Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIII/27-52)

1969-09-12 / No. 37

Právne formy pri využívaní priestorových predností # Jaký je váš názor na daň ze mzdy? £ Produktivita práce a energetika # Bez motorizace to nepůjde 9 Východisko a problémy konsolidačního programu # Prosperita s obtížemi £ Starosti pivovarníků © Po Inchebe ’69 Štátni svatky v zemích socialistického společenství bývají tradičně príležitostí připomenout si úspěchy, jicht.se dosáhlo v socialistické výstavbě. Připoryínají si je i Bulhari — jejich republika oslavuje v těchto dnech 25. výročí svého vzniku. Mimořádná péče se nyní věnuje rozvoji a uplatnění kybernetiky — na našem snímku výpočetní středisko v Ruse vybavené moderními aparaturami, prvními svého druhu v Bulharsku. Přebírá a úspéšně řeší složité problémy, spjaté s optimálním rozvojem ekonomiky v Rusenském kraji. Znovu o efektivních a neefektivních výrobách ING. MILAN KUBÁT, C S c., náměstek mintsira-předsedý federálního výboru pro průmysl Problém efektivnosti československých výrobních oborů a výrobkových skupin se zkoumá již delší dobu. Oskalí spočívají v kritériích efektivnosti, v dalších přídavných podmínkách spojených s výrobou i smčnou a také v kvalitě podkladů, s nimiž pracujeme. Přitom jsou jednou částí problému (ne právě jednoduchou) kritéria efektivnosti, druhou (ještě složitější) jsou nástroje vedoucí ke zlepšení efektivnosti. K TÉRIA EFEKTIVNOSTI Jako dosud nejspolehlivější a současně poměrně univerzální kritérium efektivnosti naší výroby se jeví srovnání domácí ceny se »světovou cenou«.' Prakticky se toto kritérium vyjadřuje v reprodukční ceně, za niž se při prodeji výrobku do zahraničí získává 1 $ (v kapitalistických státech), nebo 1 r (v socialistických státech). Reprodukční cena 1 $ může být ovlivněna zejména celními sazbami (bariérami), které překonává náš výrobek při prodeji do jiríých států, dolarového trhu, a tím tedy je pak zkresleno porovnání domácí a zahraniční ceny. Nicméně pro efektivnost směny je nutno s celními sazbami počítat jako s reálnou veličinou. Dalšími vlivy mohou být různě velká obchodní rozpětí, podíly překupníků a prodejních agentů a vůbec náklady spojené s dopravou a prodejem výrobků v zahraničí. O nich platí, že je nelze vyloučit, je však možno je ovlivnit vlastní obchodní politikou. Dále je reprodukční cena ovlivněna úrovní domácí ceny, zejména různou mírou rentability v domácí caně. Při všech těchto okolnostech, které nutno brát v úvahu, je nicméně reprodukční cena 1 $ či X r, ‘získaná prodejem výrobku, poměrně univerzální kritérium v tom smyslu, že porovnává domácí (velkoobchodní) cenu výrobku se zahraniční cenou, a tím tedy vypovídá o úrovní domácích nákladů a o celkové úrovni výrobku To je pro výrobce důležitá informace. Současně však je nutno mít na zřeteli omezení platnosti tolioto kritéria, vyplývající ze samotných podmínek směny. Při konkrétní směně existuje řada dalších činitelů, které mohou (z hlediska reprodukce dolaru či rublu) dva stejně efektivní výrobky postavit do zcela rozdílného světla: ■ Úvěry: za některé výrobky získáváme platby v hotovosti, za jiné výrobky .(jichž je většina) se platby odehrává)! v rámci krátkodobých úvěrů a konečně další výrobky (zejména investiční celky) jsou zpravidla spojeny s dlouhodobými.úvěry se splatností až desítek let. ■ Reciproční dodávky: často lze určité, zejména úzkoprofilové výrobky či suroviny získat pouze za dodávku jiného úzkoprofilového výrobku a směna má charakter naturální směny. Pak i efektivnost prodeje nutno zkoumat ve vazbě s těmito konkrétními podmínkami směny. ■ Vzájemné dodávky za výhodné ceny: jsou případy, kdy prodáváme výrobek obchodnímu partnerovi za sníženou sjednanou cenu s tím, že nám týž partner dodává jiný výrobek rovněž za sníženou sjednanou cenu. Pak nelze * posuzovat izolovaně efektivnost pouze prodeje výrobku, nýbrž je nutno posuzovat výsledek (efektivnost) celé směny. ■ Směnitelnost měn v jednotlivých teritoriích kapitalistického světa není samozřejmě stejná Vedle volně směnitelných měn existují i další s různým stupněm směnitelnosti, což ovlivňuje výhodnost prodeje výrobku. Vedle těchto omezení v použitelnosti kritéria reprodukčních cen 1 $ a 1 r, vyplývajících ze samotné směny výrobků, zasluhuje pozornosti také kvalita podkladů, s nimiž pracujeme, a způsob jejich využití. V úvahách tohoto druhu se vždy pracuje s jistým zprůměrováním, k němuž dochází při kumulaci sortimentních položek. Kvalita podkladů závisí na tom, do jaké míry odpovídají statistiky zahraničně obchodních operací skutečným podmínkám dosahovaným při konkrétní směně (dochází k některým korekcím údajů dříve, než se dostanou do podkladů a tím do statistik). Zde nezbývá než vycházet při zpracování údajů ze statistik: jiné údaje nejsou k dispozici. EFEKTIVNOST A DOMÁCÍ TRH Srovnání se světovým trhem a se světovými cenami je a bude pro naše výrobky důležitým a většinou rozhodujícím kritériem efektivnosti domácí výroby. Nicméně v podmínkách konkrétní hospodářské situace na vnitřním trhu nemůže být ani srovnání se světovými cenami jediným a absolutním kritériem.' Každý stát chrání své domácí výrobce z různých důvodů a v různé míře před světovou konkurencí. Také my máme (obchodně politické i jiné) důvody chránit některé naše tuzemské výrobky před konkurencí světových cen. Typickým příkladem jsou osobní automobily, u nichž by nebylo patrně nesnadné dokázat, že naše výroba (v počtu dnes asi 130 000, ale ani budoucích 300 000 osobních vozů ročně) nemůže cenově konkurovat s americkými výrobci vyrábějícími 3—4 milióny osobních vozů ročně nebo s největšími západoevropskými výrobci. Nicméně krýt naši spotřebu dovozem automobilů by vyžadovalo nejméně 200 mil. $ ročně ve volných měnách a takovou částku nemáme čím krýt ve vývozu. Přitom je známo, že v podmínkách domácího trhu je a bude osobní automobil vysoce efektivním výrobkem i při naší sériovostl. Mnozí světoví výrobci nemají sériovost jedné linky vyšší než my a pracují se ziskem především dík tomu, že nemusejí (jako my) překonávat vysoké celní bariéry při prodeji osobních automobilů za hranice své země. V takové situaci prohlásit osobní automobily za výrobek neefektivní pro československý a socialistický trh by bylo závěrem nepřihlížejícím k reálné skutečnosti 250 000 žadatelů o automobil, kteří složili v Československu povinný vklad. Podobná situace je s byty a s některými dalšími výrobky dlouhodobé spotřeby. Je tedy zřejmé, že na základě konkrétních podmínek domácího trhu se není možno řídit při každém rozhodování pouze -srovnáním našich a světových cen — tedy efektivností zjištěnou z reprodukční ceny dolaru. Co nám pomůže, že výrobek je ve světě k dostáni za 1000 $, když doma jej nelze volně získat za 30 000 Kčs, ale ani za 60 000 Kčs, ač by mnozí spotřebitelé tuto cenu rádi zaplatili. Při posuzování efektivnosti a výhodnosti výrobku je tedy nutno přihlížet vedle srovnání se světovými cenami také ke konkrétním podmínkám domácího trhu. Kromě toho existují další pohledy, které nutno brát v úvahu při výběru programů, jako tendence automatizace, chemizace a další směry technického pokroku, využití existující výrobní a vědeckotechnické základny, vývojové tendence na světových trzích apod. Hodnocení těchto vlivů je součástí národohospodářských úvah. EFEKTIVNOST CS. VÝVOZU V ROCE 1968 V rozsáhlé práci podniknuté ústavem Technicko-ekonomických služeb (TES), kolektivem pod vedením Zd. Púčka, CSc., na základě- statistik zahraničního obchodu byla zhodnocena efektivnost našeho vývozu v minulém roce. Práce přináší současně cenné prohloubení metod analýzy efektivnosti vývozu. Federální výbor pro průmysl využívá této práce v rámci své linie využívat širšího zázemí výzkumných pracovišť, s nimiž spolupracuje a jehož součástí je i TES. Dokončeni na 3. straně * Mluvíme o světové ceně v uvozovkách, protože fe to veličina těžko definovatelná a v mnoha případech vlastně neexistuje jako jednoznačná hodnota, nýbrž spíše jako interval od — do apod. BYT0VÄ VÝSTAVBA V ČSSR V období let 1948—1968 bylo v ČSSR postavenu 1249 tisíc bytů, což sice mělo příznivý vliv na zlepšení kvality i množství celkového bytového fondu, ale řešení bytové otázky zůstává jedním z vážných problémů v naší republice. Při srovnávání tempa výstavby v obou národních republikách je znatelný vyšší podíl bytů postavených na Slovensku, než by odpovídalo počtu obyvatelstva a který je ovlivňován vysokým podílem individuální bytové výstavby. Bytová situace na Slovensku byla po osvobození v roce 1945 mnohem - horší než v českých zemích, a není proto divu, že obyvatelé Slovenska věnovali řešení bytového problému větší úsilí a vyšší podíl finančních prostředků. Odečteme-li od bytové výstavby celkem individuální bytovou výstavbu, zjistíme, že intenzita bytové výstavby byla v obou národně politických oblastech přibližně stejná. Na Slovensku je (v důsledku rychlejšího růstu bytového fondu v celém poválečném období) dnes již zhruba polovina bytů postavených po roce 1945, zatímco v českých zemích asi čtvrtina. 1 při rychlejším růstu bytového fondu na Slovensku je dosud úroveň bydlení na Slovensku nižší. Koncem roku 1968 představoval bytový fond v ČSSR kolem 4350 tisíc bytů, v nichž žilo 4775 tisíc censových domácností. To znamená, že na 100 bytů připadalo 110 censových domácností. Potřeba bytů je ale poněkud nižší, protože části domácností vyhovuje společné bydlení. Roste počet neuspokojených členů bytových družstev, přírůstek nových družstevníků je mnohem vyšší než počet postavených družstevních bytů. V ČSR bylo k 31. 3. 1969 na 143 tisíc žadatelů o družstevní byt, v SSR 52 tisíc. I za předpokladu splněni plánovaných úkolů v bytové výstavbě by podle uvažovaného růstu počtu domácností a při mírném odpadu bytů v ČSSR v roce 1970 chybělo 200—250 tisíc bytů. To znamená, že se bytový problém nepodaří pravděpodobně vyřešit ani do roku 1975.