen. Konstatovat však tento několikrát již konstatovaný fakt by mnoho neprospělo. Stejně tak by asi mnoho nepomohla jen kritika podniků a závodů a zhusta 1 ministerstev, které se pro plnění svého plánu neohlížejí na to, zda je 'jejich výroba pro společnost i uživatele efektivní. Tím samozřejmě nikdo nechce tvrdit, že se s takovým stavem máme spokojovat a že nemáme hledat možnosti, jak odstranit především kořeny těchto nedostatků. jednou z nejúčinnějších oest k řešení této situace ie taková morální a hmotná zainteresovanost, jež by zvýhodňovala podniky, závody, kolektivy i jednotlivé pracovníky, kteří plní a překračují plán výrobky novými, žádoucími a technicky progresivními, a postihovala ty, kteří vyrábějí špatně. To ovšem předpokládá vytvořit pro takovou diferenciaci podmínky již ve vrcholných orgánech a v systému ukazatelů. Těžko bychom totiž mohli zdůvodnit ředitelům, technikům a dělníkům, kteří poctivě odevzdali svou práci, že jim zvýhodnění a prémie nepřísluší proto, že splnili nesprávně předepsané úkoly a že věnovali své úsilí na výrobky nežádoucí. Na druhé straně by však bylo v rozporu se socialistickým vztahem k práci, kdybychom se spoléhali jen a jen na mechanické působení hmotné zainteresovanosti a preference. V podnicích, závodech, v každém kolektivu jsou desítky komunistů a stovky dalších poctivých pracovníků, jimž jistě není lhostejné, zda jsou jejich výrobky potřebné a žádané, zda odpovídají nejvyšší technické úrovni a kvalitě. A právě tito pracující musí vést spolu s hospodářskými vedoucími každého člena kolektivu, aby se nestaral jen o ten kousek práce, jímž přispěl ke společnému dílu, nýbrž o osud díla celého. Vypořádat se s nepotřebnou a nežádoucí výrobou stejně jako s výrobky nekvalitními a technicky zastaralými nebude nikterak lehké. Dlouhá léta zaběhaný systém, podle něhož se závody i jednotlivci dosud hodnotili, nebude snadné překonat jen tím, že naše společnpst bude preferovat výrobu žádoucí. Zde bude nutno sáhnout hlouběji, všechno nové zakotvit v systému ukazatelů a v jejich vzájemných vazbách, stejně Jako vyvolat mezi pracujícími iniciativu, která by byla nové v tom, že by je nevedla k překračování jakýchkoliv výrobních úkolů, nýbrž k plnění výroby kvalitní a žádoucí. To je cesta, kterou musíme jít, chceme-li odstranit plýtvání lidskými silami, kapacitami i materiálem, máme-li zefektivnit celé národní hospodářství. FRANTIŠEK NAGY isj ^ LU o OĽo OQ- z CL Hospodářská a vědeckotechnická spolupráce členských zemí RVHP se projevuje i na úseku mezinárodních telekomunikací. Hovořili jsme o zřízení poloautomatického a automatického telefonního provozu mezi zeměmi RVHP s pracovníkem Ústřední správy spojů, vedoucím ekonomem pro mezinárodní telefonní provoz soudruhem Jaroslavem Novotným. Kdy se začalo uvažovat o automatizací telefonního provozu mezi členskými zeměmi RVHP? Snaha po zjednodušení a modernizaci mezinárodního telefonního provozu, tak jak to odpovídá světové úrovni, vedia k tomu, že po předběžných jednáních byla na zasedání IX. sekce'stálé strojírenské komise RVHP v roce 1957 ve Varně určena CSSR jako země řídící vývoj a výrobu aparatury pro takový provoz; k tomu účelu byl u nás vyvinut moderní spojovací systém světové úrovně — mezinárodni poloautomatická ústředna TESLA MN-60, ve kterém se užívá nové spojovací techniky -— křížových spínačů KS. jak se projevila v tomto případě mezi členskými zeměmi RVHP dělba práce? Systém byl vyvinut za mezinárodní spolupráce člehských států RVHP — CSSR, SSSR, NDR, PLR a MLR. Řídicí zemí vývoje byla CSSR. Možno říci, že vývoj ústředny TESLA MN-60 byl příkladem dobré technickohospodářské spolupráce mezi členskými zeměmi RVHP. Výrobcem zařízení kromě křížových spínačů, jež jsou maďarské výroby, je n. p. »Tesla« Praha-Karlín, který též řídí montážní práce na ústřednách v Praze, Berlíně a ve Varšavě. SSSR sl hodlá provést projekt a montážní práce vlastními silami. Maďarsko vyvinulo měřicí, zkušební a kontrolní zařízení. V jakém stadiu jsou práce na zřízení automatických telefonních ústředen a jaké jsou perspektivy rozšířeni mezinárodního automatického telefonního styku CSSR? Na zasedání IX. sekce stálé strojírenské komise RVHP v roce 1961, kterému předcházela usilovná práce odborníků členských zemí na vývoji aparatury, bylo TESLA MN-60 zakončeno zařízen! zkušebním provozem prototypových ústředen v Praze, Berlíně a v Moskvě. Systém, který je zatím poloautomatický, pracoval spolehlivě v dvakrát propojeném trojúhelníi ku Praha—Berlín—Moskva, tj.. na vzdálenosti větší než. 10 000 km. NDR, PLR a SSSR zařízení, u naší Tesly zakoupily a nyní sp provádí montáž definitivních ústředen. Postupem času se zapojí na tyto ústředny i ostatní členské země RVHP. V současné době probíhají též jednání s Rakouskem, Švýcarskem a s Itálii. Počítá se, že s těmito zeměmi bude zahájen poloautomatický telefonní provoz ještě v tomto roce. CSSR, jako jedna z členských zemi celosvětové organizace Mezinárodní telekomunikační unie, předpokládá rozšíření poloautomatického a později i automatického tele fonnlho styku s ostatními evropskými zeměmi a kontinenty. Pro uskutečňování celosvětového provozu byla země rozdělena na čtyři zóny. V evropské zóně budou dvě hlavní telekomunikační centra — ústředny pro zprostředkování mezikontinentálního automatického styku. Z nich jedna v Londýně, pro země kapitalistického tábora, druhá v Moskvě pro země socialistické. Do obvodu moskevského bude patřit též asijská část SSSR a některé země severní a střední Asie. laké jsou výhody poloautomatického telefonního styku v praxi telefonních účastníků? Každý stát má své směrové číslo. Pro CSSR, se počítá s číslem 42. Většina mezinárodních hovdrů může být uskutečněna na počkání v rychlém poloautomatickém mezinárodním provozu tím, že vpiající telefonistka, tj. jak říkáme »na odchodě«, vyhledá přímo volaného účastníka ve vzdáleném státě a městě automatickou volbou, bez účasti spojovatelky v zemi volané, tj. »na přtchodě«. Například pražská spojovatelka vytáčí směrové číslo státu a číslo volaného. Je to úspora času I lidí. Jakmilě bude provoz zcela automatizován — ústředny Jsou instalovány tak, aby mohly být namontováním doplňkového zařízení přizpůsobeny na automatický provoz — bude volající účastník nejdříve vytáčet 00, aby se dostal do mezinárodní, sítě, a dál buctý postupovat jako výše zmíněná spojovatelka, a|p bez jejího prostřednictví. Poloautomatický systém umožňuje všechny druhy mezinárodních hovorů, jako například hovory s předběžným hlášením, hovory na výzvu, hovory na účet volaného apod., které vyžadují spolupráci spojovatelky telefonní ústředny v zemi volaného. Velkou výhodou nového zařízení je také to, že při obsazení pravidelné cesty automaticky vyhledá obchodnou (náhradní) tele fonni cestu. Například při obsazení pravidelné cesty Praha—Moskva může se spojení uskutečnit po obchodné trase Praha—Berlín—Moskva nebo Praha—Varšava—Moskva. Plynulost mezinárodního styku je závislá na kvalitách místní telefonní sítě. Je proto nutné, aby RVHP vyřešila především vývoj a výrobu velmi potřebného moderního zařízení pro vnitřní telefónny provoz, které je stejně důležité pro kvalitní a pružný vnitřní i mezinárodní telefonní styk. Rozmlouvala KAMILA PLACHET KOVÁ’ 0 TELEFONNÍM STYKU ZEMÍ RVHP , Novotným