Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1968 (XII/27-50)
1968-08-02 / No. 31
Od nestejných možností k rovným podmínkám Daň z obratu a vznik trhu platit pokuty? energetike • 1 Mají podniky Akú organizáciu Uhlí nebo ropa? Obor jako řemen: SKLO a zviáštni přiloha TÝMOVÁ PRÁCE ČLOVEK a INVESTICE Ing. arch. VÁCLAV KASALICKÝ, CSc. Výzkumy posledních let ukazují — i když ještě nedokázaly — že existuje příčinný vztab mezí úrovní životního prostředí, ve kterém společnost žije, a ekonomickou aktivitou obyvatelstva, lépe řečeno mezi ochotou obyvatelstva podílet se aktivně na vý robnlm procesu, ve službách atd. Úroveň životního prostředí je přitom do značné míry určována úrovní výstavby základních fondů a zejména — jak se o poslední době prokazuje — í vzájemným poměrem základních fondů pro různé účely Míra spontánní ochoty obyvatelstva podílet se na ekonomické aktivitě společnosti vyúsťuje v základní ekonomický ukazatel, tj. v ukazatel produktivity práce, tím, že k technickým a materiálním základům výroby přidává žádoucí míru intenzity, lépe řečeno intenzívnosti lidské činnosti. Sem patří např. uvědomělá disciplinovanost Ipracovní morálkai, vy užití pracovní doby i výrobních prostředků a materiálů, iniciativa v racionalizaci výroby a organizaci práce, ochota ve službách a obchodu atd. To je velmi stručné shrnutí poznatků, k nimž současná věda a výzkum dospívají, i když spíše zatím emotivně a intuitivně než na základě přesných vědeckých metod. . Vědeckým problémem prvního řádu je otázka, do jaké míry se na zvyšování ochoty lidí efektivně pracovat podílí zatím exaktně nezměřitelné vlivy vzdělanosti, politické uvědomělosti, kulturní úrovně, duševního a tělesného zdraví atd. K žádoucím výsledkům v tomto smyslu se budeme propracovávat leště asi delší dobu. Znamená to na jedné straně intenzívně rozvíjet výzkumné práce, které směřují k objevováni nových vztahů, a neustále zdokonalovat nás přístup k řešeni těchto základních problémů; a na druhé straně to znamená ihned začít s využíváním již získaných poznatků v praxi s vědomím, že určité mezery v exaktních znalostech musí být korigovány především oponentací a otevřenou diskusí. STRUKTURA EKONOMICKÉ AKTIVITY OBYVATELSTVA V současné době klademe velké naděje na zlepšení stavu národního hospodářství do uplatňování nové soustavy řízení. Myslím, že je nutné si uvědomit, že nová soustava řízení je součástí celkového procesu zvědečfování řízení rozvoje naší společnosti vůbec. To jednak na podporu jejího urychleného zavedení, jednak na podporu toho, abychom se 1 na tuto soustavu nepřestali dívat kriticky. abychom si uvědomovali její slabiny, respektive — a to snad především — abychom si uvědomovali slabiny jejího uplatňování v praxí. Velmi často se hovoří, o strukturálních změnách našeho národního hospodářství, přičemž tyto strukturální změny jsou vykládány hlavně jako změny ve struktuře výroby, uvnitř výrobní stéry. Chtěl bych však znovu upozornit, že naše společnost potřebuje strukturální změny mnohem zásadnějšího charakteru, a ty je nutné bud v mechanismu nové soustavy řízení vhodnými opatřeními stimulovat, nebo je řídit ještě dalšími, uvědomělými zásahy do národního hospodářství vedle nové soustavy řízení, bez jejího narušování. Mně osobně se zdá tato druhá cesta schůdněiší a snazší, tím spíše, že ji lze zaručit metodami, které se začínají uplatňovat v řízení vyspělých ekonomik v zemích s vysokou produktivitou práce. V materiálech, které byly v poslední době publikovány a v některých projevech oficiálních činitelů bylo ukázáno, že máme značnou převahu základních fondů výrobní povahy, že jich máme podstatně víc, než na co stačí zdroje pracovních sil, a že se jich proto nedostatečně využívá. Ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury jsme si propočítali, že při náležitém využití základních fondů výrobní povahy bychom mohli mít v republice až 20 miliónů obyvatel. Přesto v poslední době předseda vlády několikrát upozornil, že se na jeho stůl hrnou další a další požadavky na investice a že jsou »podporovány« i politickým nátlakem, stávky nevyjímaje. Ostatně nedávný případ rozšíření oceláren na Kladně a v Podbrezové byl toho klasickou ukázkou. Už jsem mě! příležitost na jiném místě vyjádřit, že lidé, kteří formulují takovéto požadavky, jsou lidé dvojích tváří, jednou jako zaměstnanci příslušného podniku vehementně požadují splnění svých požadavků, podruhé jako občané hubují na to, že nemají na Kladně dost bytů, škol že tu není dobrá městská doprava, že služby zaostávají atd. A souvislost mezi těmito ievy nechtějí vidět. Dosavadní složení našich vládních orgánů, kde výrobní resorty měly 1 početní i politickou převahu, nedávalo naději, že by mohlo dojít k zásadní změně. V novém uspořádání, k němuž byly základy již částečně položeny, by se skutečně »člověk« měl dostat na první místo před výrobu a výroba by se pak mohla rozvíjet jen jako služba člověku, nikoli naopak. Tabulka č. .1 ukazuje, že nás pak čekají asi tyto úkoly: • Podstatně zvýšit produktivitu práce a snížit podíl pracujících v primárním sektoru hospodářství, tj. zemědělství, lesnictví, rybářství apod.; • zhruba udržet (se slabou klesající tendencí) podíl zaměstnaných v sekundárním sektoru, tj. v průmyslu, s tím, že uvnitř budou provedeny zásadní změny mezi jednotlivými druhy výroby (snížení v hornictví, metalurgii a strojírenství a posíleni spotřebního průmyslu a výrobních služeb); • podstatně posílit terciární sektor, zejména obchod a služby Z tabulky též plyne, že některé pověsti o vysoké zaměstnanosti u nás nejsou zcela oprávněné, jsme v úrovni průměru, nikoli na špičce, a to i ve srovnáni s vyspělými průmyslovými zeměmi Západu. Z toho pak dále vyplývají pos'upné změny ve struktuře investiční výstavby. Mají zvláštní význam v tom, žc navozují pozdější změny ve struktuře zaměstnanosti někdy se značným předstihem. A to je oblast, která není ani v nové soustavě řízení zcela propracována a kterou také nelze zcela svěřit autumatismu jakékoli ekonomické soustavy, oblast, kde uvědomělé zásahy společenského řídícího centra jsou v neustále větší míře nevyhnutelné (znovu připomínám, že uvědomělé zásahy není totéž jako zásahy administrativně direktivní). Investiční výstavba zvláště v terciární sféře podléhá v současné době uvědomělým zásahům společenských center (vlád nebo jimi pověřených společenských organizací) ve všech vyspělých státech a míra tohoto zasahování se postupně rozšiřuje í do sféry sekundární. Většinou ide o investice tzv. státní, tj. financované ze státního rozpočtu přímo nebo přes konto pověřených společenských organizaci. V tabulce č. 2 uvádím údaje o struktuře investiční výstavby v různých zemích. Ze srovnání s tabulkou č. 1 a z rozboru této tabulky samotné plynou některá velmi zajímavá zjištění. Ve většině vyspělých zemí je podíl investic do výroby (primární a sekundární sektor) nižší, než odpovídá podílu zde zaměstnaného obyvatelstva. Přitom jsou tu zahrnuty 1 Investice do výrobních služeb (opravny automobilů, průmyslové prádelny atd.). Vysoký podíl tvoří investice do bytové výstavby, která je většinou pojímána jako výstavba komplexní, tedy s nezbytnou základní občanskou vybaveností. Významnou složkou jsou v západních státech Investice do obchodu. Naše největší nová městská čtvrt — ostravská Porubá — má nyní. na osmdesát tisíc obyvatel. Výstavba dále pokračuje — její ukončení se předpokládá kolem roku 1975, kdy bude mít Porubá přes sto tisíc obyvatel. Snímek CTK — V. Svorčík Opět je pak nutné se vrátit k výchozí otázce, jaký je vztah mezi produktivitou práce a strukturou zaměstnanosti a strukturou investic v jednotlivých zemích. U nás se tento vztah zatím interpretoval tak, že na investice do bytů, služeb, obchodu a občanského vybaveni vůbec je zapotřebí si nejprve vydělat rozvojem výroby, jinak řečeno investice do těchto oblastí mohou být puuze výslednicí růstu produktivity práce, který by měl pro ně opatřit zdroje. Po dvaceti letech této ekonomické a investiční politiky musíme konstatovat, že tomu tak není, že tento vztah je zřejmě jiný, nikoli tak schématický. taci Je tedy nutné hledat a ověřovat interprejinou, lépe odpovídající skutečností. Zjištění a úvahy uvedené vpředu směřují k zatím hypotetické formulaci nového poznání o vztahu produktivity, ekonomické aktivity a Investic asi v těchto formách: • jednostranný rozvoj výrobních investic je málo účinný proto, že prostředky, které získává obyvatelstvo svou činností v průmyslu, nejsou v dostatečné míře realizovatelné v uspokojování osobních potřeb obyvatel, zejména na úseku služeb (placených); • obdobně se projevuje jako malo účinný neúměrný rozvoj výroby výrobních prostředků v neprospěch výroby spotřebního zboži; • třetím faktorem, který snižuje rozvoj společnosti, je zanedbání investic do člověka jako do nejrevolučnější výrobní síly; přitom tyto investice musí směřovat ke komplexnímu rozvoji člověka jako myslící a kulturní bytosti, která vytváří ve svém souhrnu společnost s vyspělou dělbou práce, v níž si jednotlivci vzájemně prokazují služby pro rozvoj společnosti nezbytné; • optimálního růstu produktivity práce ve společností ize v normálních vývojových podmínkách dosáhnout jen za náležité harmonie faktorů, které na člověka působí nejen ve výrobním, nýbrž i v mimovýrobním procesu, a formují jej jako osobnost. Dokončení na B. straně PŘÍROSTKY A ÚBYTKY BYTÜ Hovoříme li o bytové výstavbě, dopouštíme se často chyby tím, že počet bytů odevzdaných do pohžívání považujeme za čistý přírůstek bytového fondu. Ve skutečnosti ovšem je část nových bytů náhradou za byty zrušené; tabulka ukazuje, že to není část malá: |ak je zřejmé, je v českých zemích podstatně vyšší přírůstek bytů získaných rekonstrukcemi a přeměnou jiných místností (obchody, půdy) na byty. Tím se poněkud snižuje rozdíl vyplývající z vyššího procenta zrušených bytů (zbořením ap.) v českých krajích. K 1 1. 1968 bylo registrováno u národních výborů 207 768 uchazečů o byty (168 356 v českých zemích a 39 412 na Slovensku). Ze srovnání počtu uchazečů o byty a počtu získaných bytů lze soudit, že na Slovensku mají k vyřešení bytového problému blíže než v českých zemích. Ryty získané novou Byty Cisíý výstavbou jinak zrušené přírůstek CSSß 79 844 7 224 20 801 68 487 České země 50 948 6 450 15 065 42 333 Slovensko 28 896 774 5 536 24 134