Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1974 (XVIII/27-52)

1974-07-05 / No. 27

EKONOMICKÝ TÝDENÍK­OV KSC . 5. Července 1974 kčs 1,50 Ing. MIROSLAV PETŘI K, CSc., náméstek^jnlnisVra^zertä V národním podniku Okula Nýrsko, který je jedním z naších největších výrobců brýlí, pro­bíhá rozsáhlá Inovace. Týká se 75 druhů výrobků. Plán produktivity práce, stanovený na 36,3 % v průběhu 5. pětiletky, překročí o dalších 17 % výhradně na základě racionalizačních opatření a Inovačního procesu. — Na našem snímku pracovnice podniku zaskllvá sluneční kovové brýle, které jsou novinkou letošní sezóny. Foto CTK — J. Šaroch KRMIVŮM každodenní pozornost Krmímová základna ovlivňuje bezprostředně roz­voj celé zemědělské výroby. Je spojovacím článkem rostlinné a živočišné výroby. Objemná krmiva se pěstují v rozsahu 30 až 32 % orné půdy, presto však veškerými krmivý (rostlinný meziprodukt) přechází do živočišné výroby 60 až 65 °/o hrubé rostlinné produkce, tj. více než 14 miliard korun. Na druhé straně však pojem krmivová základna v socialistické zemědělské velkovýrobě je komplexní, tzn. vlastní výroba intenzivních plodin (víceleté píc­niny, silážní kukuřice, louky a pastviny) navazující progresivní metody konzervace (silážování při vyšším obsahu sušiny, senážování a horkovzdušné sušení), další posklizňová zušlechťování (tvarování a brike­tování) včetně balastních materiálů, jako je sláma, ale i další netradiční zdroje krmiv. Nedílnou sou­částí je nejen rozvoj krmivářského průmyslu, použí­vání specificky účinných látek a minerálií, ale i zhodnocení všech odpadů potravinářského prů­myslu aj. Přes všechnu pozornost věnovanou krmimové základně nejsou výsledky — a hlavně meziroční kolísání celkové vý­roby — v souladu s dynamickým rozvojem živočišné vý­roby. Jestliže průměrná výroba objemných krmiv v pře­počtu na seno činí za období let 1966 až 1970 celkem 100 %, potom v roce 1970 to je 105,1 °/o, v roce 1971 93,8 %, v roce 1972 107,8 % a v roce 1973 98,7 %. Živočišná produkce se však zvýšila za tři roky páté pě­tiletky o více než 11 °/o. Při hodnocení výroby objemné píce je třeba poznamenat, že se výměra orné půdy pod pícniny snížila o 2 až 2,5 %, převážně v zájmu dalšího rozšíření obilovin (za 3 roky o 150 000 ha). Nesoulad mezi výrobou krmiv a vzrůstem živočišné produkce se vyrovnával v ze­mědělských podnicích neefektivním zkrmováním obilí. S ohledem na vzestup cen u dovážených pokrutin i ži­vočišných mouček a s ohledem na vývoj potřeb ve výživě obyvatelstva je nezbytné zabezpečovat zvyšování zeměděl­ské výroby prohlubováním spolupráce v rámci socialistické integrace a současně snižovat závislost na kapitalistických trzích. To si přirozeně vyžádá řadu opatření operativního i konstrukčního charakteru. Proto vedení-ministerstva ze­mědělství a výživy ČSR projednalo a schválilo „Realizační směrnici k zabezpečení krmivové základny na léta 1974—1975 a období 6. pětiletky. Vychází se přitom plně z usnesení vlády ČSSR k efektivnímu hospodaření s obilním fondem a z koncepce rozvoje surovinové základny krmivář­ského průmyslu. Kde se skrývají rezervy? Dosavadní vývoj ve výrobě krmiv v ČSR charakterizuje vysoká výměra pícnin na orné půdě, jejich nevhodná dru­hová skladba, podcenění základních agrotechnických zásad a tím i nižší výnosy. Nedostatečně se rozšiřují nové vel­kovýrobní technologie sklizně a konzervace: v této oblasti dochází zatím ke značným ztrátám na kvalitě. Nejvíce orné půdy zaujímají víceleté* pícniny. Výnosy v posledních le­tech, které se pohybují kolem 60 q/ha, jsou nízké a neod­povídají požadavkům na intenzitu. Jde především o rozšíření ploch vojtěšky na úkor čer­veného jetele v netradičních bramborářských oblastech s ohledem na rozvoj horkovzdušného sušárenství; dále 0 rozšiřování kukuřice na siláž a vyšší obsah sušiny. Nové odrůdy hybridů silážní kukuřice umožňují, aby se pěstovala 1 v bramborářských oblastech při výnosu 100 až 120 q su­šiny z 1 ha. Největším zdrojem krmiv jsou však louky a pastviny, které zaujímají pětinu zemědělské půdy. Přes dílčí pozi­tivní výsledky, které jsme docílili v posledních letech (vý­nos sena v r. 1970 34 q/ha, v r. 1973 37,1 q/ha) je další zvyšování intenzity výroby na loukách a pastvinách jedním z našich hlavních úkolů. Na základě provedené klasifikace a inventarizace je zhruba třetina celkové plochy trvale nadměrně zamokřena a třetina (asi 380 tis. ha) vyžaduie rekultivační úpravy (odstranění náletu, mech. překážek apoa.). Při intenzívním hnojení a vápnění může pak po­skytnout výnosy jako na orné půdě. Příkladem je JZD Huť —Jistebnicko, okres Jablonec, které na ploše 104 ha do­sáhlo výnosu 106,7 q sena z 1 ha, JZD Stádlec, okr. Tábor, 93 q/ha a řada dalších. Jde o to, aby závěry z provedené inventarizace a klasi­fikace se rozpracovaly v plánech obnovy a rekultivace luk a pastvin v zemědělských závodech. Je to' náročný úkol, jeho postupné zajištění vyžaduje vedle organizačního úsilí i značné finanční prostředky. V první řadě se musí upra­vovat plochy, kde se při minimálních nákladech okamžitě projeví zvýšená výroba. V tomto směru je příkladné úsilí OP Státní statky Tachov, úsilí na okrese Rychnov n. Kn., v JZD Šumavské Hoštlce, okres Prachatice, apod. S cel­kovou problematikou obnovy luk souvisí i zajištění dostat­ku osiva travin a barevných jetelů. Moderní technologie a organizace Nedílnou součástí ja i rozvoj velkovýrobních technologií sklizně k zamezení nežádoucích ztrát na kvalitě. Vedle včasného nástupu jde také o rychlou sklizeň. V praxi se ustupuje od tradičního sušení, využívá se řezačkové skliz­ně, samosběracích vozů, sklizně vysokotlakými lisy s ná­sledným dosoušením na roštech. Směr rozvoje je v dalším uplatňování nových technologií sklizně v návaznosti na ra­cionalizaci krmných systémů. Postupně se bude přecházet od rizikové výroby sena k silážování při vyšší sušině a k senážování. Součástí problémů využití objemné píce z luk a pastvin zůstává pastva. Pastevní způsob využíváni travních prostorů, zejména mladým Skotem, v horských a podhorských oblastech je třeba považovat za perspektivní. Z hlediska nejdokoňalejší sklizně musíme maximálně vy­užít horkovzdušných sušáren. V loňském roce se podařilo vyrobit 356 tisíc t úsušků, což je o 140 tis. t více než v roce 1972. Při upřesnění plánu uvedení nových kapacit můžeme letos získat 450 až 470 tis. t úsušků a v r. 1975 až 550 tis. t. Při přednostním sušení víceletých pícnin, lus­­ko-obilních směsek, silážní kukuřice, skrojků, řízků při sušině 16—18 % se musí využívat i netradiční materiály. Je to např. v chmelařských oblastech chmelinka, v JZD Čejč, okres Hodonín, suší s úspěchem i výlisky hroznů apod. , Nedílnou součástí velkovýrobních technologií sklizně je její organizace. Jde především o využití forem skupinového nasazení rozhodující techniky (samochodné řezačky a do­pravní prostředky) k urychlenému naplnění silážních jam. Dále pak o organizaci sklizně v kooperačních seskupeních prostřednictvím kooperačních rad. Nedílnou součástí zabezpečení bílkovin rostlinného pů­vodu je i rozšíření ploch luskovin. V letošním roce se po­dařilo zasít přes 36 tis. ha luskovin, z toho 26 tis. ha hra chu a bobu na zrno pro centrální fond krmiv. V příštím roce osejeme již 60 tis. ha a v období 1976 až 1980 kaž­doročně 75 tis. ha. Za tím účelem se provádí urychlené rozmnožování vhodných osiv, včetně perspektivních novo­­šlechtění. Efektivnost využívání Podle našich orientačních úvah se spotřebovává na litr mléka 0,25 až 0,35 kg jadrných krmiv (zatímco perspektiv­ně se uvažuje o množství nižším než 0,25 kg). Obdobně je tomu ve výkrmu a odchovu Skotu. Naším cílem je .do­sáhnout následujících spotřeb u monogastrických zvířat: na 1 kg přírůstku prasat — 3,9—4,2 kg krmné směsi, na 1 kg přírůstku kuřat — 2,5—2,6 kg krmné směsi, na 1 vejce 0,19—0,22 kg krmné směsi. U přežvýkavců, zejména v chovu Skotu, jehož výživa je založena na bázi objemné píce (včetně píce zušlechtění tvarováním): na 1 1 mléka — 0,25 kg zrnin, na 1 kg přírůstku jatec, skotu 2,1 kg zrnin, na 1 kg přírůstku při odchovu jalovic 1 kg zrnin. Tvarování krmiv na bázi horkovzdušných úsušků, zrnin, melasy, mineráliPá balastních krmiv umožňuje zlepšit vy­užití objemné píce pro skot. Cílevědomá realizace tohoto programu umožňuje snížit spotřebu zrnin: Podle rozpra­covaných zásad bude v ČSR do roku 1980 zajištěna výroba 1 mil. 820 tis. t tvarovaných krmiv, což kryje potřebu do plňkových tvarovaných směsí pro 50 % dojnic, 60 % jalovic, 40 % žíru ve výkrmu a kompletní tvarovanou směsí celkem 20 %. Tento směr vyžaduje další zabezpečení materiálně technické základny (sušárny, granulátory) a plánovité roz­místění jednotlivých zařízení. Na základě usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 189 o koncepčním řešení surovinové základny krmivářského průmyslu jsou konkrétní opatření orientována mimo zvý­šení výroby luštěnin zejména na efektivnější využívání odstředěného mléka, jatečně krve, na výrobu masokostnícb mouček z kafilátu a odpadů potravinářského průmyslu, na rozšíření výroby krmných odpadů potravinářského průmys­lu, na rozšíření výroby krmných kvasnic, zvýšení výroby L-lyzinu a dalších specificky účinných látek. V tomto směru očekáváme další iniciativu od ostatních odvětví ná­rodního hospodářství (strojírenství, průmysl, zdravotnictví). Kampaň za zvýšení efektivnosti ve využívání krmiv má přímou souvislost se zavedením systému rozborování spo­třeby krmiv ve vztahu k dosažené produkci živočišných výrobků. Dobré zkušenosti mají na státních statcích v Tachově, kde je již 3 roky zavedeno přímé rozborování všech siláží, senáže a sena a oceňování píce podle obsahu živin. Jsou to velmi účinná racionalizační opatření, která zavádějí pořádek do evidence, spotřeby, včetně opatření k úspoře přímo na pracovišti. V tomto směru je rovněž účelné rozvíjet iniciativu pracujících, socialistické soutě­žení, zaměřování BSP na úspory krmiv. Letošní úkoly V těchto dnech probíhá sklizen pícnin. Je to významná etapa, rovněž i organizačně a pracovně náročná. Naše kaž­dodenní pozornost se musí soustřeďovat na hospodárné vy­užití veškeré vyprodukované hmoty, včasný nástup do sklizně, využití výkonné techniky v prodloužených smě­nách, posílení hmotné zainteresovanosti a uzavírání socia­listických závazků. Rovněž je nutno využívat iniciativy občanů v místě ke sklizni sena z nepřístupných ploch. Vedle úspěšného zvládnutí vyžaduje krmivová základna každodenní pozornost a nezbytná operativní opatření k to­mu, abychom vyrobili maximum krmiv. Více se musí vy­užívat pěstování meziplodin po raně sklizených plodinách, provádět náhradní osevy, upřesňovat zpracované krmné plány, využívat netradičních krmiv, které jsou mnohde bezcenným odpadem. Jde také o důležitou přípravu na dal­ší období. Značné ztráty vznikají např. při silážování skroj ků cukrovky s ohledem na nízký obsah sušiny. Proto ŰVSH Praha navrhl a vyzkoušel silážování skrojků s 10—15 °/o krátce řezané slámy. Provozní odzkoušení v JZD ZiŽic. okr. Kladno, prokázalo, že se získá kvalitní siláž praktick: beze ztrát. Obdobných zkušeností je celá řada. Z OBSAHU: Realizace výsledků ekonomického •výzkumu Zkušenosti ze zdokonalování systému plánovitého řízení Pohľad cenára: ako stimulovať Aby si podniky s bankou rozuměly Riadiaci počítač pri výrobe cementu Integrace ve třetím světě

Next