Hospodářské Noviny, červenec-prosinec 1982 (XXVI/26-52)
1982-07-02 / No. 26
EKONOMICKÝ TÝDENÍK ÚV KSČ ...........................i.......i vrhovat a koordinovat sdružování prostředků a činností ve všech případech, kdy to vyžaduje celospolečenský zájem: v závodním stravování, vo výstavbě a provozu energetických a tepelných zdrojů, zařízení předškolní péče, skladů, garáží apod. Odpovědnost městských národních výborů za proporcionální rozvoj inčsta tnulo vyjádřena také v jejich nově zakotveném právu vydávat předchozí souhlas k umístění zařízení na území města i těm organizacím, které jim nejsou podřízeny. ’ Novým prvkem v oblastním plánování a rozhodování je návrh na začlenení vyhraných městských národních výborťi do systému utváření racionální oblastní politiky. Vztahuje se jednak na zpracování rozvojových ákolö a záměrů, koncepcí a opatření navrhovaných ústředně řízenými a družstevními organizacemi, jednak na výraznější uplatnění stanovisek městských orgánů v procesu investiční výstavby i likvidace zastaralých základních fondů. Koordinační funkce Koordinační působeni městských národních výborů se bude zvlášť výrazně vztahovat k uspokojování potřeb občanů, neboť budou kontrolovat úroveň všech služeb poskytovaných občanům včetně služeb", které neřídí. Zásady-účinnějšího řízení a pružnějšího zabezpečování rozvoje placenýcfi služeb jmenovitě uvádějí, že jde zejména o služby do■právní; spojové, finanční, v zásobování palivy a energií, kul"TrapHi;' swrtsmrjr "zdravotní. ------------------->-------—-V—prtivtrmocí^"městských národních výborů bude zejména usměrňováni základních provozních podmínek organizací služeb ve vztahu "k rivě.-ifu "a""občanovi." Ne nez významu z hlediska ahtdrity národního výboru bude jeho právo vyjadřovat se k návrhům na jmenováni a odvolaní vedoucích pracovníkii závodů a provozoven organizací, které nejsou Jhzenv městskými národními výbory. Ze zásad vyplývá i úkol uvést do souladu organizační uspořádání výrobně technické základny služeb s územním principem řízení. Byla proto znovu potvrzena platnost zásady, že městské národní výbory mohou zřizovat a říd všechny ..organizace a zařízení. Utero jsou potrebne k uspokojování zákadních potřeb občanů a města. Přirozeně rozseji a urnu rocnio or.-anizaci mule nižný a ne vždy buda nutné, aby je přímo řídil městský národní výbor. Uspořá- Nastává čas dovolených, období zaslouženého odpočinku pro většinu našich pracujících, pro všechny školáky a studenty. Mnohým studentům středních a vysokých škol již tradičně vyplní část prázdnin letní pracovní akjiyita, v jejímž rámci pomáhají plnit výrobni úkoly v řadě odvětví našeho národního hospodářství. Foto ČTK — V. Galgonek Proces změn v osídleni Československa dosáhl takového stupně, žo představuje novou sociálně ekonomickou kvalitu. Dnes již ve městech s počtem obyvatel nad 50 tisíc žiio každý třetí občan, ve městech nad 20 tisíc obyvatel 40,5 % _ obyvatel Či!Kk. je zřejmě, že má-li se zkvalitňovat' státní řízení v souladu se zájmy společnosti, musí sc ten*o proces v potřebné míře odrážet též v řídicí praxi národních výborů a promítat se do dělby a uspořádání práce mezi jejich krajským, okresním a základním ělánkcm. , Potřebná diferenciace Zpráva předsednictva ÚV KSČ k úkolům národních výborů po XVI. sjezdu KSČ, přednesená na 0. zasedání tlV KSČ, praví: »V souvislosti s vývojem osídlení sc ukazuje potřeba zvýšit celkovou účinnost řízení sociálně ekonomického rozvoje v jednotlivých oblastech a souběžně s tím i úlohu národních výboru. To vyžaduje učinit datší kroky ve vymezení úlohy jednotlivých stupňů národních výborů, v posílení demokratických základů jejich činnosti, v rozvíjení metod a stylu práce.« Jedním z opatření, přijatých k naplnění tohoto úkolu, jsou Zásady ke zdokonalení práce, or anizacc a působnosti národních výborů ve městech, které nedávno schválilo ředsednictvo ÜV KSČ a vlády ČSSR, ČSR a SSR. 'ŕ. ,ady představují významný krok z hlediska postavení a působnosti národních výborů ve městech. Zároveň však jsou ;;n jednou částí ze souboru systémově koncipovaných rozhodnutí směřujících k dalšímu rozvoji národních výborů k vyšší účinnosti jejich práce. Jaké prořlémy tato opatření především řeší? S určitou mírou zjednodušení lze říci, že v prvé řadě odstraňují narůstající rozpor mezi stupněm rozvoje materiální základny a metodami řízení a usměrňování jejího rozvoje v konkrétních podmínkách územně správních jednotek. Dynamický rozvoj výrobních sil a nevýrobních aktivit v letech budování. socialismu vyvolá vysoký stupeň hospodářského využiti území, ovlivnil kvali'u životního prostředí a výrazně změnil podmínky života lidi ve městech. Správa měst, působnost a pravomoc jejich orgánů za tímto vývojem zaostávaly. K plnému a vyváženému ^vládnutí rozvoje měst jako integrovaných společenských sídel se ukázalo jako potřebné diferencovaně či nově podle typu měst vymezit postavení a působnost městských národníci! výborů. Nejprve bylo třeba překonat nevyhovující rozlišení mezi městy a z toho plynoucí »paušáfíjí« přístupy k jejich potřebám, a rozdělit je tak, aby působnost, metody práce a organizace jejich národních výborů býiv v souladu se společenskoekonomickým významem města! JÜDr. VLADIMÍR FLEGL, CSc„ Úřad předsednictva vlády ČSSR Napříště budou města rozdělena do skupin s odstupňovaným rozsahem pravomoci jejich řídících orgánů. Praha a Bratislava jsou mimo skupiny, jejich národní výbory mají postavení krajského národního výboru. První skupinu tvoři města s více než 100 tisíci obyvateli: Brnu. Ostrava, Plzeň a Košice, která mají i nadále v čele orgány postavené na úroveň okresním národním výborům. Druhou skupinu tvoři krajská a další významná města sc silným ekonomickým a kulturně sociálním potenciálem včetně nejvýznamněi&íeh lázeňských mest | Karlovy Vary, Mariánské í.áziiti a" Piešťany). Do další skupiny spadají města, která, jsou sídly obvodního významu a zpravidla jsou vybavena zařízeními. jež z nich Cini přirozená centra jójicn sptiuuyiTťff) území fokresní a další mosta s dolní hranici přibližně t() tisíc obyvatel). Přijatá opatření se týkají zvláště úlohy národních výborů v řízení a koordinaci hospodářského a sociálního rozvoje města a jeho spádového území a komplexního vytváření podmínek pro život občanů ve městech. K tomu je na místě uvést, že už XIV. sjezd KSČ zdůraznil úlohu národních výborů jako orgánů »komplexní péče o všestranný rozvoj svých územních obvodů«. S poukazem na úlohy hospodářského a společenského rozvoje pak XVI. sjezd strany stanovil, »aby se podstatně zvýšila účinnost působení národních výborů, zejména při realizaci komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů.« V tomto smyslu je třeba rozpracováni těchto otázek na B. zasedání OV KSČ a v realizačních opatřeních po linii vlád chápat jako nedílnou součást naplňování generální linie na výstavbu rozvinutého socialismu, přinášející i nové přístupy a řešení v racionálním spojování územního a odvětvového řízení a plánování. Koordinační funkce národních výborů sc ve větší šířce a TiTbubce rozvine především ve" vzťahu "Tf'TíFgänizacím řízeným ústrédno i k organizacím řízeným národními'výhory vyšších stupňů a k družstevním organiza"cím.~]ědnotlivá opatření vycházejí ze zásady, "že určujícím činitelem v rozvoji města se stává přímo městský národní vyhoř. V zájmu racionálního využití pracovních sil, území a prostředků budou národní výbory ve městech iniciativně nadání organizací služeb musí být v prvé řadě v souladu s jejich posláním. Z něj musí vyplynout i odpovídající forma řízení. Věci prospěje, jestliže národní výbory všech stupňů budou věnovat podstatně větší pozornost ekonomickému řízeni, posilování principů chozrasčotu, odbouráváni plané administrativy a přebujelých podnikových složek, které zhoršují hospodářské, výsledky podniků a z hlediska potřeb občana i vlastního řízení jsou naprosto zbytečné. Plné využití nástrojů ekonomického řízení a zdokonalení metod plá* nuvání a financování hospodářství řízeného národními vý bory stojí v pořadí důležitosti na prvém místě. Ke zvýšení kvality a efektivnosti řídící činnosti městských národních výborů bude nutné energicky zrušit různá hlášeni a přehledy zpracovávané nad rámec státního a resortního výkaznictví, jejichž potřeba se zdůvodňuje nutností operativního řízení, avšak vo skutečnosti vede k podstatnému zvýšení administrativní náročnosti jak v organizacích řízených městskými národními výbory, tak v jednotlivých odborech těchto orvánů. Zvýšená působnost národních výborů vo městech i národních výborů vyšších stupňů se ve větší míře začne uplatňovat a projevovat také při spolupráci národních výborů ve městech s národními výbory v obcích ve spádovém území a ve vztazích mezi městy v silně zprůmyslněných a urbanizovaných oblastech. Schválená opatření, směřující ke zdokonalení práce, organizace a působnosti národních výborů ve městech, k posílení jejich funkce při koordinaci ekonomického a sociálního rozvoje územních jednotek a k pružnějšímu zabezpečování placených služeb, budou v nejbližší době promítnuta do zákonů (zejména do zákona o národních výborechJ a jiných právních předpisů. K rozvoji iniciativy pracujících ■ Administrativní náročnost řízení ■ I tak se ještě hospodaří... ■ Jaké kotle,! jaké uhlí? * Stavebnictví pro rozvoj Severočeského kraie v 7. pětiletce ■ Frank na šikmé ploše Příloha: Vynikající výrobky roku 1981