Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1977 (XXI/26-52)
1977-07-01 / No. 26
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY » a» ve všeobecném strojírenství Ing. MILOSLAV ŠIMOIMOVSKÝ, I. náměstek ministra všeobecného strojírenství CSSR Problematikou strukturálních změn se nezabýváme nově. jblémy tohoto charakteru vyplynuly z postupného vyrpání extenzívních zdrojů rozvoje i ze zvýšených požadavků na technickou úroveň strojírenských výrobků. Naše ••irojírenství muselo na tyto nové podmínky reagovat, jesttže mělo spolu s dovozem zabezpečit vysokou technickou roveň vlastní výrobní základny i ostatních odvětví národa hospodářství. Rovněž zachování, upevnění pozic zís• na zahraničních trzích vyžadovalo a v budoucnu yžadovat stále více pružnou reakci na nově vznipodmínky. iho vyplývá, že strukturální změny nemohou být porny jako kampaňovité akce, ale jako trvalý a běžný oces přizpůsobování novým ekonomickým, technickým . obchodně politickým podmínkám jak na vnitřním, tak zahraničním trhu. ÚLOHA ROZVOJOVÝCH PROGRAMŮ V páté pětiletce se uskutečňovaly hlavní strukturální změny prostřednictvím rozvojových nosných programů. Zkušenosti z jejich realizace ukazují na správnost cesty strukturální přestavby našeho strojírenství, i když současně odhalily celou řadu složitých problémů spojených s p-ováděnim strukturálních změn v oblasti technické, obchodní i sociální politiky. Pozitivní výsledky při plnění plánu rozvojových nosných programů však umožnily při přípravě 6. pětiletého plánu tento program dále zpřesnit a prohloubit tak, aby se rozvojové programy staly h'avním článkem rozvoje všeobecného strojírenství. Proto se při plánování strukturálních změn v období 1976—1980' vychází z principů úprav v soustavě plánovitého řízení čs. hospodářství, schválených vládou CSSR a odtud odvozených jednotných metodických pokynů Státní plánovací komise a resortních pokynů. Komplexní n nástrojem pro realizaci v současném období se stává plár. strukturálních změn. Umožňuje podrobně vymezit tyto pr: gramy a vyčlenit je z rámce ostatní produkce při zachování plné návaznosti na organizační a oborovou strukturu. Plán strukturálních přeměn charakterizuje tyto programy nejen z kvantitativních, ale 1 z kvalitativních hledisek, zejména z hlediska efektivnosti, technické úrovně, výzkumné a vývojové a jiné zdrojové náročnosti. Součástí tohoto plánu jsou i realizační režimy, které umožňují zabezpečovat zejména hlavní plánové návaznosti těchto programů a předcházet pak disproporcím při jejich plnění. Hlavní strukturální změny jsou v šestém pětiletém plánu opět uskutečňovány prostřednictvím rozvojových programů. Tyto změny ve struktuře vyvolává dynamický rozvoj uživatelských odvětví, pro jejichž výrobní základnu (spolu s dovozem) zajišťuje strojírenství dodávky strojů a zařízení. Podstatným faktorem ovlivňujícím budoucí orientaci všeobecného strojírenství je jeho zaměření na plnění vysokých exportních úkolů. Připravované dohody mezi zeměmi RVHP a zejména se Sovětským svazem budou vytvářet základnu pro strukturální změny v perspektivním období. Půjde o to, aby se u našich exportních výrobků zvýšila technická úroveň, vybavení elektronickými zařízeními a automatickým řízením a tak byly tyto dodávky pro vývoz zhodnoceny vyšším podílem kvalifikované práce a vyšší užitnou hodnotou. Pro zabezpečení vysokých úkolů v rozvoji všeobecného strojírenství v 6. pětiletém plánu je třeba dále technicky rozvíjet zejména výkonné obráběcí stroje a tvářecí stroje, automatizované výrobní linky, textilní stroje, kožedělné a obuvnické stroje, nákladní a osobní automobily, moderní telekomunikační systémy, - polovodičovou slaboproudou techniku a sdružené mikroelektronické prvky, výkonné stroje a zařízení pro zemědělskou velkovýrobu, stavební a silniční stroje, zdravotnickou techniku, progresivní druhy měřidel, hydraulické prvky a agregáty a výrobu valivých ložisek. Mezi nejprogresívnější obory musíme zařadit stroje na zpracování informací. V mnohých směrech je třeba v rozvoji oborů dořešit problémy spojené s dalším prohlubováním mezinárodní spolupráce, zejména v socialistické ekonomické integraci. Stěžejní oblasti naší výroby jsou téměř v plném rozsahu *ahrnuty do rozvojových programů. Jejich stupeň rozvoj* však vždy neodpovídá požadavkům zahraničního trhu. Proto musíme perspektivně věnovat větší pozornost dopraco« vání dosud otevřených problémů. Budeme vytvářet podr minky pro růst rozvojových programů, a to na vrub útlumových programů. ROZVOJ A ÚTLUM Výběru útlumových programů bude věnována zvýšená pozornost. Zejména proto, že objemy výroby navrhovaná k útlumu pro 6. pěiiletku nejsou adekvátní potřebám. Využitelnost uvolněných kapacit pro rozvojové programy zcela neodpovídá z hlediska územního rozložení a charakteru kapacit. Problematika spojená s útlumem není jednoduchá. Musí být řešeny technické, pracovní, kvalifikační, mzdové a sociálně politické otázky. Pří změnách výrobních programů je nutno se řídit příslušnými ustanoveními hospodářského zákoníku, zejména ustanovením § 119 odstavce 2 i dalšími předpisy. Jejich realizace je závislá i na stanovisku uživatelů omezované nebo rušené výroby. Změnu výrobního programu nelze uskutečnit, pokud není bezpečně zjištěno, že odběratelé tyto výrobky nepotřebují nebo není zabezpečeno uspokojování jejich potřeb jiným způsobem. Vždy musí být zajištěno plynulé zásobování národního hospodářství alespoň v dosavadním rozsahu a jakosti a řádné plnění závazků vůči zahraničí. Organizace jsou dále povinny zajistit plynulé dodávky náhradních dílů k výrobkům vypuštěným z výroby po dobu jejich životnosti podle odpisových pravidel, pokud se s odběrateli nedohodnou jinak. Týkáli se změna výrobního programu výrobků určených zcela nebo zčásti pro tržní fondy nebo pro vývoz a nesouhlasili odběratelé s touto změnou, musí být souhlas ke změně výrobního programu projednán vždy předem s příslušným národním ministerstvem obchodu nebo federálním ministerstvem zahraničního obchodu. Praktické řešení útlumových programů také naráží u odběratelů na obtížnost získat náhradní dodávky v odpovídající technické úrovni, jakosti, provozní spolehlivosti a zejména ceně, právě tak jako na zajištění potřebných limitů. Mají-li se útlumové programy stát přínosem k urychlení strukturálních změn ve strojírenství, musíme jejich výběr spojovat zejména se zpracováním dlouhodobého výhledu ruzvoje strojírenství a koordinací plánů členských zemí RVHP. Musí být spojován se soustavným průzkumem společenských potřeb a s průzkumem možností odbytového a inovačního zajištění jednotlivých programů. Z toho vyplývá, že budeme posuzovat i možnosti omezovat efektivní programy. Cílem je vytvořit větší prostor pro prohloubení mezinárodní specializace, která přispěje k výraznějšímu zhromadňování výroby, a tím i ke zvýšení její efektivnosti. Při výběru útlumových programů musíme vycházet také z potřeb zdrojového zajištění rozvojových programů, neboť kromě zefektivnění celkové strojírenské produkce sledujeme omezováním, případně rušením některých výrob, zejména uvolnění pracovních sil, základních fondů a kapacit výzkumně vývojové základny ve prospěch rozvojových programů. VRCHOLOVÉ ŘÍZENÍ — ALE I PODNIKY Mimořádnou pozornost problematice strukturálních změn věnovalo 3. zasedání ÚV KSČ k rozvoji čs. hutnictví a strojírenství po XV. sjezdu KSČ. Tato skutečnost se obráží i v souboru opatření k zajištění usnesení tohoto pléna, který je součástí usnesení vlády ČSSR č. 263 ze 7. října 1976. K zabezpečení opatření navržených k zajištění závěrů 3. zasedání ÜV KSČ k rozvoji čs. hutnictví a strojírenství rozpracovaly společně oba strojírenské resorty postup a vytváří potřebná organizační opatření pro vypracování návrhu omezování a zastavování vybraných útlumových programů s cílem kapacitně posílit rozvojové programy. Souběžně se také ve vedení VHJ a v podnicích připravují podmínky pro plné uplatnění těchto organizačních opatřeni* hlavně v politické přípravě a v práci s kádry. (Dokončení na str. 4) Polský podíl na výrobě síry v Evropě činí 70 °/o. Doly v jižním Polsku v okolí Tarnobřehu se stále modernizují, což umožňuje systematicky zvyšovat těžbu této suroviny. Technická síra je rovněž významnou exportní položkou — její vývoz překročil v roce 1975 tři milióny tun. V československém zahraničním obchodě je Polská lidová republika třetím největším partnerem s podílem 9,2 % na celkovém obratu. Prehľad vývoja a úspechov hospodárstva ZSSR za 60 rokov sovietskej moci Víťazstvo leninských myšlienok uverejňujeme v prílohe tohto čísla. Obsahuje bohatý súbor údajov a dát zo šestdesiatročného vývoja sovietskeho hospodárstva.