Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XIV/26-52)
1970-08-07 / No. 31
komentář Nad výsledky státního hospodaření V 28. čísle HN byl uveřejnili obsáhlý výtah stanoviska, které zaujala ke státnímu závěrečnému účtu na rok 1969 Ostřední komise lidové kontroly. Jak v něm bylo zdůrazněno, i když je třeba přebytek hodnotit — téměř 3,5 mld Kčs — kladně, jeho konkrétní přínos k ekonomické konsolidaci nelze přeceňovat. V obdobném tónu vyznívaly také všechny ostatní charakteristiky loňského hospodaření, zejména též výklad federálního ministra financí ing. Rudolfa Rohlíčka, přednesený v obou sněmovnách začátkem července. Rok 1969 byl značně složitý. Teprve v jeho průběhu byla postupně odstraňována nebezpečí pro politický i občanský život, do nichž jsme se dostali hazardérstvím stranického i státního vedení po lednu 1968. A pokud jde o ekonomiku, probíhal v ní ještě po řadu měsíců vývoj plný rozporností a krizových jevů. Zejména v první polovině roku se totiž nadále projevovaly důsledky mnoha teoretických koncepcí a o ně opřených praktických opatření v míře. která dokumentovala hloubku a vážnost krize, jež nám hrozila z politické a ideologické diverze minulého období. Bylo příznačné např. pro západní propagandu, že počítala s těmito důsledky a pokoušela se několikrát vzbudit u nás panikářské nálady a projevy u obyvatelstva. Byly to ony nákupní horečky a zarytě šířená propaganda o peněžních reformách. Federální vláda i obě vlády národní jen postupně stavěly hráz jak skutečným obtížím, tak jejich zneužívání. Zvláštní specifiku minulého roku tvořila také skutečnost, že jsme se museli vypořádávat s destrukcemi téměř ve všech společenských vztazích, ale zároveň přitom do praxe zavádět vztahy nové, především v oblasti federativního uspořádání našeho státu. Pokrok, jakého jsme přitom dosáhli, můžeme posoudit i podle výsledků státního hospodaření, tedy v značné míře i podle výsledků práce celé společnosti. Celkem kladných výsledků bylo dosaženo s obtížemi. Sám státní rozpočet na rok 1969 byl federálním pouze formálně — více po stránce technické než ekonomické. Byl to rozpočet vypracovaný původně ještě pro podmínky unitárního státu a teprve dodatečně předělávaný pro potřeby nových federativních vztahů, které sice byly teoreticky zdůvodněné, ale které čekaly teprve na své první prověřeni v praxi. Z hlediska praktického života můžeme dnes konstatovat, že federace i ve vztazích ekonomických se osvědčila a prokázala svou životnost a opodstatněnost. Jde zejména o to, že federatívni uspořádání státu zreálňuje vztahy v obou národních ekonomikách i mezi nimi navzájem, že sbližuje potřeby se zdroji jejich krytí a umožňuje větší respektování místních a oblastních podmínek. Vedle toho však jsou zde také některé zkušenosti nežádoucí. K nim patří např. ne zcela usměrněný sklon k dezintegraci hospodářských jednotek, a tím k oslabování celkové efektivnosti našeho hospodářství. Letošní červnové plénum CV KSČ v základním referátu s. Husáka i v řadě diskusních vystoupení upozornilo, že o tyto zkušenosti bude třeba opřít další rozvoj naší ekonomiky a je jí organizaci. Státní rozpočet jako nástroj pro rozdělování výsledků celospolečenské práce byl v roce 1969 koncipován za situace značně narušených 2 31 / 1970 hospodářské noviny Naše příloha V tomto čísle uveřejňujeme prvních 16 stran studie PROGRAM VYUŽITÍ JEDNOTNĚ SOUSTAVY EKONOMICKÝCH KLASIFIKACÍ. — Dokončení vyjde opět jako příloha, a to v čísle 33. zásad řízení, za stavu, kdy peníze a peněžní vztahy nevyjadřovaly skutečnou reálnou tvorbu hodnot. Prokázalo to i plnění rozpočtu v průběhu roku. Bylo především třeba dodatečných zásahů, s nimiž se původně nepočítalo, aby rozpočtové předpoklady dostaly povahu plánovitého nástroje umožňujícího spolupůsobit na vývoj hospodářství a jeho výsledky. Je nesporně pozitivním rysem, že naše hospodářství v roce 1969 prokázalo velkou dynamiku: nepoklesla výroba, národní důcbod se zvýšil o 6,5 •/«, což je značně růstové tempo i ve sruvnání mezinárodním. V řadě odvětví došlo k relativnímu snižování materiálových nákladů, zvýšila se finální výroba a tím i dodávky na trh apod. Tyto kladné přínosy byly však zeslabovány nežádoucími skutečnostmi Tak značná část vytvářených hodnot zůstávala vázána např. v nemobilních formách jako nadměrné nebo nepoužitelné zásoby. Tyto zásoby se v roce 1969 zvýšily absolutně o 12,4 mld Kčs, což je v řadě posledních let nejvyššl přírůstek. Známé jsou nedostatky v investiční výstavbě. Naše ekonomika a celá naše společnost zvládly nebezpečnou situaci, v níž jsme byli ještě v minulém roce, zejména v jeho prvních měsících. Řídící stranické a vládní orgány musely tento vývoj prosazovat rozhodným upevněním plá novacích vztahů, odpovědností a kázní. Prvním podnětem zde bylo v roce 1969 dubnové plénum OV KSČ a jeho květnová realizační směrnice, na kterou navázala opatření všech tří vlád proti nežádoucímu růstu mezd a ostatních peněžních příjmů obyvatelstva. Federální vláda dohodla s oběma vládami národními např. úsporu některých státních výdajů ve výši 10 •/». Po uplynutí roku bylo možno konstatovat, že tímto opatřením se uspořilo téměř 2,9 mld Kčs. Bylo jich použito v národních rozpočtech k řešení nejpalčivějších finančních problémů v podnikové sféře. Dále byly zvýšeny finanční postihy za nežádoucí mzdový vývoj a zpřísněny odvodové povink nosti ze zisku, učiněno opatření vázání mzdových prostředků v rozpočtových organizacích apod. To byly pozitivní prvky, jež centrální orgány vznesly do hospodářské sféry. Dhrnem bilancováno vyplývá nám z roku 1969 toto saldo: Průběh i výsledky loňského státního hospodaření dokumentují, že naše ekonomika státní i podniková se může rozvíjet jen jako plánovaná a socialistická. Za pokus opustit tuto cestu budeme nuceni ještě delší dobu platit oběťmi, a to i zpomaleným růstem životní úrovně obyvatelstva. Minulý rok však ukázal, že hospodářská politika je tehdy životná a účinná, když ji vezmou za svou pracující a když její nástroje naplní svou iniciativou a aktivitou. Bez ní by nebyl možný např. letošní vývoj v podnikové sféře, kde průmyslová výroba vzrostla v 1. pololetí 1970 v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 8,3 '/• a předstihla tak celoroční tempo růstu, předpokládané státním plánem. Přitom se toho dosáhlo bez investic hmotných a také bez zvýšení počtu pracovníků, je to výsledkem zlepšení práce, spontánnosti a obětavosti našich pracujících. Také ze srovnání s vývojem mzdových nákladů plyne, že nám zatím rostla letos produktivita práce rychleji než vyplacené mzdy, tedy zásadně opačně než ještě v roce 1969. Pracující tedy bez velkých slov vyvozují závěr z výsledků hospodaření v minulém roce. Pro připravovanou pětiletku je to příslib povzbudivý. Dr. VLADIMÍR KOMENDER ÚSPĚCH V SOKOLNIKACH Moskevská výstava »Mebel iz CSSR«, jež potrvá do 9. srpna, je zároveň největší výstavou čs. nábytku, jakou jsme kdy za hranicemi uspořádali. Neukazuje se tu jenom nábytek a nic jiného, jak by se možná z názvu výstavy zdálo; paleta vystavovaných exponátů je nepoměrně širší, komplexnější. Na ploše 2200 m2 si mohou Moskvané a další návštěvníci prohlédnout čs. nábytek takříkajíc už zabydlený — tzn. včetně všech doplňků, koberců, záclon, skla a keramiky, osvětlovacích těles; prostě všechno, co činí moderní, útulný obytný interiér moderním a útulným. Výstava tak poskytuje zajímavou informaci o sortimentu a dodavatelských možnostech našich nábytkářských podniků a podává přitom i velmi názornou představu o čs. bytové kultuře vůbec. Celá akce je zároveň určitou formou průzkumu sovětského trhu, příležitostí k získán! užitečných poznatků o vkusu, požadavcích a nárocích příštích sovětských zákazníků. Umožňují to různé dotazníkové akce, prováděné našimi pracovníky během výstavy, které pak poslouží našim výrobcům a dodavatelům. V příští pětiletce, v letech 1971—1975, chtějí do SSSR dodávat o 20—30 % .více výrobků než dosud. Ke kladům naší akce v moskevských Sokolnikách lze přičíst zjištění, že byla velmi pečlivě a uváženě připravována — téměř polovina exponátů jsou novinky, některé dokonce prototypy Také termín výstavy byl volen promyšleně — sovětští návštěvníci totiž budou mít, nebo už mají, příležitost seznámit se s obdobnými výrobky jiných zahraničních producentů — např. v současné době vystavují v Sokolnikách vedle našeho pavilónu svůj nábytek ještě Jugoslávci, svou národní výstavu tu má i Dánsko, rovněž proslulé svým vynikajícím nábytkem a velmi pozoruhodnou bytovou kulturou. SSSR je naším největším odběratelem nábytku. Dlouhodobé kontrakty se sovětskými organizacemi umožňují našim výrobním podnikům plně využít i nově vybudovaných kapacit, zaručují jim velkou sériovost výroby, která vede ke snižování nákladů. Nepůjde o nic jiného, než o to, abychom dojednané dodací smlouvy dodrželi a zabezpečili tak stabilitu našich dodávek bez větších výkyvů. -kop- POLSKÝ TISK O NÁS Nemáme rozhodně důvod k povzdechům, že by polský tisk, denní 1 odborný, věnoval údajům a Informacím o čs. národním hospodářství malou pozornost. Můžeme na tomto místě dokonce prohlásit — a činíme tak rádi — že se k problematice konsolidující se čs. ekonomiky, jejím problémům a předsevzetím do budoucna, polský tisk obrací možná častěji, než bychom předpokládali. Na důkaz pravdy uveďme dva příklady z minulého měsíce. Populární, redakčně navíc znamenitě dělaný list polské obchodní komory RYNKI ZAGRAN1CZNE přinesl např. ve svém 70. čísle zvláštní čtyřstránkovou Informaci věnovanou výhradně našemu hospodářství. Záhlaví jednotlivých statí naznačují 1 jejich obsah: Čs. ekonomika v uplynulých dvaceti pěti letech, čs. strojírenský průmysl, ČSSR vystavuje po 34. na mezinárodním poznaňském veletrhu, Perspektivy rozvoje do roku 1975 atd. Nechyběla ani fundovaná, přístupně napsaná úvaha o čs. zahraničním obohodě s důrazem na naše obchodní a hospodářské kontakty se sousedním Polskem. Varšavský týdeník ZYCIE GOSPODARCZÉ věnuje pod záhlavím Na lamách prasy Czechoslowackej už pravidelně pozornost všemu, co se v čs. hospodářství děje Dodejme ještě, že tak činí zároveň velmi zasvěceně, přehledně 1 čtivě Např. ve svém 23. čísle přinesl komentovanou Informací o naší státní politice ve vědě a teohnice — informaci, opírající se raj. též o některé stati publikované v Hospodářských novinách. Zvláštní pozornost věnovala značka -kk- aktuálním problémům naší licenční politiky, diskusím o míře využití vědeckovýzkumných poznatků ve výrobní praxí a dalším problémům, které s tím souvisejí. Připočtěme naší sesterské redakci ve Varšavě k dobru, že I tentokrát jde o materiál věcný, dobře informující, zpracovaný autorem disponujícím solidními a obsáhlými vědomostmi o čs. hospodářských problémech. -mzl- JAPONSKÉ »BESTSELLERY.. rie V našem případě to nebude beletani literatura faktu, tím méně nahrávky idolů »pop music« — jen způsoby a zaměření této rekognoskace byly podobné. Šlo o průmyslové výrobky, které byly loni v Japonsku vyráběny a částečně prodávány také do zahraničí. Jejích seznam nedávno otiskl západoněmecký list Handelsblatt. Řekněme hned, že to není Informace ani pro nás nezajímavá: Primát patřil loni televizorům pro příjem barevného obrazu, které se na japonském vnitřním trhu staly doslova »posledním slovem sezóny« — jen na souostroví »vycházejícího slunce« se jioh prodalo za víc než 500 miliard jenů Tedy obrat víc než rekordní. Druhou komerčně úspěšnou komoditou byly nejrůznější přístroje pro záznam a reprodukci zvuku a stereozařlzení. Na třetí místo se dostaly radlopřístroje, televizory pro černobílý obraz obsadily v žebříčku komerční úspěšnosti místo čtvrté — prodalo se jich asi za 200 miliard jenů Zjišťování průmyslových a spo' třebních »bestsellerů pod Fudžijamou« nebylo samoúčelnou záležitostí — domácím výrobcům a odbytářům poskytlo cenné Údaje pro Investice, organizaci odbytu, změny ve výrobě a technologii, akvizici, reklamu ap. Výroba televizorů pro barevný obraz se má letos v Japonsku zvýšit asi o 30 %, což znamená, že stoupne na 8,5 mil. přístrojů. Výroba televizorů pro černobílý příjem sice nepoklesne, ale má letos stoupnout už jen o pouhých 4,2 % Za zmínku jistě stojí, že v pořadí výrobků domácí produkce, jež šly v japonském císařství nejlépe na odbyt, figurují na dalších místech např. svítidla, dále chladničky, různá ' klimatizační zařízení a plynové spotřebiče. -eš- MANŽELSTVÍ FIAT—CITROEN Integrační procesy v západoevropském průmyslu, probíhající veřejné čl skrytě pod hladinou veřejného zájmu, vrcholí čas od času významnými akty v pohybu kapitálu, které znamenají významné přesuny ve struktuře a v poměru sil jednotlivých skupin v různých oborech podnikání. Jedním z nejsledovanějších a také nejdůležltějšícb je výroba automobilů. Tvrdá konkurence, která stále citelněji znesnadňuje nejen slabším partnerům uplatnění na trhu a nekompromisní požadavek stále masovější výroby, přivádí k jednán! o Integraci 1 představitele známých a dlouhou tradicí opředených značek. Součástí tohoto procesu, nikoli nevýznamnou, je rozhodnutí a spojeni dvou silných kapitálových skupin automobilového průmyslu — italského Fiatu a francouzského Michelinu s jeho dceřinou společností Cltroěn. Spojením nedávno potvrzeným souhlasem francouzského ministerstva financi vznikla nejmocnější skupina výrobců automobilů v Evropě. Obě firmy vyrobily totiž v roce 19' lohromady 1965 000 osobních u nákladních vozů; tímto počtem odsouvají na druhé místo skupinu Volkswagen, jejíž celková produkce byla 0 60 tisíc vozů nižší. V Citroenu zůstává zachován převažující vliv francouzského kapitálu; váha Fiatu je ovšem podstatná už vzhledem k Jeho vlastnímu mamutímu potenciálu. Dnes při spojeni s Fiatem disponuje skupina Cltroěn téměř 700 mil. fr. akciového kapitálu. Podle dosud známých údajů se Fiat má na vytvářeném akciovém kapitálu podílet vkladem ve výši až 27 %, zatímco hlavním akcionářem zůstane Michelin se svými 28 %. Zbytek 45 % se soustřeďuje v rukou drobnějších akcionářů. Poměr kapitálové účastí skupin Mlchelln-Flat v novém Integračním seskupení je tedy 51 % : 49 %. Počítá se s tím, že při úzké vzájemné součinnosti obou partnerů se rychle vytvoří jediná téměř homogenní ltalsko-írancouzská skupina, která si udrží první místo v evropském žebříčku výroby automob Jedním z prvních počinů obou -,oncernů má být založen! společného studijního koordinačního střediska ve Švýcarsku, které by vypracovávalo jejich obchodní a technickou politiku. Z vyjádření presidenta firmy Cltroěn — že středisko může sloužit 1 jiným evropským výrobcům automobilů — a z tendencí o navazováni dalších kontaktů s nimi lze soudit, že úvahy o budoucnosti západoevropské výroby automobilů přerůstají už dnes rámec sotva vzniklé výrobní integrace... j* ZDROJE těžbo (výtobo) dovoľ ostatní ROZDĚLENÍ průmysl o stavebnictví doprava uhelné sklady vývoz ostatní