Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1968 (XII/27-50)
1968-10-18 / No. 40
T>c?j ťh ’ 4* H hospodářské novin EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ Praha 18. října 1968 ■ Kěs 1,50 Chemie může navázat na světové ceny • Právo — zákazník — kvalita • Federalizace a zájmové svazy průmyslu • Proč družstva spotřebitelů # Riadenie podniku s účasťou pracujúcich • Od poručnictví k partnerství • Připomínky do diskuse o podniku • Podpora bytové výstavby Od roku 1965 probíhá u nás složitý proces postupného přechodu na ekonomickou soustavu řízení, v němž si celá naše společnost postupně ujasňovala úkoly, které tsou před námi. Nešlo Jen o prosté zavedení cílového modelu. Logika velkých společenských a ekonomických změn je složitější. Ve strategii těchto akcí Je nutno nechat dostatek prostoru pro ekonomické i společenské síly, které budou působit. Proto, musejí být ujasněny základní cíle postupu a vytvořen dostatečně pružný systém, který by se přizpůsoboval praxi byl otevřen všem tvůrčím proudům ekono a mického myšlení. Takový systém se pak nerozpadne ani tehdy, změní-li se mnohé závažné podmínky. Toto pojetí mělo význam 1 pro novou soustavu řízení. Pomohlo totiž překonal oMobl, kdy se některá koncepce neukázala .atečně nosná (např. se ukázalo, že nelze klást příliš velké úkoly na centrální regulaci cen). Praxe však plně potvrdila základní cíle a směry reformy, její dovršení stojí před námi dnes jasněji a naléhavěji než kdy jindy. Tím důležitější je nyní si ujasnit. Jak v tomto otevřeném systému dále postupovat. Přitom je nutno říci, že jsme v zaváděni ekonomické reformy dosud nepřekročili určitou hranici. Dosud působí různé prvky skrytého nebo zjevného direktivního řízení, administrativně rozdělovači metody apod. Odpověd na základní ekonomické orázky »co, jak a pro koho vyrábět« stále ještě nevyplývá z logiky zbožně peněžních vztahů. Mezi záměry; které v ekonomice prosazujeme, a logikou zbožně peněžních vztahů je ještě rozpor, který lze vidět v tom, že jsou volné prostředky podniků rozloženy zcela Jinak, než odpovídá záměrům v oblasti investic, v oblasti mezd apod. Týž rozpor ovšem lze líčit tak, že dosud existuji administrativní zábrany volného použiti prostředků podle prioritní stupnice podniků a .e se výroba /íedostatečně přizpůsobuje ooptávce. Tento rozpor je neutralizován složitým působem Jednak trvá neúměrně velký rozih dotací a subvencí, rozmnožuje se obiast výjimek v ekonomických nástrojích, které stále méně působí objektivně a jed nolitě, ledňák >sou některé změny struktury neutralizovány trvajícími deformacemi v cenách. Řešit to lze v podstatě jen dvěma způsoby: bud se hmotné proporce přizpůsobí peněžním, nebo naopak, přičemž by však bylo nutné se vrátit k direktivnímu řízení. Ant jeden z těchto procesů není bezkonlliktnl. V ekonomice existují a vždy budou existovat bud úzká místa a omezené zdroje. nebo omezená poptávka. Proto bude na jejich překonávání muset vždy existovat mechanismus to je bud cenový mechanis mus, nebe přídělové hospodářství Mezi oběma alternativami si však namů žeme vybrat libovolně. Direktivní řízení «e svým důrazem na kvantitativní a extenzivní stránky rozvoje je spojeno s příliš velkými ztrátami pro naši ekonomiku. U nás je třeba důsledně rozvíjet kvalitativní stránku výroby, iniciativně se včlenit do světového trhu a pečlivě hospodařit, s omefzenými výrobními zdroji. Proto l v nových podmínkách musíme nadále rozvíjet ekono mickou reformu. Je ovšem nezbytné především propracovat základní dlouhodobější strategii postupu a správně volit mezi množstvím naléhavých úkolů. Máme napřed odstranit deformace v maloobchodních cenách, nebo přiblížit naše ceny světovým cenám? Je správné se soustředit na daňovou reformu nebo na kontrolu mezd? Je účelné věnovat především pozornost racionálním strukturálním změnám nebo ekonomickým nástrojům, modelu podniku či angažovanosti na světovém trhu apod ? Komplexní ekonomická politika musi v té či oné míře obsahovat všechny tyto momenty, ale některé z nich mají klíčový význam POLITIKA EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY Vytváření ekonomické rovnováhy přes hodnotové vztahy má svou logiku, kterou je nutno dodržet. Výchozím bodem jsou ekonomicky fungující ceny, které se vyvíjejí pod tlakem poptávky a nabídky. Tyto ceny nejsou zdaleka »spravedlivé«, zejména v prvním období (znamenají u jedněch podniků vysoké zisky, u jiných naopak ztrátu). Dynamickým faktorem rozvoje je totiž právě odklon od hodnotového základu ceny. V prvním období také nejsou zdaleka objektivní. Vyjadřují tetiž výchozí míru deformace zbožně peněžních vztahů. Proto také nemůžeme u tohoto stadia zůstat. Mimořádně důležité je druhé stadium, kdy se tok investic, pracovních sil, deviz apod. začíná přednostně vlévat do odvětví s vysokým ziskem. V tomto období vzniká zpětná vazba, která umožňuje v dalším období utvořit novou rovnováhu, ovšem na kvantitativně i kvalitativně odlišné úrovni. Kvalita této rovnováhy je podmíněna tím nakolik 'e naše ekonomika uzavřena nebo otevřena vůči světu. Toto »živelné« přizpůsobení se ekonomiky nemusí být v rozporu s plánovitým řízením; je jen třeba, aby mu plánovité řízení ponechalo dostatečný prostor a aby plán vstupoval do ekonomiky nástro|i slučitelnými s trhem, to je v podstatě peněžně. Přitom je jasné, že dlouhodobější a složitější ekonomická rozhodování a vyšší podnikatelskou činnost nelze v našich podmínkách realizovat bez plánu. Je to tedy v podstatě úkol podobného charakteru, iaký bylo nutno řešit při přechodu od válečného lístkového hosp dářství. 1 zde je nutno kombinovat uvolňování ekonomických procesů s cílevědomými zásahy ve sféře hmotné i hodnotové. Z toho pak plyncu lyto závěry pro celkovou ekonomickou strategii přechodu na ekonomickou soustayu řízení: a) Celý proces musi být řízen uvědoměle, přitom však je nutno počítat s některými procesy živelného přizpůsobení hodnotových 1 naturálních vztahů. Je proto nezbyt« né dostatečně uvolnit ceny, mzdy, investice, peněžní trh, nákup deviz apod. Rozsah a riziko tohoto pohybu lze konkrétními opatřeními snížit; nebylo by však správné Je] anulovat, protože tím se znemožňuje působení zpětné vazby na ekonomiku. b) Opatření, která riziko snižuji, mají různý charakter. Patří k nim dostatečné přizpůsobení cen trhu již ve výchozím období a snaha o výchozí věcnou rovnováhu, stejně jako ekonomické nástroje se stabilizačními účinky (stabilizační odvod, propříště odvod ze zisku), které tlumí dopad těchto živelných procesů. * cj Základní politikou centrálních orgánů pro regulaci tohoto pohybu je politika ekonomické rovnováhy. To proto, že při dostatečné celkové rovnováze nemůže živelný proces přerůst do nežádoucích důsledků. Politika ekonomické rovnováhy má samozřejmě zvláštní charakter v našich podmínkách, kdy při vysokém stupni zaměstnanosti roste riziko inflačních procesů. Proto v oblasti cen a mezd ie nutno počítat s ně kterými regulačními zásahy, které musejí mít co nejméně administrativní charakter. Mají sice tlumit nežádoucí výkyvy, ale neAkce Z je pro mnohé spoluobčany dávno zapomenutou záležitostí, jiní se jí dál s chutí zúčastňují a čísla říkají, že rok 1967 byl v její historii nejúspěšnější. Rozhodný vliv tu má umění národních výborů zorganizovat práci, opatřit materiál a v neposlední řadě provést účinnou propagaci. V Severočeském a Západočeském kraji akce stagnovala, kdežto ve slovenských kra jích a na jižní Moravě zaznamenala výrazný vzestup. Co dokáže přitažlivá propagace, ukázala v Bratislavě televizní soutěž meziměstská. V několik dnech vykonali brati slavští občané ve spolupráci s vojáky, ško lami a závody na úpravách sadů, komunikací a dětských hříšt práci v hodnotě čtyř miliónů korun. Rysem nové etapy akce Z je zvýšení po měru nákladů v hodnotě díla v investiční části. V dřívějších letech činil podíl nákladů nejvýše 40 % Loni to bylo ve Východo slovenském kraji 60 °/o, ve Východočeském 59,4 °/o v jihočeském 58,8 %. Nejnižší byl smějí znemožnit proces formování rovnovážných cen. d) Nemá-li nastat jakási »provincionalizace« naší struktury, musíme souběžně otevírat náš trh světovému trhu. Na toto téma se |iž řeklo mnoho velkých slov, ale konkrétní, byt i méně okázalé činy se rozvíjejí pomalu. Máme-li na světové trhy proniknout, je nutno soustavně vytvářet potřebné předpoklady, tj. rozvíjet kvalitu a technickou úroveň výroby, omezovat výrobu méně efektivních výrobků, snižovat náklady apod. Především však soustavně pracovat se zahraničním trhem, zkoumat možnosti uplatnění na něm, hledat cesty, jak se prosadit, pružně přizpůsobovat kvalitu a strukturu výroby apod. Pro tyto úkoly není žádný jednoduchý recept. Známe fakta, kdy technicky vynikajících výrobků je nakonec prodáno jen několik kusů, takže náklady výzkumu nejsou zaplaceny, nebo kdy výsledky práce ve výrobě jsou znehodnoceny necitlivostí v obchodních vztazích, nedostatečným servisem, nedostatečným přihlížením ke konkrétním podmínkám trhu apod. Bez soustavné práce s trhem lze konkurovat světovým firmám jen s velkými ztrátami. Dokončeni na 6. strané v Praze (jen 38,7 °/o) a v Bratislavě (45,5 °/o). Ve školství a kultuře dosáhly hodnoty částky přes 91 miliónů Kčs, v dopravě a spojích 71 miliónů Kčs a v tělovýchově 66,5 miliónu Kčs. jen za první pololetí letošního roku překročila hodnota svépomocných prací 1,7 miliardy Kčs. Na materiál, odborné práce a přepravu nákladů bylo vynaloženo 322,5 .miliónu Kčs. Národní výbory tedy ušetřily 1,4 miliardy Kčs, obnos jistě imponující. Byl by ještě vyšší, kdyby obětavost dobrovolníků nebrzdil chronický nedostatek cementu a zdicích materiálů, především v čes' kých krajích. i V hodnotě díla se ovšem přiměřeně odráží vzestup cen použitých materiálů, listě také z vykazovaných brigádnických hodin jsou mnohé pramálo efektivní. To však v podstatě nic nemění na tom, že akce Z je nejenom ušlechtilou soutěži, ale zároveň nikoli zanedbatelným ekonomickým faktorem. skp Akce Z v nové etapě Foto JOSEF CHROUST 1955 1958 1961 ‘ 1964 1967 Hodnota díla v lis. Kčs Náklady v tis. Kčs